Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nevyžádaný dárek od prababičky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.3.22 08:27
@malákráličice píše:
Kdyz se vratim na zacatek. To je tak zbytecne vyhrocena situace. Babi nemela tablet davat, ale kdyz uz ho dala, tak s nim necham dite na narozeniny pohrat a druhy den nastavim pravidla. Co je za problem?
Přesně tak. Stejně to dítě má hodinu denně na pc povolenou, tak by se radovalo, že má svůj vlastní tablet a hodina by zůstala, ne.
Navíc jde o jeho prababičku. Tam by ta tolerance měla být maximální. Moje děti měly už jen jednu prababičku a nikdy bych ji slovem nenaznacila že nemá dávat tohle, tamto. Byla jsem ráda, že má chuť dát jim dárek, ze na ně mysli. Všechno bylo jeee, to je pěkný, děkujeme. Děti radost z dárků, babi radost, pohoda.
Sladkosti jsme jim pak dávali na příděl a s tím babi pocitala, byla rozumná.
Fakt nevím v čem je tak strašný problém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.22 08:31
@adresa To je jednoduché, neposlechla rodiče. V tom to vězí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.22 08:35
@inkakřivák taky mi to tak přijde že jde jen o to. Že dárek dám o sobě není hlavní problém, ale to, že si dovolila neposlechnout.
Do určité míry chápu, taky se v rodině domlouvám předem na dálku pro malého kluka, aby se hodil a aby nedostal dva stejné.
Ale to je moje vůle. Prababičku bych nechala na pokoji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.22 09:30
Nikdy bych nevracela dárek, pro mě je to horší než to, že prababička koupila nevyžádaný dárek.
Můj otec měl zase ve zvyku dávat velké množství dárků, mezi nimi byl určitě nějaký nevhodný, bože, že bych mu to vracela? nikdy, měl radost a jeho vnoučata i pravnoučata z dárků také.
Příspěvek upraven 30.03.22 v 09:35
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.22 09:33
Je to už prababička. Třeba si říká že už tu nemusí být dlouho a chtěla ještě stihnout udělat pravnoučkovi radost podle sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.22 09:53
@mojmira píše:Přesně. Chce to kapku tolerance.
Nikdy bych nevracela dárek, pro mě je to horší než to, že prababička koupila nevyžádaný dárek.
Můj otec měl zase ve zvyku dávat velké množství dárků, mezi nimi byl určitě nějaký nevhodný, bože, že bych mu to vracela? nikdy, měl radost a jeho vnoučata i pravnoučata z dárků také.Příspěvek upraven 30.03.22 v 09:35
Na druhou stranu tady čteme, jak prarodiče nemají zájem, nedají ani lízátko, nevozi kočár, zato tchýně chce vozit kočár až moc.
Měli by kromě kuchařek začít vydávat instruktážní příručky pro babičky, prababičky. Co smí a nesmí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.22 10:35
@adresa píše:
@inkakřivák taky mi to tak přijde že jde jen o to. Že dárek dám o sobě není hlavní problém, ale to, že si dovolila neposlechnout.
Do určité míry chápu, taky se v rodině domlouvám předem na dálku pro malého kluka, aby se hodil a aby nedostal dva stejné.
Ale to je moje vůle. Prababičku bych nechala na pokoji.
Takže si vážně - jako většina diskutujících - myslíte, že je to ze strany babičky v pořádku? Představte si situaci, kdy Vaše tříleté dítě dostane od dědečka mobil. Dítě skáče radostí, Vy jste dědovi před pár dny řekla, že mobil ještě ne, že to má čas, a teď si to nepřejete. Je opravdu v pořádku, když si přes toto přání rodičů příbuzný jede svou a postaví rodiče do takové situace, kdy jsou v podstatě v pasti, protože vzít dárek dítěti se bez pláče neobejde? Co když půjde o jinou, vážnější věc? Opravdu jako rodič nemohu rozhodovat, kdy dám dítěti pc, mobil atd. atd? Tenhle web mi pak přijde na hlavu, protože ve většině diskuzí je propagován opak, tj. matka jako základní, rozhodující činitel. Já tedy do toho počítám i otce dítěte…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.22 10:40
@adresa píše:
Přesně. Chce to kapku tolerance.
Na druhou stranu tady čteme, jak prarodiče nemají zájem, nedají ani lízátko, nevozi kočár, zato tchýně chce vozit kočár až moc.
