Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jo, taky se hlásím do klubu. Prořvala jsem včerejší adventní koncert v TV. Prostě mě to nějak dojalo. Před porodem jsem byla normální. ![]()
Takovéhle diskuze mě vždycky děsí
Těhotné a ženy po porodu si vykládají jak pláčou u ohňostroje při rozsvěcení stromečku ( promin bulino, neni to ve zlém
) a já jako netěhotná a zatím nematka řvu taky pořád
A vždycky říkám, že jsem na sebe zvědavá co budu dělat já.. Já se snad budu kácet k zemi.. Tyhle reklamy jsou vražedný ![]()
http://www.youtube.com/watch?…
http://www.youtube.com/watch?…
tak to jsem ráda,že to tak nemám jen já
koupila jsem cd s koledama,které nazpívali děti,pustím to,první písnička a hned mě to dojme,jen proto,že to zpívají děti.Asi je to normální a člověk si fakt uvědomí některé věci,až má své vlastní děti.Dívám se na modré z nebe na markýze a už mi tečou slzičky,jen začne znělka ,no co já budu dělat,až se mi bude dcera vdávat,to nevím teda
![]()
a zase bulím![]()
![]()
n. Hotaru píše:
Takovéhle diskuze mě vždycky děsíTěhotné a ženy po porodu si vykládají jak pláčou u ohňostroje při rozsvěcení stromečku ( promin bulino, neni to ve zlém
![]()
) a já jako netěhotná a zatím nematka řvu taky pořád
![]()
A vždycky říkám, že jsem na sebe zvědavá co budu dělat já.. Já se snad budu kácet k zemi.. Tyhle reklamy jsou vražedný
http://www.youtube.com/watch?…http://www.youtube.com/watch?…
Holky, vite, co byl naprosty masakr? Vitani obcanku s nejmladsim. Byli jsme cela rodinka, on, jeho dvouleta sestricka, tatinek…a pak tam napochodovaly deti z MS prednaset basnicky a zazpivat. Mezi nima nas nejstarsi. Kazdy vitani jsem lehce orvala, ale tohle bylo proste uz moc ![]()
slonikova píše:
tak co mě teda dojme,je tahle písnička http://www.youtube.com/watch?…a zase bulím![]()
![]()
n. Hotaru píše:
Takovéhle diskuze mě vždycky děsíTěhotné a ženy po porodu si vykládají jak pláčou u ohňostroje při rozsvěcení stromečku ( promin bulino, neni to ve zlém
![]()
) a já jako netěhotná a zatím nematka řvu taky pořád
![]()
A vždycky říkám, že jsem na sebe zvědavá co budu dělat já.. Já se snad budu kácet k zemi.. Tyhle reklamy jsou vražedný
http://www.youtube.com/watch?…http://www.youtube.com/watch?…
Tak tuhle písničku jsem ještě nikdy neslyšela a doufám, že ani nikdy neuslyším
Od jisté doby nemůžu slyšet cokoliv co se týká táty…
No věřím, že o to víc bych měla uřvaný oči..
Já se znám.. S přítelovou maminkou pláčeme u pošty pro tebe
Ale já na tajnačku ![]()
asha píše:
Holky, vite, co byl naprosty masakr? Vitani obcanku s nejmladsim. Byli jsme cela rodinka, on, jeho dvouleta sestricka, tatinek…a pak tam napochodovaly deti z MS prednaset basnicky a zazpivat. Mezi nima nas nejstarsi. Kazdy vitani jsem lehce orvala, ale tohle bylo proste uz moc
Tak to musel být záhul ![]()
My jsme, je to pár let zpět, byli na vánoční mši v kostele, zpívala tam i sestřenka.. A tam jak to znělo.. a oni zpívali (ted nevím, je to asi písnička od sbormistrině, tak ji nemuzu najit na netu) ...... Ale všechny ženský z naší rodiny brečely (celkem 5 kusů) + 3 kusy kamarádek
Hujerovi
![]()
Ahoj holky,
obnovuji tuto diskuzi. Vždycky jsem byla taknějak citlivá. Ale teď..Malému jsou necelé 4 měsíce. Po narození prodělal operaci srdíčka, takže jsme u doktorů a na kontrolách pečení-vaření. Nikdy nikde nebrečel, koukal na sestřičky, usmíval se, všichni ho chválili, prostě paráda. Od minulého týdne ale pravděpodobně začal rozeznávat lidi na „svoje“ a cizí. A kdykoliv se objeví cizí lidé, promluví na něj apod., propukne v hysterický řev, slzy jak hrachy, skoro nejde utišit. No a tak jsme dnes vlezli do čekárny, kde byli asi další 4 pacienti a v tu ránu řev a copak udělala maminka? Knedlík v krku, slzy na krajíčku, no hrůza. V čekárně jsem to ještě ukočírovala, ale jak jsme vlezli do ordinace, regulerně jsem začala brečet, všichni tam na mne koukali jak na blázna a já si i tak připadala. Takže tam řvalo miminko i maminka
Nějak mne to prostě rozsekalo. A to nás čekají očkování a další kontroly, atd. atd. Máte to holky někdo taky tak? Nemůžete mi něco poradit? Jak to přestat tak prožívat? Pořád si říkám, co blbneš, je to pro jeho dobro a zdraví, je v pohodě, atd., ale vůůůbec to nefunguje
Nechci být taková cíťa. Na vítání občánků se všichni usmívali a opět jen já rudá a s knedlikem v krku.. Miminko tyhle stavy opravdu dooost zhoršilo. Mívala jsem to i dřív, třeba když jsem nesla kočku na kastrování
Bylo mi líto, že rozhoduju o jejím mateřství..
