Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Oblíbené téma - tchýně - pojďte si postěžovat
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
novo123
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.8.12 08:14
Ahoj, tak na tohle snad ani recept neexistuje, má tchýně je celkem v poho, ale jsou situace, kde se abslolutně neshodujem, naše názory na jisté věci jsou naprosto odlišné a co je nejhorší, tak je to právě všechno o výchově vnoučat a to teda hořím pokaždý, když vidím a slyším její názory a výchovné metody! Takže jsem se po nějaké době(podotýkám, že to bylo v době, kdy jsme ještě neměli synka, ale přítel měl jedno dítě s předešlého manželství, takže by mi to mělo být v celku i jedno, ale představa, že bude vychovávat takle jednou i moje dítě mě děsila)opravdu vytočila, tchýni jsem řekla, co mi vadí-uznávát teda, že jsem moc milá nebyla, a od té doby se na toto téma s ní nebavím, ani ona se mnou a je klid, myslím, že komunikace s tchýní ANO, ale jen v případech, kde nehrozí komflikt 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.8.12 08:17
Tak já jsem taky kolikrát přemýšlela nad bodem B, schylovalo se k bodu C, ale manžel nakonec dostal rozum. Přestali jsme se s tchýni stýkat, šest let jsme se neviděli a máme svatej klid 
- Citovat
- Upravit
novo123
13.8.12 08:23
Já jsem v tomhle asi měkká a hlavně to nikam nevede. Už jsem taky párkrát vyletěla, protože ty výstupy jsou tak často, že jeden nevydýchám a je tu druhej, ale ona to prostě ani nechápe, jede si dál to svoje. Manžel je na mé straně a přijde mi, že většinou je to on, kdo vyletí, ale jí to prostě nedochází. Je to ten typ, co musí do všeho mluvit. Postupně se dostáváme do fáze, kdy neustále něco tajíme nebo lžeme, abychom nemuseli řešit, že ona nám lajnuje život. Já tím, ale strašně trpím, neumím lhát a nechci. Na druhou stranu uznávám, že když jí něco řekneme, je to pak peklo. Jsem teď těhotná a byla jsem nemocná od čtvrtka. Ona se k nám nahlásila na návštěvu v neděli, říkám manželovi, že si chci lehnout a mít klid a ne dopo uklízet a pak kolem nich lítat a nechat se stresovat. Můj muž mi v klidu v pátek večer oznámil, že se ptala, jestli má přivézt oběd Tak jsem se strašně rozčílila, že proč jí rovnou neřekl, že jsem nemocná, ať nám dají pokoj. Samozřejmě, že jsem mu pak dala za pravdu, protože kdyby jí řekl, že jsem nemocná, tak se mi nasere do bytu na celej čtv a pátek a neděli ji tady mám durch, protože ona si myslí, že mi pomáhá. Jednou jsem jí zavolala, když jsem měla vysoké horečky a to, co mi tady předváděla, byl takovej otřes, že znova už ne. Jen jsem to trochu rozdejchala, tak přijeli v neděli a zase jeden problém za druhým.
- Citovat
- Upravit
novo123
13.8.12 08:25
Anonymní - já nevím, jestli bych to dokázala rozseknout. Švagr se snažil to rozseknout, je to asi pět let a výsledek? Švagrova rodina k nim nejezdí, oni (tchánovci) jsou tam pečení vaření, ona ani nechápe, že není vítaná (rozmázl to tehdy před celou rodinou - že jim lajnuje život, neustále se stará, co čeho jí nic není a že jsou dospělý lidi a budou si žít a vychovávat děti po svým).
- Citovat
- Upravit
13.8.12 08:40
Já se připojuju k Vám 
Moje tchýně je taky pěkná megera 
. Já to vyřešila tak, že se s tchýní nestýkám. Manžel se synem k ní jezdí cca 1× týdně. Já nepotřebuju ji, ona mě taky ne, tak co se stresovat 
Ona není typ, který by do všeho kecal a musel nám vést životy. Ale je to typ, který ve všem (=úplně ve všem) najde nějakou chybu. Já už neměla sílu se pořád ospravedlňovat a obhajovat své názory. Navíc mi začala rýpat do mé rodiny (že brácha není ženatý, že máma pracuje i o vkendech…), tak co? 
Od ledna (synových 1. narozenin) jsem ji neviděla a nechybíme si. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.12 08:42
Tak já musím zaklepat , že má nový tchyně je suprová! Pohlídá, do života nám nekecá, můžu jí říct všechno, ráda poradí .
