Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nevýchova - web
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
18.6.14 08:12
@Zástavanda píše:
Ještě mě tu někdo naťuknul s těma učitelama. Na střední jsme měli Paní učitelku třeba Brtovou byla strašně hodná, snažila se vše řešit po dobrém, když jsme si při hodině povídali tak nám řekla že nic nebudeme umět, tak at si alespoń povídáme potichu. Ukázková nevýchova. Pak jsme tam měli druhou učitelku třeba Stránskou, bYLA hodně auoritativní, když jme zlobily nebo se neučily sázela nám koule jednu za druhou. Ve výsledku to bylo tak hodná paní Brtová skončila na psychiatrii, protože jí měli žáci těžce u prele, výkřiky typu vyliž si, k tabuli nejdu ty kráo a podobně byli na denním pořádku, z jejích hodin si pamatuju prd a celkově mě nic nenaučila, nenastavila nám hranice. Paní učitelka Stránská měla na svých hodinách absolutní ticho na její hodiny jsme chodili vždy připravení, vše nám vysvětlila, nebyl se problém na cokoliv zeptat. Její předmět si pamatuju dodnes a vážím si jí mnohem víc, než milé Brtové, která sice byla hodná, ale do života mi dala prd
Věř, že takhle je to vždycky. Já nevím proč, asi jako že si lidi neváží toho, co dostanou zadarmo, tak si děti neváží toho dospělého, který si je nechá skákat po hlavě. Zase ale musí cítit, že ten, kdo je na ně přísný, je má taky rád a je spravedlivý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 08:17
@Zástavanda měli jsme takhle přísnou matikářku. Když jsem od ní měla na vysvědčení dvojku, doma se slavilo. Většinou jsem donesla trojku.
Odmaturovala jsem za 1 a na výšce matiku ostatní doučovala. Vzpomínám na ni dodnes 
Naproti tomu němčinářka byla měkká, nic nás nenaučila a já po 4 letech němčiny neposkládala pořádnou větu. Na výšce jsem si jako druhý jazyk vzala radši ruštinu a začínala jsem s ní od začátku. Kde byl mimochodem taky měkký učitel a 2 roky jsem tam skoro nic nedělala. Jenže jsme museli ve třeťáku složit jazykovou zkoušku. Třetí ročník jsem dostali přísnějšího učitele, který teda byl zděšen z našich vědomostí, ale za půl roku nás na tu zkoušku připravil tak, že jsme ji všichni udělali.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 08:25
Tak čtu diskuzi a teď zrovna jedno z dětí mi furt šahá no notas i když ví že nesmí je mu 15měsíců a slovně nic nepomohlo lehké klpnutí přes ruce taky ne tak jsem ho pleskla dost začal se vztekat i slzu vytlačil zkusil to ještě dvakrát takže jsem ho rovnou hodně pleskla přes ručičku a poprvé zase vztek a podruhé se otočil a šel si hrát s jinou věcí a bez vzteku a slz, tak nevím jak nevýchovu aplikovat na děti co zkouší kde jsou hranice.
jinak s autoritativní učitelkou mám taky dobré zkušenosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 08:36
@robínek
S tím vysvětlováním dokola. Pokud to děláš v práci, tak je jasné, že se ti to nechce dělat i doma 
. Ale hlavní je tu jedna věc. Ono to přece není dokola vysvětlování v nekonečném časovém úseku. Na začátku je to delší doba, pak se dohody vychytají, tak nějak zaběhnou a už to zabere také 10 minut. Myslím, že je to velmi podobné, jako při metodě, kde je rodič autoritativní. Prostě na začátku je to náročné a pak to nějak začne fungovat lépe a lépe. Samozřejmě, jsou ojedinělé dny, kdy se dítě špatně vzbudí (jak dobře to znám na sobě), a pak je to náročné ráno. Ale jinak je tam vidět vývoj, pouze prostředky jsou jiné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 08:40
Já mám pocit, že jsem žila v jiném světě . Také jsem měla autoritativní učitelky, ale nikdy mě nepřivedli k lásce k předmětu, měla jsem nejspíš i benevolentní, jak je nazýváte, ale těm nezáleželo na tom, zda nás něco naučily. No a pak byli ti, kteří si dali pravidla, a bylo jen na nás, zda je budeme dodržovat. Takoví se většinou nezdržovali nějakým nátlakem apod. Prostě jsme věděli, co je třeba umět, a že je třeba dávat pozor. Pokud to někdo nedělal, měl smůlu, v předmětu neprospíval. I když, takových bylo málo, protože díky tomuto přístupu, kdy byla zodpovědnost na nás, jsme měli pocit dospělosti a snažili se. Ale pravda, takové pedagogy/pedagožky jsem zažila 3.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 08:45
@batist já bych pro syna viděla jinou školu než jakou jsem prošla já. Bohužel, Montessori jsou hodinu cesty autem od nás, myslím, žebychom to neutáhli finančně a stěhovat se nebudeme. Tady je jen klasické školství. Na učení doma nemám nervy a není, kdo by mě živil.
Jak vymyslet kompromis? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 09:05
@batist
Tak možná jsme různými cestami dospěly k témuž 
Zas nechci vypadat jako nějaký ranař s rákoskou v ruce, taky vysvětluju a mazlím, ale jsou situace, kdy nevysvětluju a jen vyžaduju - že když se nevypravíme včas, ujede nám autobus, že když se neuklidí hračky, nedá se v pokoji vůbec chodit atd., to už jsem vysvětlovala Xkrát a vysvětlovat to už nebudu, dcera je už velká, aby si to pamatovala. Kolikrát ji teď plácnu přes zadek? Možná tak 1 - 2× do měsíce, častěji ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 09:23
@omites píše:
@batist já bych pro syna viděla jinou školu než jakou jsem prošla já. Bohužel, Montessori jsou hodinu cesty autem od nás, myslím, žebychom to neutáhli finančně a stěhovat se nebudeme. Tady je jen klasické školství. Na učení doma nemám nervy a není, kdo by mě živil.
Jak vymyslet kompromis?
Ona je dneska škola jiná, než za nás a podle mě nejvíc záleží na učiteli, i na klasické škole může být nadšenec, který vymýšlí pro děti různé aktivity navíc, zkouší různé postupy atd. Jde o to spíš si zjistit, kdo kde a jak učí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 10:21
@batist píše:
@Elzalvice Nenechávám jej v takové situaci napospas. Spíš se jen nesnažím změnit to, co zrovna prožívá. Spíš mu řeknu, že chápu, že je naštvaný. Že to vidím, a uvědomuju si to. Jsem tam, když by mě potřeboval, objetí nebo cokoli, ale nevnucuju se. A jak sama popisujete, je pravda, že v tom není dobře ani jedné, dítě určitě svým způsobem hledá pomoc, takže nevšímavost asi není to pravé ořechové.
Ano, to také zkouším, jenže ona mě dcera v tu chvíli ani nevnímá (nebo to aspoň tak nevypadá). Takže sice použiju empatii, ale mine se účinkem a hysterie pokračuje dál…
Jinak se mi moc líbí tvůj přístup ve výchově. Pro mě tyto postupy jsou naprosto převratné - nejprve jsem je objevila v knize Respektovat a být respektován a teď se inspirujeme Nevýchovou. Jde to ztuha začít přemýšlet jinak, ale cítím, že to má perspektivu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 10:31
@robínek píše:
Ona je dneska škola jiná, než za nás
S tím naprosto souhlasím. Jen v „neklasické“ škole se dá vše výše popsané víc očekávat. Nemusí to být ovšem pravidlem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 10:31
Ještě mě napadlo k té škole. moji rodiče byli dost benevolentní, já se učila dobře, tak mě nikdy nekontrolovali, jestli se učím, dělám si úkoly atd. Prostě to brali tak, že je to moje zodpovědnost, já se mám chtít učit atd. To je sice OK, ale jako dítěti mi dost dělalo problémy si věci naplánovat, rozvrhnout si čas, přece jen jsem chtěla spíš lítat venku, než si dělat úkoly. Ale taky jsem chtěla mít dobré známky, takže jsem velmi často prožívala stres z toho, že něco nestíhám, patlala jsem referáty po nocích atd. No a příště jsem se zase nepoučila a stres byl opět. Upřímně s tím bojuju i teď. Tak jsem si řekla, že svoje děti budu víc kontrolovat, co a kdy do školy dělají, už jen proto, abych jim pomohla to zorganizovat a naučila je to do budoucna. Tím chci říct, že nechat všechno rozhodování na dítěti mu taky nemusí moc pomáhat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 10:33
@batist píše:
S tím naprosto souhlasím. Jen v „neklasické“ škole se dá vše výše popsané víc očekávat. Nemusí to být ovšem pravidlem.
To je pravda, i když hodně záleží, jak je ta neklasická škola zavedená. Ale kdybych se měla rozhodovat, jestli volit alternativní školu drahou, kam bych musela dítě denně hodinu vozit (takže by pak ani nemělo kamarády ze školy v místě bydliště) a školou klasickou, tak bych volila tu klasiku s tím, že se aspoň budu snažit vybrat si v rámci ní tu lepší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 10:33
@Elzalvice píše:
Ano, to také zkouším, jenže ona mě dcera v tu chvíli ani nevnímá (nebo to aspoň tak nevypadá). Takže sice použiju empatii, ale mine se účinkem a hysterie pokračuje dál…Jinak se mi moc líbí tvůj přístup ve výchově. Pro mě tyto postupy jsou naprosto převratné - nejprve jsem je objevila v knize Respektovat a být respektován a teď se inspirujeme Nevýchovou. Jde to ztuha začít přemýšlet jinak, ale cítím, že to má perspektivu.
Já se ve tvé dceři úplně poznávám . Já taky někdy nevnímám, když zuřím, až po nějaké chvíli jsem schopna reagovat normálně. Takže u mě zabírá, když někdo stojí opodál, ale nesnaží se to ukončit. To ani moc nejde. Emoce je někdy fakt těžké zvládnout, a pro dítě to musí být nemožné. Postupně se naučí, jak s tím pracovat samo. I já se to pořád ještě učím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 10:38
@robínek píše:
To je pravda, i když hodně záleží, jak je ta neklasická škola zavedená. Ale kdybych se měla rozhodovat, jestli volit alternativní školu drahou, kam bych musela dítě denně hodinu vozit (takže by pak ani nemělo kamarády ze školy v místě bydliště) a školou klasickou, tak bych volila tu klasiku s tím, že se aspoň budu snažit vybrat si v rámci ní tu lepší.
Je pravda, že ne každý si může dovolit vozit dítě hodinu do školy a zpět. Já mám vyhlídnutou školu s blokovou výukou, která je naštěstí kousek, ale není ještě jasné, zda se tam dostaneme. To, že nejsou spolužáci v místě bydliště je normální (alespoň zde v Brně), protože děti do spádové školy chodí čím dál tím méně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 10:38
@robínek ty si snad já. Učila jsem se velmi podobně. Třeva v jedenáct večer jsem dělala úkoly do matiky. Do češtiny jsem se učila v autobuse. Cesta trvala asi 20 minut, když byl pres, zvládla jsem otevřít sešity i do 3 předmětů v tom buse. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
