Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Emočně nevytrálá? To je jako co, zpracovává emoce jako desetiletá? Osmiletá? Pětiletá? Tříletá? Řve někde na nějaké rodiče doma tříleťák, pětileťák, odmileťák demente, deb-ile, krá. vo a zabiju tě? Co si to malháváš do kapsy? Vychovali jste takovýho spratka, že tady vám pomůže už jedině tvrdě přitáhnout otěže, nastolit pevný řád, okamžitě nastolit pevně daný režim, tak, aby věděla, co přijde, pokud se její chování vymkne kontrole, aby dopředu znala trest, který přijde ve chvíli, kdy na vás bude pořvávat dementi. Máte v klidu čas bez emocí si s manželem promyslet, jaké tresty a postupy budete uplatňovat v případě, že ona začne vyvádět. I na vašeho spratka musí platit něco, co nechce, aby se jí dělo. A dopředu by přesně věděla, co za trest přijde ve chvíli, kdy na vás bude takhle vřískat. A z těch trestl bych neustoupila ani o milimetr. A už bych nedopustila, aby mě vytočila. Aby viděla jakoukoliv mou negativní reakci. Jakmile by začala, chytla bych jí, zavřela bych jí do pokoje s klidným hlasem bych na ni dokola mluvila, že přijde, až se uklidní, v pokoji bych ji nechala ať vyvádí do pominutí, ale neasistovala bych jí u toho, ani omylem. Jen bych ji vracela do toho pokoje. Řvala by na mě, úplný ignor, byla by vzduch, neviditelná. Rozhodně bych jí k tomu nedělala publikum a nenechala bych se zatáhnout do těch jejích her. Klidně za hodinu, dvě tři, pět, až by se uklidnila, bych zase naprosto klidným hlasem dítě poreferovala, že přes to, co předvedla ji miluju, je moje dítě, vždycky jí budu milovat, a teď že nastává onen trest za to řvaní na mně. Trest, který dopředu znala. Sebrat mobil, notebook, počítač, úklid společných prostor, mevím, cokoliv platí na vaše dítě, co je věc, co mu vadí a má ten efekt toho, že musí něco, co by normálně nemusela. A dokola a dokola a dokola a dokola. Jedinkrát by už neviděla mou vzteklou reakci, nic jen monotónní hlas. Myslím v těch jejích vztecích. A z předem domluveného trestu bych neuhnula ani i milimetr. A v první řadě bych sama sobě připustila, že moje dítě je hnusná spratek minimálně po části týdne a přestala ho sama před sebou omlouvat.
@Arboretka Co mne zaujalo, jestli jsem dobře pochopila, mají ještě dva syny, co se chovají normálně. jestli to také nejsou jedni z rodičů, co mají prostě děti a vymodlenou princeznu.Nebo se tu zase prezentuje v jiné formě ta co měla dvě holky a Jiříčka. nakonec se zjistilo, že to byly výmysly. Nedokážu si představit, že by tohle spratkovi někdo trpěl ![]()
Zakladatelko zkusím to popsat podle sebe.
V první řadě je třeba, abyste si s mužem přiznali, že jste výchovu dcery nezvládli a abyste si nechali pomoct.
V druhém kroku bych já zašla s dcerou k psychologovi a psychiatrovi, ať se případně vyloučí nějaký další důvod. Vybírejte odborníka pečlivě a nešetřete na tom, v této oblasti jsou opravdu velké rozdíly, jeden ti řekne, že dítě je ok, druhý, že má PAS nebo deprese, například. Takže se opravdu vyplatí dát hledání čas a energii.
V třetí řadě bych zvážila ústavní pobyt pro dceru, opět dobře zvažte zařízení, do kterého byste ji dočasně umístili. Špatný výběr bude mít opačný efekt a dítě se tam spíš zhorší než zlepší.
Všechny tyto kroky a plány bych s mužem řešila otevřeně a nahlas i před dcerou, jeji názor a postoj bych nezohledňovala, pouze ať je seznámena s postupem a s tím co ji čeká, pokud své chování nezmění.
Pravděpodobně si dcera bude myslet, že to nemyslíte vážně a neuděláte to, ale jakmile bude stát v čekárně u psychiatra, tak ji to dojde, musí vidět, že ty kroky děláte a věci se hýbou, ne že jen vyhrožujete.
My máme dvě desetileté děti a jedno z nich je nezvladatelné, vyrůstají spolu, matka je opustila, otec (teď můj manžel) je skvělý, ale předešlé události nezměníme, jejich máma začala pít a co jsem slyšela naposledy, tak už pokročilá k tvrdším drogám. Dítě prošlo všemi vyšetřeními a je naprosto zdravé, je „jen“ poznamenané chováním matky a to v době když se s nimi ještě vídala, byla Jakš takš v pohodě. Dítě vozime na terapie, děláme co můžeme a popravdě už toho máme dost. Člověk a to ani dítě, nemůže trestat své okolí, za zlé věci, které se mu staly a my dospělí to nesmíme tolerovat.
