Panický strach ze smrti

Napsat příspěvek
Velikost písma:
micha.bello
2655
28.1.13 12:52
@Šalvějka píše:
To chce psychiatra, taky jsem to tak mívala, celé 3 roky. pak už jsem se bála i vyjít z domu, nikde jsem se necítila dobře jako doma, a hlavně ne sama, co kdybych náhodou omdlela a rodiče by mě našli až večer mrtvou…už 7 let beru antidepresiva a jsem konečně zase šťastná ;)

A nebylo by třeba lepší navštívit nějakého experta přes inkarnační regresi než navštěvovat psychiatra a nechávat si psát antidepresiva. Asi to bude znít divně ale takový zážitek inkarnační regrese ve většině případech hodně pomůže zbavit se tohoto problému napořád, člověk pak má větší radost v životě a nemusí se cpát léky, které jen ničí tělo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Šalvějka
3284
28.1.13 13:01

@micha.bello
to určitě nepopírám a nezavrhuji, ale tenkrát jsem byla ve stavu, kdy už jsem neuměla normálně fungovat, a bez léků by to asi nedopadlo dobře. není to jen duševního rázu, je to i fyzické, změřitelné, v mozku je něco špatně, dá se to zmonitorovat například na MR, léky bych určitě nezavrhovala, ale taky je super na to jít trochu psychologicky, přečíst si třeba ty knížky od Moodyho, četla jsem Život po životě, a co mi taky moc pomáhá jsou knížky od J. Praška a k tomu všemu přidat meditace, autogenní trénink apod. sama jsem toho vyzkoušela hooodně ještě v době, kdy jsem léky nebrala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Jana Martinková
2331
28.1.13 23:06

Určitě pomůže návštěva psychologa nebo pschiatra, někdy je možné tyto stavy vyřešit antidepresivy. Nebo si zkusit přečíst Bibli, obsahuje mnoho užitečných rad.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Levandule 7
7.3.13 16:30

Ahoj sice už je tahle diskuze starší, ale ráda bych se přidala se svým zážitkem. v prosinci se mi narodil druhý syn, začala jsem trpět úzkostnými stavy. Zvláště večer mě úplně paralyzovala úzkostná ataka. Začala jsem mít noční můry a věštecké sny dva měsíce na to mi náhle zemřela maminka doma ve spánku a ráno ji tak našel můj starší 3letý synek. Strašně plakal, tak jsem letěla se podívat co se stalo a viděla jsem ho jak sedí jako by v babičině náručí a strašně pláče, maminka vypadala, že spinká. Od této události synek po nocích plakal, jak jsem uslyšela jeho pláč úplně se mi sevřel žaludek a bylo mi na zvracení. Vlastně stále mám tuhle reakci na dětský pláč svých dětí a stísněný pocit v našem domě.

  • Citovat
  • Upravit
Kelsey
74217
7.3.13 16:38

Nevím co poradit, jen chci napsat, že je mi to líto, nedovedu si takové stavy představit, úplně s toho mrazí :(.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.3.13 17:11

Já sice nemám strach ze své smrti, ale z toho, že by někdo mohl ublížit dětem…
Stalo se to, že jsem měla kamarádku(znám jí asi 5 let) a ta měla malou dcerku od kterou se dobře starala, dávala na facebook její fotky a bylo vidět, že malou fakt miluje a vypadalo to, že by jí nikdy neublížila. Jenže jednoho dne koukám na zprávy a tam je, že matka z okresu kde bydlela kamarádka zabila svojí dceru. I věk odpovídal…A když sem pak viděla fotku udělalo se mi strašně zle a dá se říct, že sem se složila :,(.Od té doby nikomu děti nepůjčuju-NIKOMU, protože mám strach, že by mu mohlo rupnout v bedně a ublížil by jim :,(