No prostě síla. Je to normální?
@reliska už to tady bylo psáno minule před dvěma roky. Po porodu je to normální a drží se to třeba už napořád.
Myslím, že to že si člověk připadá sám jako bulicí pako je tím, že i ostatní to tutlají. Přeci se při vítání občánků nedíváš celou dobu upřeně na jinou maminku, aby jsi viděla, že utřela slzu, že má rudé oči
![]()
Jinak já brečím už osmnáctým rokem i u večerníčků
![]()
Zcela normalni to asi neni ale me to prijde usmevne. Promin, vim, ze pises, ze te to trapi
Proste jsi citlivejsi povaha. Asi jste si uz uzili sve, tak mas obavy. Trebaze nekdy neopodstatnene. Myslim, ze kdyz bude vse ok, jak ti mimco poroste, bude to lepsi. A kdyz ne? No, tak co? Sem tam si nekdo poklepe na celo, nic tak hrozneho v tom nevidim ![]()
@reliska píše:
Ahoj holky,
obnovuji tuto diskuzi. Vždycky jsem byla taknějak citlivá. Ale teď..Malému jsou necelé 4 měsíce. Po narození prodělal operaci srdíčka, takže jsme u doktorů a na kontrolách pečení-vaření. Nikdy nikde nebrečel, koukal na sestřičky, usmíval se, všichni ho chválili, prostě paráda. Od minulého týdne ale pravděpodobně začal rozeznávat lidi na „svoje“ a cizí. A kdykoliv se objeví cizí lidé, promluví na něj apod., propukne v hysterický řev, slzy jak hrachy, skoro nejde utišit. No a tak jsme dnes vlezli do čekárny, kde byli asi další 4 pacienti a v tu ránu řev a copak udělala maminka? Knedlík v krku, slzy na krajíčku, no hrůza. V čekárně jsem to ještě ukočírovala, ale jak jsme vlezli do ordinace, regulerně jsem začala brečet, všichni tam na mne koukali jak na blázna a já si i tak připadala. Takže tam řvalo miminko i maminkaNějak mne to prostě rozsekalo. A to nás čekají očkování a další kontroly, atd. atd. Máte to holky někdo taky tak? Nemůžete mi něco poradit? Jak to přestat tak prožívat? Pořád si říkám, co blbneš, je to pro jeho dobro a zdraví, je v pohodě, atd., ale vůůůbec to nefunguje
Nechci být taková cíťa. Na vítání občánků se všichni usmívali a opět jen já rudá a s knedlikem v krku.. Miminko tyhle stavy opravdu dooost zhoršilo. Mívala jsem to i dřív, třeba když jsem nesla kočku na kastrování
![]()
Bylo mi líto, že rozhoduju o jejím mateřství..
No prostě síla. Je to normální?
Někdo je prostě citlivější a vše ho rozpláče…mě teda i naprosto úplné kraviny, např. když se každé jaro vrátí čápi na komín, když jedu kolem útulku pro zvířata, když začínají olympijské hry…a tak bych mohla pokračovat. Naproti tomu svou sestru jsem neviděla brečet ani když jí umřel přítel, ta brečí vždycky jenom vzteky
.
@AninaEli Tak to mám pěkné vyhlídky..
A to jsem se kdysi smála ségře, když jako těhotná bulela u Simpsonových
Tak teď to mám zpátky i s úrokem
Akorát u těch doktorů je to fakt blbý, když s nimi potřebuji i mluvit a místo toho vzlykám a smrkám ![]()
@BAZÁREK ANGIE píše:
Někdo je prostě citlivější a vše ho rozpláče…mě teda i naprosto úplné kraviny, např. když se každé jaro vrátí čápi na komín, když jedu kolem útulku pro zvířata, když začínají olympijské hry…a tak bych mohla pokračovat. Naproti tomu svou sestru jsem neviděla brečet ani když jí umřel přítel, ta brečí vždycky jenom vzteky.
Tak do psího útulku mně nikdy nikdo nedostane. Tam bych se asi vybrečela z podoby..
@reliska píše:
@AninaEli Tak to mám pěkné vyhlídky..A to jsem se kdysi smála ségře, když jako těhotná bulela u Simpsonových
Tak teď to mám zpátky i s úrokem
Akorát u těch doktorů je to fakt blbý, když s nimi potřebuji i mluvit a místo toho vzlykám a smrkám
@reliska taky už jsem brečela u doktora, když jsem tam byla s dítětem, to se ale otrkáš, jak bude růst. Asi je tvůj první?? A ještě ta operace na začátku…
Já zase na první dítě čekala 4 roky a když se malý narodil, tak jsem se na něj nemohla několik týdnů (měsíců) podívat, abych nebrečela štěstím - pořád mě dojímal a také to přešlo. Tedy myslím k němu, je mu osmnáct a už se na něj nedívám se slzou v oku
![]()
Ale ty večerníčky mi zůstaly
![]()
Tak operace srdce u mimina není žádná banalita. Podle mě je toho na tebe prostě hodně. Nevyčítej si to, že jsi začla brečet, není to žádná ostuda. Jestli je to možné, udělejte si nějaký výlet do přírody, nebo něco, co tě pozitivně naladí. Psychika ti dává najevo, že je přetížená a taky takhle brzy po porodu jsi plná hormonů a ty taky dělají divy. ![]()