Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Bohužel jsem byla opravdu zaslepená, je mi teď 39, takže i trochu ujížděl vlak. Insolvenci jsem mu zařídila já, když mi dluhy přiznal, když jsem čekala již dítě. Okouzlil mě, umí být milý a manipulativní. A já se nechala zblbnout. Tu půjčku jsem si brala na zařízení bytu a kauci a tak, protože jsme se sestěhovali. Práci jsem měla dobrou v kanceláři, on má řemeslnou dobrou práci. A dítě jsem si s ním udělala, protože to byl první chlap, který chtěl a uznal, že ten věk na to mám a taky jak jsem viděla, že se chová ke svým dvěma dětem z předchozího vztahu, prostě mi přišel jako dobrý otec. Bohužel po dvou letech vidím, že se k sobě vubec nehodíme a není všechno, jak se zdálo. Ale děkuji vám za povzbuzení.
Zakladatelka
Vůbec nechápu, že třeba nemáš našetřeno z doby předtím, než jsi ho poznala. To bych asi chápala u dvacetileté holky. Tady jste se asi bohužel sešli dva stejného ražení. Nemyslím si, že jsi úplně blbá, žen, kterým dotikávají biologické hodiny a sáhnou po prvním, co je po ruce, je na světě spousta. Nicméně pokud si někdo něco nadrobí, musí si to holt i sníst, teď máš odpovědnost nejen za sebe, ale i za svoje dítě. Můžeš odejít klidně do azyláku a odtamtud se odpíchnout (dítě do jeslí a jít pracovat, vydělat si na kauci na byt a začít žít normálně), moc jiných řešení tu nevidím.
@Anonymní píše:
No tak ne kazda zena muze byt doma 3 roky. Zrus rodicak a jesle berou od 6 mesicu. Pujdes pracovat na plny uvazek. **Alimenty budes mit, i vyzivne na sebe. **Plus treba nejake davky… udelala sis dite s lemplem, tak musis o to vic makat ty. Ja pracovala na plny uvazek od roka ditete. Bez hlidani. Homeoffice, kamaradka, slecna na hlidani… moznosti je spousta. Staci jen chtit.
Jelikož už platí na dvě předchozí svoje děti a je finanční trotl. Tak bych na to úplně nespoléhal. Beztak to z něj bude tahat přes exekutora.
Zkratila bych RD co to jde, tim padem navysila mesicni castku a sla co nejdrive do prace + najit v okoli jesle na hlidani. Jinak to nevidim a zustanes v tom jeste dlouho.
Už se stalo. Co jsi měla a nebo neměla dělat, je teď tak nějak jedno. Takže at hlavně neotehotníš znovu.
Už nikdy si neber půjčku pro nikoho dalšího. Jak už tu někdo psal, najdi si jesle a jdi do práce. Skoro každý v životě uděláme chybu a musíme se z toho nějak dostat. Chtěla jsi pomocí sobě i jemu a nevyšlo to. Proto nejsi špatný člověk. ![]()
Když to o něm víš, proč jsi s ním to dítě počala? Nechápu
odejít se dá vždycky. Když je nejhůř, tak azylak. Nebo takhle, vydržela jsi to doteď, vydrz než nasporis
dítko do jeslí, ty do práce a skudlit každou korunu ![]()
Hlavně plať tu půjčku, co je psána na tebe, ať se děje cokoliv. Žádný další závazek na sebe za žádnou cenu neber. Píšeš, že si před tím dělala v kanceláři. Nedá se něco z tvé původní práce dělat z domova? Psala si, že ti ujížděl vlak, teď dítě máš, tak se vzchop a začni něco dělat, nebo z něj bude stejnej luzr. A věř, že nechceš dítěti ve školce říkat, že děti jedou do školy v přírodě, ale tvoje nepojede, protože teď na to nejsou penízky..
@Anonymní píše:
Ahoj, spíš se chci zeptat na zkušenosti. Jsem hloupá, dávno jsem ho měla opustit, já to vím. Jenže teď jsem na rodičáku a ještě dva a půl roku budu. Nemám ani korunu, žádné úspory. Bydlíme v pronájmu, mám společnou půjčku psanou na sebe (3000 splátka). Přítel je v insolvenci a navíc to nejhorší, on je vážně strašný buran a finančně negramotny tupec a nedá se s ním bavit rozumně o ničem. No to jsem spíše já tupá, když jsem se zamilovala jako školačka. Tak moc se zlobím, že jsem od něj neodešla těhotná, bylo by to snazší ještě s mateřskou se nějak zařídit. A vážně nemám ke komu a kam jít, ani nemám bohatou rodinu. Je vůbec reálné opustit takového člověka. Jsem smířena s tim, že ne, že budu ještě skoro tři roky trpět, než se vrátím do práce a budu si moct dovolit platit byt sama. A nenadávejte mi, prosim, to mám každý den domaděkuji.
a proč chceš o přítele vlastně odcházet? kvůli tomu, že je to buran a finančně negramotný tupec? Fajn, chápu s takovým se inteligentní ženě žije asi špatně, ale nevím jestli jsi v situaci, kdy si můžeš vyskakovat. Co se domluvit, že on půjde na RD a ty do práce, nebo jinak, ale hledat řešení spolu…když už máte společné dítě.
