Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj,
muj manzel by byl radeji, kdyby mu nas syn rikal jmenem a ne tato. chapu to v pripade deti jeho sestry. nechce, aby mu rikaly strejdo. ale kdyz jde o syna
. na druhou stranu mam jeste dceru z predchoziho vztahu a ta ho oslovuje jmenem, tak by v tom alespon nemeli zmatek. no nevim, prijde mi to divny.
Najde se tu nekdo, koho vlastni deti oslovuji jmenem?
To bych nedopustila,uz kvuli respektu.A jak by to vypadalo pred ostatnimi detmi?Treba by to synovi pozdeji mohlo vadit.Takze za me urcite ne.
myslim si ze to neni dobry napad oslovovat jmenem ja bych to nedopustila i kdys dcera slysi ze kamaradky mi rikaji zuzko nekdy i pritel vetsinou teda mamko ale take se stane ze povi zuzo .. tak to barca zopakuje a nekdy mi tak rika jako provokaci ale urcite to neni dobre
oslovovat jmenem
Přítel taky říká své mamce jménem prý už od mala
Moje děti mu říkají tati(není jejich biootec), ale občas ho osloví jménem a mu to nevadí. Já jsem ale radši když je prostě TAŤKA ![]()
My tak nějak necháváme oslovení na dětech…ta starší nás převážně oslovuje táto, mámo, ale občas i jménem nevadí nám to. Ale přijde mi divné, když otec dítěte nechce být oslovován táta
. Má k tomu nějaký důvod?
Mně by to nevadilo.
Respekt se snad získává jinak než pojmenováním. No ale já jsem naivní prvomatka. ![]()
Me by to tedy vadilo a dost.Je to prece rodic a ten se neoslovuje jmenem.
Flyingfrog, to jsem přesně chtěla napsat o tom respektu ![]()
Jinak mě by to nevadilo, ale mám takový nějaký vnitřní pocit, že je lepší to „mami“ a „tati“ ![]()
Eemii píše:
Me by to tedy vadilo a dost.Je to prece rodic a ten se neoslovuje jmenem.
Já měla na základce spolužačku co rodiče oslovovala jmény…připadalo mi to vždy divné. Já jsem pro mami tati a když občas řeknou jménem, určitě neva…ale to tati mami je takové pro mě přijemnější.
Flyingfrog píše:
Mně by to nevadilo.Respekt se snad získává jinak než pojmenováním. No ale já jsem naivní prvomatka.
Taky jsem toho názoru, že respekt se získává jinak. Asi jsem taky naivní prvomatka…
… ať si každý nechává říkat, jak se mu líbí ![]()
Mám kamarády, děti jim říkají jménem, naučili je to tak a nepohoršuje mě to, je to jejich věc.
Příspěvek upraven 20.05.11 v 15:17
jestli k tomu ma duvod?
ja nevim, proste se mu to osloveni tato, tati nejak nezda, asi ma pocit, ze to k nemu nesedi. Syna samozrejme miluje a tata je uzasnej.
snazim se mu to tak nejak nenasilne podsouvat, obcas ho tak oslovim, kdyz o nem rikam neco malemu, tak rikam tata, tak aby to slysel.
Můj manžel taky furt chodil s tím, že si nechá říkat jménem, ale spíš to myslel ze srandy, taky jsem mu to hned zatrhla…a teď co se malý narodil, tak mě provokuje, když mu říká „no podívej se na Toníka“ místo na tatínka
Já jsem dřív,kdysi dávno, tvrdila, že mi děti budou říkat jménem, ale dnes už to tak fakt nechci…jsem prostě ráda maminka
A přišlo by mi divné, kdyby mi syn říkal mami a manželovi Tondo ![]()
Ivě Janžurové a jejímu manželovi říkají dcery jménem. To někde řekla v rozhovoru. Jinak můj syn říká od mala svému otci i jménem, protože to slyšel u mě, tak je to logické a říká mu i tati. Nevidím v tom problém. Spíše jako problém vidím to- že otec to oslovení jménem vyžaduje, to je poněkud zvláštní. Má něco proti své roli otce? ![]()
Flyingfrog píše:
Respekt se snad získává jinak než pojmenováním. No ale já jsem naivní prvomatka.
Přidávám se do klubu naivních prvomatek
I když mně se mnohem více líbí oslovovat mami, tati. Jako jasně, že táta zůstane tátou i když ho syn bude oslovovat jménem, ale říkat táto a mámo máme možnost jen jedněm lidem, to oslovení je výjimečné, Petr, Pavel atd. je pro nás „každý druhý“, ale táta je jen jeden, tak proč mu tak neříkat ![]()