Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Najednou mám pocit, že jsem to napsala zmateně. Samozřejmě nechci bránit muži, aby byl se svojí rodinou, chci jim být oporou. Jen jsem celé dny u miminka a neumím si představit tady ten rachot, frmol a vyžadovaný režim na oběd/večeři. Někdy s mimčem chystám oběd až ve 3 hodiny, dřív nestíhám, taky ho plačící neodložím v okamžik, kdy tchyně zavelí ke stolu. Kdybychom byli sami, uděláme si to podle sebe. Prostě tohle mě stresuje. A do toho chtějí tu nemocnici. Často píšete, že pětiletého byste poslali. Já zrovna jeho ne, znám ho a když poslední 2 měsíce denně pláče s otázkami na smrt, musím ho uklidňovat a nechci aby viděl dědu úplně mimo a k nepoznání. Byli jsme v létě v nemocnici navštívit babičku, byla po operaci, ale jinak komunikativní a stejně byl syn úplně vyřízený.
ne nenapsala jsi to zmateně,
u vás v nemocnici není zákaz návštěv? u nás ve Zlínském kraji je zákaz návštěv od 17.12., děti u nás do nemocnice smějí na návštěvu striktně od 10 let, a na JIP, pokud je pán v terminálním stádiu, pustí po zvláštní domluvě s ošetřujícím lékařem jednu! osobu na půl hodiny,
takže nějaká Hujerovic výprava do nemocnice na JIP je jen v oblasti špatných snů,
takže tohle všechno odpadá,
jinak neporadím, když tchýně udělá salát o. k., ty udělej kapra, řízky, nebo co jíte - jinak se nijak moc neangažuj - vůbec to na tebe neměli házet - jsi v šestinedělí, snaž se co nejvíc odpočívat a být s miminkem - dospělí si už poradí
@Anonymní píše: Řekla bych, že muž se k tomu staví jako ke všemu, že se to vyřeší samo. S tchyní jsem domluvená, že nachystá bramborový salát. Jinak není moc akční, je to 75letá babička, kterou všechno bolí. Švagrová běžně sedí a vykecává, s její pomocí nepočítám, ale když ji požádám, asi se zapojí.
Hele ja bych na to asi sla přes manžela, je to jeho rodina a on je zve. Rekni mu seznam věci co je potřeba ten dne zařídit a ze se to opravdu samo neudělá, rekni mu co si ochotna podle svych možnosti udělat ty a co si má rozdělit on a ty dvě. Ať to mate jasne dané. Když svagrovce zítra zavolá hele doval cukrovi tak to snad za těch par dni stihne nějak obstarat - upéct nebo nakoupit, tak to nebude třeba dokonaly ale ty mas hned o starost méně. Jasne mu rekni co dělat proste nebudeš ať s tím počítá a zařídí se podle toho. Udělat dětem hezky Vánoce by měla byt priorita cely rodiny a podle nich by se měl den řídit, jestli budou linecky domácí nebo z obchodu a donese je teta nebo upece mama je ve finále asi všem jedno. Ty se hlavně šetři a odpocivej co nejvíc to jde.
@NelkaK Děkuji. Zrovna zmiňované cukroví máme napečeno. Ne moc, ale pro radost dětí z vykrajování něco máme. A jinak holky děkuji, trochu jste mě uklidnily. Když bude nejhůř, vymluvím se na to, že mi není dobře a půjdu s miminkem do postele. ![]()
@Anonymní píše:
@NelkaK Děkuji. Zrovna zmiňované cukroví máme napečeno. Ne moc, ale pro radost dětí z vykrajování něco máme. A jinak holky děkuji, trochu jste mě uklidnily. Když bude nejhůř, vymluvím se na to, že mi není dobře a půjdu s miminkem do postele.
To je nejlepší plan. A ani nemusi byt nejhůř ![]()
@Anonymní píše:
@NelkaK Děkuji. Zrovna zmiňované cukroví máme napečeno. Ne moc, ale pro radost dětí z vykrajování něco máme. A jinak holky děkuji, trochu jste mě uklidnily. Když bude nejhůř, vymluvím se na to, že mi není dobře a půjdu s miminkem do postele.
@stinga píše:
ne nenapsala jsi to zmateně,
u vás v nemocnici není zákaz návštěv? u nás ve Zlínském kraji je zákaz návštěv od 17.12., děti u nás do nemocnice smějí na návštěvu striktně od 10 let, a na JIP, pokud je pán v terminálním stádiu, pustí po zvláštní domluvě s ošetřujícím lékařem jednu! osobu na půl hodiny,
takže nějaká Hujerovic výprava do nemocnice na JIP je jen v oblasti špatných snů,
takže tohle všechno odpadá,
jinak neporadím, když tchýně udělá salát o. k., ty udělej kapra, řízky, nebo co jíte - jinak se nijak moc neangažuj - vůbec to na tebe neměli házet - jsi v šestinedělí, snaž se co nejvíc odpočívat a být s miminkem - dospělí si už poradí
Tady jsou některé chytré jak rádio a vzaly by i velmi malé děti na JIP. Vždyť pohled na velmi nemocného člověka dokáže dětskou dušičku skolit. Kdo toto nezažije, tak nepochopí. Samozřejmě, že by se dětem neměla tajit smrt. Ale takhle malé děti jako zakladatelky, z toho akorát mohou mít trauma.
@Anonymní píše:
Letos je to poprvé, co se na Vánoce netěším, naopak chytám nervy. Sepíši věci v bodech, ať to není přespříliš dlouhé.Ach jo… Nemám vyhlídky na klidné ani moc šťastné Vánoce. Když se mi podaří rozmluvit aspoň dětskou návštěvu nemocnice, stejně to budou nervy. Kvůli miminku nemám možnost být dobrou hostitelkou. Švitoření starších dětí švagrová s tchyní ignorují, jako by jejich otázky a výzvy ke hře byly na obtíž. Stejně budou celý den řešit tchána.
- Za ideální Štědrý den mám, když jej trávíme jen v našem rodinném kruhu. Vše je v poklidu a podle nás.
- Tchán je v nemocnici, proto jsme pozvali tchyni na Vánoce k nám.
- Pozvání muž rozšířil o jeho sestru - extravagantní, bezdětná, slovník jak dlaždič, moc se nestýkáme. Vždy trávila Vánoce u rodičů.
- Máme měsíční miminko a dvě starší děti, nic nestíhám. Miminko na mně celé dny visí.
- Tchyně má své mouchy, kterými mě vytáčí a tiše skřípu zuby. Celodenní návštěva je na její řeči moooc dlouhá.
- Včera muž oznamoval nový plán, na Štědrý den máme všichni zajet do nemocnice za tchánem.
- Tchánův stav - po mozkové příhodě ležel 3 měsíce v kómatu, teď začal otevírat oči, pohled je nepřítomný, nereaguje na podměty. Vzhledově se změnil, prý je k nepoznání. Pětiletý syn je hodně citlivý a některé věci přehnaně prožívá. Jsem přesvědčená, že takhle by dědu vidět neměl. Ani tříleťákovi nebude příjemný pohled na dědu a břečící osazenstvo.
- Muž nechápe mé argumety, proč tam nechci s dětmi jet. Jsem za špatnou.
Když si to teď po sobě čtu, nevypadá to tak hrozně. Ale je jestě hodně menších věcí, které mi vadí a ze kterých mám obavu, jednotlivě je nemělo cenu vypisovat. Čím víc se Vánoce blíží, tím víc z toho mám nervy, v hlavě panikařím. Holky, jak se uklidnit a jak to přežít?
Tak bude to jenom jednou na jeden den. Zapřahni děti, chlapa, švagrovou do přípravy ať je přejdou roupy! Dědu by řešili v jiný den. Do nemocnice s dětmi, no… S Miminem bych určitě nešla a ty dva… Pokud budou muset tak bych se je snažila připravit na to co uvidí, jak to z nemoci a tak. Určitě bych se jim snažila nelhat a zdůraznit, že tam chodit nemusí pokud nechtějí.
