Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nechávám ho ve vedlejší místnosti prakticky odmala
Ale máme malý byt, 2+kk. Syn je klidná povaha, hraje si sám a já pořád poslouchám, podle toho poznám, co dělá, pokud je dlouho podezřelé ticho, tak se jdu podívat. Na gauči taky skákat může, skáče z takové podnožky na gauč. On sám má ale vysoké bezpečnostní nároky, takže nebezpečné věci bez dozoru nedělá
, max. krámuje něco zakázaného.
Starší si často ráda chodí do pokojíku stavět puzzle, je tam třeba půl hod. Zavolat umí, není němá
MLadší nechám samotnou jak v který místnosti, protože někde nezvládne zlikvidovat nic ani sebe, v jiný lezena lavici, v jiný se ráda krmí krémem
tak to řeším operativně. Když byly starší 3m, zapomněla jsem na ní třičtvrtě hod
byla potichu na dece, až tam, stejně potichu, usnula ![]()
No, nečetla jsem diskuzi, ale u nás až teď v poslední době (asi od dvou let) je občas sama na hraní, ale spíš leda na pohádku…
předtím bývala vždy ve stejné místnosti…
Tak naše malá se pohybuje po baráku volně. Já za ní neběhám a nehlídám ji. Spíš mám někdy pocit, že ona pronásleduje mě
Je to spíš takový ocásek, takže jsem ráda, když se u něčeho zasekne v pokojíčku a já mám klídek. Po gauči skáče pořád a ještě řve, že je to trampolína.
Jenže 30 cm od gauče je konferenční stolek s ostrými rohy. A i kdyby tam nebyl, prostě skákat tam nebude. Nemyslím si, že bude mít horší dětství, když nesmí skákat po gauči. Smí skákat jinde - ve své postýlce - nechali jsme ji v ložnici na skákání. Naskákal tam hodiny. A taky se tam třísknul tak, že mu z pusy hrčela krev. Za minutu skákal zas.
Nezakazuju všechno. Jen vyloženě nebezpečné věci a kramaření ze skříní. Naopak bych řekla, že jsem benevolentní až moc. Jenom ho mám ráda pod dohledem.
@adusinka píše:
Jenže 30 cm od gauče je konferenční stolek s ostrými rohy. A i kdyby tam nebyl, prostě skákat tam nebude. Nemyslím si, že bude mít horší dětství, když nesmí skákat po gauči. Smí skákat jinde - ve své postýlce - nechali jsme ji v ložnici na skákání. Naskákal tam hodiny. A taky se tam třísknul tak, že mu z pusy hrčela krev. Za minutu skákal zas.Nezakazuju všechno. Jen vyloženě nebezpečné věci a kramaření ze skříní. Naopak bych řekla, že jsem benevolentní až moc. Jenom ho mám ráda pod dohledem.
benevolentní a nesmí kramařit? co celé dny to dítě dělá? u nás je to hlavní náplň dne.
Jako neberu ti to. Asi to dítě k životu nepotřebuje. Ale pak se nesmíš divit, že celý den jen pokřikuješ a umravňuješ dítě co smí a nesmí. Stolek odsunu, pod gauč dávám fatboye, vystačí si s tím sami i hodinu.
Nepsala jsem, že celý den jen pokřikuju ![]()
@Lama Lama píše:
benevolentní a nesmí kramařit? co celé dny to dítě dělá? u nás je to hlavní náplň dne.
Jako neberu ti to. Asi to dítě k životu nepotřebuje. Ale pak se nesmíš divit, že celý den jen pokřikuješ a umravňuješ dítě co smí a nesmí. Stolek odsunu, pod gauč dávám fatboye, vystačí si s tím sami i hodinu.
Mě třeba nepřijde normální, aby si dítě kramařilo, co chce. Na počmárané zdi nevidím nic vtipného. A jak psala dvojmatka, že jí dvojčata skáčou z gauče těsně vedle mladšího, tak to mi přijde krajně nezodpovědné. Dítě by mělo mít určité hranice a vědět, že nesmí všechno, co si umane.
Mě přijde normální, že pokud kramaří skříně a linku matka ( rozuměj vyndavá oblečení, vaří…) chce to dělat i dítě. Je zvědavé, jeho hračky ho nezajímaj, chce ty, o frčí u matky.
Myslím, že moje děti mají stanovené hranice vcelku pevně, doma prostředí nijak zvlášť neupravuji, takže si jednak musejí dávat na sebe bacha sami od sebe, druhak jsou věci, které nesmí, protože jsou nebezpečné - hraba do zásuvky, hrát si s kabelama, lézt na skleněný konferenční stolek, bouchat do terária a akvária, tahat na kytky, sahat na svítící troubu. Ale není těch lákadel milion. A respektují to.
Mě zkrátka přijde, že ty hranice máš nastavené tak, že ti to samotnou obtěžuje dítě v nich udržovat. ![]()
Malovat na zeď u nás doma taky nesmí. Uvažuji tedao vyčlenění jedné zdi v dětském pokoji, ta by se mohla pravidelně přebílit ( teda přežlutit ). Ale krámováním hrnců nic nezničí, vytahání oblečení taky ne. Staršího už učím, že vytahané oblečení musí složit a vrátit. Mladší zatím jen vrátit hrnce a vařečky na své místo.
Tak u nás se taky nesmí skákat na gauči. Malá si na něj jde sednout s knizkou nebo kdyz kouka na pohadku. Na skakni ma fatboy pripadne hopsa po nasi posteli ![]()
Jinak ona neni kramařící typ asi
nějak nikdy neměla potřebu vytahovat oblečení ze skříně. Občas be ze sušáku a obléká se do něj.
Ale má volnost. Vytáhne si jakou hračku chce, jezdí tu na motorce. V pokojicku si hraje s legem, puzzlema, prohlíží knížku…
Co myslíš že by ti dítě vyvedlo za 10 minut kdybys ho nechala v pokojíčku? Podle mě nic, max. By si hrálo.
@Lama Lama tak upříměn toto bych taky nedovolila..
Toto jsme brala, když byl kluk malý, ale od 3 let, prostě nesmí dělat bordel zbytečně- kdyby mi vyhazoval oblečení a nebo linku..
Když jsem v kuchni a vařím, tak mi pomáhá a vytahuje si, ale abych přišla a byla vyházená skříň a nebo půlka linky, jen tak, tak to určitě ne
Jinak od dvou asi.. s tím, že v pokoji měl jenom hračky, takže tam ani nevím, co by.. ale např. v kuchyni ani teď 4 roky.. když mi jedou aktivně spotřebiče a vařím
@kvaček píše:
@Lama Lama tak upříměn toto bych taky nedovolila..
Toto jsme brala, když byl kluk malý, ale od 3 let, prostě nesmí dělat bordel zbytečně- kdyby mi vahazoval oblečení a nebo linku..
Když jsem v kuchni a vařím, tak mi pomáhá a vytahuje si, ale abych přišla a byla vyházená skříň a nebo půlka linky, jen tak, tak to určitě ne
já ti nevím. miminům jsem to povolovala. Staršího už to dávno přešlo, mladší už to tky nějak samo přechází. Asi bych to vysloveně nezakázala, spíš vyvodila důsledek - prostě si to musí uklidit - odnést zpátky, oblečení poskládat, vrátit. Myslím, že by ho to přešlo.