Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Plánujete svůj život?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.9.14 18:18
No plany byly krásný
Ale stejně jako @ugluk
Neplodnost mi je dost změnila a diky tomu jsem ja změnila tak nějak pohled na zivot
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.14 18:18
No spíš občas sním a říkám si, kdyby život šel podle mě, co by se mi líbilo… jinak moje plánování zatím dycky zklamalo… neříkám, že by mi plány nevycházely, to vpodstatě vycházejí, jen tak něják jinak než jsem myslela… zní to nesmyslně ale pro příklad bývalý přítel loni touhle dobou pronesl, že se z jara začnem snažit o mimino no a začátkem března jsem zjistila že jsem neplánovaně těhu se současným přítelem… takže jaro a těhotenství sedí, ale okolnosti jsou trochu jiné než jsem myslela tehdy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.14 18:25
@Anonymní píše:
Otázka je jednoduchá. Já jsem typický plánovač. Věděla jsem na jakou chci střední a vysokou školu a dělala a udělala jsem pro to maximum. Věděla jsem jakého chci partnera - a za tím jsem si šla, že chci dvě děti - né více i s přibližně jakým věkovým rozdílem, co pro mně bude přijatelné.
Měla jsem vždy tak nějak v hlavě, co chci dokázat a jakou cestou se k tomu dopracuju…a světe div se, povedlo se…a odmítám nařčení, že je to jen dílem náhody a štěstí.
Proto by mě zajímalo jak jste na tom Vy, kterým se život tak nějak „přihodil“…tedy například přihodilo několik dětí, přihodila nezaměstnanost, přihodilo nedodělání školy…prostě věci, které když chceme, tak je ovlivnit můžeme.
Změnilo to Váš postoj k tomu, že jste plánovat začaly? Nebo stále žijete ze dne na den?
Taky jsem plánovač a zatím (zaklepat) mi to vyšlo podle plánů - studium, práce, dítě, termín porodu. Teď jsem před krokem, kdy si musím vybrat, co dál (práce - druhé dítě), a vůbec se mi to nelíbí. Narušuje mi to plány 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.9.14 18:29
@Nsoci a co nemůžeš se rozhodnout? Já věděla, že pokud bych se měla vracet, přišla bych o místo, takže jsem raději podruhé otěhotněla no a to mi místo zachránilo
zakladatelka
- Citovat
- Upravit
16.9.14 18:41
No právě že nemůžu. Mám nabídku na mnohem lepší práci, jenže jsme uvažovali o druhém dítěti. Pokud ovšem odmítnu, obsadí to místo samosebou někým jiným, a protože na takové místo potřebují dlouhodobě jednoho člověka (dlouhé zaškolování, drahá rekvalifikace atd.), už jsem bez šance, že se taková nabídka ještě někdy objeví. 
To je pak těžké rozhodování. Fakt by nám ta změna finančně dost pomohla, jenže už nejsem žádná mlaďoška a s takovou bych to druhé dítko taky nemusela mít vůbec 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.14 18:52
Základní kostru života jsem měla vždycky jasnou aniž bych si to nějak plánovala detailněji (vystudovat VŠ, vdát se za skvělýho chlapa, najít dobrou práci, do třicítky dítě). Vše, co jsem mohla ovlivnit se mi splnilo (škola, práce), skvělýho chlapa taky mám, bohužel děti se plánovat vždy nedají, takže je mi 34 a zatím nic… Takže neříkám že je vše dílem náhody ale všechno nenaplánuješ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.14 19:06
@Anonymní píše:
Otázka je jednoduchá. Já jsem typický plánovač. Věděla jsem na jakou chci střední a vysokou školu a dělala a udělala jsem pro to maximum. Věděla jsem jakého chci partnera - a za tím jsem si šla, že chci dvě děti - né více i s přibližně jakým věkovým rozdílem, co pro mně bude přijatelné.
Měla jsem vždy tak nějak v hlavě, co chci dokázat a jakou cestou se k tomu dopracuju…a světe div se, povedlo se…a odmítám nařčení, že je to jen dílem náhody a štěstí.
Proto by mě zajímalo jak jste na tom Vy, kterým se život tak nějak „přihodil“…tedy například přihodilo několik dětí, přihodila nezaměstnanost, přihodilo nedodělání školy…prostě věci, které když chceme, tak je ovlivnit můžeme.
Změnilo to Váš postoj k tomu, že jste plánovat začaly? Nebo stále žijete ze dne na den?
Měla jsi zatím štěstí, že se ti do života nepřimotalo nic, co by tvé plány rozhodilo. Ale bylo by dobré se připravit i na to, že ti to takhle pravděpodobně až do smrti vycházet nebude a i tobě se „přihodí“ něco, s čím se budeš muset nějak popasovat a třeba kvůli tomu i razantně překopat život. Já myslím, že plánování v takovém to hrubším kontextu je dobré, ale mít všechno nalajnované stylem: za dva roky dovolená v Jugoslávii, následuje první dítě, povýšení v práci… by mě osobně teda asi nebavilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.14 19:13
Já neplánuji, ale plním si své sny. Někdy to trvá déle, někdy rychleji, něktré sny se rozplynou a jiné se objeví. Přesný nalajnovaný itinerář života nemám, ale když něco opravdu chci, tak za tím jdu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.14 19:24
@Denisa56 jo to je trefné, akorát jsem to chtěla napsat první dovolená, první dítě a pak už jen samá pozitiva a sociální jistoty
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.9.14 19:26
@Denisa56 píše:
Měla jsi zatím štěstí, že se ti do života nepřimotalo nic, co by tvé plány rozhodilo. Ale bylo by dobré se připravit i na to, že ti to takhle pravděpodobně až do smrti vycházet nebude a i tobě se „přihodí“ něco, s čím se budeš muset nějak popasovat a třeba kvůli tomu i razantně překopat život. Já myslím, že plánování v takovém to hrubším kontextu je dobré, ale mít všechno nalajnované stylem: za dva roky dovolená v Jugoslávii, následuje první dítě, povýšení v práci… by mě osobně teda asi nebavilo.
