Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nevýchova - web
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
18.6.14 18:19
@FamilyB Mluvvila bych na ni řikala, že chápu, že je naštvana, ale ted musíme jít. V nejhoršim bych jí vzala někam, kde se muže vztekat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 18:56
Nevěříme, že dítě potřebuje cokoliv dodávat zvenčí. Ani neskáčeme na to, že je z podstaty špatné a potřebuje kultivovat. Víme, že dítě už teď v sobě všechno má. Ví, co potřebuje, a umí si o to říct. Náš úkol jako rodičů, je vytvořit mu prostor, ve kterém se může naplno rozvinout. Toto mě na webu zarazilo proč tedy když dítě je vlastně hotový výrobek, malý dospělý, tak proč když dítě vyrůstá se psem tak se chová jako pes štěká kouše, chodí po čtyřech… Vysvětlí mi toto někdo? Když to dítě už v sobě vše má, tak i přes to že žije se psem by se mělo chovat jako člověk ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 19:10
@FamilyB píše:
A muze mi nekdo rict, jak se domluvit s nemluvicim batoletem?? Dnes opet zachvaty mezi lidmi a chodili dokonce za mnou, ze si mam uklidnit sve dite. To pak resit jak??
Pokud jsem někde, kde to skutečně vadí (restaurace atd.), a je to dlouhodobé, tak odcházím s dítětem v náručí. Pokud jsem někde, kde se to dá snést (venku, v supermarketu), tak to neřeším. Klasické dohody asi opravdu nepomůžou, ale u nás fugnoval často i domlouvací a vysvětlovací tón hlasu. Nicméně záchvaty byly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 19:13
@Zástavanda píše:
Nevěříme, že dítě potřebuje cokoliv dodávat zvenčí. Ani neskáčeme na to, že je z podstaty špatné a potřebuje kultivovat. Víme, že dítě už teď v sobě všechno má. Ví, co potřebuje, a umí si o to říct. Náš úkol jako rodičů, je vytvořit mu prostor, ve kterém se může naplno rozvinout. Toto mě na webu zarazilo proč tedy když dítě je vlastně hotový výrobek, malý dospělý, tak proč když dítě vyrůstá se psem tak se chová jako pes štěká kouše, chodí po čtyřech… Vysvětlí mi toto někdo? Když to dítě už v sobě vše má, tak i přes to že žije se psem by se mělo chovat jako člověk ne?
Zřejmě to myslí tak, že nemusíš dítě vychovávat, ale ono už má v sobě, že se bude učit samo od sebe pozorováním. Nebo vím já co.
Hele, já nejsem neváchovy žádný velký fanda. Ale něco jsem si z toho vzala. Je pravda, že jsem spíš dávala jen vybrat. ted občas zkusím i se zeptat jak to navrhujou oni, pokud chci já to a to a nechci to a to a jak teda na to. Někdy to má úspěch někdy ne.
Ona je to i otázka povahy rodiče, někdo na to prostě nemá nervy. A taky času. Ono je něco jiného pracovat s dítětem, když jsi na rodičáku a když jsi v práci ( ted reaguji třeba na diskuzi omites versus batis). V den kdy nejdu do práce mi nedělá žádný problém, když se dítě vypravuje hodinu a půl, nijak mu to nezazlívám, pokud jdeme zrovna někam, kam se dvakrát netěší, tak ho chápu o to víc. Nemá cenu se zbytečně stresovat a tak si dám sraz nebo naplánuju úřad až na jedenáctou, no stress. Dítěti připomínám, vysvětluji, čekám na návrhy jak vyřešit to, že ono chce kolem, druhá taky, ale do metra dvě kola po nejezdících schodech neunesu…
Když jdu do práce, v práci mám být v půl osmé, ceta mi trvá do práce 40 min, do školky 20min. Kdybych měla stejný proces s vypravováním absolvovat v den, kdy jdu do práce, tak v stávám v5h. Na to teda ppeču, vstávám o hodinu později a stává se ze mě nerespektující autoritativní matka, která prostě zavelí, že se žádný dopravní prostředky neberou, obleče si to, co si připravil večer a nediskutuji, jestli by to nemohlo být něco jiného a když se crcá, tak na něj prostě hejknu, aby to odsejpalo.
Takže pokud to jde, tak se snažím diskutovat, pokud je prostě časový stres ( a tomu se prostě v dněšním světe - práce, školka, domácnost) nevyhneš, tak chci aby dítě umělo reagovat i na to, že jsem najednou autorita. Jinak bych už zpívala u splavu.
A stejně tak mi to přijde i v tom reálném životě - diskutovat budu o leččems, ale pokud budu hnidopišit o každé ptákovině, tak se nikdy nikam nedostanem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 19:35
@Lama Lama A nemyslíš, že v tom dítě bude mít zmatek? Jeden den se s tebou může dohadovat, ale kažýdé úterý a čtvrtek má smůlu? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 19:43
@Zástavanda píše:
@Lama Lama A nemyslíš, že v tom dítě bude mít zmatek? Jeden den se s tebou může dohadovat, ale kažýdé úterý a čtvrtek má smůlu?
ne.
To jako že by jsi dětem všechno jen přikazovala a o ničem bys nediskutovala 
, aby v tom neměli zmatek? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 20:00
@Lama Lama Ne to zas ne, ale držela bych se jedné výchovy, prostě podle mě je správné vytyčit hranice, ty hranice vysvětlit proč jsou a co by se stalo kdyby se nedodržovaly (když nebudeš vstávat tak nestihneme jít do školky, paní učitelka se bude zlobit a maminka dostane vynadáno v práci) když i přes to ráno bude dělat blbiny nebude se chtít oblékat a podobně tak mu řeknu proč musí jít, když ani tak neposlechne tak prostě holt zvýším hlas popřípadě dostane výchovnou na zadek. On totiž ví, že do školky musí a proč říkala jsem mu to tisíckrát, tak nevím proč by si ze mě každé ráno měl dělat šaška
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 20:18
To není dvojí výchova. To je reálný svět. Jsou situace kdy se nediskutuje a situace kdy jo. V sobotu a v neděli diskutuje celá rodina. V práci nediskutují nad blbým systémem objednávek pacientů v pondělí ráno kdy je narvana čekárna. Nechám to na poradu odpoledne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 20:36
Jak řešit u kluka 3,5 roku prsty a veškeré předměty v puse? Už si i učitelka stěžovala, že jim jí stavebnice 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 23:21
@omites
Dát mu najíst? 
To je ten samý syn, co má spoustu energie? Pokud ano, tak to je zase stejný případ, jak ten zmiňovaný syn z mojí au-pairovské rodiny, on se tím uklidňoval, byl pořád tak nabušený energií, že se potřeboval takhle zklidnit. Co vím, tak se to odnaučoval hodně těžko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.14 00:10
Zpátky k webu, který byl zmiňován na začátku: mrkla jsem rychle na pár videí, ale nic moc mě neoslovilo, respektive nepřišlo mi nějak objevné. Buď to bylo o tom, jak to být nemá, ale nedozvěděla jsem se o tom, jak to být má, nebo to bylo hodně obecné. některé věci mi přijdou dost stupidní vydávat za něco převratného, například, že dítě pokud nezná pravidla, tak je nebude dodržovat 
Něco mi zas přijde jako z čítanky - dojemný příběh o chlapci, který se s maminkou dohodl, jak si bude uklízet pokoj a pak si ho uklízel… O článcích ani nemluvím, to mi přijde celé vycucané z prstu, hrozně nevěrohodné (7letý chlapec se ptá, jestli existují čerti, společně se podívají na Google a podle obrázků zjistí, že určitě neexistují a on je pak rád, že se už nemusí bát maminka 3leté dcery řeší s neznámou paní v tramvaji, jakým trikem dceři odebrat dudlík…) Celé mi to prostě přijde dost nepřesvědčivé a trochu ve stylu „udělat z prdu kuličku“. No ale věnovala jsem tomu jen asi 15 minut, tak nechci být nespravedlivá. Je tu někdo, kdo se principům nevýchovy věnoval hlouběji a mohl by sdělit, co ho obzvláěště oslovilo?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.14 09:58
@robínek píše:
@omites
Dát mu najíst?
To je ten samý syn, co má spoustu energie? Pokud ano, tak to je zase stejný případ, jak ten zmiňovaný syn z mojí au-pairovské rodiny, on se tím uklidňoval, byl pořád tak nabušený energií, že se potřeboval takhle zklidnit. Co vím, tak se to odnaučoval hodně těžko.
je to furt ten samý syn, jiného nemám 
s jídlem problémy nemá, žere jak kyselina a já mu neodpírám. Jo a není to na něm vidět. I ve školce si chodí přidávat. Dojde domů a sní mi půlku ledničky.
On to dělal snad v roce, v roce a půl, jak to dělají všechny batolata. No a teď se to rozjelo nanovo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.14 13:46
@omites Nerostou mu nějaké zuby nebo nedělá to na uklidnění. Nás syn zase tedka začal kousat děti, když je hladový nebo unavený
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.14 12:40
Neukamenujte mě teď, vy zastánkyně liberální výchovy - nevýchovy, ale za sebe říkám, je to naprostá příšernost. Dítě není malý dospělý, už z hlediska vývojové psychologie, je to prostě dítě se všemi specifiky, vlastnostmi, chováním jednáním a není a nikdy nebude náš rovnocenný partner…Ach jo, říkám si, jak by to chtělo zapojit selský zdravý rozum…proboha, uvědomme si, že prvních pár let života je to, co dítě provází celý život…a jen co se trochu osamostatní (nástup do školky), bude prostě MUSET začít bez debaty a diskusí akceptovat normy, pravidla, zvyklosti a respektovat své okolí (myslím to tak, podřizovat se tomu). Jsem vystudovaná učitelka, děti mám ráda nade vše, jejich svět a pohled na něj je pro mě nekonečnou inspirací, sama jsem máma dvouleté dcery. Své dceři podřizuji svůj život, myslím to tak, že ne, že se ona podřizuje mně, ale jestli je čas spaní a vím, že má režim, který funguje, nebudu v čase jejího spaní courat někde po kafíčkách…atd..Maximálně se jí věnuji, čteme, vyrábíme, jsme venku, občas vidí kreslenou pohádku, ale většinu času objevujeme svět spolu. ALE - má přesně daná pravidla a hodnoty - teď se jdou čistit zuby, teď uklidíš hračky, teď se jde koupat. Nebudu s ní proboha o tomto nikdy, ale nikdy diskutovat, kam bychom přišly??? Když jsem si na webu „Nevýchovy“ přečetla úryvek, že dcera autorky tak dlouho skákala na lehátku, až ho prorvala a její matka to sledovala, aby jí dala pocítit, co se stane, tak mě málem trefilo. Co to je za naprostou kravinu? Takže napřed nechám dítě zničit nějakou věc a pak budu vysvětlovat, že příště ne ne ne? To snad není pravda…Myslím, že normální postup je, mírně dítěti říct, co nesmí a proč (mluvím o dítěti, které již rozumí), pokud nereaguje, tak holt zvýšit hlas a pokud ani to ne, tak hold přijde výchovná přes ručičku nebo přes zadek. Jsem zděšená z toho, když si představím, že stojí matka naproti svému dítěti, dítě dělá scénu, že se např. nebude oblékat a matka se ho zeptá, co by navrhovalo…mě trefí asi…no co asi by navrhovalo, že se oblékat nebude a chce dělat něco jiného…No a pak přijde chvíle, kdy není prostor na takové debaty a diskuse a musí se prostě hned jít..dítě, které je zvyklé, že to, co rodič řekne, to platí (tudíž se může zachytit přesných mantinelů), rozumí a chápe, ale dítě, které občas dostává na výběr a pozor, v podstatě svým - „Co navrhuješ?“ na něj přehodí dospělý svou zodpovědnost, je zmatené a dezorientované - jak to, že minule se mě máma ptala a teď spěcháme?…Vím, dost jsem se rozohnila, ale jsem z toho fakt hotová. Mám reálný příklad v rodině, u příbuzných vyrůstají dvě děti (4 a 2 roky) doslova jako dříví v lese, žádný režim, mantinely, absolutně nic…debatují, diskutují, děti jdou spát, když se jim chce, jí co chtějí, kdy chtějí…no, nějakou dobu měla jejich matka nohy hore a pohodu, JENŽE…nyní najednou potřebují obě děti skloubit, když někam mají jet, nebo se společně najíst nebo cokoli a co myslíte…je peklo na zemi, protože ty děti nejsou duplikát jeden druhého…Byla jsem fakt hodně emotivní, ale muselo to ven 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.14 13:07
@Veverka1979
Asi máme podobný pohled na výchovu 
Jako já diskutuju, ale jen o něčem. Včera třeba na procházce jsem chtěla jít do lesa trhat ostružiny, dcera nechtěla (asi se bála), tak jsem jí řekla, že teda ne, ale žádné stružiny do jogurtu ke svačině tím pádem nebudou. Tak chvíli fňukala, bojovala s tím a pak že teda tam půjde - nakonec zase nechtěla jít z lesa domů, klasika Tak o společném programu jsem s ní schopná diskutovat, ale jinak spíš vyžaduju. Máme teď miminko a jsem vděčná, že u nás jde režim jak na drátku, já nebo manžel si taky nemůžem vymyslet, že teď třeba něco dělat nebudeme, protože bysme to jinak nezvládli.
Kolik jsi toho z webu nevýchovy viděla? Já se přiznám, že moc ne, dost mi šel na nervy způsob vyjadřování té paní, prostě jsem to nevydržela poslouchat. To pasné mi zase přišlo takové vycucané z prstu, dost nevěrohodné. Takže by mě zajímal tvůj pohled na ten web, jestli jsi tedy z toho něco viděla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
