Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jsi v péči sociálky? Takhle nestandardní situace (dítě je od narození do dvou let v péči otce, pak se najednou dá do péče matky, která pro to - viditelně - nemá dost prostředků) by pod dohledem ospodu měly být. Dítě v péči otce řeší socka téměř jistě.
Chtělo by to vědět víc o vaší historii, aby se dalo poradit, jaké možnosti jsou či nejsou schůdné.
Proč dítě už otec v péči nemá? Proč ho máš ty? Máš možnost, aby šlo dítě do péče např. babičky, než ty se sebereš? Podle mě by bylo nejlepší odhodit stud a tohle jít pořešit na ospod, aby ti pomohli se stou situací nějak popasovat a v případě, že to nepůjde, tak ti nabídnou možnosti, jak to řešit dál.
@Jajvy píše:
No jestli jsi na tom s vychovou ditete tak, jako s pravopisem, tak to musi byt katastrofa
to byla hodně hloupá a nemístná poznámka.
Jde o dítě, které očividně trpí (táta ho odložil k matce, která ho nechce, nezvládá) a ty řešíš pravopis ![]()
Ono je to mozna tqke zpusobeno tim ze jsem rodila jeste v 15 a ze dite bylo nechtene…
Předpokládám, že 19. Od 16-18 byla v té pěstounské péči, proto bylo miminko v péči otce, ne?
Ahoj, tohle je opravdu smutna diskuse. Zakladatelka je nejspis urcite nactileta, samozivitelka, sama stale dite. Chapu, ze je to pro ni tezka situace, mlade maminy potřebují podporu rodiny, pokud nemaji partnera. Maji pocit, ze jim utíká mladi, nic si neuzily a bum bac dite neni hodne, jak si predstavovaly. Je to bohužel realita.
Nejlepsi by bylo kdyby jsi maleho dala k rodicum, pokud sahnes po adopci uz na nej nikdy nebudes mit narok a za chvili te to bude mrzet.
Je tu dalsi otazka. Jaci jsou tvi rodice? Postaraji se o maleho dobre? Tot otázka..
Je to slozity. Musis si to v sobe sama srovnat. Ale je důležitý aby maly vyrustal v harmonicke domacnosti, obklopen laskou, pocitem, že ho někdo miluje. Jinak ho to poznamena na celý život. Pokud mu toto tva rodina neda, adopce je nejlepsi co pro něj můžeš udelat.
Ustavni pece je to nejhorsi pro detskou psychiku. Chodila jsem na praxi do Klokanku, maji vse po materiální strance, ale materskou lasku ne.
@Anonymní píše:
Ono je to mozna tqke zpusobeno tim ze jsem rodila jeste v 15 a ze dite bylo nechtene…
To je smutné, nemůžeš dát dítě k rodičům?
Tak pokud jsi ho chtěla a dělala jsi hodně věcí, pro to, abys ho dostala, tak to teď nevzdávej. Vyhledej pomoc, psychologa, poradnu…nauč se se synem vycházet, pokud se ho vzdáš, může tě to dosmrti mrzet a nic s tím pak už nenaděláš. Držím palce.
@Anonymní píše:
Praveze zajimala chtela jsem ho k sobe byla jsem i v pestounske peci u taty otce ditete abych mela lepsi zazemi a syna dostala…
opravdu bude asi lepsi, kdyz zajdes na socialku a cele jim to vylozis, cela situace byla absolutne nestandardni, vztahy komplikovane.
Najdi detskeho psychologa v okoli, objednej vas, tohle melo byt uz u te zmeny v peci o dite, pro dite to musel byt sok.
@Anonymní píše:
Ono je to mozna tqke zpusobeno tim ze jsem rodila jeste v 15 a ze dite bylo nechtene…
je smutné, že jsi ho nedala hned po porodu k adopci. Mohlo být šťastné u někoho jiného. Takhle se s ním zbytečně hodně dlouho zacházelo jako s panenkou. A to že je nechtěné neznamená, že si nezaslouží milující rodiče.
@Anonymní píše:
Ono je to mozna tqke zpusobeno tim ze jsem rodila jeste v 15 a ze dite bylo nechtene…
takže ty sis ho „vydupala“ (není to myšleno ošklivě), když jsi se stala plnoletou a teď nevíš kudy kam?
Jaké máš zázemí? Otec by o dítě zájem měl?
Pokud by otec měl zájem, tak máš víceméně vyhráno - dát dítě zpět do péče člověka, který ho měl v péči doteď nebude problém. Spíš bys pak ty mohla mít problém, až se sebereš, rozsvítí se ti a ty zjistíš, že dítě chceš. Protože socka už asi nebude mít tolika pochopení. jak s otcem dítěte vycházíš? Dneska, tím spíš ve větších městech, jsou různá centra, mediační služby, na plzeňsku např. Domus http://domus-cpr.cz/…s/pobocky-2/ kde přesně tyhle divoké vztahy pomáhají narovnávat, poradí tobě i všem ostatním členům rodiny.
Možná máš pocit, že to nezvládáš, že chceš dát dítko pryč, protože tě potápí okolní situace, které nemůžeš /nevíš jak/ změnit, možná by stačilo málo, aby sis odpočinula, dostala trochu nadhled a budeš na to nazírat úplně jinak.
Na odevzdání dítěte „do děcáku“ je času dost.
Z jakého kraje zakladatelko jsi? před mateřskou jsem pracovala v neziskové organizaci, která pomáhá rodinám/matkám, které měli různé problémy, takže bych mohla poradit, nasměrovat, dát kontakt. Pokud budeš chtít, napiš mi soukromou zprávu
@Anonymní píše:
Ahoj vsem.. Snad pochopite proc ten anonym..
Mam trileteho syna a uz jeho vychovu vubec nezvladam. Nechce poslouchat nikoho a kdyz mu dam na zadek tak se mi jen vysmeje. Jeho otec se o nej vubec nestara a ani na nej neplati. Jsem velmi mlada maminka.![]()
opravdu syna uz vubec nezvladam. Dal uz se o nej starat nechci. nechci ho mit ve sve peci. Diki tomu ze jsem ho u sebe nemela od narozeni k sobe nemame ten spravny vztach a ja ho v podstate primo nesnasim a nemam ho rada. Co mam delat? Jak dostat toho aby ho mel v peci jeho otec?.
Prosim blbe narazky a keci o tom jak jsem spatna matka si nechte pro sebe… Za rady predem dekuji.
„Snad pochopite proc ten anonym..“ a snad i ty pochopíš proč ti i přes tvou prosbu napíšu, že ses radsi sama nemela narodit. to co pises je opravdu strasny. mela by si v prvni rade zajit za nejakym psychologem a snazit se pochopit, ze to dite za tvoji nezodpovednost a slabost nemuze a ze ma taky narok na normalni zivot - i když nevim, jak moc normalni ho muze mit když prislo na svet s tim ze ho nikdo nechce a nema rad.
A jinak bych ti poradila, vzchopit se a z poslednich sil mu najit schopnou rodinu, ktera ho bude mit rada a postara se o nej, když už si mu zadelala na super zivot ve stylu „proc me maminka nemela rada a odlozila me“.
A druha vec - mela by sis zajistit, abys nikdy nemohla mit deti. protože tohle je teda ![]()