Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nevýchova - web
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
29.8.14 23:09
@hemera
Pane Bože dej mi sílu, ať ji nezabiju. 
Tak to si asi s dovolením do osobních manter dám taky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.14 09:49
@robínek
No tak to u tebe funguje naprosto vzorově. Ten zbytek je popravdě někdy na nervy, ale prostě jen přirozené dětské chování. Pokud nehrozí újma na zdraví, či větší újma na majetku, neřeším. Zacákaná koupelna je velmi často, někdy si to dítě utírá, ale samozřejmě to pak vypadá ještě hůř. A popravdě, je mi to jedno. Nemyslím, že máme doma nepořádek, ale máme v bytě dva velké psy, tak to asi tak neprožívám. Když se stihne, je to fajn, když ne, nezblázním se.
Pro nás dospělé je těžké si uvědomit, že dítě překypuje energíí a neumí ji krotit. Potřebuje všechno zkoušet a ideálně u toho poskakovat, pobíhat atd. Nic pro ně není přirozenější. Však to víme 
.
Ještě k tomu řádu, u nás ho takový nemáme, věci jsou asi víc flexibilní. Každopádně večerní hygiena, záchod a pohádka je vždy (pohádka někdy po dohodě vyměněna za delší hraní). Ale pevný čas ani pořadí není. Vim, že se říká, že dětem režim pomáhá, u nás je to spíš o obvyklých činnostech v podobnou dobu, dle výběru . Sama jsem doma nesnášela rezim, potřebovala jsem to udělat aspoň trochu po svém a to mi zůstalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.14 13:33
@hemera Docela mi vadí, že vytrhneš moji jedinou větu z kontextu, pak to může být chápáno dost šíleně. To, že moje dítě dostane přes ruku nebo na zadek je až KRAJNÍ řešení, samozřejmě tomu předchází vysvětlování (i opakované), zvýšení hlasu a až potom případně toto. A bylo to myšleno tak, že když by třeba chtěla strkat ruce do zásuvky a nereagovala na zastavení, nebo u silnice nezastavila na povel, tak dostane prostě na zadek. Podáváš to, jak kdybych řezala dítě jak žito. Mimochodem, ty děti z Tvého okolí - mám pocit, že tam je 90 procent plácání, proto a agrese atd… u nás je 90 procent řešení v klidu, zbytek případně řešen jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.14 18:34
@Veverka1979":https://www.emimino.cz/…veverka1979/ Promiň ale takhle jsem to vnímala. Čtu, čtu a jak jsem narazila na tuto větu, zasekla jsem se a vnímala jenom tohle. A nevěřícně na to zírala 
Objevení zásuvky taky u nás proběhlo. Našla nabíječku a běžela s ní k zásuvce. Vyndala jsem ji prodlužovačku a nechala ji zkoušet zasouvat tam. Z pár dní ji to přešlo a zásuvky jí nechávají chladnou. Vždy jde najít spůsob, pokud se to nepovede na poprvý, tak jde najít další.
A k zastavení na přechodu pokyn nepotřebuje. Naopak kontroluje ostatní jestli taky udělají stůj. A o to jde aby se pomaly a postupně učili fungovat bez nutnosti být někým řízen.
Plácaní v oklí neumím odhadnou percentuálně. Někdy jednou denně, někdy čtyřikrát, někdy vůbec Je mi z toho smutno jak se to šíří dál. Starší sourozenec pak trestá mladšího, když není po jeho, ten mladší zase moje dítě. A pak u starších dětí si všímám toho manipulativního jednání. Že to nucení fyzickou silou se změní na psychický nátlak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.14 21:30
@hemera No, každý má svoje výchovné metody a cílem je, aby se dítě bylo schopno v klidu začlenit do kolektivu, bez toho, aby ostatní omezovalo a nerespektovalo, co řeknou dospělí. Osobně si vůbec neumím představit, že bych dala dceři na hraní nabíječku a nechala ji hrát si se zásuvkami v prodlužovačce. Jsou věci, které dle mého názoru prostě dětem do ruky v žádném případě nepatří. A ohledně té cesty - to byl příklad. Dcera je klidná, pohodová, dost věcí chápe, takže třeba tohle nebylo třeba nikdy řešit, když zavolám ať stojí, tak stojí, když jede kolo, jde na stranu (předcházelo tomu vysvětlování). Ale dovedu si představit, že dítě dostane na zadek, když rodič volá stůj a ono neposlechne a je to pro něj nebezpečné. Já pořád nedokážu pochopit, co je tak špatného na tom, že dítě, pokud už není jiná varianta (debata, zvýšení hlasu), dostane jednu přes zadek, pokud dělá něco dost nepatřičného. Sama jsem občas jako malá dostala a fakt nepociťuji na sobě nějaký negativní dopad, jiné děti jsem nikdy nebila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.14 22:06
@Veverka1979 píše:
Já pořád nedokážu pochopit, co je tak špatného na tom, že dítě, pokud už není jiná varianta (debata, zvýšení hlasu), dostane jednu přes zadek, pokud dělá něco dost nepatřičného. Sama jsem občas jako malá dostala a fakt nepociťuji na sobě nějaký negativní dopad, jiné děti jsem nikdy nebila.
Já si myslím, že dání přes zadek musí být naprosto vyjímečné a ojedinělé, když už je chování dítěte úplně přes čáru (například hrubá šikana ve škole) a k tomu strkání ručičky do zásuvky, nebo nezastavení u silnice nepatří, to se dá naučit jinak.
Podle mě učíš dítě, že někoho praštit, bouchnout,(ať už se to nazve jak chce), nebo určitá forma agresivity a násilí je běžná věc. dělají to rodiče, tak je to normální a lze to použít mezi dětmi a hlavně směrem k mladším, slabším.
Někde mezi řádky to říká, že způsobit někomu bolest je normální, nebo někdy omluvitelné, to jak si to ale pak omluvíš, je už jen na tom, kdo to používá.
České děti a celkově česká společnost mi přijdou docela agresivní (i když máme celkově nízké sebevědomí, což je asi taky částečně vliv výchovy) a vliv nejspíš bude i to nadužívání tělesných trestů a autoritativní výchova, byl by to zázrak kdyby běžné chování rodičů v cca 90% rodinách nemělo na chování dětí a celé společnosti vliv 
Já byla v anglické rodině, kde 7 dětí nikdy nedostalo ani miniplácaneček přes ručičku a byli docela v pohodě, nejstarší už byla v pubertě. Ono to jde, když se chce, jen se prostě musí chtít 
neříkám, že vždy, některé děti se vychovávají opravdu hůř než jiné…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.14 22:14
Je to každého věc......
Je každého věc jak trestá a vychovává, či nevychovává své dítě. Já mám velice totožný názor jako veverka1979. Jsem taky učitelka(MŠ), plácnutí užívám opravdu jen v případech nebezpečí a nebo provokování, což je u nás ten největší problém, protože naše ratolest má období, kdy zkouší kam může zajít a já si myslím, že to je hodně senzitivní období, kdy se to může hodně pokazit právě tím, že člověk ukáže, že má dítě tu moc diktovat si jak co bude:D
Nikdy nechci dopustit toho, že by si dítě mohlo myslet, že si může prosadit svou a já ho nechala si ještě vybírat.
My ho živíme, šatíme, milujeme, zodpovídáme za něj a nikdy nenastane situace, abych já „prohrála“.Jen v případě, že já chci prohrát…nikdy mě k tomu nesmí dunutit dítě!!!
Fyzickou převahu musí rodič mít, dítě to musí cítit a být si toho vědomo a není to přeci nic špatného. Nejedná se jen o plácání a přesprdelníky. Pokud mi ratolest dělá scény a ječí jak hysterka, aby ukázalo že to chce jinak prostě si dřepnu mračim se jak kakabus, v klidu mu řeknu co po něm chci, v žádným případě nečekám jak to chce ono a po akceptování mého požadavku ho moc moc moc pochválím, umačkám láskou a vynesu do nebes jak je šikovný. Pokud si ale stále mele svou přichází zvýšení hlasu…dál už to znáte.
