Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
To je situace, kluk je malý a nervy a osoba která by mu měla pomoc mu dá na zadek ![]()
@Anais Brno To bych hrozně ráda, ale my jsme na mém pravidelném příjmu závislí existenčně. A lepší práci se mi už rok nedaří najít i při obcházení jednoho pohovoru za druhým. Prostě ve školce být musí už teď.
Tahle školka i učitelky mi nepřijdou špatné. Učitelky jsou mladé, vstřícné, pozitivní. Je tady hodně dětí. Ale to asi ve všech školkách kolem.
@Linduš91 píše:
Tak jsem právě syna vyzvedla u babičky a je mi úplně zle. Syn se ve školce pokakal, nic prý nejedl, jen plakal. Babička mu měla dát za odměnu maličkost, nicméně nedala nic- prý za trest že se pokakalDoma u ní usnul a počůral se, načež mu dala na zadek
Syn úplně vynervený, uklidňovala jsem ho půl hodiny. Babi na mě naštvaná, že ho rozmazluju a všechno řeším, mám být tvrdá a víc trestat. Nakonec jsem si narychlo v práci vzala na zítra neplacené volno. Vůbec nevím, jestli to zítra zvládne. Slova babi- jestli tě kvůli rozmazlenému děcku vyhodí z práce, ode mě pomoc nečekej. A opět - vy jste taky mazali do školky a nikdo se s vámi nepáral. Počůrávání podle mě souvisí s těmi nervy. Byl naprosto bez nehod už víc jak rok, hodně šikovný, chodil už úplně sám. Nevím jestli je pro něj lepší být vyzvednut dřív babičkou, která ho seřve, nebo radši mnou až před zavíračkou.
Manžel na mě taky tlačí, ať ho tam nechávám normálně do konce a nevymýšlím. Je to chlap a má být odmalička tvrdý.Teď leží, mazlí kočku a brečí. Nechce o ničem mluvit.
Já nevím, kde je hranice, jestli jsem opravdu málo přísná? Moje máma - babička - má takové to myšlení postaru a já s ním moc nesouzním.
Manzel at vydelava tolik, aby vas netlacili penize, kdyz nutne potrebuje zit v dome. Babicka asi nebude zadne terno. To uz radsi asi ta skolka. Koukni spis po nekom jinem, aby vypomohl s adaptaci.
@Linduš91 Tak na babičku bych se vykašlala. Dítě už je tak na nervy a babička ještě tohle. Otec taky zvláštní… Určitě si nemyslím, že bys byla moc měkká. Nechápu chování tvé matky a manžela. Napadá mne, jestli ho babička nebo otec školkou nestrašili. Nebo jestli před ním neměli řeči, jak to nebude zvládat.
@Linduš91 píše:
@Anais Brno To bych hrozně ráda, ale my jsme na mém pravidelném příjmu závislí existenčně. A lepší práci se mi už rok nedaří najít i při obcházení jednoho pohovoru za druhým. Prostě ve školce být musí už teď.
Tahle školka i učitelky mi nepřijdou špatné. Učitelky jsou mladé, vstřícné, pozitivní. Je tady hodně dětí. Ale to asi ve všech školkách kolem.
Nemůžeš zaplatit někomu aby ho vyzvedl, někdo koho zná?
Chudáček malej. A s tebou taky soucítím a je fakt na prd, že nemáš podporu ani v manželovi
Nemáte nějakou známou na RD, která by ho za peníze vyzvedávám těch prvních několik dní dřív?
Pokud je to takto, tak bych si promluvila se synem, že babička ho vyzvedávat nebude(tím mu zmizí jeden stres) a vyprávěla bych mu o tom, jak jsem chodila do školky já a že ho ve školce vyzvednu a už ve skříňce v šatně bude čekat odměna. Řekla bych mu jídelníček, že půjdou ven, že si po obědě odpočine a může si vzít sebou hračku a že až si odpočine, tak přijdu. Ideální to není, ale myslím, že v tomto případě víc stresu jde od babičky, než ze školky.
@Linduš91 píše:
@Anais Brno To bych hrozně ráda, ale my jsme na mém pravidelném příjmu závislí existenčně. A lepší práci se mi už rok nedaří najít i při obcházení jednoho pohovoru za druhým. Prostě ve školce být musí už teď.
Tahle školka i učitelky mi nepřijdou špatné. Učitelky jsou mladé, vstřícné, pozitivní. Je tady hodně dětí. Ale to asi ve všech školkách kolem.
Sedněte si s mužem a hledejte řešení. Vy jste dospělí a máte to v rukou. Klukovi zaděláváte na problémy, které jsou do budoucna daleko větší ztrátou, než finanční propad, ztráta pěkného bydlení atd. Prostě mu dáváte najevo, že je s ním něco špatně, a to prostě není pravda!!! Až se bude propadat do ještě většího trápení, tak i ta „normalni slušná existence“ vám najednou zšedne a budete hledat kdoví co, abyste synovi pomohli…
@Linduš91 píše:
@Anais Brno To bych hrozně ráda, ale my jsme na mém pravidelném příjmu závislí existenčně. A lepší práci se mi už rok nedaří najít i při obcházení jednoho pohovoru za druhým. Prostě ve školce být musí už teď.
Tahle školka i učitelky mi nepřijdou špatné. Učitelky jsou mladé, vstřícné, pozitivní. Je tady hodně dětí. Ale to asi ve všech školkách kolem.
Víš, to malý dítě si všechno nese s sebou. Teď to „nějak zlomite“, ale odrazi se to na něm v budoucnu.
Jako dospělí si doma musíte sednout a vymýšlet pro něj přijatelný způsob, jak ho na školku adaptovat.
A existenčně závislí, promiň, člověk má myslet na zadní kolečka, a počítat finance a hypotéky na dřeň tak jak to máte v je peklo.
Moje dítko chodilo od dvou let do jesliček, chodila jsem na plný úvazek, když jsem viděla režim státní školky, tak jsme ho v soukromé nechali dva roky, část školky jsme platili z rodicaku, který jsem si rozvrhla na 4 roky.
Za mě to byly nejlíp investované peníze. Nikoho na hlídání nemáme, vše v režii já a manžel, ale vždy respektují potřeby syna…
Celou dobu mateřské jsme bydleli v 2kk a stěhovali jsme se do většího bytu, když byl malému 3 roky…
Ale dělej, jak myslíš
Chudák malý
Mi je ho tak líto, že bych ti ho nejradši vyzvedávala, klidně i zadarmo
Rozhoď sítě a sežeň placené hlídání, odkud jste? Hlavně někoho hodného a trpělivého, rozhodně ne babičku. Ta vše jen zhoršuje - a ne málo. Prckovi teď musí být fakt hrozně…
Ještě mě napadá… Když na tom nejste finančně nejlíp, co se zkusit s nějakou maminkou domluvit tak, že na oplátku jí taky nabídneš občasné hlídání? Pokud to bude někdo ze školky, tím líp, děti si na sebe zvyknou a o to jednodušší to ve školce pro malého bude…
A jako úplně v pohodě asi nebude, aby jim dítě celé dopoledne plakalo a nic nejedlo a učitelky ho nechaly jen tak.
Jak já si ještě vzpomínám na naše jeslickove tety, jak si děti branky do náruče, aby je utesily, snad každé dítě mělo nějaký loučící rituál, seděly s nimi, krmily je, neplést s ničením do jídla, pomáhaly s oblékáním a když viděly, že děti nemůžou zabrat, tak si lehly vedle lehátka, aby usnuly a odpočinuly si…
Syn mi nemluvil, každý den při vyzvedávání minrekly, co se ten den dělo… Nikdy by tam nenechali dítko jen tak plakát na pospas osudu…
Vybrala bych jinou školku.
