Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pomluva od "kamarádky"
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.2.12 20:46
Nikdo Tě nesmí ponížit bez Tvého svolení 
Příspěvek upraven 20.03.12 v 20:28
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.12 20:46
Bojim se že slušnost je to poslední co zabere. Dělá to vědomně takže je to pěkná mrcha. Bránit se nemůžeš neni jak. Jediné co můžeš je připravit své okolí na to že situace je taková jaká je a dělat že ti to nevadí. Snad jí to časem omrzí. Je mi líto proti lži je každá obrana krátká
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.12 20:46
Ahoj je to těžký, ale já bych ti poradila jednu věc: Buď silná nenech se rozhodit, pokud ti někdo něco řekne ńějaký drb tak bud suveréní tvrdá a dělej že tě to nezajímá. 6e kdo opomlouvá ten závidí. Lidé pokud uvidí že tě to nezraňuje tak to přestanou dělat a budou mít strach něco dalšího říkat. Na bejvalou kámošku kašli, ale musíš jí ukázat že nejsi pucflek s kterým někdo může zametat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.12 20:48
Určitě bych jí osobně nekontaktovala, dělala bych, že nic, dál se chovala sebevědomě abych jí neukázala slabost…okolí by Tě mělo znát a vědět jaká jsi a co bylo dříve je jen a jen tvoje věc a navíc minulost, kterou už odvál čas…drž se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.12 20:56
někdy platí zásada, že čím víc se v ho… šťourá, tím víc smrdí, v tomto případě bych se v tom nehrabala, myslím, že jí to přestane bavit, když nebude mít odezvu, ti co tě znají a mají tě rádi tomu věřit nebudou a u ostatních ti to může být jedno
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.2.12 20:56
Jde o to,že přesně věděla,které „místo“ je nejslabší,i všech konfliktech s otcem,i v dospělosti z něj mám nezdravý respekt a nervy.nikdy nevím s jakou náladou se objeví,co mu bude vadit,jsou to maličkosti.Jsem ve fázi, že mu nic neříkam a komunikuji s ním jen když musím,je velký manipulátor a má „pod palcem“ všechny v rodině,já jsem ta černá ovce,o to se starám o jeho nemocné rodiče atd.Jsem sama na dítě,pracuji,mám své bydlení atd.ale nic není dost dobré,můj bratr je vystudovaný ing a já jsem ve 3. semestru z výšky odešla a živím se sama,to mám také na talíři,ale na to jsem si zvykla,ale tohle je opravdu podpásovka,jak jsem psala,už dříve se ke mně něco doneslo,ale házela jsem to za hlavu,svěřila jsem se přteli a ten mi říkal,počkej jednou na ni dojde a nic si z toho nedělej,atd.Opravdu mi to až tak nevadilo,říkal,počkej,ještě jí ukážeš,jak se budeš mít v druhé praci lépe,boží mlýny melou atd. Ale tohle mi přijde už moc,cítím se opravdu hrozně,jak si někdo něco takového může dovolit?Jak může někdo tak nenávidět?
- Citovat
- Upravit
22.2.12 20:58
Je mi líto co prožíváš 
Zažívala jsem něco podobného,pracovala jsem v jedné firmě kde jsem byla trnem v oku snad u každé ženské,naoko byli kamarádky ze začátku jsem byla naivní a věřila že jsou hodní,když jsem začala chodit se synem šéfa začalo zlo. Neustálé pomluvy,donášeli je i k šéfovi.Bylo mi opravdu úzko,nejhorší bylo že to byli jenom zlé kecy,doma jsem to několikrát obrečela. Pak jsem si řekla dost,řekla jsem si pokud se o mě mluví vím že žiju 
Přestala jsem se o to zajímat,řešit to. Pokud jsou to správní kamarádi věřit pomluvám nebudou. Jediné co můžu poradit,ignorovat!Ono jí to bavit přestane,stejně jako ty zlé ženské u mě. Když viděli že mi je to u zadnice a dělám si s toho srandu postupně toho nechali…po nějaké době jsem dala výpověď a bylo dobře.
