Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nový partner a mé dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.11.12 23:30
Ahoj, sice nepřidám osobní zkušenost, ale zkušenost přítelovy sestry. V 18 měla dítě, s jeho otcem nikdy nežila, když mu byly dva, tak si našla novýho chlapa, naprosto skvělýho člověka. On teda už byl vdovec a měl miminko, klučíka s autismem. Zůstali spolu a nakonec mají kluka ještě spolu. On bere jejího kluka jako svého, stejně tak ona toho jeho. Jsou úžasná, krásná a šťastná rodina. Nejstarší (ten její) má její příjmení (nejsou vzatí), další dva mají příjmení po tátovi. Nejstarší mu říká táto, i když ví, že to jeho táta není. Chovají se od začátku k těm dětem jak by byly opravdu jejich. Tak snad budeš mít taky takové štěstí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.12 00:08
Ahoj 
, tak já mám z předchozího vztahu dvouletou holčičku. Přítele oslovuje tati (zná ho teda už od tří měsíců). Jako táta je na jedničku a nikdy žádný problém nebyl. Hodně asi záleží na tom chlapovi. Dokonce se nám stává, že je někdo vidí spolu blbnout a prohodí, že ta malá je celej táta 
. To ve mě malinko zatrne, ale můj přítel tvrdí, že o krvi to není, takže jsem v pohodě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.12 07:30
Já myslím, že hlavně záleží na tom jak si to doma nastavíte. Pokuď dáš přítelovi práva jako otci a on má všech 5 pohromadě, tak to bude super. Pokuď ty mu budeš dávat najevo, že to není jeho dítě a nemá právo rozhodovat, vychovávat atd., tak ho jaké své dítě brát nebude ani v jiných ohledech. Tohle by jste ale měli probrat spolu, jak si to představujete dál.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.11.12 07:43
Omlouvám se za anonym…
To je fakt sázka do loterie, ale určitě nemá cenu to předem vzdávat.
Moje zkušenost je taková- ze začátku super, malýmu byly taky dva roky. Časem začal víc zlobit, odmlouvat apod. a to už bylo zle. Nadávky, nepřiměřené tresty… Přítele jsem srovnala, už nechává všechno na mě a drží se zpátky. Máme dalšího prcka a ten rozdíl mezi nimi je propastný. Vím, že se přítel k mému synovi nebude nikdy chovat jako k vlastnímu, staršímu se to snažím bohatě vynahrazovat. Ale to neznamená, že to každý chlap má stejně, jako ten můj cholerik. Myslím, že to poznáš velmi rychle
- Citovat
- Upravit
ArankaC.
26.11.12 07:51
@Anonymní píše:
Ahojky vsem maminkam,
rada bych se poradila ohledne jednoho problemu, ktery me trapi. Mám dvouleteho syna z predchoziho vztahu a nyni mam uz noveho pritele, se kterym platujeme budoucnost. K synovi se chova velmi hezky, ale porad z toho mam takovy strach a nevim jake problemy to muze prinest nebo tak. Prosel si nekdo necim podobnym, jak se chovaji vasi novi partneri k vasem diteti z minuleho vztahu? Dekuji za vsechny nazory.
Ahoj, před pár dny tu byla podobná diskuze, taky jsem přispívala, ale k věci. Mám dvouletého syna, mám přítele, který není jeho otcem, ale moc se milujem, on má rád malého a ano, občas taky mám strach, že to třeba za pár let nebude dělat dobrotu a aby nedělal rozdíly mezi ním a našimi dětmi, ale nezbývá než doufat, že tomu tak nebude, že ho má skutečně rád jako vlastního, pokud chci být s ním. Myslím, že je to i otázka času, než si třeba tvůj přítel na syna zvykne, ale pokud tě miluje, a šel do toho i s tím, že už toho syna máš, tak mu určitě nijak nevadí a bude ho mít rád. Zda-li jako vlastního se ukáže časem, ale zásadní problém bych v tom neviděla.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.11.12 08:39
Mám holčičku, v jejích čtřech letech jsme začali žít s mým druhým manželem, ze začátku super, te´d, v jejích sedmi, osmi, už se to začíná lámat..
Hned to nezjistíš, to se nedá.. Začne pak puberta, všechny ty její fáze, a je to hned jiný.. Ale chová se k ní hezky, je teda náročnej na učení, chování, ale já vím, že se svým biolog otcem by to měla ještě daleko daleko těžší (cholerik, hysterka..)
