Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Úplně tě chápu, u nás se taky dělaly rozdíly
brácha byl jediný vnuk a dostával tolik dárků, že by se z toho radovalo 20 děti, my se ségrou barbinu. My na narozeniny čokoládu, on peníze na řidičák
atd. Dopadlo to tak, že jsme tam přestali se ségrou jezdit a milovaný vnuk? Ten tam nepřijde ani pozdravit a to bydlí v jednom baráku.
Druzí prarodiče dávali vždy stejně a tam se scházíme pravidelně ![]()
Dělat rozdíly mezi dětmi je to největší zlo ![]()
Dcere by som kulila darcek, strcila by som mu ho do ruky a spytala by som sa ho preco to nemohol urobit sam. Mal by sa ho to spytat tvoj manzel, ako chlap chlapa. Ved je to trapne uplne. Mozno sa naozaj za tym skryva jeho manzelka. A ked nie, tak je to clovek bez mozgu a citov. ![]()
Mě tedy taky napadá, když se s tchýní nescházíte jestli to nemá tchán zakázaný a jestli mu nesedí na penězích. Druhá možnost je, že ty dárky pro ostatní zařizuje ona a tchán je třeba mimo. Jako, že si vzpomene až u vás a je mu to vnitřně blbý, tak plácne, že příště. Jako je to blbý vůči vaší dceři. Takže bych taky koupila dárek a dala mu to nenápadně do ruky. Já bych asi byla ráda, že má vůbec zájem a snažila se ten dobrý vztah k dědovi udržet. A jestli jsem pochopila správně oblečení nakupovali pro syna tvého může? To znamená že je asi rozvedený. Mě první co napadlo, že na tom třeba bývalá žena není finančně nejlépe a snaží se ji pomoc, že je jim vnuka líto.
@Annapavelkovaml píše:
Jo a ja být rodič tak ten dárek koupím a vsunu mu ho při příchodu jen abych nezklamala dcerku, ona si to nezaslouží a dedkovi to možná dojde jak je trapný a ubohy…jako nasi taky nemají nijak moc peněz, ale každý z prcku dostal aspoň drobnost ale oni si je berou na vikendy a majo snima alespoň zážitky když už jim nemůžou koupit co by si přáli…
udělala bych to úplně stejně. Jestli se děda chytne za nos nevím, ale udělala bych to proto, aby bylo moje dítě šťastné. Dědovi bych oznámila, ať už nic neslibuje.
Hodně se ptáte, jestli mu tchyně nesedí na penězích. Peníze jí sice dává, ale kdykoliv jí řekne, že chce jít koupit něco tak není problém peníze má k dispozici takže že by tchyně řekla ne tak to nehrozí. Prostě se mu těch pár korun za dceru nechce dát. Byl tu i dotaz na první vnouče. Ano je to manželovo z bývalého manželství a ex na tom špatně není. Je na tom lépe než my, takže v tom to také není. Hrozně mě to mrzí. Přitom kdyby jí koupil aspoň blbinu za stovku. Ale manžel se mu chystá říct svoje. Třeba moje babička, dceřiná prababička tak ta i když se vídáme fakt málo, teď o svátcích jsme se viděli po více než roce a sama má dalších sedm vnoučat, které vida častěji na dceru nezapomněla a dostala od ní krásné dárky pár hraček a krásnou mikinu a to s dědou žijou jen z důchodu. A přesto, že se vídáme fakt málo vzpomněli si a dokonce tam měla schovaný i dárek k narozeninám a nadílku z Mikuláše a to ani nevěděli zda se o těch svátcích uvidíme. Také to nebyly žádné obr dárky za tisíce, ale drobnosti, ze kterých byla dcera úplně nadšená. A děda, se kterým se vídáme častěji pro ní nenajde ani dvacku a ostatním dá jak pod stromeček tak i v lednu. Strašně moc mě to vůči dcery mrzí
![]()
Šlapací auto mi připadá jako dost drahý dárek. Nedostala náhodou ostatní vnoučata dárek tím způsobem, že matka vnoučete řekla, že by bylo fajn dát dítku šlapací auto - prarodiče přispěli nějakou částkou - ale vlastní nákup dárku včetně doplacení zbytku ceny doplatila matka dítěte a šlapací auto pak dítko dostalo jako od prarodičů? Totéž s oblečením pro druhé vnouče.
Napadlo mě to, protože my to v podstatě takhle praktikujeme a prarodiče vítají, že většinu dárků pro moje děti jim vyřeším já - když chci dárky, které se nevejdou cenově do prarodiči stanoveného cenové ho limitu, tak prostě za ten dárek připlatím. ![]()
Chápu tvoje pocity, já jsem jako vnouče zažívala to samé
Jediné, co ti můžu říct na uklidnění je, že se jim to v budoucnu vrátí ![]()
Babička s dědou odjakživa upřednostňovali kluky. Pociťovala to už mamka, když nemohla jít studovat denně na VŠ, protože nebyly peníze, ale na jejího bráchu byly apod. Strejdovi se posléze narodili dva kluci, naše mamka má dvě holky - ségru a mě. Od dětství si pamatuju, že se o nás nikdy pořádně nezajímali, neptali se co ve škole, co kamarádi apod. Dárky jsme dostávaly naprosto obyčejné za pár korun, zatímco bratranci super nové věci. Pokud jsem nedojedla oběd já nebo ségra, tak se křičelo, když kluci, tak to bylo samozřejmě v pořádku.
Abych byla upřímná, tak dneska se tomu jenom směju, ale samozřejmě v dětství mě to chování hodně bolelo a u prarodičů jsme ani nechtěli být na prázdninách. Pamatuju si, že po jedný aféře nás tam mamka přestala dávat úplně (předtím nás tam vozila hlavně proto, abychom jako děti z bytu byly taky chvilku na zahradě).
Zároveň díky jejich minulýmu chování jsme si k nim nevytvořila naprosto žádnej vztah. Vlastně mě vůbec nezajímá, jak se mají a co dělají. Zní to krutě, ale můžou si za to sami. A abych byla upřímná, nepozvala bych si je třeba ani na svatbu. Za prvý je nemám ráda a za druhý by stejně asi ani nepřijeli ![]()
Ne švagrová ani bývalá nic nedoplácely. Všechno koupili jen za svoje.
Cekame s pritelem mimco a jeho rodice to temer nezajima. Od mych rodicu dostavame veci pro mimco, od nich nic. Ani se sami neptali na pohlavi…Takze mne by stacil i ten zajem.