Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ja bych tomu nechala volný průběh, je tam možnost, ze ho zaskočis on se lekne a uteče. Je dobry se bavit o vztahu jako takovém ![]()
Ja zajišťovala takovy celkový nazor toho chlapa jeste pred prvnim rande, kdyz sme si psali
jako jestli chce jednou deti, jestli chce jednou svatbu, kde by si představoval zit apod. Ne konkrétně jakoze se ho hned ptat, tak si za 3 roky poridime dum a dite, ale jako celkově co od zivota čeká. Kdyby sme meli kazdy uplne jiné plany pro budoucnost, tak bych s nim ani cas neztracela.
Tak nahodit to muzes nejak nenapadne. Zacni o nejake kamaradce/celebrite ktera se vdava/nechce vdavat a co on na to. Totez o detech. Ja si vubec nepamatuju jak jsme s manzelem v dobe chozeni nacinali takove temata. Ale urcite ne ‘vyslech’ ale asi proste to vzdy vyplynulo ale my si vzdy povidali o vsem a prokecali hodiny takze to asi prislo tak nejak samo ![]()
Nechávala bych tomu volný průběh. Ale ja jsem totální flegmatik a „uprdelista“, takže pro mě je to přirozený. Čekám, jak se situace vyvine podle hesla Netlač řeku, teče sama. Měli jste 6krat rande. Asi bych ho nechala u sebe prespat, kdyby se k tomu nemel on a cekala, jestli mi to tzv. oplati a videlo by se jak dal. Ale jakoo, ja ti tohle randění skoro závidim ![]()
No po tom, co jsme se párkrát viděli a ženská na mě vybalit, co a jak se svatbou, kde budeme bydlet a kolik dětí apod. tak utíkám co to jde
jelikož to smrdí okamžitým chomoutem a povinnostmi
My jsme tohle řešili, když jsme si psali - výhoda online seznamování
A paradoxně s tím přišel on, ne já. Takže teď bych na to už konverzaci určitě obrátila, ať neztrácíš čas. Tohle byl třeba jeden z důvodů, proč jsem se rozešla s ex… Až po 2 letech vztahu jsme řešili názory na svatbu (nechce ji, je to jen papír) a děti (max jedno a ještě dlouho ne). Já už na začátku vztahu věděla, že svatbu chci a děti alespoň 2, ale ideálně 3,a to jsem byla mladá žába, takže kdybych tohle věděla, byl by pro mě mnohem méně přitažlivý a vztah by nejspíš vysumel do ztracena už tehdy, což by bylo super, protože to celé byla kolosální ztráta času ![]()
Příspěvek upraven 02.05.20 v 11:43
Ahoj,
dal bych tomu jeste cas, jak pises, byli jste spolu 6×. Muzes se pruvezne ptat na nazor - deti, svatba, spolecne bydleni, jak vidi svuj zivot za pet let atd. A hlavne je dobre prodelat nejakou zatezovou situaci. Ona kdyz je pohodicka, vetsina lidi se jevi docela fajn…
Tak ve tvém věku bych to řešila. Jak jste na tom s bydlením? Řešili byste neco dohromady nebo bydleli u někoho? Prostě bych se zeptala tak za měsíc dva…pokud by vše klapalo…kolik je mu let? Že tobě je třicet a že se nehodláš tahat pět let za ručičku a pak se ptát, jestli chce nebo nechce vztah posunout dál…
Samozřejmě očekávám, že tě brzy seznámí s rodinou, přáteli a že jsi jediná přítelkyně. Někdo by tu doporučil i proslustrovat insolvence a sociální sítě…
Trošku extrém, s předchozím to neřešit 8 let a tady s tím to chtít řešit po měsíci…
Sorry za blbou poznámku.
Já nevím, já bych se asi zeptala až ve chvíli, kdybych o něj měla fakt zájem jako o trvalého partnera, t. j. až bych ho víc poznala. Taky si myslím, že hodně věcí člověk vypozoruje, i z rodiny a obědů u tchánovců a z partnerových reakcí na všetečné dotazy.
Asi bych na něj opravdu hned nevybalovala téma svatba, ale spíš bych se snažila řešit, jak to udělat, abyste spolu mohli tràvit víc času. Ve 30 bych nechtěla dlouho setrvávat v režimu rande jednou týdně na pár hodin.
Můj manžel mi třeba na druhém rande oznámil, že se nebude zenit
nevím, u mě to tak nějak vždycky vyplynulo samo
pokud ten vztah za něco stojí, tak by měl rozumný rozhovor po nějaké době unést, já bych ještě počkala. Znám chlapce, který intenzivně hledá partnerku. Je mu přes 30, má svůj byt, dobrou práci, nekouří, nepije, sportuje,… Na prvním rande na každou vybalí svůj životní plán svatba, děti, výdělky,… prý aby bylo od začátku jasno
a pořád nechápe, proč je doteď sám.
@Cenarius píše:
No po tom, co jsme se párkrát viděli a ženská na mě vybalit, co a jak se svatbou, kde budeme bydlet a kolik dětí apod. tak utíkám co to jdejelikož to smrdí okamžitým chomoutem a povinnostmi
Tak takhle jsem to ani neplánovala. Ale kdyby to bylo dobré dál, tak nebudu lhát, ráda bych tušila, jestli pro něj je svatba třeba už za 2 roky realita.
Přeju všem pěkny den
Na to, že je mi 30, je to asi otázka jak od teeneagera. Ale já si nemůžu pomoct, měla jsem přítele skoro 8 let a nějaké randění je pro mě po letech novinka…
Teď to s jedním vypadá velmi dobře. Viděli jsme se 6×, teď to vypadá tak, že spolu prostě trávíme čas vybraný den několik hodin, nejdéle po týdnu.
Ale bydlíme od sebe poměrně daleko. Každý v místě bydliště práci.
Nevím úplně, jak by si to představoval on, já to tedy případně vidím jako řešitelné.
Ale říkám si, kdy je taková ta vhodná doba se vůbec začít bavit o tom, co od toho očekáváme, jestli do toho jdeme s tím, že teoreticky čekáme vztah zakončený svatbou…přijde mi, že takhle to vybalit je brzo. Ale na druhou stranu pokračovat takto v tomto věku třeba měsíce s tím, že se pak ukáže, že to máme každý jinak, by asi nebylo dobré.
Jasně, že se všechno co chceme teď může ještě změnit, ale nechali byste tomu nehledě na věk naprosto volný průběh? Nebo takové věci zjišťujete?