Na střední jsem se nedostala hned na poprvé na tu, co jsem chtěla a na výšku taky ne…dvě děti na tři otěhotnění…ne fakt ne jen štěstí, ale píle a silná vůle jít si za svým…
- Citovat
- Upravit
16.9.14 19:39
@Anonymní píše:
Na střední jsem se nedostala hned na poprvé na tu, co jsem chtěla a na výšku taky ne…dvě děti na tři otěhotnění…ne fakt ne jen štěstí, ale píle a silná vůle jít si za svým…
Džízers a ty si myslíš, že když např. nemáš problém s tím otěhotněním, že je to o tvojí píli a silné vůli, to tady holky určitě pobaví 
to můžeš aplikovat na tu školu a popř. práci, ale tak to má většina z nás o co se neporveš, to mít nebudeš tak to prostě je
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.9.14 19:42
@belik právě proto píšu podrobněji, že nic jsem neměla napoprvé a zadarmo a o štěstí - jak se snažila naznačit Denisa.
A ano jsou tady i takové co mají děti na každé těhotenství…to je štěstí.
- Citovat
- Upravit
16.9.14 19:55
@Anonymní píše:
@belik právě proto píšu podrobněji, že nic jsem neměla napoprvé a zadarmo a o štěstí - jak se snažila naznačit Denisa.
A ano jsou tady i takové co mají děti na každé těhotenství…to je štěstí.
No ale prostě někdy píle nestačí ani v tom studiu a práci. Já jsem vystudovala školy, které jsem chtěla, dokonce jsem se na ně dostala napoprvé a vystudovala s červeným diplomem (a taky jsem ale dřela, aby to tak bylo). Nicméně mám kamarádku, o které vím, že se taky hodně snažila, učila se, snad ještě víc než já, a jí stejně ze školy vyhodili po x opakováních zkoušek atd. Prostě někdo nemá shůry dáno, nemůžeš si přičítat kredit, že úspěch je jen tvým plánováním a pílí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.14 23:48
@Anonymní píše:
"Nsoci a co nemůžeš se rozhodnout? Já věděla, že pokud bych se měla vracet, přišla bych o místo, takže jsem raději podruhé otěhotněla no a to mi místo zachránilo
zakladatelka
No a to je ono. Ja taky vim, ze pokud se budu vracet do prace, prijdu o misto. A taky bych to strasne moc chtela vyresit druhym tehotenstvim. Ale ono to jaksi nejde. A muzu byt pilna jako vcelka a chtit sebevic a litat z jednoho umelyho oplodneni na druhy, ale kdyz to nejde, tak to proste nejde a je slusne pravdepodobny, ze se ted do ty prace vratim a o to misto prijdu, aniz bych mela sebemensi sanci s tim neco udelat.
Rovnez kdyz jsem prisla o misto v byvale praci (proste v dobe krize skrtli cely oddeleni a bylo to), mela jsem dvoumesicni vypovedni lhutu a kolik kolegu mi radilo, ze je preci strasne logicky otehotnet, jit na neschopenku a problem bude vyresen. Uvadelo me to v uzas, ano, pro nekoho je snadne naplanovat si otehotneni, kdyz mam na to dva mesice, ale ja v te dobe mela za sebou ctyri roky marne snahy, nekolik IVF, potrat. Vypovedni doba samozrejme uplynula a ja tehotna nebyla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.9.14 05:41
@Anonymní píše:
Na střední jsem se nedostala hned na poprvé na tu, co jsem chtěla a na výšku taky ne…dvě děti na tři otěhotnění…ne fakt ne jen štěstí, ale píle a silná vůle jít si za svým…
Já ti to přeju, že ti zatím všechno vychází tak, jak si to představuješ, opravdu. A pokud tě zatím nepotkalo nic horšího, než to, co popisuješ, tak jsi prostě zatím štěstí měla. Nedostat se na střední a na vysokou na první pokus není žádná tragédie, to se stalo hromadě lidí. I ty dvě děti na tři těhotenství - jako určitě s ženou, která si dítě přeje, ztráta dítěte (v jakékoli fázi těhotenství) zamává, ale bohužel, ani to není nic výjimečného, stává se to dost často. Důležité je, že to nakonec dobře dopadlo a děti máš.
Jenom mě trochu zarazilo (a možná je to jen můj mylný dojem), že máš pocit, že máš svůj život pod kontrolou a dokážeš se se vším popasovat a jít si za svým a kdo to tak nemá (viz tvá pasáž o tom, jak se někomu „přihodí“ ztráta zaměstnání apod.) si za to vlastně může sám, protože když člověk zodpovědně plánuje a je dostatečně pilný a pracovitý, tak ho prostě nic zaskočit nemůže. Ale takhle jednoduché to v životě opravdu není. V průběhu života se většině lidí střídají období, kdy je člověk jednou nahoře a jednou dole. Dostáváme se do situací, které jsme neplánovali a ani je nemohli nijak ovlivnit a ty situace dokážou našimi plány a životy pořádně zamávat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