S mužem jsme rozhodnuti nenachat si zničit manželství a rodinu. Pokud se do dvou let nic nezlepší, ve dvanácti nastoupi na půlroční zahraniční pobyt na internátní škole specializující se na „tyto“ děti.
Druhé dítě (dvojče) je jeho úplný opak a právě že, začíná být chováním svého sourozence poznamenané. Fakt je, že systém u nás není pro tyto případy moc vstřícný a dát dítě do ústavu na „převýchovu“ je ve společnosti vnímáno velmi negativně i přesto, že jsou věci, které nemůžeme ovlivnit ani změní a je třeba si uvědomit, že není v pořádku nechat se ničit někým a něčím co jsme nezavinili a nemůžeme to změnit. U vás ne to jiné, ale…minulost nezměníte. Takže si to priznejte a jednejte.
Taky existují děti, které jsou prostě jen zlé a na příčinu se nepřijde, společnost to nerada slyší, ale je to tak.
Nevím jak jste na tom finančně, my máme štěstí, že jsme na tom dobře a můžeme si dovolit platit odborníky a i případný ústavní pobyt.
@boball píše:
@Arboretka Co mne zaujalo, jestli jsem dobře pochopila, mají ještě dva syny, co se chovají normálně. jestli to také nejsou jedni z rodičů, co mají prostě děti a vymodlenou princeznu.Nebo se tu zase prezentuje v jiné formě ta co měla dvě holky a Jiříčka. nakonec se zjistilo, že to byly výmysly. Nedokážu si představit, že by tohle spratkovi někdo trpěl
myslíš tu Meh? To byl nakonec prokázaný výmysl? Tam jsem trpěla, jen jsem to její chování k těm starším holkám četla.
@Arboretka píše:
myslíš tu Meh? To byl nakonec prokázaný výmysl? Tam jsem trpěla, jen jsem to její chování k těm starším holkám četla.
Ano, nakonec se přiznala, že to není pravda.
@boball píše:
Ano, nakonec se přiznala, že to není pravda.
No diky bohu, ale to mi rekni, co to je za psychopaty, co maji potrebu si takhle vymyslet
@Arboretka píše:
No diky bohu, ale to mi rekni, co to je za psychopaty, co maji potrebu si takhle vymyslet
Také to nechápu, kupodivu jí to přiznání tady nikdo moc nevyčítal. Já si myslela, že to není pravda už od začátku, bylo to dost přitažené za vlasy, psala moc inteligentně na to jakou blbku tu ze sebe prezentovala, ale člověk nikdy neví. I chytrý člověk může být ve skutečnosti magor. Když se nakonec přiznala, stejně mne to naštvalo, protože u takových vyhrocených diskusí si říkám, je to pravda, nebo zase spisovatelka. Odradí to víc lidí a až se tady skutečně někdo bude chtít poradit s něčím neobvyklým, tak už lidi budou u všeho hledat trolíka ![]()
@Anonymní píše:
Já se k tomu dále nebudu vyjadřovat. Dospělé ženy které o jedenáctiletém dítěti dovedou napsat jeho mámě, že je dítě spratek, jen proto, že ještě neumí dostatečně spracovat emoce, jsou se slušností a taktem hluboko pod takovým dítětem. A nejčastější rada dítě zbít když netušíme proč to dělá (má nějaké trápení, problém, emoční nevyzrálost je dle psychologa v poradně pravděpodobná) tak jsem jen ráda, že nemám takové rodiče já. Pro mě tato diskuze skončila, neboť moji dceru nebude urážet nikdo, kdo nežil její život, nemá její pocity a neví přesně, proč to dělá. Domněnky neberu. Nevadí mi názory, ani osočování o zkažené výchově, když to může být jinak, budiž, beru to jako názor, ale moje dcera je dítě, které potřebuje pomoc, ne rozbít ústa, na to tu vidím jiné adepty s jejich postoji k výchově a vyjadřováním. Mimo to, málo se tu objevily takové ženy, které dítě s tímto problémem vychovaly a zvládly to, většina nemá osobní zkušenost a pouze kritizuje.