Doufám,že to u tebe také brzy skončí a budeš si žít zase v pořádku 
Hodně síly
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.12 21:02
Anonymní píše:
Jde o to,že přesně věděla,které „místo“ je nejslabší,i všech konfliktech s otcem,i v dospělosti z něj mám nezdravý respekt a nervy.nikdy nevím s jakou náladou se objeví,co mu bude vadit,jsou to maličkosti.Jsem ve fázi, že mu nic neříkam a komunikuji s ním jen když musím,je velký manipulátor a má „pod palcem“ všechny v rodině,já jsem ta černá ovce,o to se starám o jeho nemocné rodiče atd.Jsem sama na dítě,pracuji,mám své bydlení atd.ale nic není dost dobré,můj bratr je vystudovaný ing a já jsem ve 3. semestru z výšky odešla a živím se sama,to mám také na talíři,ale na to jsem si zvykla,ale tohle je opravdu podpásovka,jak jsem psala,už dříve se ke mně něco doneslo,ale házela jsem to za hlavu,svěřila jsem se přteli a ten mi říkal,počkej jednou na ni dojde a nic si z toho nedělej,atd.Opravdu mi to až tak nevadilo,říkal,počkej,ještě jí ukážeš,jak se budeš mít v druhé praci lépe,boží mlýny melou atd. Ale tohle mi přijde už moc,cítím se opravdu hrozně,jak si někdo něco takového může dovolit?Jak může někdo tak nenávidět?
„Holka“ má asi nějaký mindrák či co 
na každou s…i se voda vaří a neboj se, že na tuhle ne 
jednou se to obrátí proti ní…prostě jí ignoruj a nesnižuj se na její úroveň.
S otcem ti tu asi moc nepomůžeme, já jen nechápu, jak se někdo může takhle chovat ke svému dítěti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.12 21:07
S otcem to máš hodně těžký,ale to neporadím.Snad si promluvit říct že ti to ubližuje vše vysvětlit,nevím 
Každopádně jí nijak nekontaktuj,to by jí akorát utvrdilo,že ti ubližuje a pokračovala by s radostí dál. Lidé umí být zlý bohužel,ale pokud máš správné kamarády,tak ti tomu věřit nebudou a budou držet při tobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.2.12 21:12
Problém je,že v rodině se všichni podřídí „jemu“.Nejraději už bych přerušila všechny kontakty,ale co mamka,ta je nešťastná,a i když se za mě postavila,tak pak měla peklo,od jisté doby už ani v ní nemám oporu,nevěří mi a je zmanipulovaná,nemám žádnou oporu v rodině.Mám asi 3 dobré přátele,kteří mi důvěřují a podporují mě,ale rodina jwe rodina,je mi z toho tak úzko,snad to přejde.
- Citovat
- Upravit
22.2.12 21:19
Anonymní píše:
Problém je,že v rodině se všichni podřídí „jemu“.Nejraději už bych přerušila všechny kontakty,ale co mamka,ta je nešťastná,a i když se za mě postavila,tak pak měla peklo,od jisté doby už ani v ní nemám oporu,nevěří mi a je zmanipulovaná,nemám žádnou oporu v rodině.Mám asi 3 dobré přátele,kteří mi důvěřují a podporují mě,ale rodina jwe rodina,je mi z toho tak úzko,snad to přejde.