No, a nebo se od toho odprosit! Udělej si čaj, kafe, čokoládu, naplaskej se salátem a nech ten den v režii manžela. Ostatně on si to vymyslel…
záměr se na to co těší tebe a nech se doma obskakovat. ![]()
@Anonymní píše:
Zapřahni děti, chlapa, švagrovou do přípravy ať je přejdou roupy!
Obávám se, že kdyby to uměla, nepsala by o stresu… ![]()
Zakladatelko, držíme Ti palce.
Příspěvek upraven 19.12.22 v 23:25
@topazio píše:
Tady jsou některé chytré jak rádio a vzaly by i velmi malé děti na JIP. Vždyť pohled na velmi nemocného člověka dokáže dětskou dušičku skolit. Kdo toto nezažije, tak nepochopí. Samozřejmě, že by se dětem neměla tajit smrt. Ale takhle malé děti jako zakladatelky, z toho akorát mohou mít trauma.
A kde ctete, ze je na JIPu? Pokud stacil pohubnout, predstavuju si spis LDN…
K nám taky chodí partnerova máma a babička. Partner si je toho vědom a skáče kolem nich. Kafe, cukroví, pomáhá se stolem, s jídlem. Nejsou to jenom moje vánoce. Možná je to z jeho strany trochu taktika. Nemusí se aktivně zapojovat do hovoru. Když zpozoruju, že se blíží k nějaké výměně negaci. Nutně zavolám, že něco důležitého potřebuju.
@Anonymní píše:
K nám taky chodí partnerova máma a babička. Partner si je toho vědom a skáče kolem nich. Kafe, cukroví, pomáhá se stolem, s jídlem. Nejsou to jenom moje vánoce. Možná je to z jeho strany trochu taktika. Nemusí se aktivně zapojovat do hovoru. Když zpozoruju, že se blíží k nějaké výměně negaci. Nutně zavolám, že něco důležitého potřebuju.
Takže prožívat večer v napětí - nevím…
@mroe píše:
A kde ctete, ze je na JIPu? Pokud stacil pohubnout, predstavuju si spis LDN…
jasně, může to být i LDN…zde se nějak ujalo že JIP, ani nevíme proč
nebo to může být tzv následný JIP, tzv dlouhodobá intenzivní péče, / ochrip/…nevíme…nicméně spolupac. jsou tam ex definitione oslabeni tak či tak… ![]()
@Anonymní píše:
K nám taky chodí partnerova máma a babička. Partner si je toho vědom a skáče kolem nich. Kafe, cukroví, pomáhá se stolem, s jídlem. Nejsou to jenom moje vánoce. Možná je to z jeho strany trochu taktika. Nemusí se aktivně zapojovat do hovoru. Když zpozoruju, že se blíží k nějaké výměně negaci. Nutně zavolám, že něco důležitého potřebuju.
k nám taky chodí povinně tchyně a její otravný pes
![]()
moc mě to nebaví, ale co nadělám
je pravdou, že o to se pak muž snaží o to víc, chystá, vaří, míchá…dolejvá jí víno a když moc otravuje, tak jí usadí, takže to nějak jde
ona je ten typ, že když udělám " hmmmm" tak hned se ptá proč hmmm a co hmmm a kdo a s kým??, takovej invazní, je hodná, ale invazní…nenechá člověka vydechnout
že by mě to úplně bavilo, no…nebaví, no…což před dětma ovšem nepřiznám, to si jen tady tak…mumlám pro sebe… ![]()
Psík je nevychovaný,, takže se celej večer řeší :
" tam nelez, to netahej, pod sem, neskákej…pse, neotravuj "
pak psík skočí bez varování na seniora, tomu vzhledem k věku Matuzaléma pukne kůže
ideálně na více místech
muž vstává, nadává jak špaček /senior je hluchý /, hledá náčiní, Novikova, jiné tekuté obvazy, hydrofilní krytí e. t. c…e. t. c…vše doma máme…vždy připraven
ošetřujeme ránu, muž nadává tchýni, do toho čoklík štěká
tchyně se brání " nemá nechat na sebe Barušku skákat " muž jí nadává, že senior má reakční čas ještě pomalejší než Angela Merkel a teprve až mu crčela krev mu došlo, že na něj skočil pes
už zase ![]()
načež se začnou hádat, muž jí vyčítá nevýchovu psa…tchyně se uráží " urážíte Barušku, urážíte i mě, vy nemáte rádi psy a tak nemáte rádi ani lidi"…já nenápadně mizim lejt olovo, nebo tedy lépe nějakýho Bechera
no, nebaví mě to, no
radši bych byla úplně jinde ![]()
člověk pořád dělá něco co tzv musí…ani neví proč, celej život
@Anonymní píše:
Najednou mám pocit, že jsem to napsala zmateně. Samozřejmě nechci bránit muži, aby byl se svojí rodinou, chci jim být oporou. Jen jsem celé dny u miminka a neumím si představit tady ten rachot, frmol a vyžadovaný režim na oběd/večeři. Někdy s mimčem chystám oběd až ve 3 hodiny, dřív nestíhám, taky ho plačící neodložím v okamžik, kdy tchyně zavelí ke stolu. Kdybychom byli sami, uděláme si to podle sebe. Prostě tohle mě stresuje. A do toho chtějí tu nemocnici. Často píšete, že pětiletého byste poslali. Já zrovna jeho ne, znám ho a když poslední 2 měsíce denně pláče s otázkami na smrt, musím ho uklidňovat a nechci aby viděl dědu úplně mimo a k nepoznání. Byli jsme v létě v nemocnici navštívit babičku, byla po operaci, ale jinak komunikativní a stejně byl syn úplně vyřízený.
Takze jako máš s miminem chystat vše pro návštěvu a ještě přitom jet do nemocnice? S dětma ani omylem, prostě zůstávám doma - jinak by nebylo nic hotové, navíc s miminkem tam nemůžeš ať se tam oni klidně zastaví ale nepočítají s kdovicim jsi v šestinedělí to by k vám ani lézt návštěvy moc neměly a kór ne rovnou ze špitálu… co jako čekají za servis měsíc po porodu? Když bylo našim dětem na Vánoce 3 měsíce mladší a 6 měsíců staršímu (jsou o 4 roky) tak jsme na Vánoce u babiček byli my, cukroví jsem péct fakt nestíhala, to ať se na mě nezlobí ale ten tvůj taky nemá teda rozum ti ještě pridělávat stres místo pomoci. Pokud trvá na návštěvě dědy, můžete se nějak vystřídat, že někdo vždy venku pohlídá děti a hlavně mimino. Děti tam stejně nepustí a vědí proč. Ať ty starší s sebou klidně vezme, oni už mu to tam vysvětlí, pokud to nechápe, bude s nima muset stejně počkat mimo a pak je zase pohlidaji babička a teta zatímco tam půjde on. A ty budeš mít zatím doma klid na přípravy co miminko dovolí. Kdyz nedovolí tak si aspoň s ním odpočineš a naberes sílu na návštěvu. A ti si samozřejmě důkladně vydezinfikujou ruce a donesou kapra a salát. A manžel ať si ty dvě obskakuje sám když to tak krásně vymyslel.
@mroe píše:
A kde ctete, ze je na JIPu? Pokud stacil pohubnout, predstavuju si spis LDN…
To je snad ještě horší a tak malé děti nejspíš beztak nepustí ani tam, naše nepustili ani do soukromého seniorhausu za mojí babičkou. Byla jsem za ní vždy sama s mojí mámou třeba. Když jsme tam chtěli jet s mužem že se o děti vystřídáme nebo nám babi vyvezou na zahradu dokud to ještě šlo pak už ani to ne a měli jsme rýmu, řekli rovnou ne. S měsíčním miminem bych nelezla ani na tu LDN. Akorát zakl. nebo děti něco chytí tam i kdyby je tam pustili. A co z toho ty děti budou mít.