Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Můj syn taky už zničil spoustu hraček, nejhorší to bylo kolem 3 let. Je mi to vždy strašně líto, když vidím nějaké to ulomene kolo… u nás je teda příčina, že syn má jakousi potřebu vše rozmontovat, rozložit na součástky… Takže u nás dost pomohlo, když jsme mu koupili několik rozkladacich hraček, autíčka co lze rozmontovat na součástky a pak zase složit, sešroubovat a sestavit zpět. U nás to dost pomohl, syn si na tom vybije svou montovaci potřebu a normální hračky už pak nemontuje.
@Zástavanda 7 presne jako tvymu.. obcas uz taky nevim jak reagovat.. a na tu agresivitu nam doporucili dite netrestat, nekricet, ale obejmout a uklidnit, ale to opravdu nejde kdyz ublizuje 14 mesicnimu diteti.. ma taky adhd
Co dát staršímu možnost mít hračky, které naopak lze zničit? Něco jako dát děcku výplňový materiál s bublinkama, je radost to pomačkat.
Tak přemýšlím třeba dřevěné kostky, dělat nějaké složitější hrady které může zničit. Různé krabice co může rozdupat atp? Nevím co je na trhu. Neexistuje třeba něco co má kola na utrhnutí, že je tam pak zase nacvakneš?
@Anonymní píše:
@Zástavanda 7 presne jako tvymu.. obcas uz taky nevim jak reagovat.. a na tu agresivitu nam doporucili dite netrestat, nekricet, ale obejmout a uklidnit, ale to opravdu nejde kdyz ublizuje 14 mesicnimu diteti.. ma taky adhd
Přesně to nejde
podle mě to není ani výchovné, nemůžu přece chodit a říkat tyy můj chudáčku ty za to nemůžeš tak klidně mlat bráchu, nic věci…
u nás je šílená ta kombinace s retardací ![]()
Já bych pořídila rozkládací hračky, aby mohl rozebírat a skládat. Jestli rozbil v noci hračky mladšího, tak bych pořídila uzamykatelný box a na noc zamkla.
@Altavista to všechno na stavíme z kostek to pak může rozebrat, on ničí i knížky trhá je..
možná ma dilnicku kde si muze různe montovat ale je schopnej zničit i to nářadí. Má takovou stavencio kde si přesně může postavit autíčko třeba, naccalnout kola… Ulomil ten výstupek kam se ty kola nacvaknou ![]()
@Zástavanda no ja bych rekla, ze by bylo fajn pridat ten meridosper i rano. Zkus se zeptat psychiatra, jestli muzes navysit.
@Zástavanda To bohužel dělá fakt cíleně, nezní mi to ani jako vybíjení agresivity, to by stačilo cokoliv, on sabotuje.
Hledat dalšího psychiatra a hračky mladšího zamknout.
Kupovala bych hracky na bazaru, a rekla mu, ze jsou jeho a muze si s nimi delat co chce. I rozbit. Rozbite bych mu nechavala.
Mladsiho hracky bych zamykala a pres den hlidala.
@Zástavanda Neuvažovali jste o pobytu v psych. léčebně? Je to sice už krajní řešení, ale naší dceři ( 13 let) to pomohlo strašně moc. Na jaře jsme si sní taky nevěděli rady. Ničila i nábytek, ubližovala naším mladším dětem, řev několik hodin v kuse a když se vrátila, byla po léčbě jako vyměněná. Momentálně funguje úplně normálně a je z nás hned šťastnější rodina.
V léčebně by mu třeba pomohli, upřesnili diagnosu, poupravili medikaci, vám by dali rady, co s ním… A když už nic jiného, vy si od něho alespoň odpocinete…
@Zástavanda Napadá mě, že nechápe příčinu a následek. V tom případě nebude fungovat ani trest, ani odměna. Má nějakou medikaci na to ADHD? Mě pár věcí napadá, ale to je spíš na zprávu.
@Anonymní píše:
@Zástavanda Neuvažovali jste o pobytu v psych. léčebně? Je to sice už krajní řešení, ale naší dceři ( 13 let) to pomohlo strašně moc. Na jaře jsme si sní taky nevěděli rady. Ničila i nábytek, ubližovala naším mladším dětem, řev několik hodin v kuse a když se vrátila, byla po léčbě jako vyměněná. Momentálně funguje úplně normálně a je z nás hned šťastnější rodina.
V léčebně by mu třeba pomohli, upřesnili diagnosu, poupravili medikaci, vám by dali rady, co s ním… A když už nic jiného, vy si od něho alespoň odpocinete…
Neni lecebna jako lecebna.
Mně napadají 3 důvody, proč to dělá. Může se mu líbit pozornost, kterou tím ničením získává. Ale to mi přijde podle popisu spíš nepravděpodobné. Druhá možnost je ta, že ho to rozbíjení fascinuje. Je to jeho způsob hry. Můj syn třeba ví, že pastelky jsou k malování, ale využívá je výhradně k tomu, že je válí po stole a sleduje jejich pohyb nebo je ořezává. Maluje jen na pokyn. Tvůj syn k dobrému pocitu ze hry potřebuje to „rup“, „křup“, ten pocit, že to zlomil nebo ukousl, že to zničil. Má to v sobě. Proč by měl bourat něco, co jde zase postavit? Nebo mlátit do boxovacího pytle? To je něco, co ho neuspokojí. Zákazy, tresty, odepírání mu hraček, to v tomto případě nemůže fungovat. Co s tím…nevím…může to být třeba jen vývojová fáze, která u něj bude trvat déle než u dětí, které si tím projdou v batolecím období a pak to nahradí nějakou funkčnější hrou. Tam by možná čistě teoreticky šlo, najít mu nějakou činnost, při které věc opravdu zničí a nebude to nikomu vadit. Já nevím…že by si třeba chodil do kůlny lámat třísky nebo ničil kartonové krabice nebo ve svěráku ohýbal hřebíky, mačkal plechy, drtil kousky plastu…
A třetí důvod mě napadá určitá míra úzkosti, že se mu v ten okamžik zničení věci, na chvíli uleví.
V každém případě to pro tebe a celou vaši rodinu musí být hrozná situace…
@Anonymní píše:
@Zástavanda Neuvažovali jste o pobytu v psych. léčebně? Je to sice už krajní řešení, ale naší dceři ( 13 let) to pomohlo strašně moc. Na jaře jsme si sní taky nevěděli rady. Ničila i nábytek, ubližovala naším mladším dětem, řev několik hodin v kuse a když se vrátila, byla po léčbě jako vyměněná. Momentálně funguje úplně normálně a je z nás hned šťastnější rodina.
V léčebně by mu třeba pomohli, upřesnili diagnosu, poupravili medikaci, vám by dali rady, co s ním… A když už nic jiného, vy si od něho alespoň odpocinete…
Ahoj, upřímně? Přemýšlela často, ale chci počkat až bude větší, zatím je to,,únosné"