Jsem dost nohama na zemi a vím, že prostě nejde, aby miloval vyženěné dítě stejně, jako svoji krev (ani u sebe vím, že bych to nedokázala).
Paradoxně je tu zas dost diskuzí, kde nové partnerky mužů s dětmi označují manželovo dítě jako „cizí“, proč by měly kvůli němu dělat ústupky, že si chtějí užívat manžela, ne dětí, že vyloženě pro ně nevaří, ať si to obstará manžel, naplánuje výlety, nechtějí je na oslavy, co pořádají pro manžela atd… Z toho mě jde mráz po zádech, a kupodivu je i dost takových, co jim to odsouhlasí a podporují je…
Asi bych se neupínala na to, že musí to „moje“ dítě milovat stejně, jako svoje.. ale aby to bylo vše tak nějak v rovnováze..
Držím pěsti.
- Citovat
- Upravit
26.11.12 08:53
Mám syna - čtyřletého. Od jeho dvou let jsem se svým současným manželem. Od začátku ho vychovává se mnou, má stejná práva a „slovo“ jako jeho otec. Nikdy s tím nebyl sebemenší problém, je to úžasný člověk 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.11.12 09:04
Ahojky, přidám se taky.. Žiju s partnerem dva roky, s předešlého vztahu mám dvě děti.(3,7let) Přítel věděl, do čeho jde. Má stejné práva jako já(co se týká dětí), neshazujeme se před nimi, že já jsem ta hodná, a on je ten zlý. Nene, nevidím žádné rozdíly. Přítel zastává názor, že otec není ten co zplodil, ale ten co vychoval. Bere děti jako svoje. I když řvou, hádají se - umí je srovnat.
Nyní čekáme třetí(naše dítko), a když jsem si rýpla tím, že bude mít konečně svoje dítě - tak mi řekl, že jestli s tím nepřestanu, tak nemusíme být spolu. Předhodila jsem mu rčení - že krev není voda. A on odpověděl, ano to není, ale neuvědomuješ si, že bez krve ani bez vody se nedá žít.. Řekla, bych, že to je také tím, v jakém prostředí partneři žili.(můj byl z rozvrácené rodiny, nikdy nepoznal pohlazení od táty atd.).
Když si najdete partnera, tak by měl vědět do čeho jde(děti, výchova, a samozřejmě to, že dítě se jen tak neodpáře od mámy. Myslím, že by měl mít stejné možnosti ve výchově jako má partnerka - ne ho srážet, že nesmí na ně zařvat, vynadat atd.).
(omluva za anonym - je to pro mě citlivé téma)
- Citovat
- Upravit
26.11.12 09:22
Tak dítě je malé, kdyby bylo větší nastaly by ti tam mnohe větší problémy s oidipovským a majetnickým komplexem u kluka vůči partnerovi. Ty jako partnerka musíš oběma dávat najevo, že i ten nový muž má u tebe v životě místo. Hodně žen má tendence upřednostňovat za všech okolností děti, není to dobré.
Pokud budeš upřednostňovat dítě, pravděpodobně vám to nebude klapat s partnerem a hodně takovýchto párů to řeší společným dítětem, samozřejmě nic nevyřeší a ženy končí jako dvojité svobodné matky.
Chce to vycítit, kdy dát autoritu partnerovi a jak nastavit hranice dítěti, aby respektovalo váš společný prostor a čas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.12 12:51
Ahoj, není se čeho bát, syn je ještě malý. Já šla do nového vztahu, když byli synovi 4.. docela mazec, navíc syn miluje svého otce, ale musím říct, že je to v klidu. Klukovi bude 7, začíná vystrkovat růžky, ale nikdy neřekl, že chce zpět za tatínkem. Přítel se k němu chová normálně, bere ho jako malého parťáka, umí pochválit, ale i vychovávat, takže v klidu… Až časem uvidíš, jestli je to v pohodě nebo ne.. dopředu nemůže říct nikdo nic, ani já netušila, jak to dopadne… Spíš to bude zajímavé do budoucna, až nastoupí puberta, ale co už, nějak zvládneme.. teď nás nejdřív čeká puberta přítelovi dcery, tak jsem upřímně zvědavá. Zatím je holka zlatá, ale co přinese budoucnost, to nemůžem tušit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.13 15:47
Hezký den, ráda bych se tu podělalila také se svým problémem.