Měli by kromě kuchařek začít vydávat instruktážní příručky pro babičky, prababičky. Co smí a nesmí.
Copak je něco špatného říct: „Babičko, jsi moc hodná, že chceš našemu Toníčkovi dopřát, ale my si s Tomášem myslíme, že je to ještě brzy, chceme ještě rok, dva počkat. Byli bychom rádi, kdyby..“ To je nějaký rozkaz? Povinnost poslouchat? Copak není rodina o respektu, diskuzi, rozhovoru? Je v pořádku prosazovat svoji vůli i v případě, že si rodič myslí něco jiného?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.22 10:55
@Lojzísek já si především myslím, že se v tomto případě dělá z komára velbloud. Co se stalo? Prababicka dala proti vůli rodičům tablet vnukovi, který na počítači tráví hodinu denně.
Zcela bych chápala, kdyby se do té doby vnuk vůbec na počítač, tablet nedostal, rodiče by se ho snažili držet od elektroniky, internetu co nejdéle mimo. Tak to by byl zásah a taky by mi to vadilo. Ale v tomto případě? Proč? Šlo to vyřešit hladce.
„Adámku, to je krásný dárek, poděkuj prababicce. Teď máš svůj tablet a už nepotřebuješ naše počítače, viď, jdu velký kluk.
Tak dneska si ho užij jak dlouho chceš, máš narozky, a od zítřka platí zase pravidla jako doteď, 2× denně půl hodiny“.
A časem, určitě ne hned, bych si možná, možná promluvila s prababičku, ve smyslu, že dárek to byl pro Adama p 
arádní, měl radost. Jen bychom příště nyní radši, kdyby se takové větší dárky domluvily předem společně, aby téma nedostal dva stejné, nebo k svátku ti co chceme dát k vánocům, apod. Prostě diplomaticky, ne kárat, není za co. Pořád bych měla na paměti, že je to prababicka. Ne Herodes.
Nebo by možná bylo lepší to vzít přes babičku, tedy svoji mámu, jestli by to prababicce nemohla taktně podat.
Ale to je tak maximum, v tomhle případě fakt nevidím tak hrozný problém
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.22 12:08
@adresa píše:
@Lojzísek já si především myslím, že se v tomto případě dělá z komára velbloud. Co se stalo? Prababicka dala proti vůli rodičům tablet vnukovi, který na počítači tráví hodinu denně.
Zcela bych chápala, kdyby se do té doby vnuk vůbec na počítač, tablet nedostal, rodiče by se ho snažili držet od elektroniky, internetu co nejdéle mimo. Tak to by byl zásah a taky by mi to vadilo. Ale v tomto případě? Proč? Šlo to vyřešit hladce.
„Adámku, to je krásný dárek, poděkuj prababicce. Teď máš svůj tablet a už nepotřebuješ naše počítače, viď, jdu velký kluk.
Tak dneska si ho užij jak dlouho chceš, máš narozky, a od zítřka platí zase pravidla jako doteď, 2× denně půl hodiny“.A časem, určitě ne hned, bych si možná, možná promluvila s prababičku, ve smyslu, že dárek to byl pro Adama p
Ale to je tak maximum, v tomhle případě fakt nevidím tak hrozný problém
Nebo by možná bylo lepší to vzít přes babičku, tedy svoji mámu, jestli by to prababicce nemohla taktně podat.
V mnohém souhlasím, já reagovala spíš v obecné rovině, do které se diskuze posunula..
