Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Povinnost pomoci není, záleží na tom co máš s rodiči za problém, jestli jsi schopná za nima jít a poprosit o pomoc, rozhodně tě manžel nemůže nutit.Já bych nešla, nikdy v životě, myslím ke svým rodičům.
Můj názor je, že je to tvoje rodina, tak by ti mohla pomoct. Máš pravdu, že jsi se do toho dostala sama, ale to neznamená, že by ti z toho nemohl někdo pomoct, zejména rodina…Myslím, že maximálně ti řeknou, že nepomůžou, ale pokud už máte velké problémy a do toho děti, tak bych se na rodinu obrátila! Přeju hodně štěstí! ![]()
Ma to i jine reseni nez se jit prosit rodicu?
Jeho rodice nemuzou pomoci, kdyz maji tak dobre vztahy???
Kdybych byla v nejake podobne situaci „teda alespon myslim, jakou situaci mas na mysli“ vim, ze by mi mamka se svym protelem pomohli jak by mohli, ale my mame vztahy skvele… ![]()
Nemaji zadnou „povinnost“ Vam pomoci - z pravniho hlediska. Z lidskeho hlediska jsou to rodice a prarodice… ![]()
Pokud by opravdu nebylo jineho vychodiska a mohlo by to rodinu ohrozit, nejspise bych s rodici zkusila dat nejakou rozumnou rec, treba o „pujcce!!!“ ale samozrejme to velmi zalezi na Vasich vztazich… ![]()
On pak na mě zaútočí větou „kdyby měli Vaši problém a věděla si, že jim pomoct můžeš, vykašlala by ses na ně“!
Jistě, že ne… jsou to rodiče!!!
asi tě nepotěším. Nepovažuju svoje problémy za problémy rodiny, nikdy jsem nevenitlovala ty svoje přes rodiče,nebo vzdálenější příbuzné,jako oni přeze mně taky ne.
Jsem dospělá,za svoje činy si nesu zodpovědnost. Oni mně vychovali,dali mi život,poslali mně do dospělosti,na mně je,jak se s tím poperu.
Připadá mi dost detinské a sobecké ve chvíli,kdy mi teče do bot,obracet se na ně se žádostí o pomoc.
Nedoufám,že manžel by měl v úmyslu finance i vracet…Prostě bere pomoc jako samozřejmost.
No sorry,ale co je to za chlapa? Že ho zdravím a vzkazuju,že je to sračička,ne chlap,když vám,jako živitel neumí pomoct,neumí se postavit k problému čelem a hledá pomoc skrze tebe ve tvé rodině. Všechno jde. Jen člověk musí chtít…
berry4 píše:asi tě nepotěším. Nepovažuju svoje problémy za problémy rodiny, nikdy jsem nevenitlovala ty svoje přes rodiče,nebo vzdálenější příbuzné,jako oni přeze mně taky ne.
Jsem dospělá,za svoje činy si nesu zodpovědnost. Oni mně vychovali,dali mi život,poslali mně do dospělosti,na mně je,jak se s tím poperu.
Připadá mi dost detinské a sobecké ve chvíli,kdy mi teče do bot,obracet se na ně se žádostí o pomoc.
Nedoufám,že manžel by měl v úmyslu finance i racet…Prostě bere pomoc jako samozřejmost.
No sorry,ale co je to za chlapa? Že ho zravím a vzkazuju,že je to sračička,ne chlap,když vám,jako živitel neumí pomoct,neumí se postavit k problému čelem a hledá pomoc skrze tebe ve tvé rodině. Všechno jde. Jen člověk musí chtít…
Nevim, ale nemyslim si, ze zadat rodice by byla zbabelost…
nekdy tolik moznosti neni.
Zalezi na tom, v jakem stavu „dluhy“ jsou, jak jsou velike a predevsim na tom, o jakou dohodu by slo… jakoze „mami dej mi 300 tis, udelala jsem botu a diky za pomoc“ to asi neeeee!!! Ale domluva na nejakych splatkach, popripade ze az se mi vycisti rejstrik, vezmu si pujcku u banky a vse splatim - zase tak „sraciskovske“ neni… ![]()
Anonymní píše:
On pak na mě zaútočí větou „kdyby měli Vaši problém a věděla si, že jim pomoct můžeš, vykašlala by ses na ně“!
Jistě, že ne… jsou to rodiče!!!
No a ti jeho rodice?
Anonymní píše:
On pak na mě zaútočí větou „kdyby měli Vaši problém a věděla si, že jim pomoct můžeš, vykašlala by ses na ně“!
Jistě, že ne… jsou to rodiče!!!
No tak když by jsi jim ty sama pomohla, tak ty vztahy asi nebudou tolik špatné ne?
I když já nevím no, podle mě by se měl postarat každý sám o sebe, nejde spoléhat na druhé ![]()
Celkem souhlasím s Berry i když takhle tvrdě bych to asi nenapsala, zas neznám tvého muže, jestli je to lempl který spoléhá na to že mu někdo pomůže (tzv vychcánek) nebo chlap který má opravdu velký průser a neví jak ho řešit ![]()
Netuším, jak hodně jste v p..... sama bych šla za rodiči jen kdyby šlo o život a jen kdybych jim ty peníze mohla později vrátit. Není to tvoje povinnost za nimi chodit, dělej jak sama uznáš za vhodné. Souhlasím s tím, jak píšeš, že jste dluhy sami udělali, tak je taky musíte sami zaplatit. Jako je fakt, že si má rodina navzájem pomáhat, ale taky se nemá navzájem vyžírat, proto strašně záleží na té situaci. Jste snad oba zdravý, děti taky, chlap makat může, tak na tom ještě tak blbě nejste. Kdyby třeba někdo nedej bože těžce onemocněl, to bych asi už za rodiči pro peníze šla, takhle ne.
no, vezmu to dle sebe. Naši mají, jeho rodiče nemají. Kdybychom se fakt dostali do srabu a vyzkoušeli všechny možnosti, jak se z něj dostat, přičemž by nic nepomohlo. Asi bych šla za naší máti a svěřila jí problém. Pokud by mi sama od sebe nabídla pomoc a CHTĚLA MI POMOCT (protože berry, nevykládej mi, že kdyby za tebou některá z tvých holek přišla a prosila o pomoc, ty bys ji vyhodila…? nemyslím), tak bych jí líbala i nohy a chtěla to ošetřit i nějakou smlouvou, aby se z toho nestala nenávratná půjčka. Ale asi bych nedokázala škemrat o peníze, jde-li tu tedy o ně…
Leč pokud spolu nemáte jinak moc srdečné vztahy, v tu chvíli si jdeš jen pro prachy a to je asi špatně ![]()
A teď mě napadá, pokud dluží děti a hrozí jim třeba exekuce či něco podobného, nemůže náhodou exekutor jít i po jejich rodičích? stejně jako by se třeba řešilo případné dědictví po bezdětných dětech, jejichž rodiče jsou ještě na živu… nejsem si ale vůůůbec jistá
jen jsem to tak plácla, kdyby někdo věděl.
nezlob se, ale pokud ti nevyjde podnikání, není to problém rodičů,a le tvůj… pokud jste ve fin. průseru, tak byste si to měli vyřešit sami a ne do toho ještě tahat rodiče.. pujčte si od banky, makejte od nevidim do nevidim, řešte to.. když to řeknu škaredě- co mně je jako tvému otci- matce do toho, že ti nevyšlo podnikání?? to je tvuj problem, ty si ho vyřeš.. něco jinýho je, když zemře partner- rozvedete se atd.. to jsou mezní situace a zde by měla rodina pomoci.. jste oba mladí, postavte se situaci čelem a řešte si ji sami, netahejte do toho lidi, kteří do toho vůbec nepatří… zaplaťte dluhy, najděte si práci a berte to jako životní zkušenost.
Barčo napsáno tvrdě,vidím věc tak,že pokud se můj muž distancuje od pomoci jako takové: tzn. vyřešit problém jako manžel,živitel,opora a rovnou mně posílá za rodiči,v té chvíli to pro mně není chlap.
První,o koho bych se nad měla opřít,je přece můj muž a pak až ta rodina! V tom je především jádro pudla,ne výše splátek ,o té zakladatelka nepíše…
V dnešní době úvěrů jde všechno. Jen by to halt platili dýl,s ohledem na výši úroků.
Ale to už je věc druhá .....
Nekdy to neni o tom, ze se lidem nechce makat, ale o tom, ze jim nikdo ty penize nechce pujcit ![]()
Potom opravneny tlaci, nesouhlasi se splatkami, chce vse najednou, nebo vetsinu, mate zapis v registru dluzniku a muzete se jit klouzat ![]()
berry4 píše:
Barčo napsáno tvrdě,vidím věc tak,že pokud se můj muž distancuje od pomoci jako takové: tzn. vyřešit problém jako manžel,živitel,opora a rovnou mně posílá za rodiči,v té chvíli to pro mně není chlap.
První,o koho bych se nad měla opřít,je přece můj muž a pak až ta rodina! V tom je především jádro pudla,ne výše splátek ,o té zakladatelka nepíše…
V dnešní době úvěrů jde všechno. Jen by to halt platili dýl,s ohledem na výši úroků.
Ale to už je věc druhá .....
Souhlasim s tim, ze pokud muz nezkusi situaci resit a rovnou posila za rodicšmi, je to zbabelost.
Nesouhlasim s tim, ze v dnesni dobe „uveru jde vsechno“ ![]()
Ahojda maminy a členové rodin…
A jsme u toho - on je přesvědčen o tom, že musím jít za mýma rodičema, že jsou jediní co můžou pomoci (asi jo je to tak)… a že rodiče máme k tomu, aby jsme za něma mohli jít když je nám ouvej… A tím, že já si chci věci řešit sama tak si to neumím připusit… jít tam a vše popravdě vybalit! ZA CHYBU A PROBLÉM SI PŘECE MŮŽU SAMA tak si to musím vyžrat celé! Nebo se pletu? Co můžou udělat - vyhodit mě, poslat do pratřičných míst a nebo pomoct… Jsem z toho už vážně hodně nešťastná a nevím jak dál!!!
Problém napíšu ve stručnosti - protože by na to řádky nestačily…
Jedná se o to, že máme s manželem velkou finanční krizi. Mě je 26 a mu 29 máme 20ti měsíční dceru a za dva měsíce se narodí druhá… Jde to, že se přihodila velká chyba - která má sebou následky dluhy… No chyba nevydařené podnikání, ale následky jsou… Je to teď už moc vážné a hlavně to ubližuje nám protože se hádáme a říkáme si věci, co by jsme normálně neřekli… A velky problém je v tom, že každý máme jiný názor na to - že RODINA MUSÍ PŘECE POMOCI… Já neměla s rodiči nikdy dobrý vztah, prostě to nebylo nikdy ono… Zato on se svěřuje své mamce snad se vším! Až mě to děsí… Jenže je na čase říct stop a postavit se těm problémum čelem…