Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A navíc to řekl i vnučce, že příště jí donese co jí u něj nechal Ježíšek, takže dcera se těší na dárek co má u dědy a jak příjde a nic jí nedá bude zklamaná a pokud se ho na to zeptá, což se určitě zeptá známe děti, tak si nedovedu představit co jí řekne. Chodí k nám vždy na konci měsíce, takže příští týden jsem na to fakt zvědavá a navíc dcera i ví, že u bratránka Ježíšek u dědy byl a dokonce jí to i ukázal co mu k dědovi přinesl.
Bohužel někteří lidi jsou tak jednoduší, že jim to ani není trapné, když dělají takové rozdíly ![]()
Tak jedna babička mě ráda neměla a druhá ano, sice jsem nebyla její nejmilovanější, ale nikdy nedělala rozdíly. Nejlepší babička ![]()
Tak u nás můj bratr se vykašlal( Vánoce) na mámu, na mě a na svého synovce. Hlavne že jsme mu nakoupily hromadu dárků a v lednu přijel na návštěvu za mamkou a nic jí nedal. ![]()
Já to mám hodně podobně, svoji babičku vidím jen párkrát do roka, ještě když byl táta malý, vdala se za muže, který měl 2 děti. Od nich mají 3 vnučky, teda vlastně jen on. Pořád mluví jen o nich, kupují jim furt něco, rozplývají se nad jejich fotkama. A to včetně babičky, i když to její vnoučata nejsou. Mě ani bráchy si nikdy moc nevšímali, na Vánoce nám sice vždycky nějakou tu korunu dali, ale jen aby se neřeklo. Tátova vlastní sestra má 2 děti, a na ty pořád jen nadávají, přitom jsou to naprosto skvělý děcka. Pokaždé když přijedeme, tak slyšíme jen jak jsme nejlepší, to stejné tátova sestra…ale říkají to jen proto, že potřebují pomoct s tímhle, pak zase s tímhle…furt jsme nejlepší, protože oni „ti úžasní“ jim s ničím nepomůžou. Naše fotky nemají žádný, a to jsme všichni už dávno dospělí. Nezajímá je, jak se máme, ani neví co máme za školy, ani si nepamatují, kam jsme se přestěhovali. Proč taky, byli tu jen jednou z povinnosti, opět aby se neřeklo. My i tátova sestra jsme se to naučili ignorovat, nemá cenu to řešit, stejně se nic nezmění a budou mít radši je, tak co se kvůli tomu trápit. Jednou za půl roku k nim přijedeme, poslechneme si, jak jsou skvělí a dokonalí, a zase odjedeme a žijeme si vlastní život. Hlavu vzhůru, bude líp ![]()
@Anonymní píše:
A navíc to řekl i vnučce, že příště jí donese co jí u něj nechal Ježíšek, takže dcera se těší na dárek co má u dědy a jak příjde a nic jí nedá bude zklamaná a pokud se ho na to zeptá, což se určitě zeptá známe děti, tak si nedovedu představit co jí řekne. Chodí k nám vždy na konci měsíce, takže příští týden jsem na to fakt zvědavá a navíc dcera i ví, že u bratránka Ježíšek u dědy byl a dokonce jí to i ukázal co mu k dědovi přinesl.
hele, nic si z toho nedelej. u nas nezajem o nase deti od obou babicek. darky sice dostanou, ale jinak je pomalu neznaji
co nadelas, no.
ja bych koupila neco sama, at ji to tchan da. bud ti to pak nekdy zaplati nebo ne, to bych prezila. ale videt koktajiciho a vymlouvajiciho se dedu a zklamani v ocich ditete to by mi lamalo srdce ![]()
@Anonymní píše:
A navíc to řekl i vnučce, že příště jí donese co jí u něj nechal Ježíšek, takže dcera se těší na dárek co má u dědy a jak příjde a nic jí nedá bude zklamaná a pokud se ho na to zeptá, což se určitě zeptá známe děti, tak si nedovedu představit co jí řekne. Chodí k nám vždy na konci měsíce, takže příští týden jsem na to fakt zvědavá a navíc dcera i ví, že u bratránka Ježíšek u dědy byl a dokonce jí to i ukázal co mu k dědovi přinesl.
V tom případě bych něco „záložního“ koupila a zabalila a nechala třeba nahoře ve skříni v předsíni (aby na to dcera nemohla, ale tys to mohla podsunout tchánovi v chodbě). Tchána bych se narovinu ještě venku na chodbě zeptala, jestli má dárek, že minule to vnučce slíbil a ona se těší, a pokud by řekl, že ne, tak bych mu (bez emocí a bez vydírání a naštvání) řekla, že s manželem nechceme, aby byla dcerka zklamaná, tak že tady má pro ni malý dárek. Tedy to bych udělala u malého dítěte, které věří na Ježíška, u puberťačky už bych asi do toho nezasahovala.