Tady opravdu šlo diplomaticky „vyměnit“ pc za tablet. Babičce bych však řekla, že mě mrzí, že nerespektuje naše přání jakožto rodičů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.22 12:37
@Lojzísek píše:
Takže si vážně - jako většina diskutujících - myslíte, že je to ze strany babičky v pořádku? Představte si situaci, kdy Vaše tříleté dítě dostane od dědečka mobil. Dítě skáče radostí, Vy jste dědovi před pár dny řekla, že mobil ještě ne, že to má čas, a teď si to nepřejete. Je opravdu v pořádku, když si přes toto přání rodičů příbuzný jede svou a postaví rodiče do takové situace, kdy jsou v podstatě v pasti, protože vzít dárek dítěti se bez pláče neobejde? Co když půjde o jinou, vážnější věc? Opravdu jako rodič nemohu rozhodovat, kdy dám dítěti pc, mobil atd. atd? Tenhle web mi pak přijde na hlavu, protože ve většině diskuzí je propagován opak, tj. matka jako základní, rozhodující činitel. Já tedy do toho počítám i otce dítěte…
Umím si tu situaci představit, klidně. A klidně bych nechala dítě skákat radostí až do stropu. To mu ublíží? Však je jednoduché řešení, mobil ponechává chvíli, a pak od něj odvedená pozornost. A klidně druhý den zase půjčíš, ne? Však můžeš vysvětlit, že ty ho taky nedrzis pořád. Jde jen o snahu. Když budeš chtít najít řešení, a neublížit, tak je najdeš. Je to jako s velikonoční koledou třeba. Kdy si děti donesou tašku sladkostí. Taky jim vysvětlíš, že to nemohou sníst najednou. Ne že jim to vezmeš a jdeš to rozzuřeně vracet. Alespoň u nás se to dělá stylem tady máš něco, a další zítra. A je klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.22 12:42
@Lojzísek píše:
Copak je něco špatného říct: „Babičko, jsi moc hodná, že chceš našemu Toníčkovi dopřát, ale my si s Tomášem myslíme, že je to ještě brzy, chceme ještě rok, dva počkat. Byli bychom rádi, kdyby..“ To je nějaký rozkaz? Povinnost poslouchat? Copak není rodina o respektu, diskuzi, rozhovoru? Je v pořádku prosazovat svoji vůli i v případě, že si rodič myslí něco jiného?
Ano, rodič si myslí něco jiného, prababička taky. A rozhodně se, že má pravdu ona. Protože třeba v tomto případě si klidně mohla říct mládě stejně hodinu sedí na počítači, tak bude hodinu na tabletu. Tam skutečně není rozdíl a já nechápu, oc té matce jde. A většina dárků se dá nějakým způsobem ukocirovat, i jejich užití.
Ano, rodina je o diskuzi, ale rozhodnutí je nakonec na tom člověku.
A upřímně si myslím, že v tomto případě prostě zakladatelka zbytečně situaci hroti. Patrně z urazenosti, že nebylo po jejich. A že dárek od prababičky zastínil ty jejich dárky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.22 12:55
@tulipán píše:
Vše je od applu, výukové (něco s dopomocí rodiče kvůli čtení), přelom předškolák/ prvnáček: Výukové kartičky, Abeceda, Učení se číslem, Math for kids, Dopravka free, Výuka hodin.
Zábava: Najdi rozdíl (to hrajeme všichni), VideoTouch (i pro malinké, několik druhů), Piškvorky, LogicGamesfork, Unblock ball,
Super. Díky, mrknu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.22 13:22
@inkakřivák píše:
Umím si tu situaci představit, klidně. A klidně bych nechala dítě skákat radostí až do stropu. To mu ublíží? Však je jednoduché řešení, mobil ponechává chvíli, a pak od něj odvedená pozornost. A klidně druhý den zase půjčíš, ne? Však můžeš vysvětlit, že ty ho taky nedrzis pořád. Jde jen o snahu. Když budeš chtít najít řešení, a neublížit, tak je najdeš. Je to jako s velikonoční koledou třeba. Kdy si děti donesou tašku sladkostí. Taky jim vysvětlíš, že to nemohou sníst najednou. Ne že jim to vezmeš a jdeš to rozzuřeně vracet. Alespoň u nás se to dělá stylem tady máš něco, a další zítra. A je klid.
Tak mně jako rodiči by to vadilo velice. Myslím v případě, že bychom byli s otcem dítěte zajedno, že je ještě brzy a chceme mu takové vymoženosti dopřát později. To máš jako se svíčkovou.. Taky ji nenechám narvat půlročnímu kojenci (tomuto jsem vážně čelila), až bude dítěti víc, ať mu ji babička naservíruje s deseti knedlíkama. Ale stojím si za tím, že by o jistých věcech v rodině měla panovat dohoda a mělo by se naslouchat, ne poslouchat. A souhlas, v tomto případě (zakladatelky) je to zbytečně vyhrocené..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.22 14:26
@Lojzísek půlročnímu dítěti svíčkovou se šesti nenacpeš, to je nesmysl. Maximálně ti olihně lžičku, a upřímně, co na tom? Dušená zelenina s kouskem másla? Ale dobře, ovšem to skutečně ublížit může. Dejme tomu. Ovšem jak by ublížilo sledování YouTube místo na PC na tabletu? To je otázka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
