Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pomůže na depresi pořízení psa? Zkušenosti - dvouleté dítě a pes?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
30.7.25 22:34
@Anonymní píše: Více
máte málo starostí? tak si pořiďte ještě psa, a budete jich mít daleko víc - ne já bych to nedoporučovala, ty psychoterapie ano, spíš psychiatra pro manžela a AD, psa fakt ne, vy nejezdíte na výlety, na dovolené? kam psa dáte?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.25 22:35
Jako někdo, kdo měl nejdřív psa a teprve nyní na cestě dětí ti můžu říct, že pes vás určitě přivede na jiné myšlenky.
Jak jsi sama psala, je skutečně nutné se zamyslet nad tím, že je to velký závazek.
Musíte myslet i na to, že pokud si pořídíte štěně, bude první rok náročnější, hlavně z toho důvodu, že štěně hodně věcí zničí a bude vás kousat, i vašeho syna.
Pes je přeci jen závazek na cca 10 let, takže musíte myslet i na dovolené, zda ho budete brát s sebou či máte někoho, kdo ho bude hlídat.
Co takhle ze začátku zkusit najít nějaký útulek v okolí, kde půjčují pejsky na venčení.
To by mohl být dobrý začátek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.7.25 22:39
Mně to pomohlo. Asi jsem na tom nebyla tak špatně, ale pes pomohl. Máme půlroční štěně a je to fajn. Pro nás to tedy nebyl první pes, máme zkušenosti. Naše děti se psem vyrůstají od narození.
Ale je to potřeba zvážit.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.7.25 22:41
@stinga my buď bereme psa s sebou, nebo najdeme hlídání. Letos hlídala máma, loni tchán a příští rok máme domluvenou kamarádku. Tam by to šlo už letos, ale nechtěli jsme štěně trhat z domova. Máma se k nám na dovolenou nastěhovala.
- Citovat
- Upravit
30.7.25 22:47
Ja bych to nedělala. Pes je nejen závazek, ale i starost. On potřebuje pevné vedení, jasne postavení v rodině, výcvik… chlap na zhroucení, malé dite a žena, co to všechno bude sama držet nad vodou, to je potřeba řešit, ne do toho tahat další starosti. Ať se manžel dá dohromady, psycholog, psychiatr, léky, bude mu líp. Pak si znovu popřemýšlejte o psovi jako odměně za to, ze jste to zvládli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.25 22:50
Ne. Ať se dá nejdřív dohromady aby mohl fungovat a pak bych možná uvažovala o psovi. To je v podstatě další dítě, navíc v kombinaci s batoletem. Bude ho kousat, škrábat, skákat na něj.
Já bych si teda mimochodem psa do bytu nikdy nepořídila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.7.25 00:23
Tak já nemám psa, zato mám manžela, který si depresemi prošel v důsledku onkologické léčby, chodil k psychiatrovi, bral AD. Děti byly malinké, bylo to náročné. Mít ještě k tomu doma štěně, jsem u toho psychiatra taky. A to mám psy ráda, jako dítě jsem s nimi vyrůstala. Ono nejde jen o stránku emoční, ale i praktickou. Může se stát, že se budeš muset najednou starat o všechny tři… Nedělal bych to. Počkejte, až bude manžel v pohodě.
- Citovat
- Upravit
krecik.dzungarsky
31.7.25 05:04
Pokud psa dříve měl a ví, co všechno péče obnáší. Pro mě byl pes vždy členem rodiny. Nežila jsem bez psa v podstatě téměř do té doby, než se mi narodila postižená dcera. Vzhledem k jejímu stavu psa nemám a ani ho mít nemohu, i když bych si ho moc přála. Deprese mám, budou se mi vracet celý život. Vím, jak konkrétní u mě vypadá srav těžké deprese, ale drtivou většinu života jsem naprosto funkční a nic bys na mně nepoznala. Psychicky vydržím hodně.
Mám seznam přání, která si chci splnit, dokud jsem živá. Jedno z jich je i poslední psí parťák.
Jsem zastáncem toho názoru, že pes může pomoci velmi, jen je potřeba zvážit vše důkladně, zodpovědně, pečlivě.
- Citovat
- Upravit
krecik.dzungarsky
31.7.25 05:07
@Anonymní píše: Více
Po Čechách je spousta velmi slušných penzionů, kde se lze ubytovat i se psem. Do jednoho takového jezdím pravidelně. Mě už třeba moře ani moc neláká.
- Citovat
- Upravit
31.7.25 05:46
Pejska si určitě teď nepořizujte. Manžel není v pořádku a asi to bude běh na dlouhou trať. Máš ještě celkem malé dítě a k tomu ještě další starost a zodpovědnost? Píšeš, že chcete změnit životní styl… No máte velké plány. Pejska si pořiďte až bude situace ve vaší rodině stabilní. Ono se může stát, že nakonec bude vše na tobě, péče o manžela ( tím myslím přizpůsobenim jeho potřebám, může nafasovat léky a nevíte, jak na ně bude reagovat), péče o dítě a péče o psa…
Za mě to tedy dobrý nápad není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
LiduNe
31.7.25 06:01
Tvůj manžel má dost velký problém. K psychiatrovi ať se rozhodně objedná. Prvně ať se dá trochu dohromady, až pak uvažujte o psovi. Pes je jednak radost, na jiné myšlenky vás určitě přivede, ale je to taky závazek. Živý a vnímavý závazek, ne hračka na zahnání chmur.
- Citovat
- Upravit
31.7.25 06:29
Zeptam se, zvladneš případně psa a dítě sama? Pokud ano, mužeš o něm přemýšlet. Pokud ne, zapomeň na hokusy pokusy, jak pomoci muži, ten ať se svěří do rukou odborníků a ty mysli na vás. Víš, co je za jeho problemy? Není za nimi něco, co tě existenčně ohrožuje?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.7.25 07:10
@Cuddy Nene, jestli myslíš dluhy atd. tak žádné pokud je mi známo nemá. Bude to nejspíš prací, teď je z ní každý den hodně utrápený a neustále musí něco v práci řešit i když má třeba volno. K tomu všemu byl kdysi na ulici, maminka mu umřela, když mu nebyly ještě ani dva roky. Teď s dítětem mu ubylo hodně kamarádů. Nechodí nijak ven. Tohle všechno je možný, že na něj dolehlo.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahojte, musím se vám svěřit. Manžel mi řekl, že je mu psychicky zle, brečel a říkal, že se nesnáší, nemůže spát a myslí na sebevraždu, ale že by to neudělal. Poslední dobou je hrozně podrážděný. Dohodli jsme se, že se hned zítra objedná k psychiatrovi. Chce začít chodit k psychologii, možná i nějaké párové terapie. Mluvíme o tom. Nabídla jsem mu, že pokud chce klid a je unavený a přepracovaný, tak klidne odejdu na pár dní se synem k mojí mamince. Chceme změnit životní styl. Začneme víc sportovat, trávit čas spolu. Napadlo nás, že bychom si pořídili psa. Zvažujeme pro a proti a musí se to vše pořádně promyslet. Je to velký závazek. Máme skoro dvouletého syna a tak mě zajímá, jak moc těžké je skloubit psa v bytě a dvouleťáka? Pomůže pes opravdu aspoň trochu ke změně myšlenek? O psovi jsme vždycky mluvili, ale spíš až bude malej trochu větší. Nicméně teď se to tak začíná samo nabízet.