Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Narazila jsem na jednu zajímavou stránku, nedá mi to, se o ni nepodělit. Často se tu řeší výchova dětí a tady jsou zajímavé videoblogy.
Stránka je zde
Nevytvořila jsem ji, nelobuji pro ni. Jen jsem na to dneska narazila a pani mě velmi zaujala. Mrkněte.
@omites píše:
Narazila jsem na jednu zajímavou stránku, nedá mi to, se o ni nepodělit. Často se tu řeší výchova dětí a tady jsou zajímavé videoblogy.
Stránka je zde
Nevytvořila jsem ji, nelobuji pro ni. Jen jsem na to dneska narazila a pani mě velmi zaujala. Mrkněte.
jsem si to pustila a dost mi znervoznuje ta pani, jak pořád máchá těma rukama ![]()
@Lama Lama píše:
jsem si to pustila a dost mi znervoznuje ta pani, jak pořád máchá těma rukama
já to mám spíš trochu na pozadí. Mě je zas příjemný ten její hlas a způsob, jakým to podává.
Já to sleduji už nějakou dobu. Přístup se mi líbí, akorát pořád nevím, jak to aplikovat na to naše malé vzteklé batole… Protože jejich mantra „domluvit se s dítětem“ zatím absolutně nefunguje. Pořád ale věřím, že v budoucnu to využiji.
@Lama Lama píše:
jsem si to pustila a dost mi znervoznuje ta pani, jak pořád máchá těma rukama
Jo, přesně!
Nesnáším, když s někým mluvím a on neustále „odhání mouchy“
Někde jsem dokonce četla, že to dělaj lidi, co mají problém mluvit nebo se vyjádřit.. že jim to pomáhá.. ale je to hrozné..
@AliTad Jak je batole staré? Syn má 3 roky, myslí, že na něj by už některé věci šly. Často, když začne brečet, používám - Můžu ti nějak pomoc. A on sám řekne, co mám udělat a nebo proč pláče. Ale je hned po pláči a jdeme situaci řešit.
@omites Taky mu už budou tři, ale máme problém právě s mluvením. Teprve teď začíná používat řeč jako prostředek komunikace
Doufám, že se to brzy zlomí a budeme komunikovat… Zatím se domluvíme jen o ryze praktických věcech. A bohužel v momentě, když se vzteká, s ním není řeč žádná, skoro nevnímá. Leda (občas) když se mi to povede odchytit v úplném začátku.
Také to sleduju
. Zaregistrovala jsem se do toho minikurzu zdarma a chodí mi videa. Chystám se aplikovat. Některé věci se snažím už teď ( podle Aldortové ).
Máchá- nemáchá (paní rukama), uspala mi dítě, které trápí prdíky
Pošlu jí děkovný mail.
Nicméně přesně vystihuje můj názor (který neumím tak pěkně sdělit) a sice, že dnešní doba je veskrze povrchní, nepídíme se po příčinách a jen zahlazujeme následky, ono je to pohodlnější a časově méně náročné a ruku na srdce, kdo má v tohmle čisté svědomí… Jen tedy zatím neumím na této bázi komunikovat s naší svahilkou, ale to se poddá, věřím tomu ![]()
Edit. překlep
@AliTad taky jsem třeba zkoušela popsat tu jeho emoci - Zlobíš se? Je ti to líto? Bolí tě to? Teď už to někdy zvládne popsat i sám.
řev, já: ty pláčeš? můžu ti nějak pomoc? syn: Ano, pláču, chci otevřít garáž já a (někdy dodá) zlobím se. já: dobře, tak já to zavřu, ale potřebovala bych pomoc s popelnicí, vezmeš ji a já to otevřu znova, ano? syn: joooooo (a žene se k popelnici). To byla scénka z dnešního rána, kdy nastal z ničehonic řev u auta.
@omites mě se tam nezdá to paučální ve 100% má jít o partnerský přátelký přístup. Ano, určiě jde ve veké částí situací změnit přístup, postupovat jinak. Ale pani mi přijde najivní - nevím, jetli to jen dělá nebo je. Ale přijde mi, že snad vlstní děti nemá.
Neříká, jak postupovat, když se na něčem s dítětem dohodneš a ono to nedodrží. Přistupovat k němu jako v přátelství prostě nejde- kamarádovi to odpustím jednou, dvakrát a pak se na něj vyprdnu.
Podle mě opravdu vztah dítě-rodič být zcela partnerský nemůže. Zkrátka rodič má tu zodpovědnost, ne dítě.
To mi přijde mnohem lepší RaR. Tam je ne jen ten respektující strana rodiče, ale ukazuje i na tu stranu „být respektován“, že jednání dítěte má nějaké důsledky. U té paní mi ta druhá strana chybí. ![]()