Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Holky jsem tak psychicky labilni ze treba sebevrazda napadla jen mne? Ve stavech jako mam treba ted na ni myslim. Rikam si ze by mi bylo lip. Jenze tu mam ty svoje dva drobecky a nenecham je tu bez mamy. A zivot jsem jim dala takze nemam pravo jim ho vzit. Ale reknu Vam ze uz chapu kdyz obcas v televizi vidim ze se nejaka takovahle tragedie stala.
Psychicky je na tom spatne vetsina zen v dobe tehotenstvi a po porodu. Kazda ma co delat sama se sebou. A my mame jeste navic resit takovyhle sracky. Takova bolest na srdci - psychicka ktera je citit i fyzicky. Celit zrade od nejblizsiho cloveka.
Je to tak svinsky. Nikde nikdo kdo by mne obejmul a rekl ze bude lip. Hlavne ne ten od koho bych to chtela slyset.
Kdybych nemela deti tak litam po barech a diskotekach. Honim si sebevedomi flirtovanim se slizakama na diskotece. Jenze s detma to jaksi nejde.
V tomhle je to strasne tezky. Nemam jak to ze sebe vybit.
Vim ze mam ty dve svoje srdicka. Zdrava. A ze zivotni radost jsou oni. Vim to ale bolest to stejne nejak nezmirnuje ![]()
Tak to honem vyžeň z hlavy pampeliško žádnej chlap na světě za to nestojí.Tvoje zlatíčka tě potřebují mě taky drží nad vodou ten muj zlatej malej drobeček.Uvidíš zase bude líp já už svého manžela zpět nechci i když mi strašně chybí a stále na něj myslím a život s ním byl krásný.Já bohužel tyhle věci nedokážu akceptovat mě se to stalo po druhé a to už jsem si řekla že to už vážně stačí a už mu další šanci nedám.Začala jsem se o sebe hodně starat a najednou už se chtěl vracet jenže já už nechci po tom co měl rok vztah vedle našeho manželství mě přijde ponižující a já už takhle žít nechci.Tobě se divím, že ty ho ještě chceš zpět za to všechno??
Levandule - ja vubec nevim. Normalne bych ho zpet nechtela. Jenze to srdicko tak silene boli. Prijdu si fakt jak troska. Jak tady porad trapne brecim. Uz je to dyl jak mesic. Podezreni jsem mela nekolik mesicu. Tak bych cekala ze to tak nejak ustojim lepe. Jenze se porad hroutim. Obzvlast kdyz se ozve. Kdyz nejsme v kontaktu tak se dokazu oklepat, vzchopit a fungovat.
Jenze jak mam zapomenout kdyz ho musim vidat kvuli detem? Ja bych si tak prala aby se na ne vykaslal. Aby nas totalne odriznul. Takova svine to ale bohuzel neni. Vim ze je to sobecke. Ze pro deti bude lepsi kdyz ho budou znat, ale pro mne je to o hodne tezsi.
Katalyzator - jj bohuzel je. I kdyz si to ten dotycny vubec nezaslouzi.
Já to cítím všechno podobně pampeliško, ale pak si představím jak se vrátí a při každém zdržení třeba v koloně nebo v obchoďáku já budu přemýšlet jestli třeba není u ní?Já na to nemám nervy a to taky pořád bulím steskem myslím na to krásné co jsme prožili, ale to že opustil rodinua dokázal se zamilovat jinde mě vrací těžce na zem.Našla jsem milostný dopis pro ni někdy na jaře tak krásný že jsem myslela že mám infarkt.Už to nechci znova zažít věřím že jsou chlapi kteří si budou rodinu považovat a ti na nás čekají víš…
Já sleduju jinou diskusi, tu s tím bojem o manželku, tam mu ještě mohu pár slov říct. Zasmál jsem se Vašemu pozvání toho zhrouceného a pak, když se objevil Váš příspěvek, tak jsem se mrknul sem, co píšete jinak. Takže víceméně náhodou jsem četl ten poslední příspěvek a to bylo dost nečekané, tem smutek, ta sebevražda … proto jsem napsal. Pak jsem si přečetl začátek .. Vy jste to myslela vážně, viďte. S někým mluvit…
Levandule - mas pravdu. Asi by to tak bylo. Ale treba mamka mi rikala pribeh kamaradky a ty jeho neveru preckali a ted si na to ani nevzpomene.
Ja to vidim stejne jako ty… Doufam v lepsi zitrky. Jen ten aktualni cas musime nejak preckat ![]()
Katalyzator - paradoxne v te diskusi „jak bojovat o manzelku“ vidim jak je ten kluk natvrdlej, ze se shazuje, ze ji tim zpet nedostane. Ale sama v podstate delam to same. Jen jsem byla o neco silnejsi a vyrazila ho z bytu.
Ten muj prispevek byl vtip. Ale je pravda ze mi ted hodne chybi lidske/chlapske teplo. Jenze nemam kamarady kterym bych mohla napsat „prijd, rozdame si to“ a ciziho chlapa si z bezpecnostnich duvodu uz nevezmu. Za „mlada“ bych to udelala. Ted kdyz tu mam ty dva cvrcky tak bych se bala.
A nevykej(te) mi. Tak stara snad jeste nejsem.
Myslela jsem to vazne. Ne ze bych sebevrazdou vyhrozovala. Ale prohani se mi ta myslenka v hlave. Pevne verim ze to mam srovnane a ze mi nepreskoci.
