Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co si o tom myslím? Že když jste se stěhovali do baráku plného lidí, tak jste museli počítat s tím, že bude rušno… Že se tchánovci snažili vám pomoct ve vaší situaci a za dobrý skutek tu jsou pranýřováni… Že hledáš problém, tak kde není. Jděte do svého, bude to lepší pro všechny strany. Ono se uleví hlavně tchánům…
Já myslím, že pokud jsou tchanovci rozumní, Tak to pochopí. Třeba ne hned, ale časem.
A pro vás je to teď dobrá příležitost odejít, když dorazila sestra.
A jak daleko od nich budete bydlet?
Chapu tchany - nechteji prijit o vnucku, ale naprosto chapu Vas, ze chcete jit pryc!
Mezigeneracni souziti neni nikdy jednoduche. Je to Vas zivot, jste dospeli. Tchani byli zlati, ze Vas tam nechali bydlet, ale nezbyde jim nic jineho, nez respektovat Vase rozhodnuti. Na Vasem rozhodnuti neni nic spatneho, jedine nevhodne mi prijde, ze jste jim to jeste nerekli, ze nemeli cas se s tim smirit, ze predtim jste na svem netrvali a nechali se vzdy „premluvit“, takze takovyto rychlouprk bude asi opravdu kazit vztahy
Takze bude asi trvat, nez date vztahy zase do poradku
Tohle bylo z Vasi strany zbytecne… Vseobecne je odstehovani se to nejlepsi, co muze clovek udelat, pak se potkava jen, kdyz chce, vsichni se na sebe tesi a uziji si spolecne chvile, vztahy se zlepsi o 100%. Jen mi je mi proste na Vasem pribehu lito te rychloakce a tajeni do posledni mozne chvile…
@Levandulina asi 3 minuty cesty autem. Je to v druhé dedine alw ta dědina je hned vedle. Autobusem jedna zastávka.
@Planetka85 no úplně tajeni to nebylo. Manžel o tom mluvil cca před 14ti dny s dědou a řekl mu, že prostě at se mu to líbí nebo ne tak na byt půjdem, ze ho hledáme a jak se něco naskytne tak jdem. V pondělí jsme se byli na byt dívat a rozhodli se ze ho bereme. A tak manžel řekl ze dnes si s nima sedneme a řekneme, že cca za týden a něco půjdeme.
@Blankaspl ano věděli jsme o tom ze tam bude rušno a taky jsem z toho mela strach ale tak nějak jsem doufala, že to bude trvat prostě jen nějakou dobu než si zvyknou ze je tam malé dítě. Ale prostě nezvyknou. Ikdyby jsme tu byli 10 let.
no, tak jim to nepodávejte jako ‚je tu bordel, nedá se to vydržet, tak radši utíkáme někam do klidu‘, ale spíš formou ‚jste zlatí, že jste nás tu nechali, ale už vám tu zavazíme dlouho, tak jsme našli byt a jestli vám to nevadí, tak si tu ještě nějaké věci necháme a s malou přijdeme pobýt‘
přijde mi, že jsou prostě zvyklí být hluční a ukecaní a nijak nad tím nepřemýšlejí.. my třeba bydlíme u rodičů, máme vlastní kuchyň a koupelnu a tak, ale úpně oddělení nejsme a chodíme k sobě navzájem každou chvíli, prostě jsme tak zvyklí a nepřijde nám to divné, jiným by to připadalo neúnosné a psychicky by se hroutili
@sinapis.alba ano přesně takto to máme v plánu. Prostě říct že už nám hodně pomohli a moc si toho vážíme a děkujeme ale ze je čas zkusit i sami se zaopatrit atd. Bohužel manzeluv taťka toto nechápe a nejradši bs byl kdyby bydlelo v jedné místnosti 10 lidi. Samozřejmě vzdscky když se domluvíme nemáme problém když děda půjde z práce a malou si vezme sebou a večer mi ji pak zas přivezou.
@Soňullle no tak jediné další řešení je zůstat s tchanovci bydlet nadosmrti. Upřímně, nemáte tam podmínky pro rodinu, žijete tam všichni nahromade. Sla bych k rodičům do samostatné jednotky, je vaše právo bydlet si kde chcete. Urážení ze strany tchanovcu je smutné citové vydírání.
@Soňullle nojo, to se holt potkaly různé povahy
tak snad se s tím tchán smíří, když to u nich stejně mělo být jen přechodné bydlení… když to podáte tak, jak říkáš, tak se snad nemůže urazit
držím palce ![]()
Manželovi rodiče vám pomohli. I pro ně to byla ztráta soukromí.Vzhledem k okolnostem jste ani nemohli očekávat nějaký velký komfort, bylo to provizorní řešení.Teď jde asi i o to, aby to nevypadalo, že se stěhujete na protest kvůli tomu, že se vrátila na měsíc jejich dcera. Normálně bych jim řekla, že s nimi potřebujeme něco probrat.Koupila bych tchýni velkou kytku, tchánovi flašku dobrého vína, nebo co pije, nějaké zákusky, a zašla s manželem za nimi. Poděkovala bych slušně za azyl, že si toho moc vážíme, že nám hodně pomohli, ale už je načase se osamostatnit. Že už máte byt, a budete se stěhovat. Kdykoliv jsou u vás vítaní, a vnučku budou taky vidět často. Myslím, že slušností nic nemůžete pokazit. ![]()