Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Otevřít rakev?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.1.17 21:23
Pokud se bojis a chceš si uchovat tatínka ve vzpomínkách jako býval dřív, nedělala bych to. Svého tatku jsem viděla chvíli potom, co umřel a nehezke vzpomínky na to mam i teď.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.17 21:24
Ja byla v poslednich letech na hodne pohrebech a vzdy jsem se sla rozloucit - jako jedina- k otevrene rakvi. Bylo to na pozadani, pak vratili zase zpet viko. A zadne trauma z toho nemam. Byli jsme i radi, ze muzeme zkontrolovat, ze tam lezi opravdu nas blizky. Ale bylo to vzdy za sklem a rozloucit se pohlazenim tedy nikdy neslo. Fotit ale slo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.17 21:27
@martula78 píše:
Ja byla v poslednich letech na hodne pohrebech a vzdy jsem se sla rozloucit - jako jedina- k otevrene rakvi. Bylo to na pozadani, pak vratili zase zpet viko. A zadne trauma z toho nemam. Byli jsme i radi, ze muzeme zkontrolovat, ze tam lezi opravdu nas blizky. Ale bylo to vzdy za sklem a rozloucit se pohlazenim tedy nikdy neslo. Fotit ale slo.
nemohla bych si fotit blízké v rakvi, neumím si představit, že bych se k těm fotografiím vracela, prohlížela své mrtvé na fotce. Člověk je rád, že mu některé věci z paměti spíše mizí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.17 21:28
My se byli rozloučit přímo v nemocnici, pár hodin po smrti.Ve vzpomínkách se mi vybaví živý, ale tak každý to má jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.17 21:30
Upřímnou soustrast… jak už tu zaznělo, pokud si chceš tatínka pamatovat takového jaký byl, nedělej to… já se šla rozloučit s mým tatínkem pár hodin po tom, co zemřel a neměla jsem to dělat, vidím to dodnes…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.17 21:33
U nas to bylo tak, ze pohrebni sluzba mela dedu vystaveneho v nejake vedlejsi mistnosti a tam se mohla jit rodina podivat pred obradem. A pak uz pro ostatni byla rakev v sale zavrena.
Vetsine lidi je ten pohled neprijemny, tak bych tam zbytecne nedelala dalsi stres vystavovanim.
Ale jako blizka rodina jsem byla rada, ze jsem videla me blizke i po smrti, i kdyz vypadali uz uplne jinak. A nemam je uchovane v pameti tak jak vypadali po smrti, ale tak jak jsem je vzdy vidala, jako zive v pro ne typickych situacich.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.17 21:33
Před rokem a půl jsem řešila totéž. Pak jsem se rozhodla, že ho vidět chci a nelituji toho. Jsem ráda, že jsem se s ním mohla takto rozloučit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.17 21:36
@LenkaNov píše:
To je hodně individuální, v mých 18 letech zemřel náhle můj milovaný dědeček a neměli jsme otevřenou rakev, ale před obřadem jsem se šla na něj podívat, asi jsem se s ním potřebovala rozloučit sama a přesvědčit se, že skutečně zemřel (asi to zní divně, uznávám) Druhý dědeček zemřel doma a byla jsme u toho, ale potřebu se jít podívat před pohřbem, jsem už neměla a nelituji ani jednoho rozhodnutí
Mela jsem to uplne stejne jako Ty. Taky jsem se potrebovala na dedu podivat, jestli fakt umrel (byla to nehoda a bylo to strasne rychle). Ale u babicky jsem byla ve chvili kdyz umrela a tak jsem ji uz nepotrebovala videt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.17 21:37
My ty fotky mame v pc hodne hluboko ulozene, takze se k nim jen tak nedostaneme. My jsme se v nemocnici bohuzel rozloucit nikdy nestihli, jen babicka, co nam umrela doma - v okruhu nasi rodiny, tak s tou jsme se rozloucili.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.1.17 21:38
Tak tohle je hodně těžký radit…záleží na tvé povaze a třeba i na okolnostech smrti… Já se svými nejbližšími k rakvi rozloučit jdu, jinak bych měla výčitky, že jsem nešla, ale každý se na to necítí…V obou případech jsem ráda, že jsem šla. Babička byla hezká, spokojená…No a pak zemřel můj švagr (mladý kluk) po rychlé nemoci…a prostě ta jeho nemoc a pak smrt byla taková těžko pochpitelná a uvěřitelná, ale něco mě nutilo se jít na něj podívat a on byl narozdíl od babičky celý opuchlý, zničený, na první pohled byla vidět ta vážná nemoc a najednou jsem viděla, že musel zemřít, že je to pro něj vysvobození..že žít takhle, tak by se hrozně trápil…
- Citovat
- Upravit
3.1.17 21:40
Já bych to udělala. Kamarádku její maminka nepustila, těžko říct jestli to je správné rozhodnutí, ale kamarádka toho lituje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
cathrine025
3.1.17 21:41
Je to hodně individuální, já jsem se takhle s taťkou rozloučit byla a nelituji toho. Mamka jít nechtěla, ale současně nechtěla, abych tam šla sama. Tak šla se mnou a nakonec mi poděkovala, že šla díky mě taky. Upřímnou soustrast!
- Citovat
- Upravit
3.1.17 21:52
Ale treba manzel mel rozkouceni s babickou u otevrene rakve a rikal, ze to pro nej bylo hrozne. Mel z toho zle sny…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.17 22:02
Uprimnou soustrat…u nas v rodine je samozrejme, ze se jdeme s mrtvym rozloucit. To zn. otevrena rakev, pred zacatkem mse jdou vsichni postupne k telu, nejblizsi rodina pohladi a polibi, ostatni jenom pohladi, pripadne ukloni. Loucila jsem se takto uz s mnoha cleny nasi rodiny a nemam problem na ne vzpomnat jako na zive. Jejich mrtva podoba me nepronasleduje. Prave naopak, jsem rada, ze jsem jim mohla dat posledni sbohem. Co nesnasim, tak je pritomnost fotografa, ktery foti prubeh pohrbu. A to vcetne louceni u rakve. Zrovna nedavno jsem tridila stare fotky a nasla jsem jednu, kde mi je cca 6 a loucim se s prababickou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.17 22:22
Upřímnou soustrast! Šla jsem se rozloučit dvakrát a pak se mi o tom strašně dlouho zdálo… Nebudu zde popisovat detily, jen všeobecně napíšu, že pohřební služba a zřizovatel pohřbu v obou případech odflákli svou práci a nebožtíci nebyli nachystáni, pro poslední rozloučení, tak, jak by se slušelo. Příště půjdu jen v případě, tohle budu moci nějak ovlivnit,(zařizovala bych-li ten pohřeb přímo já), jinak už k otevřené rakvi nepůjdu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