Za to bývalá tchyně, to byl hnus, s prominutím. Neustále mi naznačovala, že jsem to já, kdo jí jeho synáčka odcizil, a že kvůli mně se má její Jonášek tak špatně. Později ani nechtěla hlídat děti a Jonáš se začal ukazoval z té druhé stránky, lépe řečeno - byl povahově stejný, jako jeho maminka. Ale za několik měsíců bylo po všem, rozvedli jsme se a šli jsme každý jinou cestou. Co vím od přátel, tak prý čeká dítě s jinou a jeho maminka je moc spokojená, tak uvidíme, jestli bude spokojená i nastávající maminka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.8.12 08:45
Moje tchýně má taky potřebu všem do všeho kecat a všem linkovat život podle svého. Několikrát jsem na to manžela upozorňovala, ale ten to bohužel nevidí a pak se to otočí proti mně, takže radši mlčím a skřípu zubama
- Citovat
- Upravit
novo123
13.8.12 08:54
MrsDuck - taky mám ten dojem, že se na něco zeptá jen proto, aby mi mohla říct, že to dělám špatně a jak to udělat mám. To s těma návštěvama, není špatný, jenže ona jezdí k nám a to dopoledne. Má vždycky nějakou debilní výmluvu - jede třeba na krev nebo tak a dřepí mi tady celej den, chodí mi za zadkem a buzeruje mě. Kdo má tohle ignorovat? To mi vždycky radí moje mamka - neposlouchej to. Jak to můžu ignorovat od 7 ráno do 4 odpoledne? To prostě nejde!!! Navíc už to ani mamce říct nemůžu, protože když se chci vypovídat, tak se vždycky vztekne, že jestli se budu takhle stresovat, tak brzo potratím a je po diskuzi 
- Citovat
- Upravit
novo123
13.8.12 08:59
Densis - manžel stojí ve všem při mě, ale problém je v tom, že už jsme naštvaní a unavení oba a vůbec nic nepomáhá, dokonce mám pocit, že s věkem tchýně se to dost zhoršuje. Vymýšlí absurdity a nutí nás to aplikovat. Jistě, že to neděláme, ignorujeme její rozkazy, ale fakt je, že ona to mele furt dokola i několik měsíců, prostě z toho šílím. Mám někdy pocit, že je to jak mluvit s bláznem. Každej tejden stejnej rozhovor, se stejnejma agrumentama, stejným koncem. Mám pocit, že už ani nemá smysl cokoli říkat. Už to ale zase párkrát dopadlo tak, že když mlčíme a nekonáme, tak koná ona. Např. řeknu x-krát, že malýmu nekupuju punčocháče, protože on je nechce a jsou to vyhozený peníze, pak už na ty její rady, že je máme koupit nereaguju, tak ona je koupí sama a doveze je 
- Citovat
- Upravit
novo123
13.8.12 09:02
Anonymní - upřímně ti řeknu, že kdybych viděla, že manžel to nevidí stejně jako já, tak už s ním nejsem. Dokonce mě v pátek uprostřed té hádky přišlo, že rozvod není špatnej nápad - ta představa úlevy byla fakt neskutečná. Celá ta situace mě doslova zžírá, dokonce už i špatně spím. A faktem je, že už to určitě přenáším i na děti - na syna a ti malí v bříšku to určitě cítí taky - máma věčně ve stresu a nepohodě. Na druhou stranu dělá manžel, co může a tchýně je jediný důvod k hádkám, jinak máme vážně skvělej vztah a přijít o tak skvělýho chlapa zase nechci.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.8.12 09:03
@novo123 píše:
Anonymní - já nevím, jestli bych to dokázala rozseknout. Švagr se snažil to rozseknout, je to asi pět let a výsledek? Švagrova rodina k nim nejezdí, oni (tchánovci) jsou tam pečení vaření, ona ani nechápe, že není vítaná (rozmázl to tehdy před celou rodinou - že jim lajnuje život, neustále se stará, co čeho jí nic není a že jsou dospělý lidi a budou si žít a vychovávat děti po svým).
No tak u nás to přesáhlo už všechny meze, když mi do očí řekla, že jsem nevychvanej h.jzl ( a to jsem jí slušně poprosila, když leze k nám do bytu ať prosím zaťuká, bydleli jsme tenkrát v jednom domě) zbalila jsem sobě a malé kufry a jeli jsme na pár dní k mým rodičům a už jsem se do toho domu nikdy nevrátila, odstěhovali jsme se 60 km daleko a máme fakt svatej klid, už vzdala všechny pokusy nás otravovat, protože zjistila, že to už nemá smysl. A to podotýkám, že dům ve kterém jsme společně bydeli je z poliviny manželův, dostal ho od otce, když se jeho rodiče rozvedli… no takže vlasně je to ještě „nevděčnej spr.tek“… no je to prostě strašně složitý celý 
- Citovat
- Upravit
eevcca
13.8.12 09:16
To je hezký, každý to vyřeší tím, že se s tchýní nestýkají a co mám dělat já když s ní bydlíme v baráku?? Sice máme svoje dole a ona je nahoře, ale myslím, že se brzy zblázním, radši bych šla do hypotéky než bydlet celej život s ní… kdyby se do všeho tak (sprominutím) nesrala, ale ona nám i říká jak máme sestavět nábytek (s tím jejím stoeltým vkusem)a co nejvíc pěním, tak když malej má horečky tak mi ho sebere z náruče a utěšuje ho sama… a to už na mě manžel pozná že bude zle tak jedná, ale já sem nejspíš srab, protože vím, že ji nikdy nic neřeknu… je nějakej recept jak na to???