  • Citovat
  • Upravit
Ali-Ali
11117
7.3.13 17:13

Zajdi si o tom promluvit s psychologem. Mas uplne normalni reakci, na neco takoveho psychika reagovat „musi“ a neco se sesype… Urcite ti pomuze si promluvit s nekym nezucastnenym, s nekym, kdo umi poradit. Tvi nejblizsi a kamaradky te muzou utesit, ale obcas odborna rada a pohled nekoho zvenci opravdu pomuzou.
Nema smysl, aby sis vybudovala nejaky blok ke svym detem, to je lepsi prekonat se a nekam zajit. Nekolik navstev by mela hradit pojistovna.
Hodne stesti a sily a at je brzy vse lepsi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
Anonymní
7.3.13 17:26
@Anonymní píše:
Ahoj,
to co jsi v úvodu popsala,je mi důvěrně známé.Dva roky jsem zkoušela bojovat.Je to úzkostná porucha jako vyšitá, k tomu se můžou přidávat akutní panické ataky-což je teda peklo.Když to u mě přerostlo v deprese a úzkosti a ještě navíc jsem si díky tomu uhnala srdeční arytmii,tak už mi jako matce opravdu nezbylo nic jiného,než se léčit.
Je vhodné navštívit rovnou psychiatra,když narazíš na dobrého,nebude se ti k němu chodit těžko.Já se vždy téměř těším,je tam úžasná sestřička,která se krásně o pacienty stará,uvaří čaj nebo kávu,přinese časopisy a povídá si normálně o životě.Paní doktorka je její dcera a je zrovna tak skvělá.
Léky beru už rok-dostala jsem antidepresiva ze skupiny SSRI,žádné nežádoucí účinky jsem neměla a po 3 měsících jsem byla nový člověk,vrátil se mi normální život a jen lituju,že jsem k dr. nešla hned.
Takže je to na tobě,ale za sebe určitě léčbu doporučuji,protože vím naprosto přesně o čem je řeč a je MOC těžké s tím jen tak bojovat.Držím palce :palec:

mě se takové ataky objevily po potratu, bylo to strašný, hlavně ty somatický potíže, myslela jsem, že budu mít zástavu, co bude s dětmi, nemohla jsem dýchat, tep jsem měla přes 120 a nedokázala jsem být sama. Psychiatr mi napsal léky, které ale byly strašné, bylo mi zle. Pak jsem si řekla dost, takhle se nedá žít, stejně jednou umřu, pořídila jsem si yorkšírku a ta mi teda hrozně pomohla. Ted mi onemocněla mamka a mam to zpátky, mam takový strach, vůbec taky nevím co mam dělat.

  • Citovat
  • Upravit
Levandule 7
7.3.13 18:44

@IvkaH děkuju za podporu, jsem z toho všeho zničená, potřebovala bych navštěvovat psychologa a odbornou pomoc.Je toho na mě moc, není to tak dlouho co jsem se rozvedla a na rychlo vdala do toho porod a ted maminky smrt, nejhorší je že mi staršího nevzali do školky takže mám obě děti doma a docela problém zajít si do obchodu natož docházet na sezení. :(

  • Citovat
  • Upravit
Levandule 7
7.3.13 18:47
@Anonymní píše:
mě se takové ataky objevily po potratu, bylo to strašný, hlavně ty somatický potíže, myslela jsem, že budu mít zástavu, co bude s dětmi, nemohla jsem dýchat, tep jsem měla přes 120 a nedokázala jsem být sama. Psychiatr mi napsal léky, které ale byly strašné, bylo mi zle. Pak jsem si řekla dost, takhle se nedá žít, stejně jednou umřu, pořídila jsem si yorkšírku a ta mi teda hrozně pomohla. Ted mi onemocněla mamka a mam to zpátky, mam takový strach, vůbec taky nevím co mam dělat.
Úplně ti rozumím náš pejsek zlatý retrívr je zase už docelá stará, takže já se naopak děsím, že nám taky odejde, protože byla na maminku moc zvyklá, je to trápení. Život dává, ale taky bere..
  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
7.3.13 19:18
@Levandule 7 píše: Úplně ti rozumím náš pejsek zlatý retrívr je zase už docelá stará, takže já se naopak děsím, že nám taky odejde, protože byla na maminku moc zvyklá, je to trápení. Život dává, ale taky bere..

