Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Odpuštění nevěry
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
21.2.20 13:40
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.2.20 14:00
Důvod nevěry mi nikdy úplně neřekl. Možná krize středního věku, možná to, ze jsem byla jeho první… Ale hlavně ta dotyčná si ho postupně zpracovávala, pochválila, dala najevo, že s tím nemá problém. Navíc pracuje v kolektivu, kde chlapi podvádí běžně. Takže i to tomu asi pomohlo. Není to chronicky nevěrník, nikdo by to do něho neřekl. Tak ráda bych to hodila za hlavu, ale nejde mi to.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.2.20 17:20
Ahoj, holky můj případ je úplně jinačí než ten váš… jsme s partnerem spolu skoro 6 let… oba jsme mladí..nebudu psát kolik… ale do 25 (ne nebojte nejsme žádně děcka oba plnoletí)… nyní mometálně čekáme naše první miminko… dítě jsem moc chtěla protože jsem měla zdravotní problémy, tak jsme se domluvili že než čekat, tak radši hned než nikdy ( původně dokud jsem nebyla těhotná tak vypadal že fakt chce)… takže tedy čekáme miminko… přitel je můj první partner v životě… nikdy jsem neměla vztah ani sex s nikým jiným, (nepocituji že jsem si nic neužila - momentálně se teším na dobrodružství s miminkem a cesty které pro mě otevře mateřství) on měl předemnou jednu partnerku samozřejmě i se sexem… to mu za zlé nemám že ano logicky…každopádně… nějak se nemůžu ubránit strachu který ve mě poslední dobou vyvolává… je mladý nevybouřený jedna partnerka není nic moc buďme uprímné… a nyní je ta situace že tedy čekáme miminko… já mám hroznou radost..drobečka miluju od první chvíle co jsem uviděla // na testu… on mi prijde že se k téhle situaci postavil prostě neutrálně… neprojeví radost ale ani vztek… přijde mi že to prostě bere jako no a tak bude dítě no… ale tedka k věci… působí na mě dojmem že si až teďka uvědomil, že už mu vlastně skončila radost muže bez velkých závazků a bude chodit jen do práce aby vydělával na mě a dítě…jeho dva nejlepší kamarádi měli při oznamování sice jako radost ale bylo to taky něco mezi tak gratuluji a,,tyvole ty si neumíš dát pozor?'' a myslím že od tý doby je to na něm vidět snad ješte víc než kdy předtím… není to tak dlouho kdy jsme se poslu jen tak čistě z objektivního pohledu bavili o tom, jestli by 3ka v posteli byla pro nás nebo ne… řekla jsem mu že nevím ale že by mi asi nevadilo, kdyby jsme měli v posteli navíc ženu nebo muže že bych si to asi nejspíš zvládla užít… ale on mi na to řekl že by klidně ženu v posteli další měl… ale chlapa v žadným případě…(logicky každý u hetero páru ví že dva muži by byly spíš pro ženu a ne třeba aby chlap chlapa tento…) takže prostě z něj vypadlo a já to tak pochopila, že sex s jinou by se mu líbil… ale kdyby to melo být naopak že by byli dva muži pro mě to už je nemyslitelné…) 
což ve mě ješte víc ukořistilo ten pocit, že si proste uvědomil že toho moc nezažil… od tý doby se mi každou noc zdají sny že mi je nevěrný… nebo že dovede domu holku na 3ku a já stim nesouhlasím a oni se do toho pustí stejně ale bezemě.. v tom snu jsem vždy hrozně naštvaná křičím, brečím atd… pak se vždy proberu uplně mi mlátí srdce v hrudi děsně hlasitě a rychle…a často mám i mokré tváře že jsme proste brečela i ze spaní… nevím co mám prostě dělat… k nevěře bych řekla že nedošlo… vím že mě miluje ( nebo to alespon umí dobře hrát)… to jako jo… ale proste si nic neužil… a mám pocit že z toho v duchu viní mě, že už nepojedeme k moři s kamarády ale když už tak s dítětem, už nikdy( dokud bude dítě malé na to aby bylo treba 2-3 hodiny samo doma) nebudeme moct nikam jít aniž bych zůstala já nebo on doma nebo nebylo hlídání…mám strach že me jednou opustí a bude se hledat… nebo že si právě najde tu bezdětnou holku u které nebude dětský pláč… bude si moct odpočinout… a domu se bude vracet s odporem… pardon za anonym ale jistě chápete… takhle všechno to jsou jen obavy zatím nic neuděůal nebo o tom nevím.. ale proste mám strach ty sny tomu nepřidávají… a já každý den večer v koupelně než jdu spat brečím že se to fakt stane… už jsem přemýšlela, že navštívím i nějakého psychologa nebo tak… aby mi poradil…
- Citovat
- Upravit
21.2.20 17:31
@Uslava píše:
Všichni si potřebují i chtějí zapíchat jinde. Jen má některý důvod to neudělat i když se mu chce a některý to udělá.
Já nechci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.20 17:40
@Anonymní píše:
Manžel mi byl před dvěma lety nevěrný, nevěra trvala tři měsíce a byl do milenky zamilovaný. Zůstali jsme spolu, ale já nemůžu doteď strávit to, že se vlastně potom, co jsem se to dozvěděla rozhodoval a nevěděl co má dělat. Já jsem se tenkrát totiž zachovala úplně jinak než jsem si vždycky myslela, že bych se zachovala. Byla jsem v klidu, vůbec jsem na něho nekřičela, nenadávala spíš jsem byla v naprostém šoku, tekly mi slzy, nechápala jsem proč…takže mám pořád pocit jak kdyby s námi zůstal z lítosti. Z jeho strany nepadaly hned omluvy, nebal se, že ho vyhodim, spíš na něm bylo vidět že opravdu neví co má dělat. A mě to dodnes strašně žere, že jsem neudělala scénu, nevyhodila ho… Od té doby se chová skvěle, je hodný, pozorný, nemyslím si, že by to udělal znovu. Sám říkal že to pro něho byl obrovský šok, že si vlastně vůbec neuvědomoval co tím způsobí. Ale mně hlodá v hlavě to, kdybych ho tenkrát vyhodila, šel by nebo by zůstal? Mám prostě z toho pocit, že jsem to za něho rozhodla já.
ahoj mela jsem vztah s ženatym mužem byli jsme taky do sebe zamilovaní ač oba zadaní. Manželka mu na to prisla na dovolený a reagovala asi jako ty že začla plakat. tak mi za jeji asistence napsal sms ze konci ze zustane s ní. sotva se vratil samozrejme telefon at neblaznim že ona se zhroutila že nevedel kudy kam na ty dovolený a že z litosti udelal co udelal a blabla že chce se dal vídat..proste klasika…chce mit manželku jistotu a milenkupro radost. jako každý chlap. obcas se vidame doted ale mam ted jeste nekoho jineho. už si ho tolik nevazim protože vim že kecá na obe strany
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.20 17:42
Jakoby ženský nepodvadely, jakoby to byli jen ti hnusni chlapi, kteří podvádí a ženský jsou křišťálové čistý. Běžte se vycpat.. Liší se jen drobnost v tom, že sbali děti a přemístí se k novému pánovi, protože se hrozně zamiluje a zjisti, ze nový pan je daleko lepsi, uzasnejsi a vonavejsi, bez ten její je moula, co mu smrdí nohy a ridne vlas.. Případně se někde přípijou a dají prvnímu chlapkovi, který si o to řekne.. A druhý den se tváří, že se nic nestalo..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.20 00:09
@Anonymní píše:
Důvod nevěry mi nikdy úplně neřekl. Možná krize středního věku, možná to, ze jsem byla jeho první… Ale hlavně ta dotyčná si ho postupně zpracovávala, pochválila, dala najevo, že s tím nemá problém. Navíc pracuje v kolektivu, kde chlapi podvádí běžně. Takže i to tomu asi pomohlo. Není to chronicky nevěrník, nikdo by to do něho neřekl. Tak ráda bych to hodila za hlavu, ale nejde mi to.
A nebo jen nedostatek zkušeností…
Většině chlapů se stane, že po něm čas od času vystartuje ženská, prostě rozumných chlapů je nedostatek a tak to občas nějaká zkusí 
Nic tak nevrátí nevěrníka k rodinnému krbu, jako špatná zkušenost.
Buď ráda za tu jeho zkušenost - myslím, že si tě od té doby víc váží a je rád za druhou šanci. Pochybuji, že by si šel podruhé pro ránu do nosu
Představ si to opačně, necháš se oblbnout nějakým seladonem, co ti bude lhát. Až prokoukneš co je to za lumpa, uvidíš najednou partnera v jiném světle a budeš ráda za možnost svoji chybu odčinit…
a nebo taky ne, všechno může být jinak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.20 11:15
@Anonymní píše:
Manžel mi byl před dvěma lety nevěrný, nevěra trvala tři měsíce a byl do milenky zamilovaný. Zůstali jsme spolu, ale já nemůžu doteď strávit to, že se vlastně potom, co jsem se to dozvěděla rozhodoval a nevěděl co má dělat. Já jsem se tenkrát totiž zachovala úplně jinak než jsem si vždycky myslela, že bych se zachovala. Byla jsem v klidu, vůbec jsem na něho nekřičela, nenadávala spíš jsem byla v naprostém šoku, tekly mi slzy, nechápala jsem proč…takže mám pořád pocit jak kdyby s námi zůstal z lítosti. Z jeho strany nepadaly hned omluvy, nebal se, že ho vyhodim, spíš na něm bylo vidět že opravdu neví co má dělat. A mě to dodnes strašně žere, že jsem neudělala scénu, nevyhodila ho… Od té doby se chová skvěle, je hodný, pozorný, nemyslím si, že by to udělal znovu. Sám říkal že to pro něho byl obrovský šok, že si vlastně vůbec neuvědomoval co tím způsobí. Ale mně hlodá v hlavě to, kdybych ho tenkrát vyhodila, šel by nebo by zůstal? Mám prostě z toho pocit, že jsem to za něho rozhodla já.
Já už bych to tak nechala teď to nemá cenu už řešit to si měla řešit hned a ne až po dvou letech
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.20 15:28
Pro zakladatelku: Zažila jsem přesně to samé. Budou to dva roky, co mi byl manžel po 12 letech nevěrný 3 měsíce, zamiloval se. V té době jeho dva spolupracovníci měli taky milenku, tak asi nechtěl trhat partu. Když to prasklo, měla jsem pocit, že se mu snad i ulevilo, žádné omluvy z jeho strany nepřišly, byl zmatený a nevěděl, co dál. Do té doby jsem ho považovala za férového a rovného chlapa. Já v šoku, ponížená, zklamaná, nečekala jsem to. Nakonec dal přednost rodině. Od té doby seká latinu, snaží se, říká, jak byl hloupý, skoro bych řekla, že dělá, co mi na očích vidí, navenek působíme jako spokojený pár, ale moje důvěra vůči němu se rovná nule a jsem pořád ve střehu. On to ví. Není den, abych na tu jeho zradu nemyslela a neužírala se tím. V tomhle mi bohužel nepomohl ani psycholog a nedokážu to v sobě zlomit. Snadno se řekne, hoď to za hlavu a jdi dál, ale kdo to zažil na vlastní kůži, ví, jak je to těžké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.2.20 09:27
@SasankaP
To je přesný. Taky nebylo dne, kdyby bych si na ten podraz nevzpomněla. U psychologa jsem nebyla. Já manželovi věřím, že už to neuděla. Ale klesl u mě, už si ho tolik nevážim. Přemýšlela jste nad rozvodem? Nebo co vám psycholog radil? Zakl.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.2.20 17:27
Zakladatelka: Cítím to tak, že pokud vůči druhému nemám důvěru, což nemám a nevím, jestli ještě někdy budu mít, žiju de facto vnitřně sama. Uvažovala jsem o všem možném – o rozvodu, o tom, že mu to oplatím, že na čas odejdu, ale nenašla jsem odvahu k ničemu 
Pokud dojde k nevěře a rovnou to nespěje k rozvodu, myslím, že je návštěva poradny na místě. Aspoň manželovi to dost pomohlo srovnat si priority, myšlenky, sám říká, že mu psycholog rozumně vysvětlil, jak se má ve vztahu chovat, rozebral s ním chyby, které předtím neviděl a zatím se jeho radami řídí. V mnoha ohledech se náš vztah zlepšil. Taky si nemyslím, že by to chtěl v nejbližší době zopakovat. Rozvod ani to ostatní mi psycholog neradil, spíš mě od toho zrazoval, řekl, že jsme normální pár, kde se prostě vyskytly problémy a všednost, které vyvrcholily krizí a nejsme ten případ, aby nám radil rozvod, když máme oba zájem na vztahu dál pracovat. V podstatě problém už mám jen já, když se přes to nedokážu přenést
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.2.20 19:40
@SasankaP
Taky mě napadlo mu to oplatit. Ale když ta možnost přišla a ne jednou, tak jsem stejně neměla odvahu. Jsem věrný typ a proto je to pro mě těžší pochopit. Ohrozit rodinu pro chvilku vzrušení… Náš vztah se také zlepšil, manžel je nyní vlastně lepší než před tím. Ale jak píšete, problém mám jen já. A už mě to teda unavuje 
- Citovat
- Upravit
23.2.20 22:53
@Anonymní píše:
@SasankaP
Taky mě napadlo mu to oplatit. Ale když ta možnost přišla a ne jednou, tak jsem stejně neměla odvahu. Jsem věrný typ a proto je to pro mě těžší pochopit. Ohrozit rodinu pro chvilku vzrušení… Náš vztah se také zlepšil, manžel je nyní vlastně lepší než před tím. Ale jak píšete, problém mám jen já. A už mě to teda unavuje
Milé dámy, to zvládání pocitů po nevěře má nějaké fáze a teď jste v jedné z nich, kdy se partnerství daří, ale důvěra se ne a ne vrátit.
Zkuste možná zapátrat v historii, kdy je tu několik nevěrnic, co zůstali s partnerem a snaží se napravit vztah, chtějí, aby partner to nějak zapomněl. Je to takové poučení co asi zažívají vaše protějšky … ani u nich to není jednoduché, kdy se snaží, ale nevidí světlo na konci tunelu (třeba )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.2.20 08:16
Zakladatelka: Za ty dva roky už jsem z toho strašně vyčerpaná. Pořád se k tomu v myšlenkách vracím, sebemenší podnět mi to nešťastné období připomíná. Taky dodneška nechápu, že rodina a náš vztah pro něj najednou přestaly mít jakoukoliv hodnotu. Začala jsem si žít víc sama pro sebe a svoje koníčky, obnovila stará přátelství, dělám si drobné radosti, abych aspoň na chvíli zapomněla. Nic víc bohužel nemůžu poradit. Jak jsem tak pročítala jiné diskuze, někdo se v tom plácá i několik let. Ale co mi od psychologa přišlo velmi moudré a vtipné, abych ze vztahu prozatím čerpala výhody, dokud to v sobě nevyřeším
Josef_t: Napsal jsi to hezky a určitě je v tvém příspěvku velký kus pravdy. Ale upřímně, co prožívá manžel, nevím, on už za tím zavřel dveře a nechce o tom vůbec mluvit, což nechtěl od začátku, takže jestli se v něm odehrává nějaké pokání nebo toho lituje, těžko říct. Tváří se spokojeně, na nic si nestěžuje a pořád švitoří, jak se máme hezky. Myslím, že si ani neuvědomuje, co ve svém nitru díky jeho „uklouznutí“ už dva roky prožívám a jak ho od té doby vnímám. To by pochopil asi jedině tehdy, až bych mu ty parohy nasadila taky Ale to už bychom neustáli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Omlouvám se za přímost, ale z osobní zkušenosti vím, že pokud vás muž podvede je buďto chronický milovník žen, nebo je něco, co mu u vás schází a co mu dá žena číslo 2.
Nejspíš bych chtěla slyšet verzi od druhé ženy, bez toho, abych mu o našem setkání řekla, a poté bych si upravila v hlavě myšlenky.
Pokud byl zamilovaný tak už šlo o něco víc.
Nabízí se řešení, že přijmete fakt, že je na ženský a budete budovat dále společný život, nebo si přiznejte, že byl zamilovaný o co více, možná miloval jinou ženu a city k vám nebyly tak pevné a důvod proč zůstal byly možná výčitky, lítost, nějaká vaše osobní situace.
Je to jen můj názor, takže se Vás nechci nijak dotknout, ale dát vám náhled, bez růžových brýlí.