@zrcadlo
Super, kdybych byla na zakladatelcine miste, udelala bych to jak ji radis…mozna by mu pak i mohlo dojit, ze je to fakt trapny to jeho chovani…
Koupím něco. Určitě ano, ale jemu to do ruky nedám. Proč? Aby si pak řekl tak a mám to z krku a nestálo mě to ani floka super. Pro ostatní měl a pro vnučku nenajde dvacku a my bychom to koupili za něj a strčil mu to do ruky a on dělal jaký není štědrý dědeček to ne. Kdybych věděla, že fakt žádnému vnoučeti nic nedal, protože fakt nemá tak klidně půjdu, koupím tři dárky a dám mu je ať každému ten dáreček dá. A nechtěla bych pak za to nic, ale dva dostanou pod stromek a pak ještě v lednu další várku a naší to za ně budeme muset koupit my? To prostě neudělám. Dceři půjdu koupít nějakou drobnost, zabalím to a až se na to dědka zeptá a ten se bude vymlouvat pošlu jí do pokojíčku ať se podívá jestli Ježíšek ještě nepřišel k nám. Nechám ho se v tom vykoupat, ale aby byla dcera zklamaná to nedovolím. Kdybyste jen věděly, jak strašně moc mě to mrzí
přece není o nic míň jejich vnučka jako ti ostatní
![]()
U nas u babicky byla taky vzdy sestrenice ta milovana vnucka… Mrzelo me to a uz od mala jsem to vnimala ze ja jsem ta,,odstrkovana"… Bylo mi asi 13 a sestrenice slavila 18… Dostala vkladni knizku s peknym balikem. Babicka k tomu tenkrat rekla ze az mi bude 18 tak taky dostanu. No bylo mi 18 a dostala jsem 500,– se slovy ze vkladni knizku dostanu az na bydleni… Odstehovala jsem se od rodicu, zaridila bydleni a babicka prijela na navstevu… Odjizdela ze slovy ze penize dostanu az se vdam… Vdavala jsem se a dostala jsem talire se slovy ze penize dostanu na miminko… No miminku je osm a nikde nic
Ja to po ni nikdy nechtela, nikdy jsem se neptala kdy dostanu penize. Vzdy pri kazde te,,udalosti" s tim prisla babicka sama… Ted uz se tomu smeju…Byt mam zarizeny, stihla jsem se uz i rozvest a miminku je osm… Ale v te dobe me to fakt sr..lo… Ne ze mi nic nedala, ale ze pokazde slibovala kdyz v tu dobu uz davno vedela ze mi nic dat nechce ![]()
Tchán s tchýní nebydlí? Mně tak trochu příjde, že spolu jsou a že on má kvůli tvým (vašim) rozepřím s tchýní zakázáno něco koupit. A pokud mu tchýně sedí na kase, tak on za sebe opravdu nevyšetřil. Ale třeba se pletu a je to úplně jinak. ![]()
Já jsem od vlastní babičky za celý život taky nic nedostala, jen párkrát sprdunk, že jsem si dovolila od ní žádat pomoc - byla jsem dítě
Strašná jedubaba to byla, naštěstí bydlela daleko a vídat jsem jí nemusela. Na druhou stranu jsem měla i nevlastní prarodiče a ty i přesto, že měli svých 10 vnoučat a peněz nic moc, mi dali dárek k svátku a narozeninám. A i z výletu, když něco přivezli všem, tak na mě nezapomněli. To bylo moc hezké.
Je to uz davno ale toto jsem zazivala ze strany prarodicu z otcovi strany. Sestrenice vzdy dostali darky k svatku, narozeninam atd a ja se sestrou nikdy nic. Nasi se vzdy snazili abychom to nepoznali tak nam darky kupovali za ne. Kdyz jsem byla starsi tak se vse provalilo. A jak to dopadlo? Se sestrenici jdeme naproti sobe a ani se nepozdravime..
To je ale trapak největší
jinak můj muž má něco podobného v rodině. Má ještě staršího bratra a toho měla babička už od mala ráda. Muž do teď neví proč. Celý život jí pomáhal, každý víkend se nadrel na jejím baráku, nikdy si od babičky za práci nic neřekl, když někam potřebovala to samé. Jeho bratr, který má ženu,4 děti a exekuce z babky sosaj celý život. Na práci na jejím baráku nikdy nesáhli, jezdí k ní jen když potřebují půjčit. Už dostali darem 300 000 že jsou chudinky a my peníze nepotřebujeme jelikož dluhy nemáme. Barák se měl přepsat na chlapa že se tam nadrel, nakonec ho prodala cizímu člověku a peníze údajně ztratila.
šla bydlet do duchodaku že by se o ní nikdo nepostaral.Jsem neskutečně nasr.. Manžel jim pomáhal dva roky v kuse, každý víkend drel na baráku, nejeli jsme nikam na výlet jelikož přišel vždy až k večeru a ona stejně má pořád ráda toho vychcanyho bratra a na jeho pomoc už dávno zapoměla. Samozřejmě mě babka nesnáší že jsem prej zlatokopka
už na ní ser. m. Zní to tvrdě ale máme své životy a jí ať pomáhá její milovaný vnoucek když je taková. Manžel nebude plejtvat čas s takovou osobou která je jen vychcana ![]()
No u nás doma to bylo taky tak:) Moje babka milovala bráchu, sestřenku měla ráda a mě z nějakého důvodu nemohla vystát. Dopadlo to nakonec tak, že jsem ji absolutně nerespektovala a pořád jsme se hádaly. Mamka to taky občas obečela, bylo ji mě líto víc, než mě samotné. Jako malá jsem z toho byla smutná a moc jsem to nechápala, pak jsem se zatvrdila a ignorovala jsem to. Což ještě víc rozevřelo nůžky, ale protože jsem viděla, jak se maminka k tchýni chová a snaží se ji ve všem vyhovět a co nejvíce umírnit všechny ty bouře a babka se k ní chovala stejně hnusně jako jindy, věděla jsem, že nemá cenu si dělat vrásky. Na pohřbu mi ani slza neukápla a jen jsem si řekla, že je o jednoho zlého a zákeřného člověka míň. Naštěstí druhá babička toto nikdy nedělala a když koupili tričko s želvama ninja, koupili ho oběma dvěma. A naopak jsem si ji za to moc vážila.