Po 12. přišla menstruace
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Jsem stara skola. Nejprve bych resila otazku manzelstvi a teprve potom dite
A jak budes resit rozbor jeho spermatu, kdyz on vysetreni odmita?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Tohle bych jeste neřešila, spis je to v hlave, ze ho strasne chces, do toho je stres, ze to nejde..musis to uplne vypustit a nechat to byt..ono to prijde, kdyz to nebudes cekat..vlastní zkušenost😂byla jsem na tom uplne stejne..ale mozna v tom hraje i role, ze partner ho jeste nechce, i to nepomaha na psychiku..drzim palecky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Trochu mě zarazilo, že ti ke štěstí chybí miminko. Asi jsi se na to hodně upla. A máš to prostě v hlavě. Jinak jsi vysadila HA před rokem. To mi zase nepřijde jako dlouhá doba. A pokud stejně přítel nemá zájem to nějak řešit, tak s tím stejně moc nehneš. Zkusila bych se třeba zaměřit na svatbu. Aspoň by jsi přišla na jiné myšlenky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ja to asi vezmu za uplne jiny konec, nez ti poradi uplne kazdej… svatba
treba pro me neni uplne dulezita. Lidi se schazej a zase rozchazej… ale dite
je tu navzdy, to je podle me dulezitejsi. Pritel nechce jit na zadny vysetreni?
Ok, chlapi takovi byvaji… takze pokud po miminku touzis tolik, ze pro to
proste neco delat chces a nedokazes to jen tak vypustit z hlavy, zkus merit
treba bazalni teplotu. Zjistis, jestli skutecne ovulujes, protoze pozitivni
ovulacni test stopro ovulaci proste nezaruci. Zachyti jen hormon, ktery ovulaci
spousti, ale jen bazalni teplota nebo ultrazvuk ve spravnou chvili ti ovu
zaruci. Mozna bych zkusila jeste nejaky bylinky. A naplanovat si na leto neco,
pri cem by se ti tehotenstvi fakt nehodilo 🤣 a pak to pujde raz dva 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Holky děkuji moc za odpovědi. Co se týká svatby, tak už od mých 15ti
vím, že vdávat se nechci, nebo alespoň nechtěla. V mé rodině nebyl
nikdo, koho by nepotkal rozvod. A tak jsem si postavila hlavu, že já tohle
zažít nechci. Už na prvním rande s mým přítelem jsem ho informovala, že
svatba nebude. Přítelovi to bylo ze začátku divné, ale postupně mě
pochopil a nakonec začal prosazovat názor co já. Dospěla jsem a vím, že
kdyby mě požádal o ruku řeknu ano. Ale není to má priorita a hlásit se
k tomu dobrovolně nebudu. Vím, že pro tohle asi spousta z vás nebude mít
pochopení. Taky jsem si jako malá představovala, jaký bude můj svatební
den, ale jsem zvláštní povaha a jakmile si něco vtlouknu do hlavy, stojím
si za tím cely život.
Taky si myslím, že jsem upnuta na to mít dítě a vím, že bych se měla
věnovat něčemu jinému, ale tahle doba tomu moc nenahrává a protože mám
nepravidelnou a náročnou pracovní dobu, nenapadá mě nic, čím jiným bych
se mohla zabavit. Ještě si říkám, že na tom nejsu tak zle. Za cely rok
jsem neudělala ani jeden test a nezkoumám ho u okna, tak to je jediný co mě
uklidňuje. Ikdyž je to strašná blbost.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Jinak co se týká mého přítele a jeho,,snažení,,, není to tak, že by miminko nechtěl. Je typ člověka, co si nepřipouští nic špatného. Vše je podle něho tak, jak má být a když já začnu stresovat, ať už se to týká čehokoliv, tak on mě utěšuje, že si vše moc beru, že dělám dramatické závěry a podobně. U něho v životě prostě neexistuje nic černého.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Ahoj holky, potřebuji ujistit, že vše bude dobrý, nebo se jen prostě vypovídat.
Začnu svůj příběh.
Je mi 27 a s přítelem jsme spolu 5 let.
Jsem rodinný typ, vždy jsem se těšila na okamžik, až zjistím, že čekám miminko. Plánovala jsem si to do jediného detailu a možná i proto jsem teď zoufalá z toho, že to není tak růžový.
Máme krásný dům, oba super práci, jenže mi ke štěstí chybí miminko. Přesně minulý rok v březnu, kdy začala tahle hrozná doba, jsme se s přítelem začali bavit o dítěti. No přítel nebyl úplně nadšený, že už by to mělo přijít, ale tak nějak jsem ho ujistila, že to taky nemusí být hned a že těhotenství přece i pár měsíců trvá a když to půjde rychle, tak pořad je to 1 rok bez dítěte. A tak mi dal přítel zelenou a já vysadila HA. Byla jsem naprosto šťastná, ale nebyla jsem naivní a věděla, že to muže pár měsíců trvat. Začalo léto a já pořád dostávala menstruaci, jako hodinky, vždy 28DC. Kamarádka mi zrovna oznámila, že po 2 letech snažení je v tom díky inseminaci. A tak jsem začala studovat co může být semnou špatně. Nakoupila ovulační testy, spoustu vitamínů a bylinek. Ovulační testy vždy vycházely pozitivně 13DC a tak jsem po 3 měsících přestala testovat a věděla, kdy je ta správná doba. Nicméně s přítelem máme sex 4× týdně, takže nebylo co prošvihnout.