Pampeliško - pokud by tě někdy přepadly myšlenky na sebevraždu a nechtěly se tě pustit, tak upaluj k doktorům, volej krizovou linku nebo třeba zavolej mě, pošlu ti číslo v SZ. Poslouchám ráda pořady Františka Koukolíka - je to neurochirurg, zkoumá mozek a ten říkal, že chuť skončit se životem je nemoc jako každá jiná a mělo by se s ní stejně zacházet.
Já jsem myšlenky na konec měla před 5 lety, když mě opustil předcházející partner. Jenže to jsem byla bezdětná, mohla jsme si dovolit smutky pustit naplno. Teď mě to ani nenapadlo - je tu Vojta, který tu bude, i když vystřídám ještě x chlapů. A musím se o něj postarat.
Levandule - to je fakt psycho - s milostnými dopisy pro jiné mám taky zkušenost a u předchozího partnera jsem si napřed myslela, že jsem narazila na nějaké staré výlevy ještě před naším vztahem. Ano, tak naivní jsem
Zato manželovi jsem po několikaměsíčním deptání z jeho strany těsně před porodem vlezla do telefonu a našla tam zamilované SMS jeho kolegyni. No, jsem blbá, vím to. A jsem jen moc ráda, že jsem si to přečetla až v době termínu porodu, protože mi z toho vyletěl tlak a museli mi porod vyvolávat. Takže to beru tak, že jsem se vytrestala sama a jsem moooc ráda, že mám zdravé dítě a porod jsme společně zvládli.
Každému se asi někdy honí takováhle myšlenka hlavou. A zvláště v takhle šíleně nepochopitelné a neuchopitelné situaci, jako jste (jsi, díky) popsala na začátku. To je, myslím, docela přirozené.
Jsem rada ze tu je tenhle server a lidi kteri sedi u svych pristroju a venuji svuj cas aby podporili.
Moc si toho vazim. Aspon trochu mam pocit ze nejsem tak sama. ![]()
Mam rodinu a pratele. Jenze ty uz to nebavi poslouchat. Oni to maji vsichni rychle uzavrene - vidi jen to svinstvo co provedl, reknou ze je to bezcharakterni svine a maji to uzavrene. Ale nevidi ze ja tu travim 24 hodin denne „sama“ v byte. Ze ho tu vsude vidim, citim. Nevidi ze jsem s nim prozila 11 let. Slibila jsem mu ze ho budu navzdy milovat, dala mu 2 nadherne deti. Nevidi ze musim zajistit potreby tech 2 drobecku. Ze nemuzu ani na minutu vypnout. Ze musim obihat doktory pro sebe, pro 1 dite, druhe dite, zajistit nakup, urady, do toho jeste pracovat abych si vydelala nejakou korunu abychom se meli o trochu lepe.
Obdivuji matky samozivitelky. Nedovedu si predstavit jak to takto muze fungovat dlouhodobe. A co treba po dobu nemoci?
Holky, aspoň něco pro povzbuzení - „U Těbja něprosit nikagda, patamu što u minja… ja!“ http://www.youtube.com/watch?… Byanka umí vyjádřit pocity ![]()
Jo, to je myslím, to neuchopitelné. Vlastně tam není a zároveň je. Je a není. Není a je. Je pryč a přitom se ho nejde zbavit.
Dobre rano.
Tadyto fici az mam strach aby mi to nerozrazilo okna. Spala jsem od pul 1 do 4
nemuzu spat. Pekne mne to vcera rozhodilo.
Ja jsem na tom s rustinou na styru, jsem rocnik ktery rustinu nezazil …
nebo spis ![]()
No podle toho co rikala psycholozka tak se v tom placa vic nez ja. Dala jsem mu cas do mych narozenin (pulka u unora) ze se muze vratit. Pozadala jsem ho aby si nase dite nebral k ni ci nikam kde by ona mela byt.
Vim ze jednoho dne bude mit partnerku kterou bude milovat. S tou se budu muset smirit. Ale bezcharakterni svine ktera byla schopna vlezt do me postele to je neco co proste zkousnout nedokazu.
Nechapu jak on s ni muze vydrzet! A naprosto nesouhlasim s tim ze by mela mit jakykoliv vliv na nase deti.
Pampeliško, naprosto ti rozumím
Obávám se však, že pokud manžel od vás nakonec odejde, nebudeš mít vliv na to, s kým se stýká ![]()
Já jsem už obrečela, že se Vojta s novou manželovou partnerkou bude potkávat. Jediné, z čeho mám obavy je, že až bude mít VOjta rozum, bude mu nová manželova partnerka říkat to samé, co napsala mě. Tedy, že za rozchod můžu stejně jako manžel, že to se mnou neměl lehké a že jsme si měli problémy vyřešit dřív, než jsme si pořídili dítě
Ale aby konkrétně řekla, v čem jsem byla ta špatná, to samozřejmě ne… ![]()
Beru to ale tak, že se VOjta setká s více lidmi a bude to pro něj třeba přínos, protože bude mít bohatší životní zkušenosti. Jo, je to asi směšné, ale já si prostě potřebuju najít něco pozitivního, abych se z toho nezbláznila…
Hm tak to už je dost bezpáteřní, když byla sama rozvedená a ještě s dítětem.