Nemyslím, že děti, které nejsou bity neřežou své vrstevníky. Řežou je a jelikož za to nedostanou, nevědí jaký to je a proto to dělají dál.
Měli jsme návštěvu, dítě které tu bylo naprostá tragédie, maminka uznává nevýchovu a její přístup k čemukoliv co tu ztropilo, zničilo a sejmulo její dítko byl opravdu laxní, za nic neslyšelo dítě ani popel vysvětlení proč se to nedělá, při házení kamenů se neděla žádná odezva, ran naše dítě dostalo několik za to už by moje dítě dostalo… prostě já jsem zastáncem toho, do tří čtyř let se dítě musí držet fakt zkrátka.
Nejvíc mě na propagaci nevýchovy štve to, že je to jen byznys. Poslouchat rady typu domluvte se se svým dítětem od někoho, kdo nemá vlastní dítě, neumí se vyjadřovat a má příšernej projev, je mi protivný… Univerzální návod na výchovu neexistuje a rodiče, co nechtějí bít svoje děti se nemusí řídit jen myšlenkou nevýchovy. Nevýchova je pro mě jen další z výchovných směrů, který reaguje na trend dnešní doby a míří na citlivá místa rodičů, kteří si buď neví rady se svým zvlčelým dítětem a pak je hodně zaměřený na skupinu rodičů, co žijí v souladu s přírodou, JArdou Duškem a nikdy by si nekoupili zeleninu v obchodě, protože jejich eko zahrada a rodový statek plodí až až:D
Nikomu se nesměju, ale nevýchova pro nás nemá budoucnost a jediný výsledek bude, že se dětí budou stávat smradi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.14 23:56
@Veverka1979 Tak začleňování do kolektivu za vyší cíl nepovažuji. Je spousta lidí, kteří se v koletivech necítí dobře a přesto jsou úspěšní, v životě spokojní.
Pro mě to problém vyřešilo. Nikdy do žádný zásuvky neměla potřebu strkat prsty, věděla, že slouží k zasouvání zástrčky. Na žádný návštěvě jsem nemusela rentgenovat očima, jestli mají zaslepené zásuvky a bát se. Vyřešená věc. Dá se vymyslet spoustu řešení, když se ti tohle nelíbí, tohle mě v rychlosti napadlo a zafungovalo.
Moje dcera je zase divoká, všechno intenzivně prožívá, kolikrát nevnímá, když se honí s dětmi, něco kreslí, skáče,… Mně přijde zase nespolehlívé spoléhat, že přes hluk, svůj smích uslyší nějaký povel. Ale s pohybem kolem silnic není problém. Bez plácání.
Já mám spíš to pochopení pro plácání z důvodu, že rodiče v tom vyrůstali a když jim rupnou nervy, tak plácnou, jak mají zafixované. Jako plácat v klidu a záměrně fakt nechápu.
Na plácání mi vadí, když to zjednosuším na podstatu, že je to násilí. A násilí plodí další násilí.
Takže jedeš pořád podle scenáře domluva-zvýšení hlasu-plácanec? Mně to přijde chladné. Když provede něco malá, když se pak uklidním, tak snažím vžít do toho, co prožívá, co ji k tomu vedlo, jak přemýšlí, prostě se do ní vžít. A vymyslet jak to dělat jinak. Jiné věci jdou natrénovat předem a dítě je nakouká a opakuje automaticky a rádo.
A máš na svoje plácání vzpomínky nebo je to už hodnocení z odstupem? Když si vzpomenu, jak jsem to prožívala, vždy jsem se cítila ukřivděná a že jsem dostala neprávem. Že to začal někdo jiný a nebyl potrestaný, že jsem si předse dávala pozor a nic se nestalo, jsem zapomněla, to se stane…,že mi rodiče nerozumí. Silná vnitřní bolest, smutek, nedostatek lásky, opuštěnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.14 00:17
@ospalámyš Určitě to jde. Mi to přijde podobné jako když lidi považovali otroctví za normální a než se to postupně zrušilo a prostřídali generace, tak to chvíli trvalo. Stejně jako když byly ženy nesvéprávné, podřízené muži a taky to přišlo všem v pořádku, včetně tech žen.
