Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Odchod manžela
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.1.12 08:41
Tak ja na tom bohuzel nic pozitivniho nevidim 
Zavidim ti ze si to umis takhle obhajit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.12 08:46
Dobré ráno holky a pampeliško, četla jsem si poctivě příspěvky od včera a i já měla občas myšlenky jako ty…vše by bylo jednodušší,dluhy pryč,žádné starosti…ale tak jak tu píší ostatní,moje malinká mě potřebuje,nemohla bych jí to udělat,vyrůstala by bez mámy a táty a to je moc,musíme bojovat,všichni jak umíme.je to těžké,ale drží mě nad vodou myšlenka že bude líp,my už máme za sebou rok od posledního setkání,ikdyž na něj taky myslím,tak růžové brýle spadly a já jsem v tomto směru zž relativně v pohodě,občas zajdu s kamarádkou na kafe,občas s kamarádem…jsem ale ve fázi kdy nevěřím chlapům,za vším vidím jen to jedno a do takového vztahu se mi nechce a kvůli mé malé ani nemůžu…ale říká se že když to člověk nejméně čeká,tak to „něco“ přijde.Jak píšeš výše,pořád ho doma vidíš,cítíš…taky to znám,můj muž odešel s jednou taškou a už se nevrátil,většina jeho věcí zůstala doma,ze začátku jsem měla tendence,když malá usnula,jít a otevřít skříň a brát to oblečení do ruky…jako ve filmu 
, bylo to strašné,ještě teď když na to myslím je mi z toho smutno…tak jsem se prostě jednoho dne rozhodla přestěhovat,ze dne na den,prostě pryč,někam kde není společná minulost…všechny věci co jsem mu koupila,svatební oblek,prostě vše jsem tam nechala…mám jen pár fotek-kvůli dceři-ale jinak nic.a musím říct,že se mi tehdy udělalo líp,ale rozdíl je,že já už tehdy opravdu věděla,že je to definitivní konec.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.12 09:04
Premyslela jsem nad stehovanim. Ale to vy se sem vratil on, mozna s ni… Proc bych mela brat Kubovi to posledni co mu zustalo jako jistota. Jit do mensiho a drazsiho. Ja se nemuzu odstehovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.12 09:16
Ahoj ahoj. Možná, Pampeliško, jestli by nepomohly antidepresiva. Fakt. Já je kvůli těm problémům brala 5 let. Teď je půl roku neberu, jsem už schopná fungovat i se cítit relativně šťastně, ale také jsem se bála sebevraždy. Taky mě držely nad vodou děti, ale bála jsem se sama sebe, aby mi najednou neruplo v hlavě a něco si neudělala.
Teď nevím, snad Tinka to psala, ale po psych stránce by ti pomohlo, kdyby si muž vzal všechny svoje věci, abys to neměla na očích. Snaž se třeba přesunout nábytek jinak, jinak dekorace, aby ti to prostě všechno nepřipomínalo jeho. Něco změnit. Mě tedy také pomohlo přestěhování, ale to každý nemůže, já musela kvůli dluhům.
Udělej změny. A paradoxně se mi v duši ulevilo, když jsem rozhodla, že už ho nebudu čekat, že ho nechám jít, nebudu řešit vrácení. Bolelo to, ale byla v tom jistá úleva. Zkus to takhle. Když on nebude chtít, tak stejně nic neuděláš. A pokud by se později rozhodl, tak máš možnost volby, když budeš mít v hlavě rozhodnutí, že jsi sama za sebe a že máš možnost zvážit, jestli ho chceš zpátky. Protože doufání, že se ještě vrátí, nic neřeší a tebe to ničí. Buď sama za sebe, sobecky, pokud si vezme dítě, dej mu ho, jdi s kamarádkou, nebo jdi spát, vymaluj byt jinou barvou, dělej něco, co v rámci možností potěší jenom tebe. Nebo si pořid štěňátko, cokoli. Ale mysli jen na sebe. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.12 09:17
Pampelisko to chápu,já to tak mohla udělat,malá byla relativně malinká,na to místo nebyla vůbec fixovaná atd.,měly jsme jinou situaci než ty,jednodušší.ale mám pro tebe tip,zkus zapojit všechny své síly a zkus si třeba doma přestěhovat nábytek,udělej si nějaké doplňky apod.,něco co by byl jen tvůj nápad…radila mi to i psycholožka tehdy,prostě dát místu kde žiješ víc sebe,jestli mi rozumíš,a jeho tam potlačit…mám dojem,že když se ten prostor trochu obmění tak ikdyž stejné místo bude vypadat jinak a třeba ti bude lépe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.12 09:19
annaaaaa píše:
Ahoj ahoj. Možná, Pampeliško, jestli by nepomohly antidepresiva. Fakt. Já je kvůli těm problémům brala 5 let. Teď je půl roku neberu, jsem už schopná fungovat i se cítit relativně šťastně, ale také jsem se bála sebevraždy. Taky mě držely nad vodou děti, ale bála jsem se sama sebe, aby mi najednou neruplo v hlavě a něco si neudělala.
Teď nevím, snad Tinka to psala, ale po psych stránce by ti pomohlo, kdyby si muž vzal všechny svoje věci, abys to neměla na očích. Snaž se třeba přesunout nábytek jinak, jinak dekorace, aby ti to prostě všechno nepřipomínalo jeho. Něco změnit. Mě tedy také pomohlo přestěhování, ale to každý nemůže, já musela kvůli dluhům.
Udělej změny. A paradoxně se mi v duši ulevilo, když jsem rozhodla, že už ho nebudu čekat, že ho nechám jít, nebudu řešit vrácení. Bolelo to, ale byla v tom jistá úleva. Zkus to takhle. Když on nebude chtít, tak stejně nic neuděláš. A pokud by se později rozhodl, tak máš možnost volby, když budeš mít v hlavě rozhodnutí, že jsi sama za sebe a že máš možnost zvážit, jestli ho chceš zpátky. Protože doufání, že se ještě vrátí, nic neřeší a tebe to ničí. Buď sama za sebe, sobecky, pokud si vezme dítě, dej mu ho, jdi s kamarádkou, nebo jdi spát, vymaluj byt jinou barvou, dělej něco, co v rámci možností potěší jenom tebe. Nebo si pořid štěňátko, cokoli. Ale mysli jen na sebe.
Ani přesně,souhlasím,myslely jsme na to samé,moc mi to pomohlo!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.12 09:37
Hned jsem zmenila obyvak. Problem je ze ten byt byl hlavne podle mne. A moc moznosti na zmenu neni
A psa jsme meli. Mysela jsem ho dat brachovi protoze bych to uz fakt nezvladla i to mne trapi. Ze z jeho jednoho rozhodnuti to odsrali vsichni…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.12 09:41
Pampeliško vše se uklidní uvidíš,opravdu je to čerstvé,snaž se co nejvíce myslet na sebe,dělat si i malinké radosti a buď s dětičkama.tohle je těžké období a ještě bude,ale mysli na to,že bude líp,to nejhorší - to zjištění - to už je za Tebou,na dně už jsi,ale to znamená,že teď už se odrazíš a bude líp,půjde to pomalu ale půjde to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.12 09:41
Dekuji Vam. Vim ze se snazote pomoct. Priste u psycholozky to reknu a zkusim promyslet jak zmenit byt jeste vic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.12 09:50
Nejhorší na tom je, že se to neuspěchá. Člověk si musí tu bolest prožít a odžít. Pokud to neudělá, pořád se mu to bude vracet, nebude nikdy plně připraven na nový vztah.
A to buď ráda, Pampeliško, zatím nemusíš řešit peníze, ale počítej s tím, na to taky dojde. Nechci strašit, ale měla by sis udělat plán, jak to v budoucnu zvládneš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.12 10:34
Resim pravnika kvuli alimentum… Uvidim jak to dopadne. Do dubna se diky materske zbavim dluhu. A neco malo nasetrim. Ale nebude to zadna slava. Ale ted setrim hromadu penez na jidle 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
