Otázka zní jasně - dítě nebo chlap?

Anonymní
1.7.13 11:22

Otázka zní jasně dítě nebo chlap

Raději anonymně.
Co by jste dělaly, kdyby Vám partner několikrát při rozhovoru o dětech řekl, že být to na něm druhé dítě už nechce. Vychová jedno a užívá si, že jemu by to stačilo.
Nejme manželé, máme ročního syna, a vztah sedm let. Společnou hypotéku, dům, a firmu. Syn byl velmi pohodové dítě, bez kolik, neplakal, spal celou noc.
Já druhé dítě chci. Původně jsme byli domluveni na druhé dítě až budou prvorozenému 2 že bychom zkusili počít. Teď mi přijde že se z toho snaží vyvléci.
Pochopitelně jsem mu řekla že já to tak nemám a že s myslím že by to znamenalo že nám vztah nevydrží. Na to se jen zatváří a poví že je to daleko a může to být i později, že na mojí mateřské naše domácnost nestojí(což je pravda, finančně si žijeme velmi dobře)
Vrtá mi to hlavou…co vy na to?

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
radši anonym890
1.7.13 11:28

Dala bych si na to pozor. Mě taky chlap řekl, že druhé ne. Přesto jsem si prosadila svou a taky mi to dal sežrat. Od řečí v krizi, že „to se ze mě vykope, aby byl klid“ až po řeči „nestěžuj si a makej, chtěla jsi dvě, tak se starej“… jinými slovy - chtěla jsi dvě, tak se pose. r…
Neříkám, pomůže, když je třeba, zaveze, odveze, má o děti starost, někdy až moc, nepustí mě samotnou s dětmi na výlet mimo město a tak, ale totálně to rozbořilo náš vztah, důvěru… Jen přežívám.
Chtěla bych žít s dětmi sama, první, co musím vyřešit jsou peníze a druhé, odvaha, abych měla sílu o děti bojovat.
Anonym 890

  • Citovat
  • Upravit
10959
1.7.13 11:33

Těžko říct, někomu prostě jedno dítě stačí :nevim: mě by třeba jedno stačilo :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12743
1.7.13 11:37

Pokud by se jednalo o první jednoznačně odpovím dítě. Pro mě by bylo prioritou mít dítě. Ale protože se jedná o druhé tak bych volila chlapa. Nerozbila bych rodinu a nevzala dítěti možnost vyrůstat s otcem. Pokud máte jinak pohodový vztah a syna miluje tak bych na druhém netrvala, ale mrzelo by mě to.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15404
1.7.13 11:38

Pokud nechcete oba, druhy nedelejte

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
nepř. G12
1.7.13 11:44
@Anonymní píše:
Raději anonymně.
Co by jste dělaly, kdyby Vám partner několikrát při rozhovoru o dětech řekl, že být to na něm druhé dítě už nechce. Vychová jedno a užívá si, že jemu by to stačilo.
Nejme manželé, máme ročního syna, a vztah sedm let. Společnou hypotéku, dům, a firmu. Syn byl velmi pohodové dítě, bez kolik, neplakal, spal celou noc.
Já druhé dítě chci. Původně jsme byli domluveni na druhé dítě až budou prvorozenému 2 že bychom zkusili počít. Teď mi přijde že se z toho snaží vyvléci.
Pochopitelně jsem mu řekla že já to tak nemám a že s myslím že by to znamenalo že nám vztah nevydrží. Na to se jen zatváří a poví že je to daleko a může to být i později, že na mojí mateřské naše domácnost nestojí(což je pravda, finančně si žijeme velmi dobře)
Vrtá mi to hlavou…co vy na to?

Nevím, asi bych nechtěla mít dítě přes nesouhlas partnera.

  • Citovat
  • Upravit
5455
1.7.13 11:45

Rozhodně bych se nepokoušla otěhotnět tajně („selhání antikoncepce“). Taky bych netlačila a nešílela, že nezačneme počínat dítě hned jak jsme si ujednali - to by ho mohlo ještě více zatvrdit. Nicméně, lidé během života názor mění a u něj k tomu mohlo dojít. Už mu stačí jen to jedno dítě a druhé pro něj bude v lepším případě „ústupek“ - otázka je jak bys to ustála. Já taky myslela a spoustu věcí plánovala a teď to mám v hlavě srovnané jinak. Možná se mu změnili priority, vidí, že první syn za chvíli vyroste, budete moci více cestovat a více si užívat, jedno vám babička pohlídá snadněji než dvě (jen tak plácám hypotézy, co se může chlapovi honit hlavou)…třeba my s jedním dítětem máme všechno. Rodičovství, i volné víkendy a čas jen pro sebe. S dvěma by to bylo horší. On to může mít v hlavě srovnané podobně…Nevím, postavit se k tomu tak, že druhé dítě nebo konec, to mi příjde radikální. První syn má tátu, tvoříte rodinu, zřejmě ti v ostatních věcech vyhovuje, pro mě počet dětí není dostatečný důvod likvidovat vztah :nevim: Děti jednou odejdou, skvělého chlapa už ale nikdy nemusím potkat a pokud budeme s manželem rozumní, můžeme spolu být až do smrti (zatím jsme spolu 13 let bez hádek). Vím, že změnil rozhodnutí v dost podstatné věci (ale to se mi stalo taky, i když v jiné oblasti). Záleží na tobě, jak moc chceš druhé dítě, co pro to obětuješ a kam až zajdeš. Já jen napsala jak to máme my. Řekla bych mu na rovinu, že toužím po druhém dítěti, vyslechla jeho argumenty proti a prostě se zeptala „co s tím budeme dělat?“. Tohle není o tom, jestli koupit šunku, vysočinu nebo obojí. Jeho názory proti mají stejnou váhu jako tvoje názory pro…i když někdo ustoupí, bude to „ústupek“. Navrhla bych mu odložit rozhodnutí o 1-2 roky, názory zrají a mění se, první syn už bude soběstačnější. Nehortila bych to jako že: dítě teď hned okamžitě nebo konec. Přeju ať to vyřešíte klidně a k oboustranné spokojenosti :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25123
1.7.13 12:00

