Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Syn od malička ničí věci
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.11.20 09:56
@unuděná Pastelky má z dosahu, pomaloval zed rozžvýkaným kouskem knížky 
umí být vynalézavý když chce, ty koleje jsem myslela ty dřevěné z lídlu… Plyšové hračky ho neberou těch má spoustu a nevšímá si jich… ono je těžký najít právě něco co nezničí a zároven ho zaujme.. kostky má, ale dokáže zničit i je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.20 09:59
@Zástavanda Ano, pokud se s ním jde domluvit, tak klidně takovým způsobem, hlavně, aby se cítil respektovaný.
Teď mě napadá, že pokud je pořád v přítomnosti dvouletého bráchy, může to být zdroj stresu a může to být i důvod, proč se k němu tak chová, proč mu ničí hračky.
My teda máme více dětí, pokoje po dvou. Nejmenší má tři roky. A do pokoje nejstarších dětí prostě nesmí. Bere to jako fakt od malička, že jen na pozvání. Je fakt, že děti se zavřou. Máme to tak, že nejstarší 14 má pokoj sám, holky 12 a 8 pokoj spolu a holky skoro 6 a 3 taky spolu. U toho nejstaršího jsou nějaké věci, oblečení a hračky nejmladších holek, protoze tam má dost místa, které nikde jinde není. Buď pro to jdu já(klepu, ani on neleze do mé ložnice) nebo holky zaklepou a vezmou si to, ale rozhodně to není průchozí pokoj. Stejně tak k těm prostředním holkám malé volně nechodí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Billi
16.11.20 10:35
@Zástavanda píše:
@Billi Vidíš možná byl přetažený u něj se to špatně pozná při přetažení reaguje zvýšenou aktivitou, což ve chvíli kdy jsme hráli na schovku nebylo moc poznat
Já dlouhodobě řešila, že kluci se večer prali, nadávali si a celkově byli „jak z divokých vajec“ a vyřešila jsem to tím, že chodí spát dřív, než jsou přetažení. Je to drobnost, ale funguje. Spát nemusí, ale každý je ve svém pokoji a jsou oddělení, takže je klid.
On i ten „kopec legrace“ může být pro něj hodně náročný.
A zkusila bych pozitivní motivaci. Udělat třeba tabulku, kde bych naznačila dny a za každý den, kdy by nic nezničil, bych přehnaně chválila a nalepila samolepku. Za 5 samolepek nějaká drobná odměna (pohádka podle vlastního výběru, hranolky k večeři…) a postupně zvyšovat náročnost - 5 dní, co jdou po sobě.
A sama bych si psala dny, kdy něco zničil, co měly ty dny podobné, abych našla spouštěč. Ono je někdy jednodušší najít důvod, proč se to děje a pak s tím pracovat.
- Citovat
- Upravit
16.11.20 10:52
@Zástavanda píše:
@hanka.br. Hanko nezlob se na mě, ale já svého syna znám, diagnozu má od dvou let to, že dostane na p*del za opakované ničení věcí mu neublíží a ani si nepřijdu jako strašná matka… Strašné matky mi přijdou ty které řeknou, že má dítě diagnozu a tím je pro ně veškerá výchova skončená.Já nejsem matka Tereza fakt ne, pokud mě moje vlastní dítě šikanuje od rána do večera a ještě se mi v chvíli kdy už nemůžu vysměje do obličeje tak ano, stane se, že mi rupnou nervy a jsou chvíle kdy ho nesnáším
Já fakt chápu, že není nejbystřejší, že špatně mluví, chápu jeho záchvaty autoagrese, jeho nutkavé mluvení, záchvaty vzteku, neschopnost soustředit se, neschopnost se obléct, najíst, třikrát denně mu přepírám posr*né oblečení… Hledám zde radu jak ho odnaučit ničit věci nic víc… Jestli ty máš pro své dítě psychiatra, který ti s tím dokáže pomoc tak sem sním Budu dojíždět kamkoliv. Denně najezdím 80km abych svého syna dostala do speciální školy, která je podle mě lepší než ta co máme jen 10km. Já pro něj dělám vše, ale jsem sama nemocná a mám ještě jednoho syna pro kterého tu musím být
Já tě přece nekritizuju, ale dítě zmlátit a cítit k němu zášť mu prostě nepomůže, ať už se to snažíš omluvit čímkoli. Důsledná ano, potrestat ano, ale musí to mít pro děti nějaký pozitivní efekt. Mnohem účinnější řešení je problému předcházet, technicky je zabezpečit, aby na bratrovy hračky nemohl a jemu dát jen takové, které prostě nezničí - a když ano, tak ať si nové třeba sám vyrobí nebo na ně vydělá u tebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.20 10:59
@hanka.br. jasne to nepomuze ani zdravymu decku ale je normalni, ze cloveku rupnou nervy a ma takovy pocity.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.20 11:07
@Zástavanda píše:
@Tarjei Já právě mám pocit, že na něj nemám páku, je mu jedno všechno na žádné věci nelpí :/ má slíbeno, že když bude hodný bude moci hrát na playku, ale nehroutí se když si nezahraje týdenJá právě ani nechápu důvod, kdyby byl třeba včera trestanej, nebo jsme celej den nic nedělali, ale včera jsem byli
3 hodiny v lese dopoledne, po obědě se stavil můj brácha na chvilku, pak jsme hráli doma na schovku, cvičili jsme… krásnej rodinej den
Negativní pozornost taky pozornost. Pokud je základní vzorec toho, že když zlobí, tak má dostatek pozorosti, tak to je něco co potřebuje a holt má vzorec, že mezilidská interakce vypadá takhle.
Řešením není ho ignorovat úplně (to je na hranici týráná), ale začít proměňovat interakce tak aby priárně byl odměńován za poztiivní chování.
Nejspolehlivější cesta jak to proměnit je buď rodinná psychoterapie (začínat má smysl o lockdownu v tomhle ppřípadě jde on-line jen pokračovat. A nebo videotrénink interakcí což by pro vás v tuhle chvíli bylo nejefektivnější.
http://spin-vti.cz/…-vti-trenera (pozor občas tam skáče spam, protože zjevně nemají vlastn IT správce)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.20 13:15
@inkakřivák zdravej snad je, má jen ADHD a horší porozumění. Ještě se uvidí dál, ale nic hrozného to nebude. On ty věci ale nenici pro zábavu nebo naschvál. On si prostě hraje tak, že to tu hračku zničí. Nebo to udělá omylem. Když ohyba vrtuli, upozorním, že to nesmí, rozbije to. Buď poslechne nebo mu ten vrtulník vezmu. Ale když si s vrtulníkem lítá po bytě, zakopne, spadne a vrtulník tím zničí, tak za co mu mám vynadat? On neustále někde padá, do něčeho vráží, něco shazuje…ne naschvál, on je prostě jak slon v porcelánu, nezvládá se bezpečně pohybovat v prostoru. S tím souvisí většina toho jeho ničení. Ma na zemi zaparkovaný auta, jde od jednoho k druhému a cestou na jedno šlápne, je po autě. Navíc potřebuje všechno dělat až na doraz, na sílu, žádný trochu, mírně, jen kousek, opatrně… on nemá tu míru trpělivost, čas. Je hrozně impulzivni, napřed jedna a až pak myslí. Nebo nemyslí vubec. Kdyz vysvetlim, chvili v pohode, ale pak v zápalu hry zase jede na doraz, extrém. Samozřejmě kdyby ničil věci zcela cíleně, záměrně, naschvál, tak by moje reakce byly úplně jiné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.20 13:42
Ja nevim, ale koupit motorky na ozdobu a vystavit je na policku, to si o to uplne rikate…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.20 13:47
@Lucie_Sx clovek proste obcas potrebuje aspon tomu zdravymu sourozenci vytvorit zdani normalniho zivota.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.20 14:12
@Tarjei píše:
@Lucie_Sx clovek proste obcas potrebuje aspon tomu zdravymu sourozenci vytvorit zdani normalniho zivota.
Pokud si pod vytvořením zdání normálního život má představit, že normální je bráchu zmlátit, tak to potom jo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.20 14:56
@Zástavanda píše:
@Kotatko03 Zkusit ještě jednoho psychologa mě napadlo asi to opravdu zkusím. Jinak fascinace vodou, počůrává se, denně je pokálený, agresivita k okolí i k sobě samotnému, špatně chápe, nutkavé mluvení… je toho hodně, jsem hodně unavená z toho už. Asi mu každý večer zkontroluju pokoj aby tam nic mladšího nebylo. Mladšímu jsou dva roky ted a hrozně mě mrzí, že ho brácha takhle trápí, on ho i hodně navádí aby dělal to co nesmí (dej si kaši do vlasů, rozbi to, hod s tím… )Příspěvek upraven 21.10.20 v 09:56
Ježišmarjá, radu nemám, ale nejsi v tom sama. Mám doma to samé v bledě modrém. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