Pokud maminka bude chtít můžete se vídat sami bez otce.Já už rodiče nemám tak s tímhle nevím jak dál! Bohužel ta „kamarádka“ pomalu dosahuje toho čeho chtěla,zranit tě a ublížit!Nechápu proč tohle dělá a k čemu jí to dělá dobře Opřela bych se o ty dobré kamarády a snažila se tohle pomalu vypouštět z hlavy,užívat si se synem a na ní dlabat. Ono to ustane…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.12 21:23
Jak pisou ostatni : tu zenskou ignorovat, nereagovat. Prestane ji to bavit. Mozna bys sama mohla zapracovat na svem vztahu s otcem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.2.12 21:35
Muj otec mě tolikrát zklamal,hlavně psychicky,nikdy jsem necítila od něho lásku,vždy ho třeba zajímalo jen kolik si vydělám,ale jak se mám,to ne.On měl také problematický vztah s otcem,možná to bude v tom,ale právě proto by měl mít jiný postoj ke svým dětem.já svému synovi projevuji lasku jak to jen jde,je to raubíř jak se patří,ale nekříčím zbytéčně a davám mu najevo lásku,právě proto že tohle jsem doma neměla,bohužel,je to hrozné.S bratrem má otec vztahy velmi dobré,ten se mu prý povedl.Měli před lety problém jen v tom,když si přivedl přítelkyni,otci se nelíbila,protože nepocházela z „dobré“ rodiny,bratr si stál ale za svým,dnes jsou spolu 20 let,otec ji respektuje,ale pořád mu něco „nesedí“.Ale bratr dělá co otci na očích vidí,bojí se ho také.Proto už se s bratrem také nestýkám tak často,a když už,nesvěřuji se,donesl by to hned otci.Je to složité,ta despotická výchova zanechá následky.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dobrý večer,
prosím o radu,názor, cokoli.Měla jsem blízkou kamarádku v práci,začala o mě roznášet pomluvy až jsem nakonec z práce odešla.Byly jsme si dost blízké,povídaly sme si o všem,měla osobní problémy,chtěla se tedy realizovat v práci.Z pár tisíc začala vydělávat desetitisíce,kupoval vše co chtěla,ale pořád jsme se kamarádily.Stala se mou nadřízenou a začalo to skřípat,už jsme si nepovídaly jako dřív,situace se vyhrotila,když mě a kolegovi sahla na peníze,po několika týdnech psychického nátlaku jsme oba s kolegou odešli,pravděpodobně to cítila jako zradu a začala se mstít.Povídala o nác různé věci,že spolu chodíme a stýkáme se intimně,není to pravda,ale kdyby ano,je to naše věc.Odešli jsme tedy,v nové práci se nám daří.Ty řeči ale nepřestaly.Kdysi jsem se jí svěřila,že asi před 14 lety jsem vyzkoušela drogu,na večírku.Mám od dětství velmi špatné vztahy s otcem,je to generál,despota,který psychicky týrá celou rodinu,stýkám se s ním kvůli mému synovi,s kterým se mají moc rádi.Můj otec o tomto věděl a vždy mi to předhazoval,dokonce jsem navštívila tehdy lékařku,která mi udělala testy,které byly na drogy negativní,aby byl klid v rodině.Od té doby pracuji,vdala jsem se,ikdyž rozvedla(můj muž si našel jinou ženu), ale stále jsem neschopná.Této kamarádce jsem se svěřila,věděla o všem.Nedávno mi ale otec při hádce řekl,že jsem feťačka a prý to o mě vykládá moje kamarádka!Podotýkám,že on tuto osobu zná dobře.Zůstala jsem jak opařená,nezmohla jsem se na slovo a v šoku odešla.Bylo mi do pláče,ale na jeho útoky jsem si zvykla,ikdyž mě vždy vyvedouj z míry,on má i problémy s alkoholem a když pár dní nepije,tak je velmi nervozní,to bylo i před pár dny.Spíš se nemohu vyrovnat s tím,že tato osoba pravděpodobně kontaktovala mého otce a něco takového vykládá,je to absolutní lež,na 90% to ví od ní,protože tohle o mě moc lidí neví a anvíc ona se s mou rodinou zná.Nevím co jí vede k tomu aby toto říkala,několik měsíců nejsme v kontaktu a společné kamarády nemáme.Vůbec nevím jak se mám bránit,jak se s tím sama vyrovnat,můj otec jí snad věří,což je s prominutím pitomost,nechci si to nechat líbit,prptože mě to poškozuje,poraďte jak se mám zachovat?Těch řečí na mou osobu už se mi doneslo víc,ale tohle už je moc.Asi cítí zradu,že jsem odešla,ale nikdy jsem jí vědomě neublížila a vždy s ní,i nepříjemné věci,řešila na rovinu.Je mi z toho na nic,dnes je mi 34 let,mám malého syna,bojím se že by mi mohla nějak uškodit.Jsem zoufalá.Měla bych ji kontaktovat a slušně jí požádat,aby o mě nerozhlašovala lži nebo to mám nechat bez odezvy?
Děkuji za jakýkoli názor.