Definice normálního života?

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu

Stránka: Předchozí 1 ... 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Napsat příspěvek

Velikost písma:

sophinka1

3.1.14 15:15

načítám...

@Gina108 díky,ale podle posledních výsledků testů by prostě takovou školu nezvládla (kdo ví zda zvládne cukrářku a do ví jak bude zvládat dál ZŠ ) :nevim: Jinak ona má (myslím) poměrně slušný výtvarný talent a pečení jí baví, takže bychom to takhle směřovali :nevim: marcipánové dorty a tak. Zvířata může mít doma, nemusí to mít jako povolání :nevim: Na jaře jí chceme koupit ještě poníka, na zahradu dáme dvě ovečky místo sekačky :mrgreen:

Citovat
Upravit

1.zizi

3.1.14 21:52

načítám...

@sophinka1 píše:
Asi mě nechápete úplně, myslím to v souvislosti s potratem -tedy své nenarozené dítě miluji, ale kdybych věděl, že nepovede normální život raději volím potrat

v tomhle pripade normalni ve smyslu byt mobilni a aspon trosku toho zdravi, aby dite nebylo od narozeni jen v nemocnici a na operacich a v bolestech…ale kdybych vedela, ze dite bude lezak, tak bych asi vazne volila potrat :nevim: …

Citovat
Upravit

magistra K

909

5.1.14 13:46

načítám...

V paralelnich diskuzich se tu odsuzuje zena, ktera podstoupila potrat z duvodu DS, a jina, ktere se dite s DS narodilo, a odlozila ho do ustavu, protoze to zrejme nezvladla (tuto diskuzi jsem necetla, jen zminku o ni).

Zajimalo by me, jake tedy odpurkyne potratu navrhuji reseni pro matku v pripade, ze postizene dite opravdu nechce a peci o ne nezvlada. Asi nepripoustite jinou moznost, nez tu, ze porodi, dite si necha doma, obetuje se mu a bude se o nej az do smrti starat. Ja narozdil od vas tuto volbu chapu a respektuji, i kdyz sama bych se rozhodla jinak, a to pro potrat. Klidne priznam, ze o sobe vim, ze bych to nezvladla. Sama bych ale take nechtela byt ditetem narozenym proti vuli svych rodicu, nemilovanym, nota bene s takto tezkym handicapem (predpokladam, ze si nemyslite, ze mnoho mentalne postizenych deti najde stesti v adoptivni rodine, tak naivni snad nejste).

Nikdo tu taky nejak nepremysli o kvalite zivota te matky, ktera by treba taky rada zase jednou pracovala, venovala se svym konickum, mela kvalitni partnersky vztah. Obetovat zivot peci o tezce postizene dite pro me nesplnuje predstavu „normalniho“ zivota; pokud pro vas ano, tak to delejte, ale nevnucujte mi to.

Taky me dost zarazi, ze potraty lezi spouste lidem v zaludku, ale nikoho nejak moc netrapi likvidace nadbytecnych embryi po IVF. Proc se podobne neobouvate do IVF matek v diskuzich o neplodnosti?