Nezvládla jsem medicínu - nemám nic, jen SŠ
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
@Anonymní píše:
To zní hezky, je fajn, že jste se našla. Co učíte?
abys mohla ucit, musis mit vs. Kdyz budes mit stesti, vezmou te nekde do skoly uz pri studiu. Pak budes muset zvladnout praci, studium a peci o deti. Pri tvem nastaveni tezko, ale zkusit to muzes.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
S dětmi a nízkou frustrační tolerancí je studovat nereálné. Při obojím zároveň budeš zanedbávat děti i školu a ještě se k tomu zhroutíš. Nic nebudeš dělat pořádně a spokojená stejně nebudeš. Chápu, že ti je líto, žes nedokončila medicínu, ale budeš se s tím muset vyrovnat. Najít práci a ještě jí s psychickými problémy zvládnout, bude těžké, ale nevzdávej to. Ono to jednou vyjde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@krecik.dzungarsky píše:
Nemáš hraniční poruchu osobnosti? Nemyslím to nijak zle, ale trochu mi to tak přijde. Osobně proti hraničářům nic nemám. Vím, že je to různorodé spektrum lidí s rozličnými potížemi. Spíš si říkám, že takto hypersenzitivní člověk by medicínu studovat neměl v zájmu zachování vlastního duševního zdraví.
Nevím no, nikdy jsem o tom neslyšela, ale možné to je. Od mala jsem byla úzkostná, bojácná a stresař. Na SŠ jsem měla hezké známky, na vysvědčení samé jedničky, vlastně jsem ani úplně nevěděla kam chci jít, ale v rodině mě furt tak nějak „popichovali“ ať jdu na medicínu, když mám tak dobré známky. Sama jsem tehdy nějak nevěděla a tak jsem si řekla, že to zkusím a k mému překvapení jsem se dostala. Možná okolí vidělo jen ty známky, ale už opomenuli mou povahu a že to asi úplně vhodné nebude. Nejspíš jsem asi tehdy i trochu uvěřila, že na to mám, nevím. Zbytek už znáte 
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Mám VŠ, chodím na šestou a v půl třetí domů
A co máte za VŠ a jakou práci?
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
A co máte za VŠ a jakou práci?
Biologie, práce v laboratoři.
- Citovat
- Upravit
@Magical-eyes píše:
Hm a jak to budeš dělat při celém úvazku? A už jsem se tě ptala, co teda ten manžel, jak to vnímá on? Bude pomáhat s dětmi?
Promiň, nějak se mi to ztratilo. Jak vnímá manžel co? Že jsem nedostudovala? Že jsem se zhroutila? No má samozřejmě strach, abych šla třeba ještě někam studovat (při práci) a při RD mě od toho odrazoval úplně nejvíc, protože to období depresí a zhroucení bylo pro oba náročné. Mám super manžela, věnuje se dětem každou volnou chvíli (večera po práci a o víkendech), pomáhá, ale má náročnou práci a často tam je do večera, akorát v pátek jezdí na čtvrtou a několikrát do měsíce jezdí na služebky do Německa. Takže pomáhá kdy může, jsem za to moc ráda, ale jinak jsem spíš na děti sama
- Citovat
- Upravit
@matkabagristy píše:
abys mohla ucit, musis mit vs. Kdyz budes mit stesti, vezmou te nekde do skoly uz pri studiu. Pak budes muset zvladnout praci, studium a peci o deti. Pri tvem nastaveni tezko, ale zkusit to muzes.
Ano, já vím, že je na učení třeba VŠ. 
- Citovat
- Upravit
@Kipa22 píše:
S dětmi a nízkou frustrační tolerancí je studovat nereálné. Při obojím zároveň budeš zanedbávat děti i školu a ještě se k tomu zhroutíš. Nic nebudeš dělat pořádně a spokojená stejně nebudeš. Chápu, že ti je líto, žes nedokončila medicínu, ale budeš se s tím muset vyrovnat. Najít práci a ještě jí s psychickými problémy zvládnout, bude těžké, ale nevzdávej to. Ono to jednou vyjde.
Mě zas tak ani netrápí, že jsem nedokončila medicínu a nebudu doktorka, ale že jsem tak moc dřela a nejsem vlastně nic 😔
Ani nevím, jestli to byl někdy můj sen. Spíš jsem tak nějak i nevěděla po SŠ kam, měla jsem samé jedničky a rodina říkala, ať zkusím medicínu. Někdo třeba je cílevědomej, ví kam a co chce dělat, já jsem to hold nevěděla
- Citovat
- Upravit
@matkabagristy píše:
Ze stresaru s uzkostmi jsou ti nejlepsi ucitele
Já jsem přeci nikde nepsala, že chci jít studovat pajdu a být učitelka
- Citovat
- Upravit
@vokishka píše:
kratší úvazek ano, ale to na to nemusíš mít vysokou, na to má nárok každá s dětma. Zakladatelka vypíchla známé s vysokou, jak chodí v půl třetí pro děti.
No, teoreticky na to narok ma každá… Jak to funguje prakticky, uz je vec druhá. A co di budeme povidat, s VS si clovek povetsinou muze i vic diktovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vystudovala sem veterinu a zhruba od pátého ročníku sem se z toho začala hroutit a asi sem vyhořela. Neustále sem se učila, před zkouškama sem zvracela, prujmovala, vyhublá jak z koncentráku, v sestaku sem začala před zkouškama kouřit, na uklidnění. Nespala sem, prostě tělo zhuntovane nadoraz.
Až po ukončení studia sem zjistila, kolik spolužáků bralo léky na spaní a různá pokoutně sehnana povzbuzovala. Štve mě, že se o tom vůbec nemluví, jak vlastně takové studium dokáže tělo a psychiku zhuntovat. Kdo to nezazije, ten nepochopí.
Skoku sem horkotezko dodělala o rok později. Ale našla sem sem si teď po dětech super práci, veterinářů je teď malo. Pracuju pár hodin tydne, stíhám děti a mzda za hodinu v čistém skvělá.
Stálo to za to, ale doteď z toho mám trauma a budím se politá potem s pocitem, že me čeká zkouška z patologie. Vzpomínky příšerne, nejhorší období v životě.
- Citovat
- Upravit
S řadou sem bohuzl nepřišla, ale jen mi tvoje zkušenost připomněla tu moji. A podle mě je náš mnohem mnohem víc, jen se o tom nemluví
Skolu sem dodělala jenom díky vědomí, že nastvu okolí, že to po tolika rokach vzdám. Styděla sem se. Byl to dost blbej argument, ale byla sem ještě mladá a poslušná. Dnes bych se na to vykašlala…fakt mě to málem stálo zdraví (fyzické i psychické)
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Já jsem přeci nikde nepsala, že chci jít studovat pajdu a být učitelka
Já jsem ti navrhovala voš sociální práce. Popřípadě zubní instrumentářka kurz.
Vyhovovalo by ti něco z toho?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ale máš kvalifikaci pro výkon povolání praktické sestry, máš aspoň 8 semestru a zkousku z ošetřovatelství?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