Prosím té, pomoz ji. Začni ji vychovávat a dej ji mantinely. To co jste z ni udělali bude neštěstí pro ni i pro vás
@Anonymní píše:
Já se k tomu dále nebudu vyjadřovat. Dospělé ženy které o jedenáctiletém dítěti dovedou napsat jeho mámě, že je dítě spratek, jen proto, že ještě neumí dostatečně spracovat emoce, jsou se slušností a taktem hluboko pod takovým dítětem. A nejčastější rada dítě zbít když netušíme proč to dělá (má nějaké trápení, problém, emoční nevyzrálost je dle psychologa v poradně pravděpodobná) tak jsem jen ráda, že nemám takové rodiče já. Pro mě tato diskuze skončila, neboť moji dceru nebude urážet nikdo, kdo nežil její život, nemá její pocity a neví přesně, proč to dělá. Domněnky neberu. Nevadí mi názory, ani osočování o zkažené výchově, když to může být jinak, budiž, beru to jako názor, ale moje dcera je dítě, které potřebuje pomoc, ne rozbít ústa, na to tu vidím jiné adepty s jejich postoji k výchově a vyjadřováním. Mimo to, málo se tu objevily takové ženy, které dítě s tímto problémem vychovaly a zvládly to, většina nemá osobní zkušenost a pouze kritizuje.
Vždyt si to dělej podle svého, nikdo ti nebrání, evidentně jsi svou nevýchovou už došla dost daleko. Jedenáctileté dítě se už umí dobře ovládat, umí to i ta tvoje, když jsi psala, že ve škole problémy nemá. A jelikož je tedy údajně nemá, tak se asi budete opravdu muset zamyslet nad tím, že to prostě spratek rozmazlenej a drzej je a něco s tím udělat. Protože za další tři roky to s ní bude mlátit ještě víc, ted jí puberta teprve začíná, a pokud jí žádné hranice nenastavíš, spláčeš nad výdělkem jen ty.Ale to ty slyšet nechceš, že?
@Anonymní píše:
A ty víš že my ji nevychováváme. To je pak obtížné diskutovat.
Z informaci které jsi zde uvedla kolem snidane. To byl totální úlet a ne vychova. Celkem by mne zajímaly další situace které ji uvedou do stavu, kdy vám tahle nadává. Ale věř, ze jestli ji pravidla nezastavíte čekají vás perné chvilky
@Anonymní píše:
A ty víš že my ji nevychováváme. To je pak obtížné diskutovat.
Podle toho, jak se k vám chová, nevychovavate. V jedenácti letech už má mít dítě vstipeny zásady slušného chování, a mezi ně patří i to, že na rodiče se sprostě nerve a že když něco chci, slušně požádám. A jsem připravena přijmout i vysvětlení, proč něco nejde. A jedenáctileté dítě také ví, to vychované, že jídlo se neplive na zem. Prostě ano, nemáš vychované dítě, ale rozmazleného smrada.
Příspěvek upraven 03.07.22 v 19:50
@jahuhudka zřejmě situace, kdy slečna něco chce a není ji vyhověno. A lepší to nebude, protože ona není nevychovaná, ona je chudinka emočně nevyzrálá.
@inkakřivák píše:
Podle toho, jak se k vám chová, nevychovavate. V jedenácti letech už má mít dítě vstupenky zásady slušného chování, a mezi ně patří i to, že na rodiče se sprostě nerve a že když něco chci, slušně požádám. A jsem připravena přijmout i vysvětlení, proč něco nejde. A jedenáctileté dítě také ví, to vychované, že jídlo se neplive na zem. Prostě ano, nemáš vychované dítě, ale rozmazleného smrada.
No tam proste neni neco v pořádku.. přeju jim, at objeví ale opravdu kvalitního psychiatra..
Jenže milá paní zakladatelka obhajuje sebe i dítě, s kterým si neví rady. Cítí se strašně dotčená a bojuje jak lvice za obhajobu chování svého dítěte. Myslí si, že vychovává… Jestli ji to vyhovuje, tak fajn…však nikdo z této diskuze s její dcerou nebude muset žít… naštěstí…jaký si to doma udělají, takové to budou mít. Ale ty holky je mi líto. Rodiče jí chystají o dost těžší život než by musela mít…
@_.Emilyyy Nemusí nutně. Znám případ, a z blízké rodiny. Chudinka dítě, které nějak nezvládalo školu, ve třetí třídě pořád ještě odmítalo pochopit, že do školy se zkrátka chodí. Rodiče zoufalí, škola radila psychologa. Takže rodiče sehnali psychologa, došli tam, celodenní testy, a závěr - dítě zdravé, velmi inteligentní a má vás na háku. Záleží jen na vás, co z něj bude. No a tak rodiče museli couvnout ze své tutununu výchovy, přitvrdit, nastavit tvrdé hranice a ejhle dítě se vypracovalo na premianta. Z chudinky, který je jistě vsemozny dys a Má jistě i adhd a kdovico ještě.