Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No tak těmi zásnubami-svatbou se týpek vyděsil, nebude z tebe zřejmě 100% hotovej a chová se jak malé uražené děcko… s takovým nedospělcem pořizovat třeba dítě není dobrej nápad…
já bych to na tvém místě celé přehodnotila..
naštěstí jsi s ním ztratila jen rok života bez dalších následků
Ten by letěl. Nesnáším takové chování. Kolik mu je, že se chová jak malý dítě?! Já bych tedy při takové reakci okamžitě asertivně řekla, ať problém řeší se mnou hned a neschovává se, jinak se s člověkem nemám o čem bavit. Jste v začátku. Je hrozně důležité, aby jste problémy řešili. Taky může uběhnout pět let, ty nezakročíš a vztah půjde totálně do kopru a roky v háji. Takže za mě říct, že buď se dá do sebe a začne se chovat jako dospělý jedinec a začne komunikovat anebo se na to můžete rovnou vykašlat, protože toto nejde zvládat věčně. Každopádně pokud je to pro tebe malichernost, tak to můžeš přecházet
Já tohle teda fakt nesnáším ![]()
Budu hnusné upřímný…
Nelibis se mu tak moc aby se měnil…kdyby jsi byla drobná modrooká bloncka s top postavou tak přestane i kouřit a jíst maso…hnusná krutá pravda
Hele u chlapů už jsem zažila ledajaké chování, hodně jsem schopná skousnout, ale kdyby mi partner vyhodil psa na chodbu, letěl by on, okamžitě ![]()
Jako tohle neni chlap do zivota. Muzou prijit problemy a treba zavazne a s timhle jako co? Secti si plusy a minusy, ale hadam ze plusu tam tolik nebude, obzvlast kdyz chces rodinu
Jedna z věcí, kterých si na partnerovi nejvíc vážím je, že nedělá zbytečně dusno kvůli kravinám. Jasně, nikdo není věčně pozitivní, ale věčná přednasranost by mi dost vadila, s takovým chlapem bych nebyla.
@Justin Case píše: Více
Takže jen modrooké blondýny mají šanci na spokojený vztah? ![]()
Kolik mu je? Chová se jak 15ti leté děcko. Hledej štěstí jinde, tenhle potřebuje teprve dospět. A dost možná mu to ani nepomůže, třeba má takovou povahu a to není nic do partnerského života. Jste spolu teprve rok, ještě jsi do něj moc emocionálně ani jinak snad neinvestovala, tak utíkej, než se zaseknes někde x let a utečou ti příležitosti i život. Po roce vztahu bys měla řešit úplně jiné věci a ne to, že ho radši nevezmes do rodiny, protože se desis, co vyvede.
Promin, ale budes si muset ujasnit, zda je pro tebe dulezitejsi pes nebo vztah. Pokud ti rekl, ze spatne spi kvuli psovi, ktery spi v posteli a ty v tom vidis problem tak jste holt nekompatibilni. Najdi si nekoho, komu to nebude vadit.
@Justin Case píše: Více
Justine, proč máš pořád potřebu ostatním podsouvat, že jsou tlustí/tlusté a šerední/šeredné? Že by nějaká projekce vlastního mindráčku? ![]()
Hele, mně by třeba pes v posteli vadil šíleně, to bych nedala. V tomto bys měla tedy trochu nabrat zpátečku Ty.
Ale v tom zbytku (nekomunikace, urážení se) mi přijde, že je partner buď nedospělý, anebo je to forma, jak Ti ukázat, kde je Tvoje místo. Zřejmě Tě má „jistou“ a nemá tedy žádnou motivaci chovat se s respektem. Je možné, že vůči jiné, které by si z různých důvodů cenil víc, by si takto nedovolil chovat.
Po roce byste se od sebe ještě neměli hnout na krok a zamilovaně na sebe hledět… Nemá smysl, abys takhle v začátku už okolo něho musela našlapovat po špičkách a čekat, kdy si zase něco vymyslí.
Rozhodně bych z něj nemámila žádné odpovědi, pokud by se takto urazil, tak bych ho nechala být, zabalila si věci a šla od něj.
Ahojte, já už si vážně nevím rady. S přítelem jsme spolu rok a vždy když s nim resim nějaký problém ve vztahu co mi vadí, tak přestane komunikovat, urazí se a domáhám se alespoň jednoslovne odpovědi. Častokrát mu něco přeleti přes nos, přestane se bavit a už i lidi si v okolí zacali všímat a ptát se ho, co se děje. Na jednu stranu umí byt zlatý, hodný, ale tohle mi opravdu vadí. Snažím se byt na nej hodna, konstruktivní, ale bohužel nevím, jak dal s tímto hnout. Už mám i strach ho bravat nějak dal do rodiny, protože nemám v sobě ujištění, co mu zase proletí v hlavou, aby třeba za měsíc jsme byli ještě spolu. Například včera se urazil, když jsem zmínila svatbu, zásnuby, tak jsem mu už narovinu řekla, ze mám z něho strach, skrz budoucnost, urazil se a šel spát do jiné místnosti. Často je mezi námi napětí. Furt si stěžuje jak má slabý spanek, ze ho budí v noci jak údajně mrčí můj malý pejsek, kterého do nedávná vyhodil na chodbu. Do te doby byla zvykla spát v posteli. Prala bych si, aby bylo mezi námi vše v pořádku, ale budu rada za rady, jak ho alespoň rozkomunikovat. Děkuji.