5 let jsem žila s přítelem a máme spolu 3 a půl letou dceru. Před 4mi měsící jsem si našla nového přítele a 3 týdny zpět se k sobě přestěhovali. Dcera z počátku měla nového přítele ráda, hrála si s ním, neměla žádný problém. Ten je na ní taky zlatý, nedovolí si na ní zvednout hlas nebo ji nějak napomenout i přes to, že dcera občas neposlouchá.
No, bydlíme spolu již 3 týdny, biologický otec viděl dceru doposud asi 4× a to po jedné hodině a jednou přes noc, když jsme mu ji hodili domu s batůžkem a odešli. Víc času si na ni neudělá.
Ono by to nebylo na škodu, kdyby malá po něm denno denně nekřičela.
Musím ale dodat v jakých to je situacích. Malá hodně fňuká a je protivná když něco není po jejím. Příklad: Je hodně hodin, řekne se že jdeme všichni spát, malá nechce, začne fňukat a chtít tátu. No a takhle to je každý den alespoň 3× a někdy se to vyhrotí tak, že malá chytne záchvat a hodinu opakuje větu: Já chci tátu, já chci tátu.
V tu chvíli nemůže být přítel na blízku, jelikož už jen jeho přítomnost je pro ni problém.
Jsou tu pak také situace kdy je v pořádku, dám si s přítelem pusu či se jentak obejmem a dcerka začíná hned že nemá ráda Honzu ani mámu, že se ji to nelíbí atp.
Je patrné že žárlí, nebyla zvyklá na lásku mezi mnou a biologickým otcem.
jenže je to vše strašně ubíjející, pro malou bychom se rozkrájeli, nejsme na ni zlí, nezanedbáváme ji, přítel se snaží, ale malá ho nechce přijmout, chce tátu, ale jaksi táta moc nechce ji.
Nevíme jak se k ni chovat, hlavně přítel. Můžete nám někdo pořadit, jak se k takové situaci postavit. Děkujeme
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.13 15:57
@Líba23 Ahoj. Musíte vydržet. Zažívali jsme taky něco podobného, ale obráceně. Manželo dcerka brečela po mamince, když nechtěla jít spát, když byl k večeři chleba místo rohlíku atd. Také když jsme se objímali, tak se divila a vyžadovala pozornost slovi, že ji nemáme rádi apod.
Musíš stále holčičce opakovat, že ji miluješ, a že ikdyž máš ráda svého partnera, tak ji bys nikdy nevyměnila, že se ti do srdíčka vejdou oba atd. Že je to úplně jiná láska, neporovnatelná. Když obejmeš jeho a dáš mu pusu, volat ji třeba k sobě, ať se jde s vámi potulit.
S tím já chci tátu je to otravný, ale taky na to moc lék není. Jen říct, že táta by taky chtěl aby šla spát, že by souhlasil s tebou atd. Pokuď máte hezký vztah jde to mu ve vyhrocených situacích třeba zavolat, aby on řekl holčičce, že máš pravdu ať tě poslouchá.
Chce to hodně trpělivosti a hlavně vydržet být v klidu. Držím palečky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.17 08:45
Ozivuji diskuzi s dotazem na rozvedene.
Jak rikaji novym partnerum Vase deti? Nejedna se mi miminka, nebo tam, kde rodic ditete nema zajem a nenavstevuje dite vubec, ale bezny rozvod, novi partneri na obou stranach a nove deti pripadne?
To ty puvodni rozvedene rikaji jmenem a ty nove, spolecne muzi tato? 
Samozrejme zalezi na dohode a jak to vyhovuje partnerum.
Dekuji 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.17 08:49
Kamarád si vzal holku s dítětem, 6 letým a ten mu říká jménem. Jejich 2 společné táto. Kamarádka to má stejně. Její mamka má 3 děti s různými chlapy, táto říká jen tomu svému. Ostatním jménem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahojky vsem maminkam,
rada bych se poradila ohledne jednoho problemu, ktery me trapi. Mám dvouleteho syna z predchoziho vztahu a nyni mam uz noveho pritele, se kterym platujeme budoucnost. K synovi se chova velmi hezky, ale porad z toho mam takovy strach a nevim jake problemy to muze prinest nebo tak. Prosel si nekdo necim podobnym, jak se chovaji vasi novi partneri k vasem diteti z minuleho vztahu? Dekuji za vsechny nazory.