Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nejsem si úplně jistá co řešíš a proč to řešíš a co z toho vyvozuješ, ale zato bych se i vsadila, že si všímáš blbostí a vyvozuješ z toho nějaké závěry, co jsou hlavně v tvé hlavě.
Pokud si nejseš jistá kde je a kam směřuje váš vztah a hlavně jak to vidí ten druhý, tak se ho na to musíš zeptat. Nevymyslíš to sama - na vztah jste dva - a rozhodně ti to neřekne nikdo na internetu.
A teda potřebuješ se trochu soustředit, aby si uměla vyjádřit to podstatné - protože to co si napsala asi dává smysl v tvé hlavě, když znáš kontext, ale z vnějšku to je trošku slovní salát.
@Anonymní píše:
Ahoj
Včera jsme se náhodou dívali s přítelem na pohádku. Princezna se zrovna ptala co je láska?
A přítel řekl tónem ( který mi přišel, že to myslí vážně ),že je to moc hezká nebo krásná věc, teď nevím jak to přesně řekl.
A pak se zasmál, ne usmál, ale zasmál a podíval se na mě. Ale v tu chvíli ní ten smích přišel… Nevím, měla jsem pocit, že to bere jako ironií.Od včera mi to vězi v hlavě, jsem teď na cestě na služební, vracím se až ve čtvrtek, a popravdě… Nevím, zda jsem divná nebo prostě by to každý vzal tak na mém místě.
Všímám si v poslední době, že se fyzicky chová trochu jinak, jde kolem mě a hlavou/celem se opře o moje čelo, prochází kolem mě, já třeba ležím a on mi položí ruce, dlaně na kolena a projde, sedíme vedle sebe a on mě jen tak vezme za dlani, ale nečeká, prostě rychle přejede rukou…
Jsem s ním ráda, asi ho milují, nejsme spolu tak dlouho, aby to věděla, ale trošku si začínám všímat jeho chování víc.
Brala jsem to spíš jako nezávazný vztah, ikdyz jsme si to nikdy neřekli, ale je mezi náma 23 leta osobně jsem to nebrala vážně.
A co by jsi chtěla ty? Nezávazný vztah a nebrat to vážně a nebo se bojíš, že on tě má rád a ty jeho ne?
Jestli to dobre chapu, tak me napada, ze nad necim premysli a srotuje mu vas vztah hlavou, jsou i muzi co dokazi smyslet o vztahu a nemaji vakuum v hlave.Kdo vi, mohl by to byt tvuj otec, premyleni mate kazdy nekde jinde a at mi nikdo netvrdi, ze o veku to neni. Samozrejme, ze je…Mozna mu srotuje v hlave, kam to muze tajit dal a jestli to vubec chce, i kdyz te ma rad. Treba zvazuje rozumovy rozchod. Predpokladam, ze bude tak padesatnik.Uz je ve veku, kdy je fajn vzit treba syna na pivko a chlapsky pokecat o praci, o zenskych atd, ne mu utirat ridkou stolici az na zadech a mit za nehtama
.A nebo te chce pozadat o roku napriklad, ale vaha, jestli ho milujes dostatecne na to, aby ses prizpusobila tempu o generaci starsiho cloveka a nefrnkla mu za par let se zdravym vrstevnikem. Vsechno je mozny, ale vyresit to muzete jen vy dva spolu.
Nevím co bereš za matroš, ale chci to taky
jako sorry, ale řešíš fakt blbosti…
Ahoj
Včera jsme se náhodou dívali s přítelem na pohádku. Princezna se zrovna ptala co je láska?
A přítel řekl tónem ( který mi přišel, že to myslí vážně ),že je to moc hezká nebo krásná věc, teď nevím jak to přesně řekl.
A pak se zasmál, ne usmál, ale zasmál a podíval se na mě. Ale v tu chvíli ní ten smích přišel… Nevím, měla jsem pocit, že to bere jako ironií.
Od včera mi to vězi v hlavě, jsem teď na cestě na služební, vracím se až ve čtvrtek, a popravdě… Nevím, zda jsem divná nebo prostě by to každý vzal tak na mém místě.
Všímám si v poslední době, že se fyzicky chová trochu jinak, jde kolem mě a hlavou/celem se opře o moje čelo, prochází kolem mě, já třeba ležím a on mi položí ruce, dlaně na kolena a projde, sedíme vedle sebe a on mě jen tak vezme za dlani, ale nečeká, prostě rychle přejede rukou…
Jsem s ním ráda, asi ho milují, nejsme spolu tak dlouho, aby to věděla, ale trošku si začínám všímat jeho chování víc.
Brala jsem to spíš jako nezávazný vztah, ikdyz jsme si to nikdy neřekli, ale je mezi náma 23 let
a osobně jsem to nebrala vážně.