Třeba moje máma byla bita i rákoskou, občas dostala facku a jiné drsňárny. Já jsem byla jenom plácana. A moje dcera už je i bez toho plácání. Jsme v postupném procesu. A každý se snažíme dělat to líp než naši rodiče. A i u nás to bude jednou běžné být vychováván bez fyzických trestů.
@Papajased Tak určitě každého věc jak trestá avoje děti není 
Co kuřimská kauza? Jsou hranice i v tomhle a naštěstí pořád menší.
Tvoje výchova mě děsí. Mít dítě rád jenom někdy - z pohledu dítěte.
Že je to byznys, souhlasím. Cena je šílená. Ale když se někdo pro to rozhodne, není důvod ho zesměšňovat. Zrovna ty lidi na statku by na to neměli.
Ono je opravdu těžký dělat to jinak, než rodiče. Bez jakéhokoliv čtení, diskutování a inspirování se ostatníma, jen tak vařit z vody.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.14 09:20
@Papajased No konečně někdo, kdo mi fakt rozumí a chápe, co tím vším myslím. VELKÝ DÍK
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.14 10:07
@Papajased píše:Zajímalo by mě, pokud jsi učitelka v MŠ, zda tento přístup využíváš i tam.
Je každého věc jak trestá a vychovává, či nevychovává své dítě. Já mám velice totožný názor jako veverka1979. Jsem taky učitelka(MŠ), plácnutí užívám opravdu jen v případech nebezpečí a nebo provokování, což je u nás ten největší problém, protože naše ratolest má období, kdy zkouší kam může zajít a já si myslím, že to je hodně senzitivní období, kdy se to může hodně pokazit právě tím, že člověk ukáže, že má dítě tu moc diktovat si jak co bude:D
Nikdy nechci dopustit toho, že by si dítě mohlo myslet, že si může prosadit svou a já ho nechala si ještě vybírat.Znamená to, že nechceš, aby tvé dítě tuto vlastnost do budoucna mělo? Myslím tím snahu prosadit si svou atd.?
My ho živíme, šatíme, milujeme, zodpovídáme za něj a nikdy nenastane situace, abych já „prohrála“.Jen v případě, že já chci prohrát…nikdy mě k tomu nesmí dunutit dítě!!!
Toto mě zaujalo možná ještě víc, než to výše. Co znamená prohrát? Žě někdo má jiný názor, který se týká jeho, a tobě se nepodaří to změnít? Opravdu nerozumím.
Nemyslím, že děti, které nejsou bity neřežou své vrstevníky. Řežou je a jelikož za to nedostanou, nevědí jaký to je a proto to dělají dál.Ale tady to chování, které popisuješ přece není o tom, že není dítě usměrňováno tělesnými tresty. Tady je to o tom, že rodič nepomáhá dítěti pochopit, co je špatně a co dobře. Nevím, jak by mělo při házení kamenů pomoci, když dotyčné dítě bouchnu. Vždyť mu jen ukážu, že to co dělá, je v pořádku.
Měli jsme návštěvu, dítě které tu bylo naprostá tragédie, maminka uznává nevýchovu a její přístup k čemukoliv co tu ztropilo, zničilo a sejmulo její dítko byl opravdu laxní, za nic neslyšelo dítě ani popel vysvětlení proč se to nedělá, při házení kamenů se neděla žádná odezva, ran naše dítě dostalo několik za to už by moje dítě dostalo… prostě já jsem zastáncem toho, do tří čtyř let se dítě musí držet fakt zkrátka.
Nejvíc mě na propagaci nevýchovy štve to, že je to jen byznys. Poslouchat rady typu domluvte se se svým dítětem od někoho, kdo nemá vlastní dítě, neumí se vyjadřovat a má příšernej projev, je mi protivný… Univerzální návod na výchovu neexistuje a rodiče, co nechtějí bít svoje děti se nemusí řídit jen myšlenkou nevýchovy. Nevýchova je pro mě jen další z výchovných směrů, který reaguje na trend dnešní doby a míří na citlivá místa rodičů, kteří si buď neví rady se svým zvlčelým dítětem a pak je hodně zaměřený na skupinu rodičů, co žijí v souladu s přírodou, JArdou Duškem a nikdy by si nekoupili zeleninu v obchodě, protože jejich eko zahrada a rodový statek plodí až až:D
Nikomu se nesměju, ale nevýchova pro nás nemá budoucnost a jediný výsledek bude, že se dětí budou stávat smradi.