@Anais Brno píše:
A jako úplně v pohodě asi nebude, aby jim dítě celé dopoledne plakalo a nic nejedlo a učitelky ho nechaly jen tak.
Jak já si ještě vzpomínám na naše jeslickove tety, jak si děti branky do náruče, aby je utesily, snad každé dítě mělo nějaký loučící rituál, seděly s nimi, krmily je, neplést s ničením do jídla, pomáhaly s oblékáním a když viděly, že děti nemůžou zabrat, tak si lehly vedle lehátka, aby usnuly a odpočinuly si…
Syn mi nemluvil, každý den při vyzvedávání minrekly, co se ten den dělo… Nikdy by tam nenechali dítko jen tak plakát na pospas osudu…
Vybrala bych jinou školku.
U nás ve školce byly skvělé učitelky, ale třeba jedná holčička taky rvvala furt, několik měsíců, ani adaptace s maminkou ve třídě nepomáhala. Před Vánoci ji maminka nakonec ze školky odhlásila.
Rodina by měla hledat ve spolupráci se školkou způsob, aby to dítě zvládli. Tady bohužel si toho část rodiny hází vidle a navíc je tlačí čas. ![]()
@Anais Brno U nás to chtěl manžel jinak a já si to nebyla schopná prosadit. Nemá cenu se hrabat v minulosti. Manžel si prosadil koupi domu na hypo a jsem byla za skeptik, když jsem měla obavy, jak to zvládneme. Myslím, že jsem byla spíš realista.
@Linduš91 píše:
@Anais Brno U nás to chtěl manžel jinak a já si to nebyla schopná prosadit. Nemá cenu se hrabat v minulosti. Manžel si prosadil koupi domu na hypo a jsem byla za skeptik, když jsem měla obavy, jak to zvládneme. Myslím, že jsem byla spíš realista.
A to se manžel nemůže v práci domluvit a chodit tento týden 4× o 2h dřív a pak si vykázat 1 den dovolené? Ono možná, že kdyby pro to ubrečené pokakané dítě šel on, a vstřícné mladé učitelky mu řekly, že je třeba adaptovat postupně a ať si z toho nic nedělá, tak by trochu otočil ![]()
Je naprosto běžné, že když ženská nastoupí po rodičáku do práce, tak první nemoci dětí a různé doprovody řeší tatínek, aby ženská přečkala zkušebku bez ztráty kytičky. V tomto případě tedy i adaptaci na školku má řešit i on. Dělala jsem v několika korporátech, a nikde nebyl problém přechodně třeba dva týdny dělat např. po-út do 18h a pak tři dny odejít ve 13h, když šlo o tříleté dítě a bylo to dočasné. Pokud by nechtěl nadělávat, tak si prostě vybrat dovolenou, požádat o čerpání půldnů, případně i jen částí dne (méně než půlden oficiálně nejde, ale neoficiálně to samozřejmě domluvit jde) - každý příčetný šéf to spolehlivému zaměstnanci schválí, když uvidí, že jeho žena nastoupila do nové práce a je třeba se postarat o malé dítě. Ono totiž jinak dost hrozí, že ten zaměstnanec vezme roha a půjde někam, kde bude přístup vstřícnější nebo mu zaplatí tolik, aby ta žena tu práci řešit nemusela. To jen ti chlapi se tomu brání a rovnou řeknou, že to nejde, bohužel ![]()
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.
Chudák makej, ten na školku dobře vzpomínat nebude…
Pokud z něj nechceš mít uzlíček nervů, tak tahle školka a vyzvedávaci babička není nic pro něj…
Hledala bych jinou školku a jinou práci. Do té doby, než bude ve školce v pohodě, bych do práce nechodila.
Dneska šel můj Třeťák poprvé do školy po prázdninách, školu neprožívá a poprosil mě, jestli s ním ráno půjdu já, ikdyz má manžel volno… Šla jsem s ním a byl ráno v pohodě…