Odloučení od přítele

Anonymní
14.8.18 11:59

odloučení od přítele

Ahoj, ráda bych se Vás zeptala, jestli máte podobnou zkušenost :) Jsme spolu s přítelem 10 měsíců, on pracuje, já studuju VŠ, takže se vidíme jen o víkendech, ale já už to nějak přestávám zvládat. Teď mi to asi příjde ze všeho nejhorší, protože jsme byli minulý tyden na dovolené, takže jsme byli pořád spolu, ale v pondělí ráno odjel opět do práce a vrátí se v pátek. Měli jsme to tak od začátku vztahu, oba víme, že než dostuduju, tak to jinak nepůjde. Jenže já už si poslední dobou připadám jak blázen, každou neděli večer, když jdem spát, tak brečím, protože vím, že zas ráno odjede, říkám si, že už si musí myslet, že jsme cvok. Na jednu stranu si říkám, že pokud nám to klapne, tak to takhle bude jen dva roky a pak můžeme být celý život spolu, ale prostě mi to odloučení strašně vadí. děkuju, že jste dočetli :kytka:.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Nmdl
14.8.18 12:06

Přátele, sport, koníčky, prostě se víc zabav. Na to asi jiný lék není. Časem třeba ještě budeš ráda vzpomínat na dobu, kdy jste takhle jen randili a netrávili spolu 24 hodin denně. ;) Ber to tak, že takhle jste si vzácnější. :)

  • Citovat
  • Nahlásit
15532
14.8.18 12:06

Fungovali jsme takhle s teď uz manželem tři roky během mého studia. Ale já to tedy takto neprozivala ;) zvládnout se to dá podle mne v klidu

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
24762
14.8.18 12:15

Měli jsme to s manželem taky tak. Teď jsme si na vzpomněli a nechápem, že jsme to zvládli, ale zvládli jsme to. Ber to tak, že to jednou skončí, jste určitě spolu v kontaktu telefonem a za chvíli to skončí a budete spolu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
607
14.8.18 12:21

Taky jsme to tak měli první 2 roky, někdy jsme se z různých důvodů neviděli třeba i 14 dní. A když to teď zpětně hodnotím, přijde mi, že jsem to zvládala líp než teď po 7 letech, když musím jednou za rok kvůli práci odjet na týden :think: :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
245
14.8.18 12:50

To tě lituju. Vím přesně o čem mluvíš. My to takhle měli 10 měsíců a už nikdy víc to nechci zažít. Měla jsem přesně ty stavy co ty. V neděli večer jsme se loučili a já už celou tu neděli probrečela a nebylo se mnou nic. Nedávno jsme o tom mluvili a ani jeden nechápeme jak jsme to mohli zvládnout. Taky jsem si připadala jako blázen. :roll: Nejhorší byli ty stavy kdy jsem pochopila jak vypadá když ti něco “trhá žíly” :mrgreen: strašná bolest. Ale od doby co jsme spolu už přestěhovaní takovou bolest neznám a už ani nikdy poznat nechci. Nepomáhali mi kamarádi, nic mě nebavilo. Dokázala jsem klidně 3 dny ležet v posteli a nic nedělat jen čumět tupě na TV, která mě stejně nebavila. :mrgreen: Klidně jsme spolu dokázali 10 hodin denně telefonovat a já už od probuzení nemyslela na nic jiného než na to až si zase zavoláme :mrgreen: Já vím že to zní šíleně a jak to takhle píšu tak si říkám že jsem byla asi úplný zavislák, asi něco jako když někdo bere drogy a nemůže se dát :think: Prostě magor…no jo asi to je láska :potlesk: :palec: :) Držím pěsti ať to zvládnete! :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.8.18 13:00

My takhle víkendově žili 3 roky, uteklo to a a zvlášť když jsem měla práci od ráno do noci, tak to utíkalo ještě rychleji

  • Citovat
  • Nahlásit
241
14.8.18 14:54

Šlo by to jinak - sestěhovali byste se spolu do bytu, on práce a ty škola. Kdo kam, ke komu atd je na vás. Kvůli mě se přítel odstěhoval se mnou do zahraničí po 9 měsících vztahu a já jsem mu za to velmi vděčná a udělala bych/udělám zřejmě totéž v budoucnu. Všechno jde, když se chce.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat