Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@LukeR1 píše:
Ty vážně myslíš, že nemůžu zdrhnout? Proč bych nemohl? Děti by nejspíš zůstaly u manželky a já bych zůstal poblíž. Dcera není důvod, proč zůstávám. Zůstávám, protože jako rodina fungujeme dobře a vidím v tom smysl.Však v pořádku, kdyz ti to dává smysl, tak není důvod to měnit. Tady jsou debaty o lidech, kterým uz to třeba smysl nedává a nechtějí v tom zůstat.
@bigl píše:
Je obrovský rozdíl v tom, když to děláš spontánně a když to děláš „že musíš“. Že se na to musíš soustředit a hlídat si to.
A co v tom je tak odpudiveho nebo nemyslitelneho?
Tak to zkusim rict jinak. Bavi te hrat na piano, umis ale jen blbe brnkat. Chces hrat dobre, ta musis cvicit. Musis. Cvicit te nebavi, vubec, ale hrat jo. Kdyz vytrvas, tak nakonec budes dobra i bez nutneho denniho cviceni.
A nebo se na to vykasles. Tak kdyz to nejde samo…
@Malá bobina píše:
Vas ale spojila nemoc vaší dcery. To se ten par musí semknout ať chce nebo ne.
Nemusi, bohuzel. Naopak spousta chlapu partnerku s postizenym ditetem opusti.
@botl píše:
Nemusi, bohuzel. Naopak spousta chlapu partnerku s postizenym ditetem opusti.
Mluvim o Lukovi, ktery nam popisuje co ma doma.
@botl píše:
A co v tom je tak odpudiveho nebo nemyslitelneho?Tak to zkusim rict jinak. Bavi te hrat na piano, umis ale jen blbe brnkat. Chces hrat dobre, ta musis cvicit. Musis. Cvicit te nebavi, vubec, ale hrat jo. Kdyz vytrvas, tak nakonec budes dobra i bez nutneho denniho cviceni.
A nebo se na to vykasles. Tak kdyz to nejde samo…
Mne se třeba hra na piano nucenim cvičit zprotivila. Vrátila jsem se k tomu az jsem sama chtěla, v pubertě;)
Takže tak.
Nucení=odpor
@Malá bobina píše:
Mluvim o Lukovi, ktery nam popisuje co ma doma.
No ale sam pise, ze neni receno, ze se musi s manzelkou semknout kvuli nemoci dcery.
Krome toho, pokud si vzpominam dobre, ta nemoc je prave taky puvodne rozdelila. Tak nejak to neslo samo. ![]()
@Malá bobina píše:
Mne se třeba hra na piano nucenim cvičit zprotivila. Vrátila jsem se k tomu az jsem sama chtěla, v pubertě;)
Takže tak.
Nucení=odpor
Jojo. Ale cvicit musis, nebo budes umet kulovy.
Jaka mala si proste nemela dostatecnou motivaci. Nutili te rodice, ne ty sama sebe.
Tebe bavilo brnkat. A kdybys nadale jen brnkala, tak te to stejne prestalo bavit a nehrala bys.
Ted umis?
@botl píše:
A co v tom je tak odpudiveho nebo nemyslitelneho?Tak to zkusim rict jinak. Bavi te hrat na piano, umis ale jen blbe brnkat. Chces hrat dobre, ta musis cvicit. Musis. Cvicit te nebavi, vubec, ale hrat jo. Kdyz vytrvas, tak nakonec budes dobra i bez nutneho denniho cviceni.
A nebo se na to vykasles. Tak kdyz to nejde samo…
Není na tom vůbec nic odpudivého. Já mám na to jen takový názor, že vztah nemá být dřina. Má to jít spontánně. Nechtěla bych ani chlapa, který by se musel soustředit na to, že se mi musí věnovat. Buď to jde z něho spontánně, nebo ať to nedělá.
@bigl píše:
Není na tom vůbec nic odpudivého. Já mám na to jen takový názor, že vztah nemá být dřina. Má to jít spontánně. Nechtěla bych ani chlapa, který by se musel soustředit na to, že se mi musí věnovat. Buď to jde z něho spontánně, nebo ať to nedělá.
