Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
50 km je půl hodina v autě. Klidně bych do toho šla. Já jsem od rodiny 450 km, to je horší ![]()
50km nic není, já to mám 280km k mým nebo k druhým 170km (ale po prdelkách). Stěhovala bych se, k mámě to nemáš daleko, pokud jde o lepší pracovní vyhlídky, vlastní bydlení atd. není proč váhat ![]()
Jak píší holky, 50 km nic není
my jdeme příští rok 100 km (většinou po dálnici a přes Prahu) od rodiny a známých, na vesnici, a mám to změřené, že u našich budu za hoďku a něco, pokud budu chtít, což není žádná tragédie ![]()
Ale samostatné bydlení mimo velké město, zahrada, apod., mi za to stojí ![]()
@martina.se píše:
50 km je půl hodina v autě. Klidně bych do toho šla. Já jsem od rodiny 450 km, to je horší
Presne ![]()
Taky bych do toho sla, uz vzhledem k tomu, ze tam najdes pak praci i ty…
Ja se taky stehovala, vlastne uz nekolikrat, nejdriv 60km od rodiny k manzelovi, a kdyz jsem si tam nasla praci, pratele apod. tak jsem se tedka zase kvuli jeho praci museli stehovat jinam, takze si tu opet hledame nove pratele a az mi skonci materska tak i praci…doufam, ze tentokrat uz to bylo naposledy ![]()
Jinak my teď s chlapem taky zvažujeme stěhování… zpátky do mého rodného kraje.. co nás tady drží je akorát chlapova holčina a mamka, jinak se dá říct, že nic.. uvidíme, jak se rozhodne, pro toho chlapa je to o dost těžší..
Pro mě by bylo přednější to společné bydlení s chlapem + možnost líp najít práci. Plus 50 km je kousek. Taky mám rodinu 400 km daleko. A taky jako @martina.se přemýšlíme, jestli se výhledově nepřesunout zpět do mého rodiště.
@Ukulina a jestli se můžu zeptat, na čem to vázne u vás? my bysme měli kam jít, stačila by menší hypo - jsou tam hrozně levné byty. Vím, že bych tam sehnala práci atd, jen ten chlap, no…
@martina.se Jsem tady zaháčkovaná - hypotéka, teď se nám točila fixace, mám tady svoje podnikání. Začít podnikat tam se mi nechce, dál rušit to tady je pro mě noční můra - organizačně asi i emočně. Je to vůbec můj problém, už dlouho zvažuju, že založím diskusi, ale nevím, jestli by to k něčemu bylo..
Chlap má taky dítě z předchozího vztahu, ale už teď je to za ním skoro 100 km a navíc má problémy s tím ji vídat.
Takže takové zapeklité.
Já už jsem tady dlouho, rodina mi nechyběla, ale jak je dcerka na světě a roste, začíná mi chybět… ![]()
Ahoj, já jsem se přestěhovala 70 km od místa, kde jsem se narodila a žila tam 29 let… Sehnali jsme levně pěkný dům… už je to skoro 4 roky a řeknu ti, že člověk si sice zvykne na všechno, ale kdybych se měla rozhodovat ještě jednou, nestěhovala bych se. Všichni mi moc chybí a pořád není čas jezdit hodinu tam a zpátky ![]()
@sarkasa píše:
Ahoj, já jsem se přestěhovala 70 km od místa, kde jsem se narodila a žila tam 29 let… Sehnali jsme levně pěkný dům… už je to skoro 4 roky a řeknu ti, že člověk si sice zvykne na všechno, ale kdybych se měla rozhodovat ještě jednou, nestěhovala bych se. Všichni mi moc chybí a pořád není čas jezdit hodinu tam a zpátky
Hele mne chybej taky, hlavne nasim chybi vnoucek, ze s malym nemuzou byt vic
…ale to je proste zivot, laska me zavala 60km daleko od rodneho bydliste…ale na jednu stranu, jak je tady videt jsou na tom lidi jeste hur…nastesti exituje internet.. ICQ, skype apod ![]()
Bohuzel jsem ve svym bydlisti nenasla poradnyho chlapa ![]()
Teda holky, já vás obdivuji, že dokážete být od rodiny tak daleko, já jsme takovej závisláček ![]()
Ahojky
Jenomže kvůli práci mého partnera, by bylo lepší jít do většího města, kde by se i pro mě po mateřské našla práce spíš než tady.Od domova je to 50km. Vím, že na jednu stanu by to bylo lepší i partner by na nás měl víc času, i co se týče práce a velké město je taky super, koupili by jsme byt a byli ve vlastním, ale i tak mám z toho uzkost. Daleko od známých i rodičů..Doteď jsme byla zvyklá na pohodičku, chlap přišel večer a nic jsme neřešila, ale teď se to má změnit? Chce se mi, ale zároveň ne 
mám takové dilema..Je mi 25,mám dítě z prvního vztahu, bydlíme sami s partnerem s kterým jsme přes dva roky. Mám úžasný vztah se svou mamkou, jsme jako nejlepší kámošky, se vším mi pomáhá i s hlídáním večery i když jdu do školy apod. A já zas pomáhám jí s její maminkou, která potřebuje plnou péči. Takže by na ni byla uplně sama a to mě štve
Jak by jste se rozhodly vy? Vím, že se musím rozhodnout sama, ale zajímá mě váš názor a vaše zkušenosti. Díky