Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Taky si ze školy pamatuju partu 3 holek, vždycky si 1 z nás připadala odstrčená a teď na srazu už si z toho děláme srandu, ale vždycky jsme to braly dost osobně a skoro to obrečely ![]()
Anavi - ale to je přece hloupost, že je na nové kamarádky už pozdě
Přátelství vznikají (a zanikají) v každé fázi života. Myslím, že to moc „prožíváš“ a vážeš se na tyhle konkrétní holky - ale kolem běhá spousta dalších lidí, se kterými si máme co říct. Je to podobné, jako partnerské vztahy - taky vznikají a zanikají různě v různém věku. Stejně tak, jako si někdo přestane rozumět s životním partnerem (prostě „cesty se rozešly“, vyvíjejí se každý jiným směrem), tak se i přátelství mezi holkama (nebo i klukama) vyvíjejí.
Já už bych se na minulost nevázala a dívala se do budoucna. Pokud ta jedna holčina stojí za to sednout s ní někam na kafe, tak bych to třeba udělala, ale neprožívala bych to, kdyby to nedopadlo tak, jak si představuju. Prostě život jde dál ![]()
Anavi píše:
Irena78: to su prave byvale spoluziacky.......s prichodom deti: vies, vydata som z partie len ja a dieta mam ja a teraz ta druha kamoska…pacilo sa mi raz za cas „vypadnut“ od kazdodennych starosti a radosti a opat riesit tie problemy zalubenia,co na seba, ktory chlap by stal v miestnosti za hriech/ vzdy len rovina teoreticka/:o) co nove v praci…ake plavky na dovolenku.....a pod.
dakujem, ze sa mi pomahate.....
Ale to si myslím, že je úplně normální, že mateřství s přátelstvím pěkně zamává. Tys vplula do jiného světa, kterému ony nerozumí, možná až samy budou mít děti. Máš internet, můžeš si najít známých kolik budeš chtít, nejen podle toho, kdo má stejně staré dítě, ale i podle zájmů, což se samozřejmě vždycky počítá víc. A potom z toho bude přátelství nebo nebude… jak psala Domi, lidé přicházejí a odcházejí… důležité je to, co právě žiješ. Třeba to přátelství vznikne tam, kde bys ho ani nečekala. Že bys zůstala jak kůl v plotě se nemusíš bát
.
(Jak ses ptala - ano, našla jsem ohromnou spoustu skvělých lidí, některé znám osobně, někteří bydlí moc daleko… něco přetrvá a něco vyšumí, takhle to beru a nesbírám drobky něčího zájmu a do nikoho neinvestuju citově výrazně víc než on do mě.)
No já si spíš čím dál víc uvědomuju, že by se člověk měl snažit udržovat přátele a občas i něco překousnout. Děsím se představy že dopadnu jako stará osaměla zapšklá bába co se upíná na svoje děti. To je samozřejmě extrém, ale ono to jde postupně. Z tvého popisu jsem to vlastně moc nepochopila co se přesně stalo a jaký to mělo průběh - šlo především o to, že jsi jim neřekla o těhotenství? Taky se mi stalo, že dobrá kamarádka byla uražená že jsem jí to neřekla hned a kdybych neudělala vstřícný krok, asi by to hodně poznamenalo náš vztah.Sice mě její rekace přišla hodně malicherná, ale ona prostě taková je (má i mnoho předností
). A když bych nezvládla překonat toto, bude mě to potkávat i u dalších přátel (jiná nezvládnutá situace). Docela bych ocenila, že se někdo z tvých kamarádek snaží. Přátele si určitě najdeš i další, ale myslím že není dobré je ztrácet. Prostě můj závěr je, že by člověk pro své dobro měl být co nejvíce velkorysý.
Někdy se přátelské vazby ruší nebo ničí i tehdy, když třeba jedna z kamarádek má rodinu a zbylé ještě ne. Neřkuli, když se některé z nich nedaří. Tyhle věci jsou většinou dost křehké a ne každý je o nich schopen nebo ochoten mluvit.
Nu což, já bych se s nimi bavila, ale odsaď podsa´d … takže žádné velké kjamarádky by z nás už nebyli, ani bych se jim nesvěřovala s věcma intimníma, či rodinnýma … jedna návštěva za čas by bohatě stačila. Byli by to přítelkyně, ne kamarádky …
Anavi, mám osobní zkušenost jako ty. Moje naprosto nej kámošta mě prostě a jasně nechala v bryndě, když jsem se rozváděla (z viny manžela) a nejvíc ji potřebovala. Tenkrát mi ještě přidala zlým a nepravdivým obviněním a já myslela, že to neunesu, že se mi zhroutil svět. Věřila jsem jí jako sobě.