Přesně tak ![]()
Mně teda i ta přehnaná snaha přijde antisexy…
@botl píše:
Jojo. Ale cvicit musis, nebo budes umet kulovy.Jaka mala si proste nemela dostatecnou motivaci. Nutili te rodice, ne ty sama sebe.
Tebe bavilo brnkat. A kdybys nadale jen brnkala, tak te to stejne prestalo bavit a nehrala bys.
Ted umis?
A co když někdo hrát nechce?
@Polední bouře píše:
A co když někdo hrát nechce?
Bože, tak ať to nedělá, ne?
Bavíme se o motivaci a o tom, že muset něco dělat není vždycky bleee nudaa k ničemuuu.
@bigl píše:
Není na tom vůbec nic odpudivého. Já mám na to jen takový názor, že vztah nemá být dřina. Má to jít spontánně. Nechtěla bych ani chlapa, který by se musel soustředit na to, že se mi musí věnovat. Buď to jde z něho spontánně, nebo ať to nedělá.
Tak jako hra na hudení nástroj. Víš, kolik lidí by hrálo, kdyby to nestálo od začátku žádné úsilí a bylo v tom jen to srdíčko?
Kromě toho jsi nepochopila, že to není dřina každý den. Je to jen na začátku, než se přeladíš, pak to jde úplně samo a spontánně.
A ještě mi řekni, jak moc je chlap spontánní po 20 letech vztahu? Je to samý neotřelý nápad? Jiskření a radost? Rutina nenastoupila? Soustavně jede rozevlátost a překvapení? To je jak z Tisíce a jedné noci.
@botl píše:
Tak jako hra na hudení nástroj. Víš, kolik lidí by hrálo, kdyby to nestálo od začátku žádné úsilí a bylo v tom jen to srdíčko?Kromě toho jsi nepochopila, že to není dřina každý den. Je to jen na začátku, než se přeladíš, pak to jde úplně samo a spontánně.
A ještě mi řekni, jak moc je chlap spontánní po 20 letech vztahu? Je to samý neotřelý nápad? Jiskření a radost? Rutina nenastoupila? Soustavně jede rozevlátost a překvapení? To je jak z Tisíce a jedné noci.
Já jsem vdaná 22 let, s manželem celkem 27 let. Myslím, že jsme oba spontánní i po 27 letech. Ale spontánní není synonymum pro pohádky Tisíce a jedné noci. Spontánní je přirozený. Jasně, že se střídají lepší a horší období. Ale za mě- nikdy to nebyla dřina. A určitě se nebavím o jiskření, rozevlátosti a neotřelých nápadech. Myslím, že se nechápeme.
Já to mám tak, že v momentě, kdy by se chlap musel do něčeho nutit, tak je lepší jít od sebe. A on to ví, že to tak mám. Lidi spolu mají být proto, že je jim spolu dobře, ne proto, že musí.
@Polední bouře píše:
Tak nespokojenost s partnerem může ke krizi středního věku dost přispět. Ono se ta nespokojenost najednou ti tenzivni. V mladším věku si člověk mysli, ze ještě tisíckrát někoho potká a najednou na něj dolehne, že mu děsně utíká život.
Určitě ano ![]()
A není to pak tak, že chronická partnerská krize a do toho přijde ta pověstná krize středního věku.
Ona to nemusí být ani nespokojenost. Třeba si nesou nějakou zátěž z minulosti, třeba dávnou nevěru toho druhého a pak, když přijde ta krize středního věku, necítí ten co byl kdysi podváděn žádný závazek, loajalitu.
Nicméně pořád je to podraz na partnera ![]()
@Josef_t píše:
Určitě ano
A není to pak tak, že chronická partnerská krize a do toho přijde ta pověstná krize středního věku.Ona to nemusí být ani nespokojenost. Třeba si nesou nějakou zátěž z minulosti, třeba dávnou nevěru toho druhého a pak, když přijde ta krize středního věku, necítí ten co byl kdysi podváděn žádný závazek, loajalitu.
Nicméně pořád je to podraz na partnera
No já myslím, že ve středním věku může ta krize přijít právě díky tomu, že si uvědomím, že mám Partnera kretena a už nebude jednoduché začít znovu a mít rodinu s někým jiným. Obzvláště u žen.