Ale to přece není nic jiného než výsměch. Přijde mi to pouze jako tvá neschopnost pochopit, že to fungovat může. Příklady, které dáváš, jsou totiž z úplně jiného soudku, což také potvrzuje nepochopení toho, v čem taková výchova (soužítí s dítětem) spočívá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.14 10:59
@batist Z toho co tu píšeš mám pocit, že bychom si rozumněly. Moc se mi líbí názory, které si zde uvedla. Doma se snažíme jednat s naším dvouletým synem podobně, a i když to není vždy jednoduché, přičí se mi, že bych ho měla vychovávat klasickou autoritativní výchovou. Radši půjdu tou obtížnější, zdlouhavou a leckdy až vyčerpávající cestou, než abych to s dítěm měla sice rychle a rázně vyřešené, ale přitom měla v sobě pocit, že kdybych byla na jeho místě, tak bych se necítila dobře.
@hemera Toto je přesně ono:Když si vzpomenu, jak jsem to prožívala, vždy jsem se cítila ukřivděná a že jsem dostala neprávem. Že to začal někdo jiný a nebyl potrestaný, že jsem si předse dávala pozor a nic se nestalo, jsem zapomněla, to se stane…,že mi rodiče nerozumí. Silná vnitřní bolest, smutek, nedostatek lásky, opuštěnost.
Myslím si, že je to opravdu každého věc, jak vychovává své děti. Každopádně se mi nelíbí, když někdo zevšeobecňuje a říká, že jak to dělá on je správně a že z jeho dětí budou jednou slušně vychovaní lidé, zatímco děti vychované jiným přístupem zažívají špatnou výchovu a jednou z nich budou nevímco… Výchova není vše. Ano, může toho ovlivnit opravdu hodně, ale jsou tu i další faktory ovlivňující osobnost člověka. A navíc výchova se nemůže dělit jen na liberální a autoritativní. Jsou to pojmy, pod kterými si každý může představit nĕco jiného a pod nálepkou nějaké výchovy přistupovat k svému dítěti zcela jinak, než jiný rodič stejně onálepkovaný přistupuje ke svému dítěti.
Takže já bych negeneralizovala, když jsem nezažila přístup a výsledek výchovy všech typů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.14 21:15
No mě docela zaujalo, že pro fyzické tresty jsou tu dvě učitelky, jak z MŠ, tak ze školy. Vždyť učitelky si už od jeslí až do střední školy musí poradit bez jakéhokoliv „násilí“. A to mají na starost velkou skupinu nejrůznějších dětí, temperamentů atd.
Pokud se to dá zvládnout tam, i když je to vělmi náročné, tak to musí jít i v rodině. Já vím že někteří učitelé volají po rákoskách, ale to by problém nevyřešilo, naopak by si někteří zakomplexovaní a neschopní učitelé řešili svou neschopnost bitím. To je ale na jinou diskuzi.
Já vím, že všichni učitelé to bez těch facek ve škole ani ve školce nedokážou, bohužel, ale to je na tom smutný (i když v tom hraje roli i měkkost systému, který si se zlobiřči nedokáže poradit a nechá v tom učitele plavat). Oni se to totiž nenaučili jinak, ani nikdy nepřemýšleli, jak vychovávat sice náročněji, ale bez toho donucování a pod hrozbou výprasku.