Dneska jí k životu nepotřebuju, jsem Beran a taky se tak chovám, nikdy!!!!! jí neodpustím, že mi ublížila v takovou chvíli.
Nových přátel a kamarádů mám od té doby hodně. Dvě přítelkně o kterých vím, že s nimi můžu v každé chvíli počítat. Neboj, nové přátele člověk najde zrovna když to nejmíň čeká. Nejnovější super člověk kterého jsem poznala je z porodnice, má holčičku starou jako já a hrozně moc si rozumíme.
Anavi,
naprosto Tě chápu - já mám od dětství už asitak šestý „okruh kamarádek“.
Nemůžu říct, že bych ty bývalé naprosto vymazala ze svého světa, ale dost o lidských vztazích přemýšlím, a můžu teď pohledem zpět říct, že jsme se odcizily několika způsoby:
to, co prožíváš - tím si projde většina lidí - a je jen na Tobě, jestli chceš s nimi ztrácet svůj drahocenný čas, když Tě vysloveně odstavily na druhou kolej, nebo jestli jim dáš najevo, že znáš svou cenu a časem si utvoříš jiný okruh kamarádek - NE PODRAZAČEK.
To, co popisuješ Ty, jsou podrazačky.
Nikdy není pozdě najít si nové přátele - od nuly let až do důchodu! buď v klidu a vyhýbej se lidem, kteří ti ubližují.
Děvčata někdy se mi vybavuje scéna z filmu „Skalpel, prosím“ (mimochodem podle mě jeden z nejúžasnějších českých filmů), kdy Macháčkovi najednou jeho nejlepší a dlouholetý kamarád začne vyčítat spoustu věcí, nahází na něj špínu, a přímo mu řekne, že ho vlastně vždycky nenáviděl. Úžasnej film!!!
Ahojte,
dakujem za kazdy nazor a radu…
Ako to pokracuje? Ta jedna kamoska ,co sa to snazi urovnat mi napisala mail, v ktorom pise,ze jej to je velmi luto, ze im v partii chybam a pod.....ale zaujala ma jedna veta …nebude to presne citacia,ale napisala mi,ze ci mi NAOZAJ pocas celeho tehotenstva ani raz nezavolala a nenapisala ani jedinu SMS !!! .ze si to nepamata.....ak vraj ano,tak je vraj poriadna S…A. Tak som jej odpisala, ze ani raz! Pozvala ma na narodky/kde bude cela partia/ ,ktore budu o par mesiacov a je to moja posledna sanca,ak nepridem,tak uz sa to nebude snazit davat dokopy, mam si to rozmysliet…Tak premyslam,ale zatial som presvedcena,ze nejdem.....len som chcela ,aby ste vedeli ,ako to dopadlo,nemam rada neukoncene diskusie:o)
Este raz dakujem za vsetky odpovede.....cloveka to tak nejak posunie..
Ivana
Anavi píše: … je to moja posledna sanca,ak nepridem,tak uz sa to nebude snazit davat dokopy, mam si to rozmysliet…
To fakt napsala???? No tak to je teda slušná holka, takhle to vyhrotit, že když nepůjdeš, tak už se nebude snažit. Poslední šance v kamarádství? To fakt neznám.
Ivanko…
to je opravdu pod Tvou úroveň.
jsi hodná že jsi napsala závěr, jelikož jsem z toho pochopila, že tuto kapitolu pravděpodobně uzavíráš ![]()
janine24 píše:Anavi píše: … je to moja posledna sanca,ak nepridem,tak uz sa to nebude snazit davat dokopy, mam si to rozmysliet…To fakt napsala???? No tak to je teda slušná holka, takhle to vyhrotit, že když nepůjdeš, tak už se nebude snažit. Poslední šance v kamarádství? To fakt neznám.
Mě to taky dostalo. To je jak z druhé třídy obecné školy, ostatně děvčata tak na mě působila od začátku. Jsem takový mezek, že bych tam just nešla
.
Anavi, našla jsem až dnes po letech tvoji starou diskusi a zaujala mě. Jak to tehdy dopadlo? Zažívala jsem něco podobného.
Ahoj,
@jindra.kytka to mi je luto, ze prezivas nieco podobne, mna to vtedy velmi zobralo…
Uz sa opat stretavame a dal nas dokopy syn tretej kamaratky…Mala tiez rizikove tehotenstvo a ozvala sa mi…Takze malicky cloviecik nas udobril…
Mam ich stale velmi rada, ale to " nieco" vo mne ostalo…
Neviem, ci ti to pomohlo…
Dufam, ze to s kamaratkami zvladnes ![]()
Ivana