Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdravím Vás, přemýšlela jsem jak v dospělosti najít nové přátele. Nemyslím kamarádku, ale přátelé, které většinou máte ze škol, z práce z náhody ???? Takoví, kteří k vám přijdou o víkendu na chlebíčeky a pár panaku a vy zase k nim, takví s kterýma zajděte na bowling do kina na večeři, chatu, dovolenou atd..
My nikoho nemáme a dost si o toto připadám ochuzená. Hodně jsme cestovali a stěhovali se, takze takové přátelství nešlo nikdy navázat.
Myslíte, že je toto vůbec možné skoro ve 40
Máte podobnou zkušenost?
@Tarinka ano 4děti, sousedy neznáme, tady se asi moc s nikým nebaví, Dobrý den a to je všechno. Ti vedle neumím ani odpovědět na pozdrav. Na začátku po nastěhování jsme u nich zvonili, že se seznámíme, ale dělali, že nejsou doma. Každopádně jsou divní pořád se tam jen řve. Rodiče spolužáků to taky nefunguje. S jednou maminkou jsme si vyměnila čísla, ale nic z toho. Na školním plese jsme se seznámili s 2pary, ale je to omezené na messenger už ani to ne. Je to tím, že oni už ty své přátele mají ![]()
Nepřijdu si jako nějaký asocial, myslím, že jsme normální ![]()
A jak je staré to nejmladší dítě? U těch by to mohlo fungovat…pozveš nějaké dítě na oslavu třeba, dojde i s rodičem…
No potřebuješ se začít vyskytovat na místech, kde jsou lidi se kterými by ses chtěla přátelit. Pak se s nimi potřebuješ dát do řeči a aktivně zařídit abyste se nějak potkali. V tomhle případě je aktivita na vás i když ti to bude připadat trapné a budeš muset riskovat odmítnutí. Zjevně se nenajde nikdo, kdo vás jen tak z ničeho nic „adoptuje“.
Nejpřirozenější je zvát rodiče kamarádů vašich dětí, dát se do řeči na třídních schůzkách.
pokud tam nenajdeš nikoho sympatického a stejně tak není nikdo sympatický v tvé a nebo manželově práci, tak potřebujete rozšířit okruh činsostí o takové, kde se vyskytují další dospělí se kterými budete mít záminku hovořit. Buď tedy volnočasové aktivity pro vás, nebo se bavit s rodiči dětí které mají stejný koníček jako vaše děti.
@Margots chapu, mela jsem plno kamaradek ze skoly i prace, vcetne jejich partneru, ale behem poslednich par let to nejak vyvanulo. Dokonce i parta kolem spolecneho konicku, ktera fungovala velmi nadstandardne se po 10ti letech nejak rozpadla. Rodice spoluzaku rozhodne nefungujou, to mam dlouhodobe overene. Se sousedy mame vztahy korektni, ale nic vic. My patrime v okoli k tem chudsim, mozna hraje roli i to. Ale hlavne si kazdy zije sam pro sebe, za svymi dvermi a plotem.
@Ou píše:
No potřebuješ se začít vyskytovat na místech, kde jsou lidi se kterými by ses chtěla přátelit. Pak se s nimi potřebuješ dát do řeči a aktivně zařídit abyste se nějak potkali. V tomhle případě je aktivita na vás i když ti to bude připadat trapné a budeš muset riskovat odmítnutí. Zjevně se nenajde nikdo, kdo vás jen tak z ničeho nic „adoptuje“.Nejpřirozenější je zvát rodiče kamarádů vašich dětí, dát se do řeči na třídních schůzkách.
pokud tam nenajdeš nikoho sympatického a stejně tak není nikdo sympatický v tvé a nebo manželově práci, tak potřebujete rozšířit okruh činsostí o takové, kde se vyskytují další dospělí se kterými budete mít záminku hovořit. Buď tedy volnočasové aktivity pro vás, nebo se bavit s rodiči dětí které mají stejný koníček jako vaše děti.
Manzel jezdí MKD, tak tam přátelé právě nejsou no a já pracuji z domu. Z některých klientů sice jsou známí, ale to je trochu jiná svera aby z toho něco fungovalo jiného.
@Tarinka nejmladší má 6 půjde do první třídy, tak možná ![]()
@Ijen ano vystihla si to, každý sám za svými dveřmi. Jako je to těžké navazovat vztahy s dospělými. Problém je určitě i vtom, že oni své přátele většina lidí má a nemá tu potřebu se seznamovat dal. Poměry asi taky hrají roli, ale to už je spíš o povaze.
Já se seznámila s kamarádkou tady na eMiminu, zjistily jsme, že jsme ze stejného města a jako bonus spolu naše dcery chodily do školky, do stejného oddělení. Nikdy bychom se asi neoslovily, nebýt netu. Je to už nějakých 8 let, byla jsem stará matka po 40, ona skoro o generaci mladší.
Pak mě seznámila s holkou od nás z domu, do té doby jsme se jen zdravily.
Máme stejně staré děti, všechny pracujeme ve školství, tak můžeme svorně nadávat
, chodíme do divadla, do kina, navzájem k sobě na zahrádky, opíkáme, prostě pohoda
I holky se kamarádí.
Já našla nové známé při nácviku na sokolský slet
byla to prča. Plus s jednou sokolkou máme stejně staré děti a sedly jsme si celkově, takže tu už považuji za přítelkyňi.
@Margots píše:
Manzel jezdí MKD, tak tam přátelé právě nejsou no a já pracuji z domu. Z některých klientů sice jsou známí, ale to je trochu jiná svera aby z toho něco fungovalo jiného.
@Tarinka nejmladší má 6 půjde do první třídy, tak možná
no to je blbá kombinace, oba jste vlasstně docela izolovaní. Holt potřebuješ najít hlídání a začít s nějakou volnočasouvou aktivitou, při které budeš komunikovat s ostatníma, které baví to samé. Jít do fitka, kde si odcvišíš svoje a jde pryč není úplně to aktivita, protože tam není žádná záminka k tomu dát se do řeči a ta obava překonat to je prostě větší.
@Margots
On bude trochu problém i s tou prací. Že ani jeden nemáte kamarády z práce. Jestliže jde nejmladší už do školy, tak se s jejich rodiči budete kamarádit těžko. Nejsnáze se seznamuje na dětském hřišti. Ale jde to.
Já se takhle seznámila při čekání před školou, než přijde dítě z družiny. Ale obě jsme v té době byly na RD s mladšími dětmi. Pak se mi také povedlo seznámit při čekání na kroužku. ![]()
Takže jde to, ale chce to být akční, mezi lidmi a mít i štěstí
@Netopirek já se seznámila s ve školce před 12lety.Tyto dvě kamarádky mám do dnes a ne rozdělilo nás nic. Ani stěhování, cestování pořád jsme. Ale jedná je vážně nemocná není to na takové to s házení po večerech a druhá má chlapa, který nikam nechodí stará se jen o pole, koně a je furt doma bez návštěv atd.
Od te dby se mi ikdy nepovedlo sezamit s rodiči dětí a to mám 4 v různých třídách, ale prostě je to korektní, školní akce, plesy atd pobavíme se, ale nějak to ne pokračuje.
Ale je pravda, že jsem izolovaná hodně. Práce mi zabere dost času, koníčky nemám. Je třeba něco dělat.
Jasně, že se dá… já jsem velmi komunikativní, se mnou se chtějí lidé setkávat, asi působím, že jsem společenská, ale pravdou je, že mám ráda i svůj klid. Vůbec nemám problém se seznámit, naopak. Všechny přátelé, které máme teď, máme až z dospělosti (stěhování), tak různě, rodiče spolužáků, rodiče dětí z kroužků, kolegové z práce, klienti z práce, kamarádi kamarádů atd… bez problémů. Ale já vůbec nejsem na navštěvování se doma, nemám to ráda, doma mám ráda svůj klid a pohodu a opravdu velmi nerada někoho k nám domů zvu, vyhovuje mi setkávání venku, restaurace, hospoda, výlety, akce, kultura atd…