- Citovat
- Upravit
novo123
13.8.12 09:22
Anonymní - takže manžel se pak k připojil k vám nebo odcházel rovnou s váma k vašim? My jsme v bytě, ve kterým bydleli oni, odstěhovali se ještě, když jsem manžela neznala (řekl, že chce bydlet sám, oni se stěhovali už několik let do domku a furt nic, pak se najednou přestěhovali, když viděli, že by manžel odešel jinam), pak se ten byt prodával(město ho prodávalo), koupili jsme ho my za naše peníze, opravili ho, zaplatili revitalizaci baráku atd. Nicméně tchánovci si tu pořád připadají doma a každá návštěva tak vypadá. Teď se budeme stěhovat do novostavby - jsou striktně proti, na každé návštěvě to hodinu až dvě posloucháme - dokonce si mysleli, že je podpoří moji rodiče (ani náhodou, jasu šťastní, že budeme mít pro děcka dům se zahradou). Myslela jsem si, že to bude naše záchrana a aspoň něco se změní - houby Včera se jeli podívat na ten barák - bez našeho vědomí - tak obcházeli pozemek a dům a začali nám plánovat, jak se co udělá. Upozorňuju, že oni nám nepomáhají ani prací ani finančně, prostě nám nařizují, jak to máme udělat z našich peněz.
- Citovat
- Upravit
eevcca
13.8.12 09:23
@novo123 píše:
Densis - manžel stojí ve všem při mě, ale problém je v tom, že už jsme naštvaní a unavení oba a vůbec nic nepomáhá, dokonce mám pocit, že s věkem tchýně se to dost zhoršuje. Vymýšlí absurdity a nutí nás to aplikovat. Jistě, že to neděláme, ignorujeme její rozkazy, ale fakt je, že ona to mele furt dokola i několik měsíců, prostě z toho šílím. Mám někdy pocit, že je to jak mluvit s bláznem. Každej tejden stejnej rozhovor, se stejnejma agrumentama, stejným koncem. Mám pocit, že už ani nemá smysl cokoli říkat. Už to ale zase párkrát dopadlo tak, že když mlčíme a nekonáme, tak koná ona. Např. řeknu x-krát, že malýmu nekupuju punčocháče, protože on je nechce a jsou to vyhozený peníze, pak už na ty její rady, že je máme koupit nereaguju, tak ona je koupí sama a doveze je
Jo tak my to máme takle s dulike, malej proste dudel nechce, rád si povída nahlas, když s ním je tchýně a on zacne mumlat tak mu hned strčí dudel a on zacne hystericky plakat a nebo kdyz ju zataha za vlasy tak mu liskne po rukách a taky hned spustil hysterák… (copak se liska 5 měsicni miminko) no to byla hadka jak blazen!!! Manžel ju seřve a mě řekne at si toho nevsimam a nebo ji rekne ze je to vsechno nase vec, ale stehovat se nechce, davam tomu jeste 14 dni a budu psat denicek uz z blazince…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky, pojďte si postěžovat. Vím, že to téma už je tady otřepaný, ale ono to bude nejspíš tím, že je pořád znovu a znovu aktuální pro spoustu z nás. Celkově ten problém řeším, co se s manželem známe, ale zrovna tenhle víkend to ve mě zase nějak bouchlo a muselo to ven. Napadají mě jen tři řešení: A, zblázním se, aspoň si odpočinu a přečtu nějakou knížku, dostanu prášeček a bude mi fajn; B, nájemná vražda C, rozvod. Prosím ty, jež by mi chtěli říct, jak je chyba ve mě, protože jsem ta nevděčná mrcha snacha, která dostatečně nekomunikuje se svojí snaživou zlatou tchýní, aby se nezapojovali. Sama se o spravedlivý pohled snažím celou dobu a osobně si myslím, že je to jeden z důvodů, proč jsem tam, kde jsem. Znáte to, podáte prst, jste bez ruky