Od té doby uplynul rok a já po 12. dostala svou menstruaci, přesně na den jako vždy.
A teď věc, kterou by mi poradila asi většina z vás. Začít to řešit.
Problém je ten, že přítel ví, jak miminko chci a taky na tom maká, ale nic víc o tom slyšet nechce. Jeho názor je ten, že to přijde až to přijít má. Nepůjde na žádná vyšetření a nechce ani slyšet, že je něco špatně! Vždyť jsme mladí a máme ještě čas. A tak už dlouhou dobu nic neříkám a dělám, jako by mě dítě ani nezajímalo.
O našem snažení nikdo neví. Na otázku kdy už si taky něco pořídíme jenom odpovídám,,ještě je čas,,. A tak se v tom utápím sama, jenom já. Vím že kdybych to řekla třeba jenom sestře či nejlepší kamarádce, dostane se mi lítosti, ale já žádnou lítost nechci. Vždy jsem byla silná osobnost, kterou nechalo vše chladnou, ale najednou mám pochybnosti, kdo vlastně jsem. Vždyť jsem slabá jak štěně, když mě takhle vezme i blbá menstruace.
Omlouvám se vám za román, potřebovala jsem to po roce vyventilovat.
Kolik je přítelovi?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Ahojdamartina píše:
Kolik je přítelovi?
Je o půl roku mladší, bude mu 27
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Ahoj, já tomu třeba celkem rozumím a ten věk je akorát, zároveň ještě máš dost času. Zkus se zaměřit na delší budoucnost, na vás vztah s přítelem, to, že budeš mít miminko je jen začátek, ne cíl. Co se týče početí, u nás se osvědčilo vynechat horké koupele (chlap) a sauny (teď stejně zavřené), jinak jsou myslím i nějaké vitamíny pro chlapy na podporu spermií…a co prstickova metoda, to by mohlo pomoct při nějakých menších obtížích… neoficiální, ale spousta maminek si ji chválí…
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Vysazení HA a menstruace
- Špinění mám to brát jako menstruaci?
- Gynex a opožděná menstruace
- Opožděná krátká menstruace
- Proč mi menstruace nepřišla? Co mám dělat?
- Krátká a slabá 5. menstruace
- Napouštění vany při menstruaci
- Menstruace,zimnice a teplota
Ahoj holky, potřebuji ujistit, že vše bude dobrý, nebo se jen prostě vypovídat.
Začnu svůj příběh.
Je mi 27 a s přítelem jsme spolu 5 let.
Jsem rodinný typ, vždy jsem se těšila na okamžik, až zjistím, že čekám miminko. Plánovala jsem si to do jediného detailu a možná i proto jsem teď zoufalá z toho, že to není tak růžový.
Máme krásný dům, oba super práci, jenže mi ke štěstí chybí miminko. Přesně minulý rok v březnu, kdy začala tahle hrozná doba, jsme se s přítelem začali bavit o dítěti. No přítel nebyl úplně nadšený, že už by to mělo přijít, ale tak nějak jsem ho ujistila, že to taky nemusí být hned a že těhotenství přece i pár měsíců trvá a když to půjde rychle, tak pořad je to 1 rok bez dítěte. A tak mi dal přítel zelenou a já vysadila HA. Byla jsem naprosto šťastná, ale nebyla jsem naivní a věděla, že to muže pár měsíců trvat. Začalo léto a já pořád dostávala menstruaci, jako hodinky, vždy 28DC. Kamarádka mi zrovna oznámila, že po 2 letech snažení je v tom díky inseminaci. A tak jsem začala studovat co může být semnou špatně. Nakoupila ovulační testy, spoustu vitamínů a bylinek. Ovulační testy vždy vycházely pozitivně 13DC a tak jsem po 3 měsících přestala testovat a věděla, kdy je ta správná doba. Nicméně s přítelem máme sex 4× týdně, takže nebylo co prošvihnout.
Od té doby uplynul rok a já po 12. dostala svou menstruaci, přesně na den jako vždy.
A teď věc, kterou by mi poradila asi většina z vás. Začít to řešit.
Problém je ten, že přítel ví, jak miminko chci a taky na tom maká, ale nic víc o tom slyšet nechce. Jeho názor je ten, že to přijde až to přijít má. Nepůjde na žádná vyšetření a nechce ani slyšet, že je něco špatně! Vždyť jsme mladí a máme ještě čas. A tak už dlouhou dobu nic neříkám a dělám, jako by mě dítě ani nezajímalo.
O našem snažení nikdo neví. Na otázku kdy už si taky něco pořídíme jenom odpovídám,,ještě je čas,,. A tak se v tom utápím sama, jenom já. Vím že kdybych to řekla třeba jenom sestře či nejlepší kamarádce, dostane se mi lítosti, ale já žádnou lítost nechci. Vždy jsem byla silná osobnost, kterou nechalo vše chladnou, ale najednou mám pochybnosti, kdo vlastně jsem. Vždyť jsem slabá jak štěně, když mě takhle vezme i blbá menstruace.
Omlouvám se vám za román, potřebovala jsem to po roce vyventilovat.