Rýpat jsem do tebe nechtěla, podle úvodního příspěvku jsem si myslela, že ti bude lehce přes 20. Ale 39? Jak to, že nemáš ušetřenou ani korunu? Co si celý život s těmi penězi dělala? Jestli nemáš nic, těžko odejdeš. Navíc určitě bych neodcházela dřív, než splatíš půjčku. Pak rychle do práce + brigáda a snažit se ušetřit, co to jde. A nezlob se, píšeš o příteli, že je fin. negramotný, ale ty ty jsi v této oblasti na tom úplně stejně. Nemít ve 40 našetřenou ani korunu opravdu není normální.
@MiaBea píše:
Rýpat jsem do tebe nechtěla, podle úvodního příspěvku jsem si myslela, že ti bude lehce přes 20. Ale 39? Jak to, že nemáš ušetřenou ani korunu? Co si celý život s těmi penězi dělala? Jestli nemáš nic, těžko odejdeš. Navíc určitě bych neodcházela dřív, než splatíš půjčku. Pak rychle do práce + brigáda a snažit se ušetřit, co to jde. A nezlob se, píšeš o příteli, že je fin. negramotný, ale ty ty jsi v této oblasti na tom úplně stejně. Nemít ve 40 našetřenou ani korunu opravdu není normální.
Bych tak tipla, že mu všechny prachy co měla dala na zalepení nějakýho dluhu.
@Anonymní píše:
Bohužel jsem byla opravdu zaslepená, je mi teď 39, takže i trochu ujížděl vlak. Insolvenci jsem mu zařídila já, když mi dluhy přiznal, když jsem čekala již dítě. Okouzlil mě, umí být milý a manipulativní. A já se nechala zblbnout. Tu půjčku jsem si brala na zařízení bytu a kauci a tak, protože jsme se sestěhovali. Práci jsem měla dobrou v kanceláři, on má řemeslnou dobrou práci. A dítě jsem si s ním udělala, protože to byl první chlap, který chtěl a uznal, že ten věk na to mám a taky jak jsem viděla, že se chová ke svým dvěma dětem z předchozího vztahu, prostě mi přišel jako dobrý otec. Bohužel po dvou letech vidím, že se k sobě vubec nehodíme a není všechno, jak se zdálo. Ale děkuji vám za povzbuzení.
Zakladatelka
Mila zlata, na nejake odchazeni ted zapomen. Lempla nazen do prace, vymin si kontrolu nad jeho uctem a drz pekne pusu a krok, dokud nebudes moct jit do prace sama.
Ve 40 máš dobrou práci v kanceláři a nemáš usetrenou ani korunu jo? Cos celý život dělala s penězi? V tvém věku ti stačilo, že byl ochotný ti to dite udělat, protože jinak bys už byla bez dětí. A co že je to vůl, je to otec tvého dítěte. Gratuluji.
@Anonymní píše:
Bohužel jsem byla opravdu zaslepená, je mi teď 39, takže i trochu ujížděl vlak. Insolvenci jsem mu zařídila já, když mi dluhy přiznal, když jsem čekala již dítě. Okouzlil mě, umí být milý a manipulativní. A já se nechala zblbnout. Tu půjčku jsem si brala na zařízení bytu a kauci a tak, protože jsme se sestěhovali. Práci jsem měla dobrou v kanceláři, on má řemeslnou dobrou práci. A dítě jsem si s ním udělala, protože to byl první chlap, který chtěl a uznal, že ten věk na to mám a taky jak jsem viděla, že se chová ke svým dvěma dětem z předchozího vztahu, prostě mi přišel jako dobrý otec. Bohužel po dvou letech vidím, že se k sobě vubec nehodíme a není všechno, jak se zdálo. Ale děkuji vám za povzbuzení.
Zakladatelka
No je mi líto, ale chce to základní kapitál. Od přátel si půjčit? A potom zařídit příspěvek na bydlení.
Mně to tak bezvýchodné nepřijde, ale máme málo informací. Zkrať si rodičák na minimum a začni řešit práci pro sebe a hlídání pro dítě. 3 roky doma je luxus, který si dovolit nemůžeš.
Tady zakladatelka.
A pro pobavení všech chci říct tuto věc…mě nikdo nikdy neřekl, ať si šetřím…a vždy, když jsem něco měla navíc, tak se muselo něco dražšího zařídit. Jako to není omluva, výmluva, to je moje čistá blbost. Ani nevíte, jak se mi rozsvitilo během těchto dvou dnů. Tak už se dívám po nějaké práci, na vedlejším účtu mám první dva tisíce
a ještě to nějaký ten rok vydržím s ním.
A jak se někdo ptal. Tak přítel má práci a i přes ty srážky je v pohodě, já se starám o finance, vlastně jsem mu vše dala do pořádku. A peníze nejsou důvod mého plánu odejít. Důvod je, že je žárlivý, uráží mě do debilů a hůře, nemůžu se na něj spolehnout, je to sobec a nechci, aby takový vzor měl můj syn a jednou se k mamince choval podle tatínka.
Neuraž se, ale ve čtyřiceti máš také holou řiť. Nemáš bydlení, nemáš úspory, nemáš nic. Cos celé ty roky dělala?
Vždyť sis půjčovala i na kauci.