Ahoj souhlas s @Apaji…lidi své názory mění dle situace…když to vezmu podle nás…tak mě můj muž vždycky tvrdil, že se nikdy ženit nebude a dítě tak maximálně jedno - no a co myslíš… jsme spolu moc rádi už skoro 14 let (svatbu sme si dali k 10.výročí), je ženatej a děti má dvě :mrgreen: a kdybysme na tom byli finančně líp, tak myslim, že klidně kejvne i na třetí…prostě bych to nehrotila, zvlášt´když Vašemu prvorozenému je teprve rok ;-)

Příspěvek upraven 01.07.13 v 12:03

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22614
1.7.13 12:02
@Anonymní píše:
Raději anonymně.
Co by jste dělaly, kdyby Vám partner několikrát při rozhovoru o dětech řekl, že být to na něm druhé dítě už nechce. Vychová jedno a užívá si, že jemu by to stačilo.
Nejme manželé, máme ročního syna, a vztah sedm let. Společnou hypotéku, dům, a firmu. Syn byl velmi pohodové dítě, bez kolik, neplakal, spal celou noc.
Já druhé dítě chci. Původně jsme byli domluveni na druhé dítě až budou prvorozenému 2 že bychom zkusili počít. Teď mi přijde že se z toho snaží vyvléci.
Pochopitelně jsem mu řekla že já to tak nemám a že s myslím že by to znamenalo že nám vztah nevydrží. Na to se jen zatváří a poví že je to daleko a může to být i později, že na mojí mateřské naše domácnost nestojí(což je pravda, finančně si žijeme velmi dobře)
Vrtá mi to hlavou…co vy na to?

Pokud bych chtěla první dítě a on ne, tak bych volila to dítě. Pokud je řeč o druhém, ¨tak nevím. ¨Já chtěla druhé hned po porodu, muž byl zásadně proti, že až bude malé rok, budeme se bavit. V roce taklé nechtěl, nakonec jsme se dohodli, že by bylo ideální mít druhé kolem 3.narozenin malé a nakonec mám TP na její 3. narozeniny. dej mu čas, možná ho to přejde, možná ne. ale asi bych nerozbíjela rodinu kvůli tomu, že JÁ CHCI druhé dítě. Pokud je jinak partner dobrý táta a zabezpečí vás, k tobě se takychová dobře, tak nevidím důvod.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22614
1.7.13 12:05

@brumdinka hele, my jsme oba shodně tvrdili, že svatbu NIKDY - na co?? a dítě až po mojí 30tce :mrgreen: Sice jsem otěhotněla neplánovaně, bylo mi 21, ale šli jsme do toho, pak jsme se v mých 21 i vzali a teď mi bude 25 jsem 3roky vdaná, máme 2,5letu dceru a v listopadu čekáme druhé… jojo, člověk míní… :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8818
1.7.13 12:10

Já bych netlačila. Víte co se stane, když je chlap do něčeho nucen :nevim: třeba názor změní, já jsem taky pro jedno dítě, přítel by ale rád dvě…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12972
1.7.13 12:11

Snažila bych se s ním rozumně mluvit a vysvětlit mu, proč si přeji druhé dítě(u mě by to bylo kvůli tomu dítěti ne kvůli mým mateřským pudům).
Pokud by nechtěl druhé dítě z jiných než velmi závažných důvodů(zdraví, velké finanční problémy), že by mu vadilo prostě jen to omezení, asi bych ukončila i jinak fungující vztah. Pro mě je důležité, aby moje dítě mělo šanci na to, mít fungující sourozenecký vztah, podle mě je to důležitější než žít s oběma rodiči, protože ti obvykle umírají dřív než ty děti a sestřenice a bratranci.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
JedenTypan
1.7.13 12:14

Nechapu co mas v hlave, ze tady tohle vubec zvazujes. :think: Kdyby slo o prvni dite, tak to chapu. Ale rozchazet se kvuli druhemu je blbost. A kdyz se rozejdes si myslis, ze s tak malym rvounem snadno najdes dalsiho solidniho chlapa a ze ten te bude chtit a hned bude zas decko?? Spis dopadnes hur a budes rada cos mela. Rozvedeny zensky s deckem nejsou zrovna superzadany partie, taky by me zajimalo kolik ti je… jestli ke 30, tak zapomen uplne na tuhle debilni uvahu :think:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
1.7.13 12:14

Zakladatelka

jen doplním. První dítě bylo zcela neplánované, celé těhotenství se s tím partner srovnával, byli jsme i na čas od sebe. Chová se ke mně slušně, nicméně o syna se starám více méně já. Hlídá i se mu věnuje velmi ochotně. Jsem si jistá že ho miluje.
Míváme vztahové krize, hádky taky ale nic hrozného. Myslím že vztah je to na solidní úrovni ale vyloženě „splynutí duší“ to není, máme i odlišné názory.

Váš názor mě zajímá protože mě celá situace už teď mrzí. Mám dojem že porušuje dohodu, on to tak nevidí. :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
1854
1.7.13 12:14

Urcite bych ho do toho netlacila. Neni jeho povinnost, kdyz se na to neciti.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová