Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
Super! Teď to nech jen na něm, už bych o tom sama nezačínala. Chlapa dělají činy, tak ať koná! Pokud by to zase nedotáhl, šla bych svou cestou. Držím palce! ![]()
@Lojzísek píše: Více
Moc děkuji, cítím to naprosto stejně. Vyjádřila jsem se naprosto srozumitelně, pokud se teď nebude dít nic, tak jeho volba je jasná a zařídím svůj život jinak. Očekávání si radši nevytvářím žádné, raději budu příjemně překvapena, než zase zklamaná
Tak uvidíme.
@Anonymní píše: Více
Držím palce a za 3 týdny čekáme další update ![]()
@Anonymní píše: Více
Jako prala bych ti happy end, ale co to jako je? Prosil pojdme se vzit, minule vyhodnotil, ze si ho vzit nechces (kdyz mu roky v rozhovorech rikas ze jo?) a nakonec se teatralne rozbreci, klika v systemu. WTF??? Me to jeho chovani spis prijde jako poradny red flag. To jako se radoby zacne neco resit az kdyz mu tece do bot? Az budes na rodicaku totalne kaput z nespiciho ditete, tak se chlapec probere az kdyz zabalis posledni dudlik, ze proste odchazis, protoze on se vubec nezajima a nepomaha? Ve vztahu nemaji mluvit slova, ale CINY a tech teda podle tveho popisu moc nepredvedl. Ten jeho vcerejsi vylev bych brala sakra s rezervou.
@hospodki píše: Více
Jeho chování v této diskuzi jako red flag momentálně nevnímám, ale když z toho nic nebude, tak to red flag teda sakra bude
Ale uvidíme, upínat se na to nebudu, budu se připravovat na jakýkoliv scénář, ať mám nějaký plán a nemusím případně rozhodovat v amoku.
Upřímně co se týče jeho fungování s dítětem, tak tam z nějakých důvodů obavy nemám, věřím, že v té starostlivosti bude dobrý, to je přesně to, co mu jde skvěle, ta každodenní péče. Pro mě je s otazníkem spíše jeho vnímání mě jako ženy a činy tímto směrem. Ale uvidíme, nechávám to plynout, teď to není na mně. Ze své strany jsem udělala maximum, aby to mělo šanci, teď se musí ukázat on.
Go Girls!
já vidím u zakladatelky i u anonymní sněženky (či co je to za kytku) jako linku v pozadí „neprodat se pod cenou“, když to řeknu asi blbě, líp mě to nenapadá…prostě ti vaši chlapi jsou líní zvednout zadek a požádat vás o ruku, vzít si vás a formalizovat váš společný život, jim to vyhovuje takhle, a je jen na vás, jestli se s tímhle stavem spokojíte (stavem pro vás nevyhodnym, pokud plánujete děti) a nebo se za sebe postavíte a neslevíte ze svých požadavků. Holky fandím vám, ať máte vedle sebe muže, kterým budete stát za svatbu, protože to s vámi budou myslet vážně a závazků se nebudou bát. ![]()
@Pauznuto píše: Více
Moc děkuji, uvidíme, jestli to teda bude tento muž ![]()
Popravdě až komentáře tady mi daly pocit, že přece mám nějakou hodnotu, mohu nějaké věci chtít, a ty věci nejsou přehnané. A když mu nestojím ani za to minimální úsilí (za podmínky, že on všeobecně je sňatku otevřený), tak to prostě vypovídá víc, než jakákoli sladká slova. Takže děkuju, holky, opravdu. Bez vás bych se asi dál užírala myšlenkami co kdyby, a emočně by mě to ničilo. Teď sice výsledek není zaručený, ale cítím se mnohem líp právě kvůli tomu, že jsem se dokázala postavit za svoje zájmy, tak přece potom asi nějakou sílu mám. Teď už zbývá jenom zachovat tu sílu, pokud to skončí u slibů ![]()
@Anonymní píše: Více
Asi bych přemýšlela jestli nepřerušit snažení. Měsíc vás nezabije a když se z něj vyklube básníř, tak by jsi mohla jako na potvoru otěhotnět a pak uz to bude jine dilema
@Anonymní píše: Více
No, bohužel to, co předvádí je „red flag“ jako p_rase.
Asi bych minulé hodila za hlavu (co jiného zbývá) a brala tento rozhovor jako klíčové sdělení svých přání, postojů a hodnot. Teď je na něm, jak s tím naloží. Jestli to zase vyšumí, je to chlap k ničemu - jeho slovo nemá váhu, nejsou za ním činy. Takového chlapa nechtěj a važ si sebe sama! ![]()
@hospodki píše: Více
Jo! To jsem zapomněla napsat! snažení přerušit, okamžitě, samozřejmě.
@Pauznuto píše: Více
Za 25 let soužití s muži - randění, sňatky, rozvod, rozchody, zamilování.. jsem dospěla k zásadnímu poznání. Když chlap chce, tak i skály zláme, neexistují překážky. A když nechce, tak to většinou na plnou hu_bu neřekne - slibuje, vyhýbá se, mlčí, odkládá.. Za chlapa mluví činy, a pokud tomu tak není, stojí za ho_no nebo je nějak porouchaný a takového nechceš ani jako manžela, natož otce svých dětí, což je ten největší závazek v životě.
@hospodki píše: Více
Ano, taky nad tím dnes přemýšlím. Vracet se hned k pilulkám nechci, to mi tělo nepoděkuje, ale na snažení naostro se jaksi momentálně necítím
Tak musíme vymyslet ochranu jinak.
@Lojzísek píše: Více
Ráda bych, ale nevím, jestli se mi úplně podaří minulé hodit za hlavu
Nicméně jako výchozí bod tento poslední rozhovor beru, a čas ukáže, jestli ty minulé pocity odezní, nebo jestli právě tyto pocity byly pravdivé. Nicméně vracet se k minulosti v diskuzích nebudu, vyčítat to nebudu, co jsem chtěla říci, to jsem už řekla. Teď buď se bude něco dít nebo ne, a právě na základě toho se hodlám zařizovat svůj život.
Holky, tak posílám update. Rozhovor nebyl úplně plánovaný, chtěla jsem si to nějak lépe uložit v hlavě a řešit to s klidem, být připravena na jakýkoliv výsledek. No, ale vyšlo to trošku jinak
Večer jsem se ptala přítele, jestli se objednal na ten pas, on zase udělal to, co vždy - otevřel stránku v mobilu, podíval se na ni a prohlásil, že zítra zavolá
A uplně mě to naštvalo, že to jeho “zítra” trvá už 2 měsíce, že plánujeme nějaké dovolené a pracovní vytíženost taky úplně nedovoluje tam jít úplně jakýkoliv den, tak jsem mu řekla, jestli očekává, že celá ambasáda čeká jenom na něj a objednají ho hned a přesně na ten termín, který se mu bude hodit. Tak začal se někde registrovat, někam klikat, házelo to mu nějaké chyby, tak mi teda ukazovat, že to nejde. Řekla jsem, že mi to ukazovat nemusí, že můj pas to není. No, tak prostě cítil, že jsem naprdnutá a začal vyptávat. Já jsem to nejdříve nechtěla rozebírat, nebyla jsem na tu diskuzi připravena a chtěla jsem nejdříve sama pro sebe zformulovat svůj postoj. No, ale nakonec jsem to všechno vybalila, to, co jsem psala tu, akorát samozřejmě ve více detailech. Reagoval empatický (ale to on vždycky), hodně se omlouval, říkal, že chápe, že jako partner naprosto selhal a ublížil mi, a že nic na světě nechce víc, než to napravit a abych byla zase šťastná. Že po minulém rozhovoru vyhodnotil, že si ho brát už nechci (WTF? Sice tam jednou zazněla fráze, když on řekl, že se můžeme vzít, že říká to teda pozdě, když prášky už neberu
A závěr rozhovoru stejně byl, že nějak to vymyslíme s zařídíme). No, každopádně. Opakoval potom, že pojďme se vzít prosím, já jsem se nejdříve rozčilovala nad tím, že to říkal i minule a aha, jestli se hodlá používat stejný scénář furt dokola. Potom jsem řekla, že oka, tak pojďme. On se rozbrečel, poděkoval, poprosil ať mu dám tři týdny - prý na to, aby našel příjemný vhodný moment a zeptal se na to znova, ať se nám nezakotví v hlavě jenom tento příjemný rozhovor, ale ať to má i pěkný příběh. Tak jsem říkala, že na toto hrát nemusíme, jde mi o právní status, ne o pěkné příběhy, a stejně žádný pěkný příběh tento rozhovor nevymaže. Ale trval na tom, a slíbil zjistit informace ohledně dokladu. K mému překvapení hned ráno tam volal
Prý vše pozjišťoval a teď musí lovit termín v rezervačním systému.
Trošku se mi ulevilo. Ať to dopadne jakkoliv, jsem ráda, že v tomto bodě to už nemusím furt řešit v hlavě a přemýšlet, jestli jsem udělala dost.
Když to zase nechá vyšumět, tak pro mě to bude jasný znak toho, že na mých potřebách ani našich dohodách mu nezáleží. Tak uvidíme, čas ukáže.
Každopádně moc děkuji, že jste mě nakoply