Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nevýchova - web
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
18.6.14 00:01
@VitHan Ale s tím já samozřejmě souhlasím. Jen prostě, pokud se mi nějaké rozhodnutí nelíbí, ozvu se. A pokud jsem vykázána do patřičných mezí, že to není moje věc, tak mám na vybranou. Buď se tomu podřídím, protože jsem ze svého pohledu udělala vše (tedy řekla námitku), a budu s tím smířená, nebo z takového místa odejdu. Následky si ponesu sama. To je to, co se snažím učit své děti. Ne, že nemají nikdy nikoho respektovat a poslechnout. Ale že mají používat svůj rozum a uvědomovat si důsledky svého jednání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 00:01
@batist nikdy jsem ho být nechtěla. Ale posouval hranice až úplně na doraz. Nějak jsem reagovat nakonec musela. Soudit opravdu nejde, to by se člověk zbláznil. 
Beru to tak, že jsem v tu chvíli udělala to nejlepší na co jsem měla. Můžu se z toho poučit, můžu to příště zkusit vyřešit líp.
Na druhou stranu si opravdu nemyslím, že když dostane jednou, dvakrát na zadek, že ho to poznamená víc než když se k jinému dítěti jeho matka soustavně chová jako ke kusu hadru. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 00:02
@batist Třeba proto, že dítě plácnu a manželce vyrazím zuby?
Kdyby to někdo dělal opačně, tak ho taky stíhají a manželka má pocit, že s ní laškuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 00:02
@omites píše:
Mám dokonce pocit, že když jsem tvrději nastavila hranice, je nějak šťastnější.
Tak tomu věřím. Já vychovávám hodně podobně tříletou dceru - párkrát už dostala přes zadek (jen plácnutí rukou) a teď už stačí jen zmínit, že by to mohlo přijít, když nebude poslouchat a stačí to. Ono mi někdy přijde, že děti si jakoby neváží toho dospělého, který je nedokáže zvládnout a necítí se s ním ani dobře. Jako učitelka jsem slyšela od žáků mockrát hodnotit nějakého učitele slovy „on je hodnej, ale moc, neumí nás zvládnout“, ty děti si ho prostě nevážily. Ne, že by vyžadovaly řev a výhrůžky, ale asi prostě zkoušely, co všechno si můžou dovolit, a když ty hranice nebyly stanovené, tak se jim to nelíbilo. Možná se s takovým dospělým, který nedokázal uplatnit svoji dospěláckou převahu, necítily ani bezpečně, nevím.
A jako au-pair jsem byla v rodině, kde prostřední syn byl opravdu silná osobnost, někdy měl tolik energie, že byl nebezpečný i sám sobě. Rodiče děti samozřejmě nebili, ale jemu se občas nějaké to plácnutí dostalo a taky se pak zklidnil, jakoby byl spokojený, že byl takhle dán do latě, na něj prostě někdy nekonečné vysvětlování nestačilo a spíš ho ještě víc rozčilovalo.
Nemám načtené knížky o výchově, spíš se řídím citem a zkušeností, na každé dítě platí něco jiného, ale o tom, že děti potřebují stanovit hranice, jsem přesvědčená. Není to o tom pěstovat v nich strach z trestu, ale měly by vědět, že něco takového taky existuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 00:03
@omites píše:
@batist mě když sledovala třeba moje mamka, tak konstatovala, že mám dost dobré nervy, že ona už by ho zmydlila daleko dřív.Jak se cítím já? Nebyla jsem na sebe pyšná. Ale když vidím, jaká změna nastala, souhlasím s vytýčením hranice. Vnitřně jsem se s tím srovnala tak, že pokud je bloklý, pak to bude už jeho práce, nechat se odblokovat.
Mimochodem, zřejmě jsem ho zablokovala už v břichu, takže bude mít v životě hodně co řešit, pokud se tím bude chtít zabývat. Přece jenom je to chlap. A profiluje se jako velmi silná osobnost.
No, a to je přesně ono. Píšeš, že jsi se s tím vnitřně srovnala. A to je důležité. Já ne, a proto to tak dělat nemůžu. Ty ano, a pak je to tak v pořádku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 00:03
@wiki čiki píše:
@omites tak o tom nic nevím ale dělám tokončí to tichem
určitě najdeš nějaké téma, při kterém se i tvůj chlap rozmluví. Co zajímá jeho?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 00:04
@omites on mluví ale když mu předložím přesvědčivé argumenty že mám pravdu je ticho
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 00:05
@omites
@omites píše:
@batist nikdy jsem ho být nechtěla. Ale posouval hranice až úplně na doraz. Nějak jsem reagovat nakonec musela. Soudit opravdu nejde, to by se člověk zbláznil.
Na druhou stranu si opravdu nemyslím, že když dostane jednou, dvakrát na zadek, že ho to poznamená víc než když se k jinému dítěti jeho matka soustavně chová jako ke kusu hadru.
Možná si trochu nerozumíme. Já ani nemluvím o tom, že jde o nějaké zablokování, přilišné ublížení dítěti, něčemu, co ho šíleně poznamená. Spíš mluvím o tom, jaký mu dám vzor chování, a jak se s tím vypořádám sama. To už jsme si nicméně vyjasnili před chvilkou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 00:06
@VitHan píše:
@batist Třeba proto, že dítě plácnu a manželce vyrazím zuby?
Kdyby to někdo dělal opačně, tak ho taky stíhají a manželka má pocit, že s ní laškuje.
Ale tak to přece být nemusí. Když ti partner dá pohlavek, nemusí být velký, nemusí ani skutečně bolet, ale poníží tě, bude to pro tebe v pořádku? Nepoznamená to tvůj vztah?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 00:07
@robínek ještě jednu osobu absolutně nerespektuje. A to moji babičku, která je fakt měkká a všechno mu povolí. Pak se diví, když po něm něco chce, že ji absolutně neposlechne. Musela jsem si upravit pracovní dobu tak, že zajedu vyzvednout syna ze školky, předám ho babičce a letím do práce zpátky. Díky prostoji 1,5 hodiny pak pracuji do půl osmé večer - jsem masérka. Babička, ač při síle a plná elánu, ho není schopní vyzvednout ze školky a dovést domů, kde by si ho manžel o půl šesté vyzvedl. On s ní prostě nespolupracuje a dělá ji nashvály
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 00:09
@wiki čiki píše:
@omites on mluví ale když mu předložím přesvědčivé argumenty že mám pravdu je ticho
jejda. Já myslela jenom konverzaci, kdy se snažím otázkování zvýšit zájem o toho druhého. Ne vysvlech KGB a přesvědčování o své pravdě
Používám věty typu - Co myslíš? Jaký máš na to názor ty? Kam pojedeme na výlet, kam se chce tobě? Proč zrovna tam? a tak podobně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 00:12
@omites píše:
@batist píšu, že to s ním rozebírám. Stále nabízím řešení, říkám, že ho poslouchám. Dávám na výběr, ptám se, jak to chce vyřešit on, co navrhuje.
Nezdá se mi jedním švihnutím po zadku nějaký zdeptaný.
Musela byste to tady zažít. Ty neustálé výbuchy vzteku, kdy nevěděl, co se sebou a já nevěděla jak na něj. I Katku jsem zkoušela, byla mi houby platná.
A podívat se, jak se chová teď. Jak na ty výchovné metody reaguje teď a daleko lépe spolupracuje.
U nás prostě bylo nutné ukázat, kde ta hranice je. Teď můžu zkoušet aplikovat různé benevolentní postupy řešení a on se kupodivu chytá a spolupracuje.Zažil někdo 2 měsíce vzteku od rána do večera? Já si vždycky tak oddechla, když jsem ho předala do školky. Přijde vám tohle v pořádku?
Tak tohle mi opravdu velmi připomíná toho syna z mojí au-pairovské rodiny. Jemu už ale bylo 8 a měl dny vzteklých záchvatů od rána do večera. Dost tím decimoval celou rodinu, pak dostal na zadek a byl jako vyměněný, opravdu působil spokojeně a zase se s ním dalo mluvit. No potěším tě, píšu si doteď s jeho matkou, teď je mu přes 20, velmi úspěšně studuje práva a se svou matkou má prý z dětí asi nejvřelejší vztah, pořád jí volá, pomáhá jí atd. Tedy žádné zatvrzení vůči té, která mu občas naplácala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 00:16
@robínek jj říkáme s manželem, že syn se rozhodně v životě neztratí.
Jen než ta doba nastane, musíme alespoň nějak fungovat.
Taky neříkám, že je hyperaktivní, ale že má hodně životní energie, která se mu bude hodit. Je to klasické zdravé, usměvavé, neposedné dítko. Nechápu, že za tím většina lidí, kteří jdou kolem, vidí hyperaktivitu. Její známky opravdu neprojevuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 00:19
@omites píše:
@robínek jj říkáme s manželem, že syn se rozhodně v životě neztratí.
Jen než ta doba nastane, musíme alespoň nějak fungovat.Taky neříkám, že je hyperaktivní, ale že má hodně životní energie, která se mu bude hodit. Je to klasické zdravé, usměvavé, neposedné dítko. Nechápu, že za tím většina lidí, kteří jdou kolem, vidí hyperaktivitu. Její známky opravdu neprojevuje.
Obecně lidé příliš netuší, co to hyperaktivita znamená. Slyšela jsem to 2 roky v kuse, že mám hyperaktivní dítě 
. Lidi asi mate to slovíčko aktivní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 00:20
@omites píše:
@robínek Díky prostoji 1,5 hodiny pak pracuji do půl osmé večer - jsem masérka.
U toho mě napadá, že se u dětí pořád mluví o jejich právech a pocitech, ale práva a pocity snad mají i rodiče, ne? Proč by si matka měla nechat líbit, že vypravuje dítě 1,5 hodiny do školky, když je jasné, že to zvládne za kratší dobu? A proč by se měla nechat terorizovat záchvaty vzteku? Už takhle je výchova dětí dost náročná, nevidím důvod, proč se nechat buzerovat od nějakého mrňouse.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
