Nevím, jak mám dát dítě k adopci

Anonymní
8.6.21 16:45

Nevím jak mám dat dítě k adopci

Už rok se nezvladam starat o mého syna. Když mu byly 2 roky, odešly jsme od jeho otce, hodně pil a zanedbával nás. Jenže ve mně se něco zlomilo a nedokážu se mu věnovat, mám k němu odpor a nenávidím ho, že mě připravil o normální život. Nechci ho, nechci s nim být a nechci se o nej starat. Nevím co mám dělat, každý den mě to ničí. Stydím se za sebe a vím ze si zaslouží lepší život než má se mnou. Nevím jak dal pokračovat, jsem na pokraji zhroucení a nechci aby si zažíval to, co jsem si zažila jako malá já…

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1053
8.6.21 16:48

A to je důvod k adopci? Já tě nechci soudit, ale říkat, že tě dítě připravilo o normální život?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
179
8.6.21 16:51

Jestliže cítíš že by to bylo lepší pro oba.. dej ho k adopci

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
8.6.21 16:51
@meduzka23
@meduzka23 píše:
A to je důvod k adopci? Já tě nechci soudit, ale říkat, že tě dítě připravilo o normální život?

Já se o nej opravdu nezvladam starat. Nenávidím ho a nechci mu zničit život tak.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
8.6.21 16:52
@Terte píše:
Jestliže cítíš že by to bylo lepší pro oba.. dej ho k adopci

Já vím ze mu bude o hodně lip beze mě. Miluje mě ale já mu tu lásku nedokážu vracet… nevím vůbec jak mám pokračovat…

  • Citovat
  • Nahlásit
267
8.6.21 16:53

Co blaznis, on je to nejlepší v tvým životě. Pořádně si to rozmysli, ať jednou nelitujes.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1053
8.6.21 16:54
@Anonymní píše:
Já vím ze mu bude o hodně lip beze mě. Miluje mě ale já mu tu lásku nedokážu vracet… nevím vůbec jak mám pokračovat…

Líp beze mě? Píšeš, že tě miluje. Pane bože, neumím si představit, že by mě máma jen tak někam dala. Asi by mi puklo srdce. Spíš najdi někoho, kdo ti pomůže, odborníka apod.. Abys toho jednou potom nelitovala. Spíš se snaž si k němu najít cestu a probudit v sobě nějakej mateřskej pud.

Příspěvek upraven 08.06.21 v 16:55

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
8.6.21 16:54
@Ojanka píše:
Co blaznis, on je to nejlepší v tvým životě. Pořádně si to rozmysli, ať jednou nelitujes.

Není. Bylo to to nejhorší, co jsem kdy v životě udelala. Jsem rozhodnutí ho dát pryč.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
8.6.21 16:56
@meduzka23 píše:
Líp beze mě? Píšeš, že tě miluje. Pane bože, neumím si představit, že by mě máma jen tak někam dala. Asi by mi puklo srdce. Spíš najdi někoho, kdo ti pomůže, odborníka apod..

Byl teď měsíc u babičky a mě bylo tak dobře, byla jsem konečně šťastná a když je zpátky, zase lituji toho, že žije. Opravdu mám k němu hroznou averzi a odpor. Pochybuji, ze by mi odborník pomohl.

  • Citovat
  • Nahlásit
1053
8.6.21 16:57
@Anonymní píše:
Byl teď měsíc u babičky a mě bylo tak dobře, byla jsem konečně šťastná a když je zpátky, zase lituji toho, že žije. Opravdu mám k němu hroznou averzi a odpor. Pochybuji, ze by mi odborník pomohl.

A co ti na něm tak vadí? Je to dítě. Za to, že tobě je líp samotné a máš očividně čas na své věci, on nemůže. :roll:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
8.6.21 16:59
@meduzka23 píše:
A co ti na něm tak vadí? Je to dítě. Za to, že tobě je líp samotné a máš očividně čas na své věci, on nemůže. :roll:

Vadí mi na něm úplně všechno. Ano, nemůže za to. Proto nechci aby se mnou trpěl.

  • Citovat
  • Nahlásit
179
8.6.21 17:02
@Anonymní píše:
Já vím ze mu bude o hodně lip beze mě. Miluje mě ale já mu tu lásku nedokážu vracet… nevím vůbec jak mám pokračovat…

Já Ti rozumím. Ale jestli to tak cítíš…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
33059
8.6.21 17:02
@Anonymní píše:
Už rok se nezvladam starat o mého syna. Když mu byly 2 roky, odešly jsme od jeho otce, hodně pil a zanedbával nás. Jenže ve mně se něco zlomilo a nedokážu se mu věnovat, mám k němu odpor a nenávidím ho, že mě připravil o normální život. Nechci ho, nechci s nim být a nechci se o nej starat. Nevím co mám dělat, každý den mě to ničí. Stydím se za sebe a vím ze si zaslouží lepší život než má se mnou. Nevím jak dal pokračovat, jsem na pokraji zhroucení a nechci aby si zažíval to, co jsem si zažila jako malá já…

Kontaktuj nějakou organizaci na pomoc samoživitelkám, poradí ti. Ať už je to fakt na adopci, nebo ať už jen potřebuješ trochu pomoci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1053
8.6.21 17:03
@Anonymní píše:
Vadí mi na něm úplně všechno. Ano, nemůže za to. Proto nechci aby se mnou trpěl.

Vždyť jo. On může za tvůj zpackanej život, on v tom břiše jen tak sám vyrostl. Dál to komentovat raději nebudu. Táhne mě to k tomu tě soudit, což nechci. Děti mi taky lezou na nervy, ale neumím si představit, že leží někde jinde a pláče po mámě. Fakt kdyby si raději první zkusila jinou cestu řešení, než to, že to dítě dáš k adopci. Dítěti je vždy nejlépe u mámy a tvé dítě už je docela velké. Už si moc dobře pamatuje, kdo je máma.

Příspěvek upraven 08.06.21 v 17:05

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6189
8.6.21 17:03
@Anonymní píše:
Byl teď měsíc u babičky a mě bylo tak dobře, byla jsem konečně šťastná a když je zpátky, zase lituji toho, že žije. Opravdu mám k němu hroznou averzi a odpor. Pochybuji, ze by mi odborník pomohl.

Určitě existuje nějaká linka bezpečí, kde ti poradí, co dál. Udělej to co nejdříve, ať je co nejméně škody. Jestli toho budeš jednou litovat, to je teď momentálně jedno. Z rodiny by si ho nikdo nevzal?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat