Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nevýchova - web
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
18.6.14 10:45
@batist píše:
Já se ve tvé dceři úplně poznávám. Já taky někdy nevnímám, když zuřím, až po nějaké chvíli jsem schopna reagovat normálně. Takže u mě zabírá, když někdo stojí opodál, ale nesnaží se to ukončit. To ani moc nejde. Emoce je někdy fakt těžké zvládnout, a pro dítě to musí být nemožné. Postupně se naučí, jak s tím pracovat samo. I já se to pořád ještě učím
Díky za rady… Když ona má vztekací, tak já cítím obrovskou bezmoc a beru si to za svoji vinu, že situaci nezvládám, takže většinou zavírám dveře nebo odcházím do jiného pokoje (v podstatě před ní ukíkám, abych jí nemusela poslouchat a neprohlubovala se tak má bezmoc) a to je špatně, já vím. Jen jsem v tu chvíli bezradná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 10:46
@omites Tak já na svoje přísné učitele v čechách vzpomínám jak na zaminsrakovaný debili. Protože jejich autorita a přísnost byli vyvolané jenom našim strachem.
Fakt tady na škole se lidi učí, protože chtějí. Učitele jsou neuvěřitelně vstřícný až na pár vyjímek. A ty obdivuji.
Bohužel nebo bohudík mam to srovnání a vim, kam syna nepošlu. Zase to bylo jedna z klíčových věcí, proč jsme se odstěhovali z čech
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 10:47
@omites Člověk se aspoň naučí dělat v časovém stresu, co? 
Ovšem mně jako migrenikovi to moc na zdraví nepřidá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 10:48
@Elzalvice píše:
Díky za rady… Když ona má vztekací, tak já cítím obrovskou bezmoc a beru si to za svoji vinu, že situaci nezvládám, takže většinou zavírám dveře nebo odcházím do jiného pokoje (v podstatě před ní ukíkám, abych jí nemusela poslouchat a neprohlubovala se tak má bezmoc) a to je špatně, já vím. Jen jsem v tu chvíli bezradná.
já se snažím tam být s ním, když mi to dovolá tak obejmout a snažím se, aby mi sám popsal, co se mu honí hlavou. Většinou brečí skrz nějakou prkotinu, kterou jednoduše vyřešíme. Ale jsou situace, kdy ustoupit nemůžu a on zkouší, jestli ustoupím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 10:50
@Angua souhlas. Když mají rodiče hodně autoritativní výchovu a pak zmírní díky třeba Nevýchově a dostanou se do toho zlatého středu - pro takové to myslím je. Ale tahle ta holka je prostě děsně hodná a fajn, mám pocit, že si to snad ani neuvědomuje, jak jsou hoši spokojení na její úkor. Navíc mi postupně došlo, že jako kluci by se asi neměli učit se k ženským chovat takto (i když oni se tak vlastně chovají i k tátovi).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 10:52
@batist píše:
Já se ve tvé dceři úplně poznávám
To je asi vůbec nejlepší, když člověk dokáže povahu dítěte a jeho chování posoudit podle sebe, tak pak i ví, jak to řešit. Někdy se ale stane, že se v rodině vyskytne povahou „cizinec“ a rodič pak opravdu tomu chování nerozumí a neví, co má dělat.
Stalo se mi, že se mi jedni známí svěřovali s nemožným chování svého syna, prostě mu nerozuměli, já jsem ho ale pochopila, úplně jsem viděla sebe v jeho věku, že má z něčeho strach, a proto se chová divně, i když to není na první pohled zřejmé. @Elzalvice Jestli je už pětiletá, možná by pomohl psycholog? někdo, kdo má s různým chováním dětí hodně zkušeností 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 10:53
@Elzalvice To já takynedokážu sníst, když se vzteká. Syn to ví, velmi dobře takže když něco táta zakáže okamžitě ječí máma. A já se snažim snim nějak vyjít, ale jsou věci, které musí dělat a to prostě nesmim povolit. I když trpim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 10:55
@robínek je fakt, že já nejvíc práce udělám, když mi hoří termíny
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 11:14
Mě trochu přijde, že se furt dává do rovnosti důslednost s autoritativní výchovou obvykle ještě s fyzickými tresty a křičením) a nedůslednost a volná výchova s respektujícím přístupem k dítěti, domluváním…
Znám rodiny, kde děti mlátí hlava nehlava, maj večerníčky, lízátka a zmrzliny zakázaný až do důchodu, jinak než řevem se tam neluví. a děti ssi stejnak dělaj co chtěj, protože to lízátko, večerníček i zmrzlinu nakonec stejně dostanou.
Stejně tak znám rodiny, kde se neřeve, děti nebijou, ale děti mají hranice nastavené a fungujou.
Jinak já taky pořád narážím na dilema - na dítě nekřičím, nebiju versus mám také svoje pocity, potřeby. To, že se k dětem mám chovat jako k ostatním lidem má své limity v tom, ž za děti jsem zodpovědná a jsou moje. Upřímě - pokud by se ke mě manžel choval tak jako moje děti, tak od něj zdrhnu 
Když kolega z práce nebude chtít chodit do práce,( u dětí analogicky do školy), tak mu řeknu svůj názor a pak ho nechám být. Když se s kamarádkou na něčem dohodnu 10× a ona to nedodrží, přestanu se s ní kamarádit. Děti kvuli tomu do ústavu neodložím… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 11:26
@Lama Lama píše:
Mě trochu přijde, že se furt dává do rovnosti důslednost s autoritativní výchovou obvykle ještě s fyzickými tresty a křičením) a nedůslednost a volná výchova s respektujícím přístupem k dítěti, domluváním…
Znám rodiny, kde děti mlátí hlava nehlava, maj večerníčky, lízátka a zmrzliny zakázaný až do důchodu, jinak než řevem se tam neluví. a děti ssi stejnak dělaj co chtěj, protože to lízátko, večerníček i zmrzlinu nakonec stejně dostanou.
Stejně tak znám rodiny, kde se neřeve, děti nebijou, ale děti mají hranice nastavené a fungujou.Jinak já taky pořád narážím na dilema - na dítě nekřičím, nebiju versus mám také svoje pocity, potřeby. To, že se k dětem mám chovat jako k ostatním lidem má své limity v tom, ž za děti jsem zodpovědná a jsou moje. Upřímě - pokud by se ke mě manžel choval tak jako moje děti, tak od něj zdrhnu
Cítím to stejně. Já třeba skoro nikdy nekřičím, možná tak jednou do roka zvýším hlas a nesnáším, aby se na mě křičelo. A za hrubé jednání považuju už to, když po mně někdo něco chce a neřekne „prosím“. takže dítě taky poprosím, když od něj něco chci. A taky si říkám, že moje děti budou i mezi jinými lidmi (ve školce, škole) a tam nebudou samy a nemůžu čekat, že někdo cizí s nima bude mít víc trpělivosti než já, takže je k té poslušnosti vedu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 13:29
@Elzalvice píše:
Díky za rady… Když ona má vztekací, tak já cítím obrovskou bezmoc a beru si to za svoji vinu, že situaci nezvládám, takže většinou zavírám dveře nebo odcházím do jiného pokoje (v podstatě před ní ukíkám, abych jí nemusela poslouchat a neprohlubovala se tak má bezmoc) a to je špatně, já vím. Jen jsem v tu chvíli bezradná.
Tak ono to nejsou ani moc rady. V takové situaci se nedá přiliš radit, protože jen ty poznáš, co je v té chvíli třeba udělat. Ale tvá chyba to přece není. Ja když jsem vzteklá, tak za to taky nemůže okolí, ale já, protože se neumím ovládnout. Bezmoc se mě osobně podařilo odbourat ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že za to nejsem zodpovědná, a jediné co můžu, je pomoci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 13:34
@batist píše:
Tak ono to nejsou ani moc rady. V takové situaci se nedá přiliš radit, protože jen ty poznáš, co je v té chvíli třeba udělat. Ale tvá chyba to přece není. Ja když jsem vzteklá, tak za to taky nemůže okolí, ale já, protože se neumím ovládnout. Bezmoc se mě osobně podařilo odbourat ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že za to nejsem zodpovědná, a jediné co můžu, je pomoci.
A to je přesně to, co mi ještě nejde. Neumim se od toho v tu chvíli oprostit a říct si, že je to její boj. Beru si to okamžitě na sebe jako břemeno, potom to taky podle toho vypadá. Vyřízená matka ze vzteklé dcery.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 13:34
@Lama Lama píše:
Mě trochu přijde, že se furt dává do rovnosti důslednost s autoritativní výchovou obvykle ještě s fyzickými tresty a křičením) a nedůslednost a volná výchova s respektujícím přístupem k dítěti, domluváním…
Znám rodiny, kde děti mlátí hlava nehlava, maj večerníčky, lízátka a zmrzliny zakázaný až do důchodu, jinak než řevem se tam neluví. a děti ssi stejnak dělaj co chtěj, protože to lízátko, večerníček i zmrzlinu nakonec stejně dostanou.
Stejně tak znám rodiny, kde se neřeve, děti nebijou, ale děti mají hranice nastavené a fungujou.
Skvěle vyjádřeno. Také si myslím, že zde dochází k záměně pojmů.
@Lama Lama píše:
Jinak já taky pořád narážím na dilema - na dítě nekřičím, nebiju versus mám také svoje pocity, potřeby. To, že se k dětem mám chovat jako k ostatním lidem má své limity v tom, ž za děti jsem zodpovědná a jsou moje. Upřímě - pokud by se ke mě manžel choval tak jako moje děti, tak od něj zdrhnu
Ano, je pravda, že úplně do důsledku se zde analogie mezi dospělou osobou a dítětem dělat nedá. Tady je spíš na místě pochopit, že dítě má nějaké pohnutky, které ho vedou dělat věci takto a ne jinak. A já se snažím zaměřit spíše na ty pohnutky než na důsledek.
Na druhou stranu - mám velmi nedochvilnou kamarádka, kamarádku vše neustále rušící, ale znám ji a vím, že je to proto, že si věci nedokáže zorganizovat. Respektuji to, a nemám důvod s ní přestat kamarádit, atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 13:43
@Elzalvice píše:
A to je přesně to, co mi ještě nejde. Neumim se od toho v tu chvíli oprostit a říct si, že je to její boj. Beru si to okamžitě na sebe jako břemeno, potom to taky podle toho vypadá. Vyřízená matka ze vzteklé dcery.
Mně se to celkem daří, ale když jsem sama vyčerpaná a mám toho nad hlavu, tak spíš nevydržím v klidu a uklidím se, abych situaci ještě nezhoršila. Protože těžko se uklidňuje dítě, když by matka nejraději rozmlátila všechny talíře, aby se jí trochu ulevilo . Možná mi ještě pomáhá jedna věc, někdo psal v příspěvku výše, že má za dítě zodpovědnost a je jeho. Já samozřejmě vnímám určitý právní a morální typ zodpovědnosti, ale to moje příliš nevnímám. Snažím se je prostě brát jako opravdu samostatné osoby, i když jsou ještě malí, protože to tak podle mého je. Říkám si, když bych jim teď nedokázala přiznat právo na vlastní postoj a názor, jak bych to pak mohla dokázat později, až ho budou prosazovat ještě přesvědčivěji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.6.14 18:04
A muze mi nekdo rict, jak se domluvit s nemluvicim batoletem?? Dnes opet zachvaty mezi lidmi a chodili dokonce za mnou, ze si mam uklidnit sve dite. To pak resit jak??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
