Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Holky, hlásím změny, dala jsem na rady některých z Vás a utla jsem návštěvy a tak nějak všechno. Za poslední měsíc byl manžel se synem jednou u nich (já jsem potřebovala pracovat a tak celkově jsem tam prostě jet nechtěla, s tím, že si tam manžel vysvětlí, proč není vítaná na návštěvě) a jedna návštěva u nás (malej měl jeden rok, tak jako oslava). Ty narozeniny byli tuhle sobotu, myslela jsem, že půjde do sebe, houbeles, za dvě hodiny předvedla ve zrychleném modu všechno, co mi vadí - poučování, buzerování, dobré rady, příkazy, kontrola, proč jsme se nazařídili podle jejích příkazů, vychovávání syna atd. V úterý tu byla neteř (je jí 25) a řekla mi, že tchýně to celkově vůbec nepobrala a po celé rodině vysvětluje situaci tak, že jsem prostě narušená osoba, které hráblo z těhotenství a až porodím, tak budu snad zase normální
Navíc jsem to říkala svojí mamce a z té po x letech vypadlo, že když jsme byli svoji s manželem chvilku, tak měla tu drzost vykládat našim, jak mě špatně vychovali, že jsem moc náročná, rozmazlená a moc utrácím (no taky jsem tehdy pracovala od sedmi ráno do osmi do večera a studovala u toho, přítel/manžel mě neživil, normálně jsem platila půlku nájmu - takže jsem utrácela svoje peníze - navíc to utrácení je podle ní to, že jsme jednou za rok jeli k moři
) - naši mi to neřekli, abych nebyla na tchýni naštvaná a nebyl z toho problém. Měli svatou pravdu, říct mi to tehdy, tak všechno lítá a já bych se osm let nesnažila se s tou semetrikou rozumně domluvit. Takže nový přístup k věci - další návštěva o Vánocích, rozmyslím si, jestli vůbec syna uvidí a jestli se dočká pozvání do nového domu!!! Tak co si o tom myslíte? Jsem v právu a nebo jsem těhotnej blázen? Já už vážně nevím, co s tím, ale snažit se o rozumnou domluvu teda fakt nehodlám.
Taky jsem z té své na větvi…všechno bylo fajn dokud jsem neotěhotněla, můžu dokonce říct, že jsme měly celkem pěkný vztah a čím déle jsem těhotná, tím víc si všímám takových věcí, které mě doslova nadzvedají ze židle…třeba ted v pondělí venku bylo sice celkem hezky, ale co si budeme povídat léto už to není a ona vzala svou vnučku do bazénu i přestože že jí švagrová říkala, že nechce, aby se malá koupala, ona si stejně prosadila svou, to mě dostalo! a švagrová pak brečela, že má strach, aby malá nebyla zase nemocná..no komedie a takhle je to se vším…všechno co řekne nebo udělá je pro mého přítele i jeho sestru a svaté a maminka má přece vždy pravdu…a už ted mi dává rady, jak bych měla svou dceru vychovávat a co mám dělat a nedělat..opravdu mám strach, jak to dopadne až se mi malá narodí!!! ![]()
@novo123 no to musela tvoje rodiče opravdu potěšit, když jim tohle vykládala
Mám pocit, že je na čase aby ses zdravě na*rala a pěkně si to s ní vyříkala…Nasertivně
Lenka - jo u nás se to taky rozjelo s porodem, má pocit, že najednou mě bude manipulovat přes dítě. Taky jsem do teď prostě držela pusu a nehádla se, i když jsem byla proti a pořád si říkala, že se to časem urovná a že malýho občasná změna režimu nezabije, jenomže ona to nechápe jako občasnou změnu, ale jako to, jak bych to měla dělat já a když to jednou přejdu tak ona si myslí, že teď se to dělá po jejím pořád. Máš pravdu, je to komedie, ale když v tom žiješ, tak je to na palici. ![]()
Rosolina - díky, já chci být rozumná a spravedlivá, ale argument o tom, že mi hráblo z těhotenství mě teda zvedl ze židle slušně, já taky neargumentuju tím, že je senilní (bude jí 70). ![]()
Girlie sage - já vůbec nechápu, že to naši vydejchali. Je teda pravda, že se jich naši straní už celkem dlouho, ale nenapadlo mě, že to má takové pozadí
Tohle mi někdo říct o synovi (holku nemám), tak snad jednu dostane, já vím, že bych to nedala. Co jako čekala, že jí na to naši řeknou? „Jo, máš pravdu a bude nejlíp, když nám toho debila převychováš.“
Nasraná jsem už dva měsíce a teď už jsem definitivně rozhodnutá ukončit snahy o rozumný kontakt, odteď rozhoduju já. Je to moje rodina a já nosím děti jejího syna, takže on si vybere vždycky mě!!! Chtěla válku, má ji mít!!! ![]()
Novo123: o mě tchyně zas vykládala, že mám poporodní deprese, když jsem si dovolila přetahovat se s ní o své novorozené dítě ![]()
Já už přestala brát ohledy. Minule mě tak vytočila - kopíruju to co jsem psala do jiné diskuze
A já na tu svoji tchýni dneska odpoledne křičela, že není normální
Máme vedle pozemku potok a cca 40metrů od baráku je mostek (dva metry dolu, vody poměrně málo, ale jsou tam kameny). Já se té vody prostě bojím a myslím že opávněně. Výjdu ven kouknu a malej tam visí na zábradlí a půlkou těla nahnutej dolů. Prolítla jsem kolem ní huláká, že není normální a ona na mě, že normální nejsem já, protože ona se na něj dívá
Nevím jak si představovala, že by ho chytla, když stála u baráku
![]()
Měla zase začít s tím, že si ho vezme k moři
![]()
Holky, jak se nám narodí děti, tak tchýně myslí, že jsem konečně splnily „svůj úkol“ a teď je řada na nich…
Jak kdesi jiné mamky radily, prostě když mě něco naštve, či s tím nesouhlasím, tak už tchýni říkám. Jde mi to ztuha, jelikož je mi trapně napomínat paní, která by měla být vlastně mou druhou „matkou“.
Přijeli jsme na hřiště, čumákovali jsme tam všichni skoro dvě hodiny, než tchýně dorazila. Věděla o tom, že tam jsme, neb jsme jí telefonovali. Takže když dorazila, tak hned malou do náruče, dobrá, chce ji na uvítanou pochovat. Pak se malá začala dobývat dolů, má nové chodítko, tak ji držela přes její odpor. První „napomenutí“, ať ji pusti. Jenže tchýně u ní stála a pořád ji držela za ruku, tak že zas chce malá nahoru. Opět na tchýni, ať ji jen pustí, tak uvidí, jak maličká pocapká. Pak začalo pršet, ten den podruhé, byla zima. Sbalila jsem malou a že pojedeme domů. Opět tchýnino „to už?“, mále jsem spolkla hodně peprnou odpověď. Manžel jí odvětil, že už tu jsme dvě hodiny, už jsme dvakrát zmokli a teď už je fakt zima…
Každý máme své mouchy, i tchán je má, ale s ním je vše v pohodě. Netlačí na pilu, čeká, až se malá rozkouká, pak jde za ním sama. Tchán umí krásně napodobovat cvrlikání ptáčků a to se maličké líbí. Tchýni začínám mít nerada, přitom je to fajn ženská, ale strašně se vnucuje a to bytostně nesnáším. Snaží se domonstrovat, jak moc malou miluje, to ji miluje, o to nic, ale jak už jsme psala, jezdí kolem nás 2× denně, ale nehodí se jí, aby se stavila…
Silky123: Jo to k nám to taky má „daleko“ - v životě tu nebyla, zato pořád otravuje, ať přijdem my k ní. Ale já se zařekla (po tom, jak se opakovaně zachovala), že tam prostě bez nějaké další osoby nevkročím, takže má smůlu. Může si za to sama.
Víš, mně to bylo líto kvůli manželovi. Protože naši mi zavolají do 48 hodin, co o nás neslyšeli
.
Manžel s rodiči ani moc nekomunikuje (telefon, mail) a oni nevolají jemu.
@Anonymní píše:
Tak já jsem taky kolikrát přemýšlela nad bodem B, schylovalo se k bodu C, ale manžel nakonec dostal rozum. Přestali jsme se s tchýni stýkat, šest let jsme se neviděli a máme svatej klid
To zní jako ráj.
Záávidím a přeju.. ![]()
Anonymní zavidím a to fest.
Mě se teďka zjevila ve dveřích, tak jsem ji opět slušně požadala jestli by se nemohla předem ozvat když sem jede. Prý je rodina a ohlašovat se nemusí
![]()
Rosolina - hele, já jsem prostě v tomhle blbá, pořád doufám, že stačí se rozumně domluvit a vyhazování ze dveří snad nebude nutné. Jsem pitomá
Už jsem z celé té situace frustrovaná, mě ani nevadí, že za malým přijede, ale to, co tady předvádí, mě přivádí k šílenství. Proč se nemůže chovat jako normální návštěva, sednout na zadek, pohrát si s dítětem a vypít kafe??? Já už jsem vyjela několikrát, když jsem měla úspěch, tak danou věc nedělala do příští návštěvy
