Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pocit marnosti a selhání
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.11.14 14:28
Hledas problemy kde nejsou, ale nejsi to ted schopna videt.
Co nejaka sance najit si nejakou praci na maly uvazek nebo konicka aby sis prisla uzitecna? Myslim by ti to dost pomohlo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.14 14:29
Já mám taky někdy pocity, že mě to doma nebaví. Hlavně když jsou děti nemocný a nemůžeme ven. Snaž se být co nejvíc na vzduchu, mezi lidma a prostě venku. A taky Ti ty depky může způsobovat nevyspání a únava. Ta se podílí na všech metabolických procesech. Takže za mě, zkus dát mladší dcerku do své postýlky a naučit ji tam i usínat. Myslím, že by se nemusela tak často budit. Takhle se můžete vzájemně v noci rušit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.14 14:29
Najdi si čas na sebe, zapoj víc rodinu, jestli můžeš atd.. tyhle stavy jsou normální, když jsi jen s dětmi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.14 14:31
Zkus nesrovnávat s první dcerou. To, že neleze, no a? Moje nelezla vůbec, neposadila se do roka a chodit začala v roce. To, že se vzteká, třeba je odrazem tvé nálady. Ona to z tebe cítí, tu nejistotu a beznaděj, je z tohop mimo, protože ví, že se něco děje, ale neví proč. Není romazlená. Opět, mám 2,5 letou a spí s nami doteď. Až byde chtí, půjde do své. Jídlo, neprožívat, hlady neumře 
, UM postačí a příkrmy, co je chutná i kdyby to bylo pořád dokola. Však to se časem zlepší, všechno. A až se to srovná, zapřemýšlej o jesličkách, babičkách, manžel a jdi třeba jen na dva dny v týdnu do práce na brigádu. Hodně sil a opravdu vše bude lepší 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.14 14:32
Ono to tak bývá, kdo má pohodu při prvním, zpravidla mu dá to druhé víc zabrat, ale nemyslím si, že máte nějaký vážný problém, spousta dětí začíná chodit až v roce a půl, takže nechápu proč tak moc řešíš, že se ti malá v devíti posadí jen s pomocí, ona to dožene, navíc u dětí se srdeční vadou jde pomalejší vývoj ruku v ruce, myslím, že jen moc srovnáváš s první dcerou, uvidíš že bude líp, ted máš jen takové období, že tě to víc vyčerpává
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.14 14:32
No, je blbý že první holčička byla jakoby lepší než druhá, a srovnáváš. Moje děcka chválabohu byli jak přes kopírák. Tvoje malá je naprosto normální dítě. Jen holt je druhá a ne první. Kdyby byla první, neřešila bys to až tolik, nebyla bys „rozmlsaná“.
chápu že se ti stýská po práci, ne každý vidí realizaci jen v péči o dítě a domácnost. A je to vůbec přímo práce? Nechybí ti třeba čas pro sebe, nebo na nějaký koníček?
Ono mít dítě s takovým věkovým rozestupem je na jednu stranu fajn, v podstatě máš jen jedno, které je na tobě více závislé. Druhé už je větší, nepotřebuje až tolik péče. Na druhou stranu jsi si odvykla, něco i zapomněla, jaká mateřská vlastně je.
Za sebe si myslím, že od roka to bude zas lepší.
Jaký máte program s mimčem? Dostaneš se ven, chodíte někam? Věnuje se mu i někod jiný abys mohla od mateřské trochu vypnout?
Jinak o užívání mateřské je to podle mě klišé. Bouda na maminky, které pak mají špatné svědomí nebo pocit viny, že to necítí stejně. Je to blbost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.14 14:33
Já tvé pocity naprosto chápu. Dost jsem si tím prošla u prvního, to jsem si hrábla na dno. Druhé dítě sice je pohodovější, ale i tak jsem to těch pocitů spadla. Myslím, že to co popisuješ je u spousty žen docela normální. Myslím, že je dobré navštívit dobrého psychoterapeuta a zajít na pár hodin terapie. Není to nic špatného, moje zkušenost je ta, že hodně pomůže už jenom to, když nás někdo bez odsouzení vyslechne a pochopí a navíc dokáží i navrhnout, co je třeba pro nás dobré, co by nás mohlo trochu nakopnout (nějaká činnost). A dále doporučuji Bachovy kapky, jsou to homeopatika v kapkách, které výborně zabírájí na psychiku. Dají se koupit na netu tzv. Rescue směsi (ty používájí třeba i britští strážníci), ale lepší je směs namíchaná přímo na míru ideálně od nějakého homeopata, který se tím zabývá. Mám jednoho v Praze 
No a pak doporučuji heslo : HLAVNĚ SE Z TOHO NEPO… 
To mi taky docela pomohlo. Takže když nebylo uvařeno, tak jsem si ho řekla a děti holt neměly teplé zeleninové jídlo. Tabulky, rady, předpisy, všechnojsem hodila za hlavu a řekla si, že mám svoje děti ráda a to je hlavní a ostatním se nebudu strasovat. Ani výchovou, ani domácností, ani švagrovou, která všechno dělala nejlíp
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.11.14 20:47
@quinny @MartinaIrena @martina.se @LenaNell @belik @andelka83 @alviola
Děkuji moc, holky. JJ, máte pravdu, já vím.. času jen pro sebe teď moc nemám, manžel je velmi časově vytížený, zastupuje nemocného šéfa v práci, tak jezdívá pozdě domů. S tím souvisí i to, že bych si šla třeba ráda zacvičit, ale ta malá večery beze mě moc nedává. Manžel zatne zuby, ale babičky jsou z toho vyplašené. Chtěla bych i do té práce třeba příští rok, ale zatím čekám, co se u té malé zjistí na další kontrole, abych neslibovala někde něco a pak bych musela být s malou/mimochodem v tak vážné situaci, kdy by šla třeba na operaci, bych rozhodně chtěla být s ní, ne v nějaké práci/. Uvidíme, jak to celé dopadne. Děkuji všem za názory.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Nějak poslední dobou se neustále motám v kruhu, nemám z ničeho moc radost.. mám pocit, že nejsem dobrá matka, neustále pochybuju o tom, jestli dělám věci dobře. Mám dvě holčičky - 8,5letou a 9měsíční. U té první to bylo takové jiné, jaksi šlo vše samo. Byla ve všem napřed jako miminko. V půl roce seděla, v 10měsících chodila, minimálně od roku pila z hrníčku, chodila brzy na nočník, jen mluvení trochu vázlo-mluvila pomalu až ve školce. Ale hezky spinkávala, ráda cestovala, prostě jsem si mateřskou užívala. Teď to mám úplně jinak. Jsem jaksi zoufalá. Druhá holčička se nenarodila úplně v pořádku, začátek byl těžší - narodila se s vrozenou srdeční vadou, která se ale zatím neřešila, srdíčko se samo upravuje-jak to tak vypadá. Ale od začátku nechce moc jíst, teď v 9m váží jen 7,2kg, každé jídlo je boj. Navíc jsme ji od začátku rozmazlili-protože jsme nechtěli, aby moc plakala. Spí s námi v posteli-to mi ale nevadí, horší je neustálé buzení. Také je taková pomalejší. Zatím neleze, jen péruje na všech čtyřech, dostane se zatím do polovičního sedu-přidržuje se ručičkou, je taková pořád uvztekaná, jak není podle ní. Vzteká se, abych ji vzala, když jí něco nejde. Mám pocit, že tady absolutně selhávám. To jídlo je hrůza, výchovné metody absolutně mimo.. a do toho se mi čím dál víc stýská po práci, kde jsem odchodem na mateřskou skončila, protože jsem měla smlouvu na dobu určitou. Sice mi pořád říkali, jak se se mnou počítá i mateřské, ale teď už si samozřejmě nikdo ani nevzpomene. Mám pocit, jakési marnosti, nebaví mě to doma, mateřství spíše přežívám. Snad je to jen dočasný pocit. Když mi spousta lidí říká, jak je druhé mateřství lepší, jak si ho užívali..tak prostě ten pocit nemám.