Poradna pro látkování a látkové pleny
Miloslava Ščerbová
Já to ted řeším taky, dcera bude mít v létě 2 roky a curani je jí absolutně jedno. Ona chce plinku. Když ji nemá, tak je protivná, kroutí se, vriska…jakmile dostane plinku, vycura se do ní a je spokojená. Nechce na záchod, na nočník, na kytičky, nikam. Chce do plínky. Nechávám ji běhat nahatou, ale buď jak jsem psala, je protivná dokud nedostane plinku, nebo čurá kudy chodí… kdyby nic nechápala, nechám to být, ale ona evidentně ví, o co jde, dokáže to zadržet, ví, ze čurá..jen prostě nechce nikam jinam, než do plínky… už jsem to zkoušela dřív, pan tomu dala čas, teď zkoušíme znovu a zas nic.. moc se mi nechce to zase stopnout a nechat na ještě později, ale asi mi nic jiného zase nezbude.
Já teda jela indiánskou metodu, takže plénu jsem vzala a už nedala. Prvních pár dnů bylo dítě počůrané co deset minut, málem to se mnou seklo. Ale vydržela jsem a dobrý, po týdnu úplně bez nehody. Vydržet, vydržet a vydržet.
@Joyeee píše:
Normálně mu jí na ven dej a zkoušej ho dávat venku čůrat. To samé doma. Až uvidíš, že se umí vědomě vyčůrat, tak zkus plenku sebrat. Pár nehod bude, ale pak by to mělo jítjá mu pořád několikrát za den opakovala že „čůrat do plenky nenene, že do záchoda“ A ukazovala jsem od plinky na záchod. A on z toho měl srandu a ukazoval na plinku a dělal jako já „nenene“ a ukazoval taky na záchod. A pak mu to nějak došlo no. Venku jsem dělala nenene na plinku a ukazovala na trávu a taky pak pochopil.Ale to se prostě těžko radí, na každé dítě zabere něco jiného. My ti tu napíšeme co pomohlo nám a u vás to může být úplně jinak. Nezbyde než zkoušet no. Já si zatim nepiskam že máme vyhráno. Kolik je tu diskuzí, že se děti zas začali pocuravat a vrátili se jim plinky. Takže se nestresuj
Nějak podobně mi funguje kluk, teorii jednoduše vysvětlenou ovládá, jenom ta praxe…
@Serpentini píše:
Já teda jela indiánskou metodu, takže plénu jsem vzala a už nedala. Prvních pár dnů bylo dítě počůrané co deset minut, málem to se mnou seklo. Ale vydržela jsem a dobrý, po týdnu úplně bez nehody. Vydržet, vydržet a vydržet.
Já to moc nedávám, do toho to vedro… Musím se tím srovnat i sama. A těch deset minut nehoda trvalo tedy jen třeba 3 dny. A jak jste řešili chození ven?
@Serpentini prosimtě ještě jedna důležitá rada! Když jsi viděla, že čura do kalhot, běžely jste k nočníku nebo si ji nechala, řekla takhle ne, musíš do nočníku a šly jste převléct rovnou?
@Bubla Bůčková píše:
@Janča6 zabralo u vás nakonec co?
Zrovna u teto dcery zabralo pockat na nastup do skolky. Byla jsem pripravena se ve skolce vymluvit na to, ze uz je bez plen pul roku, ale to nove prostredi (skolka) ji zpusobuje stresy, tak se obcas pocura. Take jsem spolehala na to, ze ve skolce se chodi curat organizovane - pred svacinou, pred prochazkou, pred obedem, pred spanim. A ze ucitelky budou mit autoritu, takze je poslechne a vycura se
A opravdu, od nastupu do skolky je zcela bez nehod ve dne i v noci. U dalsich deti zabraly jine metody ![]()
@Bubla Bůčková Jo, tak ty tři dny zhruba. Pak se to začalo zlepšovat. A taky se stalo, že už to bylo jeden den dobré a najednou den hrůzy. Já to probrečela a provztekala. Ven jsme prvních pět dní moc nechodili, vrhli jsme se na to, když týden pršelo, takže jen krátké procházky a v autě pod zadek složený ručník, když už se někam čtvrtý den muselo.
@Bubla Bůčková píše:
Nějak podobně mi funguje kluk, teorii jednoduše vysvětlenou ovládá, jenom ta praxe…
Presne. Nase dcera od necelych 2 let moc dobre vedela, k cemu je nocnik. Ale praxe absolutne nefungovala az do 3 let.
@Bubla Bůčková píše:
@Serpentini prosimtě ještě jedna důležitá rada! Když jsi viděla, že čura do kalhot, běžely jste k nočníku nebo si ji nechala, řekla takhle ne, musíš do nočníku a šly jste převléct rovnou?
Jen jsem převlékla mokré oblečení za suché, zeptala jsem se kam se chodí čůrat, nechala jsem si ukázat kde je nočník, vysvětlila že si má příště říct. Vysazovala jsem jen po ránu, přes den jsem jí nechala at si to hlídá sama. Za každý úspěch potlesk a jásot jak u pitomých.
Varianty jsou 2, proč to dělá. Buď se leká toho, že jde čůrání do prostoru a nebo ho fascinuje, že to může ovládat. Nebo je to kombinace obojího. Zrovna jsem také v procesu odplenkovávání a když mi syn začal takhle učůrávat, tak jsem mu vrátila na pár dní plenu a trénovali jsme čůrání ve vaně při koupání (nemáme teď k dispozici zahradu, kde bych ho mohla nechat běhat nahatého). Ve vaně si to všechno báječně užil a naučil se reagovat na můj pokyn „ještě“. No, a teď běhá bez pleny. Na nočník si sedne sám a když jen učůrne, tak mu řeknu, ať pokračuje, což už, chválabohu, udělá. ![]()
Ještě jednou všem děkuji za psychickou podporu. Z každýho jsem si vzala něco a směle do dalšího dne! ![]()
Já bych to nevzdávala a plenku bych nedala. Ale byla jsem vždy v situaci, kdy touhle dobou se trávil čas převážně venku na zahradě. Pokud by se stala nehoda a některé dítě by si cvrklo mimo nočník. Tak se nic nedělo. Teď je nejlepší doba odplenkovat. Dítě běhá po zahradě a má často holý zadek nebo je jen v plavkách/ gaťkách.
Jedno dítě jsem odplenkovala v lednu a taky to šlo. Dvě v jarních měsících. Prostě jsem využila situace a tepla. Byla doba, kdy jsem vedle dětského bazénku měla nočník postavený. A pravidelně jsem připomínala, že do vody se nesmí čůrat. Jestli potřebuješ, tak vylez, cvrkni do nočníku a můžeš zpět do vody. Děti samo baví tady to přelézání sucho, voda a zpět. Tak i to fungovalo. A byla doba, kdy jsem i na výlet pod kočárem vezla nočník. Nebo v kufru auta. To byl náš kamarád dlouho. Protože máme tři děcka po sobě.
@Kelsey ten nočník sebou taky vím, ale nakonec půjdu tou cestou, že plenku nenápadně ven ano a doma opět sundat. Nějak jsem zjistila, že doma zavřený prostě nefungujeme.
Mám vlastní zkušenost, kdy se mi syn odplenkoval úplně sám měsíc před 3. Rokem přes den. Asi od 9 měsíce jsme museli zapomenout na zavření dveří. Pak jsme je už nezavirali, a když jsme chodili na wc, tak to viděl. Asi od 15 měsíců jsem začala komentovat, co tam dělám.
Čas plynul, až jednoho dne chtěl taky chodit na onu místnost. Venku pak chtěl mířit. Politoval mě, že já nemám čím. ![]()
Pak jsme jeďte pořídili takový dětský pisoar, a toho bavilo hodně.
Pleny na noc nechtěl taky, ale to nedokázal mít suchou, tak tam bylo přesvědčování, aby si ji dal.
Jinak nocnik neznal, nevlastnili jsme ho.
Cely proces nějakého řízeného nocnikovani jsme úplně vynechali.