mě ta yorkšírka umřela právě předloni na vánoce, prostě utekla a srazilo jí auto, jela jsem s malým zrovna do školky a našla jí, fakt jsem brečela 14 dní, měla jsem jí jako dítě. Je to smutný když odejde člen rodiny, ale věř, že to napraví další…ale od té doby jsem neměla k žádnému psovi takový vztah, ale myslím, že je to opravdu dobrá terapie, prostě myšlenky přeústit na někoho kdo to potřebuje. :mavam:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
7.3.13 19:21
@Anonymní píše:
mě ta yorkšírka umřela právě předloni na vánoce, prostě utekla a srazilo jí auto, jela jsem s malým zrovna do školky a našla jí, fakt jsem brečela 14 dní, měla jsem jí jako dítě. Je to smutný když odejde člen rodiny, ale věř, že to napraví další…ale od té doby jsem neměla k žádnému psovi takový vztah, ale myslím, že je to opravdu dobrá terapie, prostě myšlenky přeústit na někoho kdo to potřebuje. :mavam:

promin, nečetla jsem o mamince, to mě moc mrzí, moje je nemocná a jsem z toho na zhroucení a do toho mam rodit…ale já věřím, že to bude vše dobré, nikdy to nesmíš vzdát"" držím moc palečky :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
Levandule 7
9.3.13 13:12

Já vím, že člověk dokoud žije tak to nesmí vzdát a věřit v lepší zítřky, ale je to tak hrozně těžký, když všichni moji blízcí jsou v nebíčku, mám jen sestru a tchýni.

  • Citovat
  • Upravit
Levandule 7
9.3.13 13:14

Hlavně tady mám tedy děti a manžela jen z toho příbuzenstva skoro nikoho :( jsem chtěla říct…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
9.3.13 14:18
@Levandule 7 píše:
Já vím, že člověk dokoud žije tak to nesmí vzdát a věřit v lepší zítřky, ale je to tak hrozně těžký, když všichni moji blízcí jsou v nebíčku, mám jen sestru a tchýni.

tak bud ráda aspoń za sestru hm, já bratra ani nemam, teda mam, ale nechci s ním mít už nic společného, přeje mi jen zlo…

  • Citovat
  • Upravit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Zkušenosti a hodnocení

Antiseptický ochranný krém

  • (4.5) + 269 recenzí

Krém

  • (4) + 140 recenzí

Dětská mast

  • (4) + 115 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Dětský krém extra jemný 200 ml

  • (4.9) + 78 recenzí

Poradna očního lékaře

Ikona - Vladimír Korda

MUDr. Vladimír Korda Ph.D.

Zánět spojivek kapky nepomáhají

Dobrý den, už cca 2,5 týdne mám problém se zánětem spojivek. Týden jsem se ho snažila přeléčit sama kapkami bez předpisu. Poté jsem šla k očnímu,... Odpověď

Tlak v oku a záškuby

  • 23.08.23
  • Anonymní

Dobrý den, asi před týdnem mi začalo viditelně cukat spodní víčko levého oka. Asi po třech dnech to přešlo, ale od té doby mám jakoby tlak v oku... Odpověď

Flek před okem

Dobrý den. Dnes se mi stalo toto: Ležela jsem a dole před očima jsem viděla něco se mihotat ale šlo přes to vidět, jen to bylo trochu rozmazané.... Odpověď

Vysoká krátkozrakost a porod

  • 06.07.23
  • Anonymní

Dobrý den, od 8 let nosím brýle. Nyní je mi 28 let a dioptrie stále stoupají. Nyní mám 9,25 a 9,5 dioptrie. Mám těsně před porodem a dočetla jsem... Odpověď

Šedé bělmo

Dcera (11 měsíců) má u obou očí v koutcích šedé bělmo. Je to vidět jen když se dívá do strany a je jasně patrný přechod z bílé barvy bělma do té... Odpověď