Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Očekávání od druhých
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
26.5.08 18:42
Očekávání od druhých
Jako malá jsem vyrůstala v malé vesnici a když po mě například zůstalo oblečení nebo jiné věci, které jsme už nepotřebovali, tak ho máma dala někomu ve vsi - prostě to poslala dál. A bylo u nás „nepsaný zákon“, že ten obdarovaný (nikdy to nebyly staré hadry a krámy ale zachovalé pěkné věci) nám přinesl třeba koš švestek, cukínu nebo nějaké to vejce, což se nám z „města“ vždy hodilo. A já v tom pokračuji - když mám něco po dětech, tak to co neprodám, pošlu dál. Máme celkem dost peněz, dobré auto, ale jsem skromná, děti chodí normálně oblečené a já ve vesnici občas vypadám jako homeless 
. Sousedům jsme dali zachovalé kolo, které jsme dostali a dcera na klučičím neumí, dalším jsme dali jumbo balík pempersek, a hromadu oblečení a skoro nové boty a holiny. Já za to samozřejmě nic nechci (přece jim neřeknu, dejte mi 10 vajec 
) a ani z toho nedělám bůchvíco, lidi ve vesnici moc peněz nemají a já jim ráda pomůžu (my od známých také dostáváme bundy i po holkách, kterým je ted 20 let a na lítačku jsou super a jsem za to ráda). Ale někdy mám pocit, že mi sotva poděkují (a oblečení nosí a na kole jezdí, takže to není tím, že se jim to nelíbí), všichni mají slepice, plantáže jahod…Je mi prostě divné, že nám nic „nedají“ 
Já prostě děti učím, že když jim někdo něco dá, tak se jim má poděkovat (třeba namalovat obrázek, nebo utrhnout na louce kytku), mám pocit, že maličkost potěší. Já nechci aby mi byl někdo neskonale vděčný, jen jsem na to z dětství zvyklá. Tak jenom neví jestli jsem divná já nebo ostatní, nebo staromodní nebo prostě jenom blbá a je jiná doba.
Bubina
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.5.08 19:01
blbá a je jiná doba 
Ne vážně, nic ve zlym, ale tohle se za mého dětství na vesnici opravdu „nosilo“ a vím, že moje babička se vždycky za všechno snažila odvděčit přesně tak jak píšeš. Někdo dá dýni, druhý mu za to dá 10 vajec apod… A myslím si, že mezi slušnými lidmi to takhle fungovat má. Ale když dneska vidíš mezi lidmi tu hroznou hrabivost, ani se nedivím, že je to tak, jak píšeš - sebrat, pomalu nepoděkovat a nic… a příště zas natáhnout ruku. Byla by mi hanba a cítila bych to jako ty. My toho teda moc nerozdáme, maximálně nepotřebný lustr nebo konferenční stolek, jehož rohy holt už nejsou ideální v domácnosti s dětmi apod… ale učím se neočekávat. Je to moje blbost, že něco dávám, ostatně můžu to hodit do popelnice, ne?
Možná to nesouvisí, ale cca před 3 lety jsem ráda kupovala na syna výbavičku na mimibazaru. Skromné maminky, ceny fakt symbolické. Když vidím, jak na tom tam většina dneska chce nahrabat, ať na starých hadrech, který bych já třeba už doma použila tak na umytí záchodu, tak hlavně na nových a značkových, je mi na blití… No jo, skromnost se dneska nenosí…
tak pevné nervy a věř, že (snad) nejsi sama Normální a Skromná (a Blbá, no… )
NiKi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.08 20:47
Bubino..tak to já bych si o ty vejce klidně slušně řekla ..no co
a jinak máš pravdu,ty vztahy mezi lidma jsou moc špatný a lhostejnost je veliká…našim sousedům např. tu řve denně pes pod okny a nemůžu jim vysvětlit žádným způsobem,že mi budí 8-měsíční dítě,který potřebuje v klidu usnout 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.08 21:19
Ahoj.
Naprosto te chapu, i ja bych ocekavala par tech vajec 
. U nas, kde mame chalupu a obcas takhle neco podarujem po detech, tak se tradice udrzuje a dostavame treba vejce nebo jednou i kure (kdyz jsem si od sousedu chtela koupit, ze bude lepsi to jejich skoroBIO, nez to kupovane). Ale oni nam ho dali jen tak a my zase jim par tech hadriku a bot pro deti. Bohuzel mam nekdy pocit, ze ty lidi se chteji revansovat za kazdou cenu, aby nahodou nezustali dluzni a abysme si to treba nechteli pak vybrat nejak narocne . Ale takovy pocit mam jen u nekoho a vetsinou je to prima jak to funguje…
Ja bych se tech sousedu mozna i zeptala, zda jim to dela radost a jestli to treba radeji nemas posilat nekam na charitu treba jim blikne a treba ti i uprimne odpovi, ze veci na litacku maji dost… kdo vi .
H.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.08 22:38
Jéje Bubino,
KDEŽE JEN TEN VDĚK DNES HLEDATI??
Jó děvče, jak já Tě chápu.
Moje kámoška dělala skoro sponzoring pár spolužačkám, které jí nejen že nepoděkovaly za kosmetiku, kterou si u ní objednaly z katalogu, ale dokonce jí párkrát „ZAPOMNĚLY“ ZAPLATIT
No a jiná kamarádka, ta zase třeba někomu přeloží 20 stránek z angličtiny, a poprvý za to dostane čokoládu, podruhý už nedostane nic a potřetí už dostane vynadáno, jaktože to teda nechce přeložit hned a okamžitě teď hned ihned
No a já jsem se s některýma kamarádkama dohodla, že už si nebudeme kupovat dárky k svátkům a narozeninám. A sice poté, co mi jedna z nich řekla: „Hm, tyhle stíny teda už mam.“ - a měsíc na tu druhá: „Ježiš zase kosmetika, kupuješ vůbec něco jinýho??“ (co má člověk furt vymejšlet, žejo)
Bubino já taky někdy u dospěláků čekám na to zázračné slůvko „děkuju“, a ono ne a ne zaznít.
O to víc si potom vážím těch, kteří dokážou poděkovat (i jen slovně).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.08 22:42
Taky si myslim, ze doba je trochu jina… Kdyz jsme my vyrustali, tak za sociku nic kloudne nebylo, takze to obcas i byla nutnost dedit veci a za to dostat od souseda treba ty vajicka… Ja te taky uplne chapu, dneska mam pocit, ze se clovek snad musi i omlouvat za to, ze ma neco vic nez maji ostatni… jestli to pro ne neni samozrejmost - ty mas vic nez oni, tak budes porad jen davat, pac je to prece povinnost 
Mi to tak nekdy prijde. Ja bych se na ne priste vyprdla a dala ty veci nekomu, kdo je aspon slusnej a podekuje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.08 23:22
Já to zkusím dát ze strany vesnice, jo? Určitě není správný přijímat a bez poděkování nebo odměny se tvářit, že je to fajn. Na druhý straně je většinou pěstování i chování omezenější než dřív, takže někdo v podstatě nemá skoro co by za to dal. A pak taky některý z věcí můžou mít pocit, že jsou na úrovni „nikdo to nechtěl, tak snad vy tady to užijete.“
Ale vždycky by to mělo být o shodě obou stran. Takže jestli chceš dělat radost za drobné výpěstky, měla by sis o to říct. Aby to oni věděli a kdyžtak ti řekli, my si radši koupíme nový nebo bez problémů, dáme vejce. Předpokládání bych se obávala, že už nestačí a málokdo na to dneska slyší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
27.5.08 08:10
Bubino, asi to dáváš těm nepravejm . Jestli chceš někomu něco takhle dávat, aby se tvé věci dobře užily, tak doporučuju taky dobře vybírat obdarovaného. Nemáte tam někde v blízkosti azylový dům pro maminky? Většinou jsou azylové domy zavalené onošenými hadříky po pěti dětech z roku 1970 nebo věcmi, co už od maminek nikdo z kamarádek nechce, tak aby se toho zbavily a ještě si připadaly velkomožně, nebo že jim to je líto vyhodit. Ale když dáš do azyláku pro maminky něco pro ně vhodného, hodnotného a pěkného, to je jiná. Sice nedostaneš dýni, ale třeba přáníčko namalované od dětiček.