Moje příbuzná je učitelka, skvělá a hodná holka, ale vyrostla v autoritativní výchově(její maminka je taky učitelka ) a jinak to neumí, snaží se, ale vzdělávací literaturu nečte, jede jen v zažitých schématech. Nedávno se přiznala, že její nejnáročnější žák ze druhé třídy dostal od ní na zadek prostě už nevěděla co s ním. Mohla by z toho mít pěknej průšvih, chápu, že ujdedou někdy nervy, ale třeba kdyby to zkusila jinak a věděla, jak an to, mohla si tohle ušetřit…
A popravdě řečeno, když slyším názory na výchovu dětí některých učitelek, tak mě děsí představa, že budou výchovně působit ve školce/škole na moje dítě…tím nemyslím zdejší téma, ale tak no…
Kdybych měla děti ve Švédsku, kde více pěstují respektující přístup, méně cepují, zastrašují atd a tělesné tresty jsou zákonem zakázané, měla bych o své dítě v intitucích menší obavy, v čechách se někdy bojím, koho vyfasujou a kdo razí přístup „škoda rány…“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.14 21:24
tak já nějak nevim, ale jak to téma tady čtu, tak se plácáte od extrému k extrému, kdo napíše, že když po x-tém upozornění dítěti lupne na zadek hned z něj uděláte pomalu mlátiče dětí a kdo zas napíše, že to jde domluvou. tak z něj zas uděláíte uplnýho idealistu nímanda
jako holky, kdyby to nebylo k pláči tak je to k smíchu 
co to takhle přestat paušalizovat, sakra každej sme nějakej ty děti jsou taky každý jiný a co platí ne jednoho neplatí na druhýho a prostě autoritu je si třeba získat něčím jiným…a to tuplem v té škole, já před MD učila bandu puber´táků a představte si, že se mi po nich stejská…byla s nima sranda 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.14 22:47
@brumdinka píše:jako holky, kdyby to nebylo k pláči tak je to k smíchu
co to takhle přestat paušalizovat, sakra každej sme nějakej ty děti jsou taky každý jiný a co platí ne jednoho neplatí na druhýho a prostě autoritu je si třeba získat něčím jiným…a to tuplem v té škole, já před MD učila bandu puber´táků a představte si, že se mi po nich stejská…byla s nima sranda
Tak to beru, myslím si totéž. Jo a taky jsem učila bandu puberťáků a stýská se mi po nich, hlavně po tom, že u nich už se dala užít ta ironie a humor, což vyřešilo hladce spoustu situací, které by mohly vést ke konfliktu. To s malými dětmi nejde (humor jo, ironie ne) a proto mi to někdy přijde těžké.
No a k tomu, jak tady někdo psal, že byl v anglické rodině se 7 dětmi, kde děti nikdy plácanec nedostaly a šlo to. Taky jsem byla v anglické rodině, matka učila ve waldorfské školce, byla do toho waldorfského systému hodně zažraná, měli 4 děti, výchova byla hodně o domluvě, maximálně se dítě poslalo za dveře. Ale jeden syn se dost vymykal, byl hodně divoký, někdy těžko zvladatelný a 2× za svůj roční pobyt tam jsem zažila, že dostal výprask, ne jen nějaké plácnutí přes zadek, ale regulérně výprask. No a pomohlo to, ten kluk mi pak přišel vyloženě spokojený, on podle mě už viděl, že jedná přes čáru a intuitivně vyžadoval, aby nad ním ta autorita zakročila výrazně. Matka mi to pak vysvětlovala tak, že tělesné tresty normálně nepoužívá, ale nezříká se jich a zrovna u tohoto syna ví, že ho nezlomí (druhý syn byl větší citlivka, tam by to podle mě nešlo, taky nikdy nedostal). Teď už jsou všechny jejich děti dospělé a studují VŠ, s jejich matkou jsem stále v kontaktu a nedávno mi psala, že právě tento syn momentálně studuje práva, bydlí doma a má s ní ze všech dětí asi nejvřelejší vztah.
Tož tak, paušalizovat se nedá.
Jo a jejich výchova byla hodně „domlouvací“, ale taky hodně důsledná. Na anglické poměry byly ty děti dost poslušné, nějaké drzé odsekávání se tam rozhodně netrpělo a bylo období, kdy dva synové hodně hráli u filmu v komparzu a byli vyžadování prý hlavně proto, že se s nimi dobře pracuje, byli prostě „hodní“ a filmaři s nimi neměli zbytečné nervy. No a kluci z toho byli nadšení, milovali filmování. Tak to byla taková zajímavá zpětná vazba účinnosti té výchovy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
