Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No potes teda. Clovek neni naprogramovanej na monogamii… A lepsi je socialni vernost nez fyzicka, hmm. Docela me to urazi. Ja bych teda neverna byt proste nemohla, nemam na to zaludek. Nemohla bych se mu pak ani podivat do oci. Ze bych byla vyjimka naprogramovana na tu monogamii???
Ahoj holky - nejdřív se omlouvám, že píšu jako anonym - manža sem občas nakukuje ![]()
A teď k problému. Já si celý život říkala, že nevěrná bych nikdy být nemohla - prostě se mi to hnusilo. Jenže po čtyřech letech, kdy jsem chodila tehdy ještě s přítelem, jsem náhodou zjistila, že má milenku. Se mnou mu prý nic nechybělo, tvrdil, že to je tím, že prý jsem ve všem moc dobrá
a jeho na nic nepotřebuji (zastala jsem všechny práce a to i ty chlapské) - jenže mě se tenkrát tak strašně zhnusil, že jsem se s ním chtěla rozejít. On tenkrát strašně plakal, byl nešťastný a sliboval hory doly. Navíc jsme v té době měli pár týdnů před svatbou a já „čerstvě“ těhotná. Takže jsem povolila, zůstala s ním a věřila, že už se žádné ženské ani nedotkne. A po dvou letech přišla znova krize, já byla permanentně unavená, naštvaná, hádala jsem se s ním kvůli práci (chodil se domů jen vyspat a na mě a dítě neměl čas).
Pak jsem poznala bezvadného člověka, nejdřív to byl jen fajn kamarád, ale časem jsme se do sebe zamilovali a skončili jsme v posteli. Naštěstí byl taky ženatý a s malým dítětem. Řešili jsme, jestli to manžovi řeknu nebo ne. Jenže když jsem o tom tak přemýšlela, manža začal přemýšlet taky. Najednou jsem byla jiná, už mě nezajímalo co dělá a jemu to začalo vrtat hlavou. Začal se o nás zajímat, starat a já se pomalu ale jistě zase odmilovala od milence a vrátil se mi ztracený cit k manželovi. Teďka jsem zase šťastná, i když milenec se nechce vzdát a stále se mi snaží „vnutit“.
Takže závěr je, že prostě, někdy se nedá srdci ani hlavě poručit, jak se má v dané situaci zachovat. A to musím říct, že jsem v podstatě dost hodně mladá a na nevěru bych měla spoustu času. Ale já jsem svým způsobem ráda, že se to stalo, protože mi to pomohlo udělat si pořádek ve svém životě, v citech. A hlavně - vím, že manžel mě miluje, takže sem tam občasný úlet, který možná někdy absolvoval mě už nerozhází, protože vím, že do toho nezaplete city a bude to jen o sexu.
Teďka jsme oba spokojení, hodně si povídáme, staráme se o sebe a čekáme druhé dítě - prostě happy end. Jen si nedovedu představit, jak by to dopadlo, kdyby o mé aférce věděl ![]()
No, malo. 21. Myslis, ze casem a vekem zacnu byt min duveriva?
Ajlili,
myslim ze jo.
A taky myslim, ze za par let si mozna uz ani nebudes tak moc jista sama sebou. Ony totiz v zivote casto nastavaji situace, ve kterych se neridime az tak moralkou a zebrickem hodnot, jako instinktem. Ja si taky momentalne neumim predstavit, ze bych spala s nekym jinym nez s manzelem, ostatni chlapi me nepritahuji a nezajimaji, ale popravde receno, byt priopila, doma pohadana, a vyjet po mne v takove situaci treba Brad Pitt, tak teda nevim nevim
Jana
Zerda, Bergia, bez urážky, ale vaše reakce ve mě jednoznačně vzbudily pocit, že se řídíte heslem: „podle sebe soudím tebe“.
Jo a kdyby jste taky mě chtěly označit za naivního zajíčka bez zkušestí: je mi čerstvě 36 a z kláštera jsem taky včera nevylezl.
Einsteine, mozna mas pravdu.
Ale pokud se nekdy dozvim, ze mi manzel zahnul, aspon to pro me nebude studena sprcha a detem usetrim bolest a trapeni, protoze jim kvuli tomu rozhodne rodinu nerozbiju.
Urcite existuji chlapi, kteri jsou verni, ale co si budem nalhavat, vetsinou je to z nedostatku prilezitosti… A pokud ne, je tady vyssi princip - verni jsou vetsinou ortodoxne verici. Vubec si nenalhavam, ze by nektery muz nezahybal jen z respektu a lasky k manzelce.
A jeste, mohl bys mi prosim vysvetlit, proc se v kazdem meste uzivi night club pro pany? Podobne zarizeni pro damy abys hledal lupou, pokud vubec existuje.....
Jana
Ježíš, to je téma…nevím, kde jste přišli na to, že chlapi víc podváděj. No buď je to 50:50 nebo ženský víc, jenže o tom už jaksi statistiky mlčí. Protože ty statistiky určitě dělaj ženský! Jde o to, že chlap podvádí právě, když je s něčím nespokojenej, jenže ženská i když je spokojená. Vidím to na svých kamarádkách, jsou šťastné v partnerství, jen pro spestření občas ujedou…Teď když to píšu jsem přesvědčená, že bych svého manžela nepodvedla, ale ruku do ohně bych za to nedala, nikdy neříkej nikdy. Svému manželovi věřím a on zná můj názor na nevěru, nevím, jestli bych ji odpustila…těžko mluvit o něčem co není a doufám, že ani nebude. Furt věřím tomu, dokud nás smrt nerozdělí! ![]()
jowana píše:
Tak teď jsem si dočetla jednu diskusi na téma frekvence milování s manželem-partnerem http://www.baby-cafe.cz/modules.php?… . Nejčastěji vyslo 2× týdne, ale i 1× za měsíc nebo ještě méně má také dost procent. Jak jste na tom vy? Nemáte např strach, že vás budou protějšky podvádět? Když dříve byli zvyklí 2-3×týdně a teď třeba 1-2× za měsíc?
Strach z toho, že by mě přítel kvůli nedostatku sexu podváděl nemám, u nás je spíš opačný problém, jemu to stačí jednou za týden až 14 dní, já bych mohla každý den…ale určitě si kvůli tomu nebudu hledat nějakou bokovku
.