Petra
- Citovat
- Upravit
27.5.08 08:22
Jůů - u nás to takhle fungovalo i v paneláku. Moje mamina je šikovná a moc hezky na nás šila a pak taky rozdávala. I tam byla slušnost, že dostala aspoň kafe, nebo čokošku. Za hodně hezký věci třeba i na novou látku, což se vyplatilo oběma stranám - protože kdo to pak podědí, že Tohle by mi vadilo asi taky.
Kor třeba dostat kolo Jako, buď se zeptám, co za to, nebo s díky odmítnu, ale když dar přijmu a ještě ho využívám, asi by mi bylo blbý nepoděkovat i nějak věcně.....
No jo - lidi nezměníš Ale taky mi některé věci přijdu jako „samozřejmost“ a pak si připadám divná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.08 08:25
Ahoj,
naprosto s tebou souhlasím a je mi z toho smutno. Špatný je, když to takhle funguje se sousedama a ještě horší, když to takhle funguje ve vlastní rodině 
Z tohodle důvodu už nic nedáváme, protože se nám to hrozně vymstilo ( ano, docílili jsme natažených rukou, ba co víc, dokonce jsme byli za „pražáky, co se mají jako prase v žitě“ a to jsme chtěli jen přilepšit…no nic, no ), takže i když děti za nic nemůžou, nedá se svítit, když nedá nikdo nic naší malý, nedáme ani my, to jinak nejde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.08 09:41
Bubino -Trochu odbočím
Anonymní - jestli sem ještě koukneš -
nemáš nějaký tip na azylový dům, který přijímá věcné dary?? (= např. to oblečení) - co jsem já našla, tak všude bylo číslo konta.
Já bych klidně darovala věci, ale nevím kam. Do místního červeného kříže ani do dětského domova se mi absolutně nechce (negativní zkušenost).
sorry za odbočení od tématu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
27.5.08 09:52
Tak já třeba zase nechci, aby nám někdo něco dával, a už se mi několikrát stalo, že jsem musela odmítat a nebo ze slušnosti vzít něco, staršího i nového jako dar, co jsem vůbec nechtěla. Mně se líbí mít jen málo věcí, a ti darující si myslí, že když toho máme málo, že potřebujeme to něco od nich , abysme toho měli konečně víc. Ani by je nenapadlo, že si vystačíme s tím, co máme.
Jo navíc nesnáším, když někdo někomu něco dává s takovým tím výrazem okázalosti - tady máš můj veledar, když jseš tak ubohej, a ani nepřemýšlí, co by skutečně tomu dotyčnému pomohlo - rovné jednání se skutečným zájmem - s otázkou - co potřebuješ, abys neměl nouzi?
Anon.
- Citovat
- Upravit
Anonymni
27.5.08 10:05
pitrisek, azylové domovy pro matky s dětmi jsou zde:
http://www.charita.cz/article.asp?…
Já si myslím, že se tam prostě musí určitě zavolat a zeptat se, co potřebují a co ne. Asi je to az. dům od az. domu jiná situace.
Ale obecně myslím, že všude uvítají nové a zachovalé kvalitní kočárky a příslušenství do nich, miminkovské hračky, věcičky na krmení dětí atd. (Pokud nemají nějakého sponzora na tyhle drobné věci.)
- Citovat
- Upravit
Anonymni
27.5.08 10:07
jé já to napsala blbě a nepřečetla si to po sobě - myslela jsem uvítají zachovalé nerozpadlé kočárky a nové a nebo čisté zachovalé hračky - prostě starodávné kusy, těch asi mají dost
- Citovat
- Upravit
27.5.08 19:42
Jojo, děkuju.
Právě s voláním někam mám hrozně blbou zkušenost (asitak před půl rokem jsem to tady někde psala). Jakož i s darováním „dle vlastního výběru“ poté, co jsem z nich nemohla vydolovat, co vlastně potřebujou. Člověk všude naráží na čísla kont…
no neva, stejně dík
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
